16 C 28/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A proti žalované:

2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení bytu I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná 1. a 2. byly povinny vyklidit a vyklizený odevzdat žalobcům a), b), c) byt č. , hodnota, a č. , hodnota, , nacházející se v sedmém nadzemním podlaží budovy č.p. 1586, jež je součástí pozemku parc. číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, , na adrese , adresa, , se zamítá.II. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit žalovaným 1. a 2. společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 29 040 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných 1. a 2. , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem AK , adresa, .III. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně vedlejšímu účastníkovi na nákladech řízení částku 15.004 Kč. a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce , Jméno advokáta B, , advokátovi se sídlem AK , adresa, .IV.

1. Žalobci a) b) c) ) dále jen žalobci ) se podanou žalobou domáhali vyklizení a odevzdání bytu č. , hodnota, , nacházejícího se v sedmém nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. u. , adresa, na adrese , adresa, s odůvodněním, že žalobci jsou podílovými vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je i budova č. p. 1586 v k. u. , adresa, na shora uvedené adrese. V této budově se nachází v sedmém nadzemním podlaží byt č. , hodnota, , který dlouhodobě užívá žalovaná, aniž by k tomu měla jakýkoli právní důvod. Mezi účastníky nebyla nikdy uzavřena žádná smlouva o nájmu předmětného bytu. Žalovaná zřejmě odvozuje užívací právo k bytu ze svého členství v Bytovém družstvu , adresa, , které však nemá k předmětnému bytu žádné užívací právo. Tento závěr byl mimo jiné potvrzen rozsudkem Obvodní soudu pro , adresa, ze dne 20.07.2017 č. j. 6C139/2015-162, který byl následně potvrzen rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 21.02.2018 č.j. 21CO471/2017-193, jímž byla žaloba na určení věcného břemene k užívání bytům v sedmém nadzemním podlaží předmětné budovy pravomocně zamítnuta. Řízení o další žalobě bytového družstva , adresa, o určení práva odpovídajícího věcnému břemeni k bytům v sedmém nadzemním podlaží, bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 18.09.2019 č. j. 19C382/2019-95, které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.10.2019 č. j. 58CO365/2019-111. Jelikož bytové družstvo , adresa, nemá právo odpovídající věcnému břemeni užívání jednotek v sedmém nadzemním podlaží budovy a žalovaná užívá byt , Anonymizováno, základě nájemní smlouvy uzavřené právě s bytovým družstvem , adresa, , nebyla tato smlouva uzavřena s oprávněnou osobou a žalovaná tak byt užívá bez právního důvodu. Žalobci proto žalovanou vyzvali k vyklizení předmětného bytu a jeho předání žalobcům, dopisem ze dne 10.08.2022. Žalovaná však byt nevyklidila a žalobcům potvrdila, že své užívací právo odvozuje od nájemní smlouvy uzavřené s bytovým družstvem , adresa, .

2. Žalované 1.2. (dále jen žalované), naproti tomu požadovaly zamítnutí žaloby. Žalovaná 1. namítala, že k předmětnému bytu vzniklo právo odpovídající věcnému břemeni užívání, když nabyla členská práva a povinnosti v Bytovém družstvu , adresa, , se kterým je spojené právo užívání bytu smlouvou o převodu členských práv a povinností dědictvím po zemřelém druhovi , jméno FO, , který nabyl členská práva a povinnosti v družstvu dohodou o převodu členských práv a povinností dne 14.11.2002. Po nabytí dědictví uzavřelo družstvo se žalovanou 1) novou nájemní smlouvu. Spornou otázkou je tak to, zda je družstvo oprávněným držitelem vlastnického práva či jiného obdobného práva k bytu. Stěžejní je pak pro celé řízení posouzení toho, zda výše uvedené věcné břemeno svědčí družstvu. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 20.07.2017 v řízení pod sp. zn. 6C139/2015 bylo konstatováno, že nepochybně byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene ex lege. Jediným důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že nebylo možné vymezit rozsah věcného břemene, jelikož žalobce soudu nepředložil dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ani jiné důkazy dokládající faktický stav předmětných bytů, který by odpovídal tomu, jak byly byty vymezeny žalobcem v jeho návrhu. Soud v daném případě konstatoval, že byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene a že věcné břemeno platně vzniklo, avšak pro účely rozhodnutí o určovací žalobě, nemá dostatečné podklady, jelikož nemá dostatečně vymezen předmět řízení. Žaloba byla zamítnuta z formálních důvodů, avšak nikoli proto, že by právo nevzniklo, ale proto, že soud neměl dostatek podkladů pro vymezení jednotky. Ke zhojení tohoto formálního nedostatku došlo následně v roce 2018, kdy dne 15.03.2018 příslušný stavební úřad Městské části , adresa, ověřil výkres z roku 2002 pod č. j. 266/18/pop, čímž stvrdil vymezení jednotky, ke které vzniklo družstvu věcné břemeno. Žalovaná 1. je tak oprávněnou uživatelkou jednotky.

3. Žalovaná č. , hodnota, . se k žalobě vyjádřila v podání ze dne 21. 12. 2022 (na č.l. 23 spisu 5 C 404/2022, toto řízení bylo spojeno ke společnému projednání), kdy rovněž požadovala zamítnutí žaloby, prakticky z totožných tvrzení, jako žalovaná č. , hodnota, .K bytům vzniklo právo odpovídající věcnému břemeni užívání Bytovému družstvu , adresa, . Obě žalované nabyly členská práva a povinnosti v Bytovém družstvu, se kterým je spojené právo užívání jednotlivých bytů, žalovaná č. , hodnota, . smlouvou o převodu členských práv a povinností uzavřenou s převodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla Družstvem zaregistrována dne 24. 2. 1992. Dne 4. 9. 2007 uzavřelo Družstvo se žalovanou č. , hodnota, novou nájemní smlouvu. Právní předchůdce žalované č. , hodnota, nabyl členská práva a povinnosti v Družstvu a nájem bytu v rámci třístranné výměny bytu z r. 1988 s manželi , právnická osoba, manželi Krčovými). Převod členských práv a povinností v Bytovém družstvu s právem užívání bytů přitom není mezi žalovanými a Družstvem sporný.

4. Spornou tak zůstala otázka, zda je Družstvo oprávněným držitelem vlastnického či jiného obdobného práva k bytu. Družstvu vzniklo k bytu právo odpovídající věcnému břemeni užívání tak, že v roce 1979 vybudovalo , právnická osoba, na základě stavebního povolení vydaného dne 7. 7. 1977 (rozhodnutí č.j. Výst./2670/77/Ko/VS) v domě č.p. 1586 na pozemku parc. č. , hodnota, , dvě družstevní bytové jednotky formou nástavby a vestavby. Dne 17. 12. 1979 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dle původního stavebního povolení ze dne 7. 7. 1977, což je dáno tím, že změna projektu spočívala pouze v jiné dispozici bytů, a tudíž ve věci nebyl zakládán nový spis. Předmětné kolaudační rozhodnutí postrádá doložku právní moci, nicméně o tom že se stalo pravomocným není pochyb. Předmětné jednotky byly následně na základě hospodářské smlouvy ze dne 23. 3. 1988 převedeny na SBD Východ (právní předchůdce Bytového družstva , adresa, ) s tím, že družstvu svědčí právo užívání doposud. V roce 1992 bylo přijato zákonné opatření č. 297/1992 Sb., konkrétně § 28d odst. 1 písm. a), v němž je stanoven vznik věcného břemene k bytovým jednotkám vybudovaným bytovými družstvy jako nástavby a vestavby, a na které byla poskytnuta finanční, úvěrová či jiná pomoc. Od tohoto data existuje i k předmětným nemovitostem věcné břemeno, a to ex lege. V roce 2002 došlo k zaměření bytových jednotek za účelem zjištění jejich rozsahu. Soud v rozsudku ze dne 20. 7. 2017 č. j. 6 C 139/2015-162 konstatoval, že byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene ex lege. Jediným důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že dle názoru soudu nebylo možné vymezit rozsah věcného břemene: „S ohledem na skutečnost, že žalobce nepředložil soudu dokumentaci ověřenou stavebním úřadem, ani jiné důkazy dokládající faktický stav předmětných bytů, který by odpovídal tomu, jak byly byty vymezeny žalobcem v jeho návrhu, rozhodl soud tak, že žalobu zamítl.“ Nebylo tedy k čemu určit existenci práva odpovídajícího věcnému břemeni užívání. Soud tedy uzavřel, že věcné břemeno vzniklo. Žaloba tak byla zamítnuta pro absenci formálních důvodů. Rozsudek neklade překážku věci rozsouzené, nebylo rozhodnuto, že by právo nevzniklo, ale proto, že soud neměl dostatek podkladů pro vymezení jednotek – předmětu práva. Ke zhojení tohoto formálního nedostatku došlo v roce 2018, kdy dne 15. 3. 2018 příslušný stavební úřad , Anonymizováno, ověřil výkres z roku 2002 pod č. j. 266/18/pop a tím tedy stvrdil vymezení jednotek, ke kterým vzniklo Družstvu věcné břemeno. Žalované tak jsou oprávněnými uživatelkami bytů, jelikož jim svědčí nájemní právo zřízené od oprávněného subjektu, kterému svědčí právo věcného břemene.

5. Do předmětného řízení vstoupilo jako vedlejší účastník bytové družstvo , adresa, s odůvodněním, že má zájem na výsledku předmětného řízení (dne 1. 2. 2023 č.l. 48) na straně žalované č. , hodnota, a dne 24. 1. 2023 na č.l. 32 spisu 5 C 404/2022) na straně žalované č. , hodnota, .), když nárok uplatněný žalobou neuznává. Na základě hospodářské smlouvy ze dne 22. 12. 1976 uzavřené mezi , Anonymizováno, , adresa, a , právnická osoba, započala realizace vestavby dvou družstevních bytů. Po vstupu , Anonymizováno, do likvidace došlo k převodu na , Anonymizováno, Východ (vedlejšího účastníka), a to na základě hospodářské smlouvy ze dne 23. 3. 1988. Formou družstevní vestavby došlo k vybudování dvou bytů, na jejich užívání bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, splácela se státní podpora na jejich výstavbu. S účinností zákona č.42/1992 Sb. vzniklo ze zákona věcné břemeno užívání předmětných dvou družstevních bytů ve prospěch vedlejšího účastníka. Tato skutečnost je i právním důvodem pro oprávněnost užívání bytů žalovanými. Žalované plní své povinnosti plynoucí z § 28d zákona č. 42/1992 Sb. a prostřednictvím vedlejšího účastníka se spolupodílí na opravě a údržbě společných částí domu.

6. Žalobci pak doplnili svá žalobní tvrzení k výzvě a poučení soudu dle § 118a o.s.ř. tak, že nesplnění podmínek pro vznik věcného břemene ze zákona, spatřují v chybějící doložce právní moci na kolaudačním rozhodnutí ze dne 17.12.1979, potvrzení stavebního úřadu ze dne 19.04.1999 je zcela právně bezcenné, když tento úřad konstatuje, že rozhodnutí je pravomocné, avšak zároveň odmítá právní moc na uvedené rozhodnutí vyznačit. Zároveň se kolaudační rozhodnutí týká jiných bytů, neboť žalované dle svých tvrzení užívají byty 3+1+ hala a 3+1. Navíc by se muselo jednat o byty, na které byla poskytnuta finanční či úvěrová pomoc. Vlastní úvěrový vztah vedlejšího účastníka, však nebyl nikdy prokázán a vedlejším účastníkem samotná úvěrová smlouva nebyla nikdy doložena. Ze samotného dodatku č. , hodnota, , pak nelze obsah předmětné úvěrové smlouvy dovodit. Z uvedeného tedy plyne, že domnělý právní předchůdce vedlejšího účastníka se tak nikdy nestal vlastníkem uvedených bytů, a nemohl je tak převést na vedlejšího účastníka.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů soud zjistil tento skutkový stav věci: která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. u. , adresa, na adrese , adresa, s odůvodněním, že žalobci jsou podílovými vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je i budova č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na shora uvedené adrese. V této budově se nachází v sedmém nadzemním podlaží byt č. , hodnota, a 26, který dlouhodobě užívají žalované. K bytům vzniklo právo odpovídající věcnému břemeni užívání Bytovému družstvu , adresa, . Obě žalované nabyly členská práva a povinnosti v Bytovém družstvu, se kterým je spojené právo užívání jednotlivých bytů (žalovaná č. , hodnota, smlouvou o převodu členských práv a povinností dědictvím po , jméno FO, , který členská práva nabyl dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne 14. 11. 2002 s původní členkou , tituly před jménem, , jméno FO, , a žalovaná č. , hodnota, smlouvou o převodu členských práv a povinností uzavřenou s převodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla Družstvem zaregistrována dne 24. 2. 1992. Dne 4. 9. 2007 uzavřelo Družstvo se žalovanou č. , hodnota, novou nájemní smlouvu. Právní předchůdce žalované č. , hodnota, nabyl členská práva a povinnosti v Družstvu a nájem bytu v rámci třístranné výměny bytu z r. 1988 s manželi , právnická osoba, manželi Krčovými). Všechny shora uvedené skutečnosti prokazují provedené listinné důkazy citované shora.

8. Družstvu vzniklo k bytům právo odpovídající věcnému břemeni užívání tak, že v roce 1979 vybudovalo , právnická osoba, na základě stavebního povolení vydaného dne 7. 7. 1977 (rozhodnutí č.j. Výst./2670/77/Ko/VS) v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , dvě družstevní bytové jednotky formou nástavby a vestavby. Dne 17. 12. 1979 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dle původního stavebního povolení ze dne 7. 7. 1977, což bylo dáno tím, že změna projektu spočívala pouze v jiné dispozici bytů, a tudíž ve věci nebyl zakládán nový spis. Ačkoli předmětné kolaudační rozhodnutí postrádá doložku právní moci, stalo pravomocným, což potvrdil i příslušný účad (viz, obsah příslušných listin a sdělení). Předmětné jednotky byly následně na základě hospodářské smlouvy ze dne 23. 3. 1988 převedeny na , Anonymizováno, Východ (právní předchůdce Bytového družstva , adresa, ) s tím, že družstvu svědčí právo užívání doposud, což vyplývá z obsahu citovaných listin a rozhodnutí. Zdejší soud v rozsudku ze dne 20. 7. 2017 č. j. 6 C 139/2015-162 konstatoval, že byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene ex lege. Jediným důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že dle názoru soudu nebylo možné vymezit rozsah věcného břemene: „S ohledem na skutečnost, že žalobce nepředložil soudu dokumentaci ověřenou stavebním úřadem, ani jiné důkazy dokládající faktický stav předmětných bytů, který by odpovídal tomu, jak byly byty vymezeny žalobcem v jeho návrhu, rozhodl soud tak, že žalobu zamítl.“ Nebylo tedy k čemu určit existenci práva odpovídajícího věcnému břemeni užívání. Soud tedy uzavřel, že věcné břemeno vzniklo. Žaloba tak byla zamítnuta pro absenci formálních důvodů, soud neměl dostatek podkladů pro vymezení jednotek. Ke zhojení tohoto formálního nedostatku došlo v roce 2018, kdy dne 15. 3. 2018 příslušný stavební úřad , Anonymizováno, ověřil výkres z roku 2002 pod č. j. 266/18/pop a tím tedy stvrdil vymezení jednotek (viz. obsah předmětného spisu a rozsudku 6 C 139(2015, včetně rozhodnutí stavebního úřadu).

9. Ze sdělení , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2024) na č.l. 132-133) soud zjistil, že banka potvrdila, že Bytovému družstvu , adresa, IČ , IČO účastníka, byl poskytnut úvěr, který byl splacen v roce 2009, Vzhledem k časovému odstupu, však již jsou všechny dokumenty k tomuto skartovány. S tímto potvrzením koresponduje rovněž dodatek č. , hodnota, úvěrové smlouvy.

10. Z ostatních provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil.

11. Dle § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Dle § 28d odst. 1 zákona č. 42/1992 pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, popřípadě jeho právního nástupce na budově věcné břemeno podle § 151n a násl. občanského zákoníku, které dále omezuje vlastníka budovy tak, žea) pro nájemní vztahy k bytům získaným nástavbou či vestavbou platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevního bytu;b) družstvo nebo jeho právní nástupci mají k těmto bytům práva a povinnosti pronajímatele, není-li mezi nimi a vlastníkem budovy dohodnuto jinak;c) pro stanovení nájemného z těchto bytů platí předpisy o způsobu výpočtu nájemného v bytech stavebních bytových družstev;d) nájemné z těchto bytů platí nájemce družstvu nebo jeho právnímu nástupci; úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí nájemce vlastníkovi budovy, popřípadě jiné osobě.

13. Dle § 28d odst. 2 zákona č. 42/1992 zhodnocení domu pořízením bytu nebo nebytového prostoru podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby je pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene.

14. Dle § 151n odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.

15. Dle § 151n odst. 2 obč. zák. věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

16. Dle § 151n odst. 3 obč. zák. pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

17. Dle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

18. Na základě shora citovaných ustanovení soud po právní stránce zavřel, že vedlejšímu účastníkovi platně vzniklo věcné břemeno užívání bytů č. , hodnota, i č. , hodnota, , a to ze zákona. K tomuto skutkovému závěru již zdejší soud dospěl též v řízená vedeném pod sp. zn. 6C139/2015 a z těchto důvodů se nemůže jednat o odlišný právní názor či rozhodnutí ve věci ve smyslu shora citovaného ustanovení §13 o.z.. Vzhledem ke skutečnosti, že žádný následný zákonný předpis neupravoval či neřešil věcné břemeno odlišně než shora citovaná zákonná ustanovení, má soud za to, že věcné břemeno i nadále existuje, a to bez ohledu na zápis, respektive jeho absenci v katastru nemovitostí. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že obě žalované odvozují svá užívací práva k bytům ze svých členství v družstvu. Za této situace tak bylo na žalobcích, aby prokázali, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro vznik věcného břemene, respektive aby tvrdili, v čem dle nich spočívá nesplnění podmínek pro vznik věcného břemene ze zákona. Případně aby žalobci prokázali, že věcné břemeno následně zaniklo. Vzhledem k tomu, že však žalované prokázaly, že došlo k poskytnutí a uhrazení úvěru na výstavbu předmětných bytových jednotek, (tento byl poskytnut tehdejšímu bytovému družstvu), uzavřel soud, že všechny podmínky pro vznik věcného břemena ex lege byly splněny, žalované užívají předmětné byty oprávněně, a to na základě užívacího práva k bytům odvozeného ze svého členství v družstvu. V roce 1992 bylo přijato zákonné opatření č. 297/1992 Sb., konkrétně § 28d odst. 1 písm. a), v němž je stanoven vznik věcného břemene k bytovým jednotkám vybudovaným bytovými družstvy jako nástavby a vestavby, a na které byla poskytnuta finanční, úvěrová či jiná pomoc. Od tohoto data proto existuje i k předmětným bytům věcné břemeno, a to ex lege.

19. Jelikož žalované jsou oprávněnými uživatelkami bytů, neboť jim svědčí nájemní právo zřízené od oprávněného subjektu, kterému svědčí právo věcného břemene, soudu proto nezbylo než žalobu na vyklizení bytů jako nedůvodnou zamítnout. Vzhledem k těmto závěrům se soud již nezabýval případným vydržením věcného břemene, což by přicházelo v úvahu jen za situace, že by nebyl dovozen vznik věcného břemene ze zákona.

20. Co se týká vznesené námitky žalobců, že navržením a provedením důkazů zprávou , právnická osoba, potvrzující úhradu poskytnutého úvěru ze strany tehdejšího bytového družstva, je soud toho názoru, že došlo ve smyslu ustanovení §118 b) o. s. ř. k prolomení koncentrace řízení, neboť se v daném případě jedná o důkaz, který žalované nemohly bez vlastní viny včas uvést, neboť potřeba provedení tohoto důkazu vznikla až poté, co byli žalobci vyzváni k doplnění rozhodných skutečností a předložení důkazů ve smyslu ustanovení §118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř. na jednání soudu dne 21.04.2023 a to, když zpochybnili existenci úvěru právě z důvodu, že nebyla předložena úvěrová smlouva. Na tuto skutečnost pak žalované reagovaly tak, že navrhly provedení tohoto důkazu, což soud vyhodnotil tak, že podmínky pro prolomení koncentrace byly splněny.

21. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1) o.s.ř., kdy soud ve věci úspěšným žalovaným a vedlejšímu účastníkovi, přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tyto úkony a výši:Ve vztahu k žalovaným č. 1.2. :- dle ustanovení §7, §9 odst. 1 a §12 odst. 3) tarifní hodnota činí dle ustanovení 1 částku 10 000 Kč, a to ve věci obou žalovaných, přičemž dle ustanovení §12 odst. 3 tedy při spojení dvou a více věcí, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tedy v tomto případě bude tarifní hodnota dle §9 odst. 1 ve spojení s §12 odst. 3 činit 20 000 Kč. Ke spojení věcí došlo před prvním jednáním soudu dne 21. 04. 2023, tj. převzetí a příprava zastoupení a následně taktéž vyjádření k žalobě byly činěny za každou z žalovaných samostatně, přičemž v případě vyjádření se k žalobě šlo dle ustanovení §12 odst. 1 v obou případech o právní úkon mimořádně obtížný z důvodu časové náročnosti a proto je oprávněná výše dvojnásobku stanovené sazby. Mimosmluvní sazba tak tedy dle §7 AT činí 1500 Kč bez DPH před spojením věcí do jednoho řízení, a následně dle téhož ustanovení 3000 Kč bez DPH po spojení těchto věcí do jednoho řízení.-III. DatumNázevATÚkonů16. 01. 2023Převzetí případu a příprava zastoupení paní , jméno FO§11 odst. 1 písm. a) AT1 (á 1500 Kč)Převzetí případu a příprava zastoupení paní , jméno FO§11 odst. 1 písm. a) AT1 (á 1500 Kč)23. 01. 2023Vyjádření ve věci v zastoupení paní , jméno FO, – účtuji jakožto mimořádně obtížný právní úkon s ohledem na jeho časovou náročnost.§11 odst. 1 písm. d) AT + §12 odst. 1 AT2 (á 1500 Kč.)21. 12. 2022Vyjádření ve věci v zastoupení paní , jméno FO, – účtuji jakožto mimořádně obtížný právní úkon s ohledem na jeho časovou náročnost.§11 odst. 1 písm. d) AT + §12 odst. 1 AT2 (á 1500 Kč)21. 04. 2023Jednání u soudu§11 odst. 1 písm. g) AT1 (á 3000 Kč)25. 07. 2023Vyjádření k podání žalobců§11 odst. 1 písm. d) AT1 (á 3000 Kč)04. 12. 2023Jednání u soudu§11 odst. 1 písm. g) AT1 (á 3000 Kč)20. 03. 2024Jednání u soudu§11 odst. 1 písm. g) AT1 (á 3000 Kč)Celkem: 10Celkem tedy bylo učiněno 6 úkonů právní služby za 1500 Kč a 4 úkony právní služby za 3000 Kč. Odměna činí celkem 21 000 Kč + sazba DPH v zákonné výši 21 %, tj. 25 410 Kč.Dále ve smyslu ustanovení §13 odst. 3 AT bylo přiznáno celkem , hodnota, režijních paušálů ve výši 3000 Kč + zákonná sazba DPH ve výši 21 %, tedy celkem 3630 Kč.Celkem tedy náklady představují částku částka 29 040,- Kč.Ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi :.1) Převzetí zastoupení (vstup do řízení 1/2023) spor p. , jméno FOjeden úkon á 1.500,- Kč;2) Převzetí zastoupení (vstup do řízení 1/2023) spor p. , jméno FOjeden úkon á 1.500,- Kč;3) Písemné podání na soud (vyjádření po spojení věcí 4/2023)jeden úkon á 1.900,- Kč;4) účast na ú.j. 21.4.2023jeden úkon á 1.900,- Kč;5) účast na ú.j. 4.12.2023jeden úkon á 1.900,- Kč;6) Písemné podání na soud (vyjádření po spojení věcí 3/2024)jeden úkon á 1.900,- Kč;Celkem tedy bylo 6 úkonů právní služby s tím, že dva po 1.500,- Kč bez DPH a 4 úkony po 1.900,- Kč bez DPH tj. celkem 10.600,- Kč, plus 2.226,- (21% DPH)., tj. 12.826,- Kč;, 6x rež. paušál (á 300,-) tj. 1.800,- + 378,- (21% DPH), tj.2.178,- Kč;Náklady řízení vedl. účastníka celkem představují částku 15.004,- Kč.