16 C 50/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Janečkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 38 351 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 351 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 351 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 218 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky představující neuhrazené vyúčtování služeb za rok 2021. Žalovaná je nájemcem bytu číslo v 8. podlaží domu adresa v ulici ulice a číslo, obec a číslo, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 19. 1. 2015. Žalovaná žalobkyni dosud neuhradila roční vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 38 351 Kč, splatné dne 31. 8. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovala a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla dne 19. 1. 2015 uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované k nájmu shora specifikovanou bytovou jednotku číslo. Žalovaná se smlouvou zavázala hradit žalobkyni měsíčně nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná žalobkyni neuhradila částku ve výši 38 351 Kč za roční vyúčtování služeb za rok 2021 (viz výpis konta nájemce ke dni 31. 1. 2023). Dle ust. § 2 201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. 2 251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle odst. 2 téhož ustanovení pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky byla uzavřena dne 19. 1. 2015 smlouva o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2 201 o. z., ve které se žalobkyně zavázala přenechat žalované byt k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to žalobkyni nájemné včetně záloh na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že částku uplatněnou žalobou žalobkyni uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 218 Kč. Soud podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného např. v nálezu ze dne 6. 6. 2013, sp zn.

I. ÚS 4229/12 v nálezu ze dne 2. 1. 2019, sp. zn.

IV. ÚS 1447/18 nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, neboť žalobkyně je městskou částí a v takovém případě nejsou shledány náklady na právní zastoupení advokátem účelně vynaloženými, neboť se nejednalo o mimořádně obtížný spor. Přiznal proto žalobkyni náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 918 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.