Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

16 C 9/2022

č. j. 16 C 9/2022-11

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2024:16.C.9.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 093 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 093 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 656 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 437 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 24 873 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 10. 2022 ve znění soudem připuštěné změny domáhal na žalovaném zaplacení částky 32 093 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem nebytové jednotky [číslo] vymezené v suterénu domu [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha a žalobce je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy tohoto domu. Žalovaný neplní řádně a včas svoji zákonnou povinnost platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním nebytové jednotky (zálohy na služby) a příspěvky na správu domu a pozemku, ač ty jsou společně splatné k 25. dni každého příslušného měsíce. V důsledku této skutečnosti vznikl žalovanému při vyúčtování za rok 2021 nedoplatek na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku ve výši 2 656 Kč, splatný 31. 7. 2022 a při vyúčtování za rok 2022 nedoplatek na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku ve výši 29 437 Kč, splatný 31. 7. 2023. Na svém dluhu žalovaný ničeho nezaplatil ani přes opakované upomínky žalobce.

2. Žalovaný označil podanou žalobu za bezpředmětnou, neboť jinak nesporný nárok žalobce již zanikl. Ozřejmil, že jemu samotnému vznikly za žalobcem pohledávky v celkové výši 37 933,50 Kč, a to z titulu náhrady nákladů řízení, které mu byly vůči žalobci přiznány ve výši 28 979,50 Kč rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92, a ve výši 8 954 Kč rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124. Své pohledávky dne 13. 6. 2022 v plné výši započetl na úhradu záloh s tím, že mu tak ke dni započtení vznikl přeplatek na zálohách ve výši 23 087,50 Kč. Vzhledem k tomu, že poté, co byl přeplatek zkonzumován, začal opět zálohy řádně platit, nesvědčí žalobci žádná pohledávka, kterou by bylo možné vůči žalovanému u soudu uplatnit.

3. V daném případě se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Soud se tak v první řadě zabýval otázkou, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc podanou žalobu projednat a rozhodnout o ní a dále pak tím, podle jakého právního řádu bude věc posuzovat. Ve smyslu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, soud při hledání odpovědí na shora uvedené otázky vycházel z přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie, když dospěl k závěru, že dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací (vyhlášené v České republice pod [číslo] Sb.), nelze pro absenci dotčené úpravy užít. Mezinárodní pravomoc soudu České republiky podanou žalobu projednat a rozhodnout o ní je tak dána per analogiam na základě čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť se řídí polohou nemovitosti. Ze stejného důvodu soud per analogiam podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dospěl také k závěru, že bude věc posuzovat podle českého právního řádu.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze Stanov Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [obec a číslo] soud zjistil, že žalobce je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha (čl. 1 a čl. 2). Dále soud zjistil, že každý člen společenství je povinen platit k 25. dni každého příslušného měsíce stanovené zálohy na služby a příspěvky na správu domu a pozemku (čl. 14 bod 5). Vyúčtování je činěno jedenkrát za zúčtovací období a odpovídá kalendářnímu roku. Nedoplatek vyplývající z vyúčtování je splatný nejpozději do 3 kalendářních měsíců po provedeném vyúčtování (čl. 17 bod 4).

6. Z vyúčtování služeb a ostatních nákladů za rok 2021 ze dne 22. 3. 2022 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku za rok 2021 k jím vlastněné nebytové jednotce [číslo] činil 2 656 Kč s tím, že do 30. 4. 2022 bylo možné vyúčtování reklamovat.

7. Z vyúčtování služeb a ostatních nákladů za rok 2022 ze dne 22. 3. 2023 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku za rok 2022 k jím vlastněné nebytové jednotce [číslo] činil 29 437 Kč s tím, že do 30. 4. 2023 bylo možné vyúčtování reklamovat.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2022 soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku vůči žalobci před samotným podáním žaloby.

9. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124, soud zjistil, že žalovanému vznikla za žalobcem pohledávka ve výši 28 979,50 Kč z titulu náhrady nákladů řízení, které mu byly vůči žalobci přiznány rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92. Dále soud zjistil, že žalovanému za žalobcem vznikla také pohledávka ve výši 8 954 Kč a to z titulu náhrady nákladů řízení, které mu byly vůči žalobci přiznány rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124.

10. Z e-mailu ze dne 13. 6. 2022 adresovaného žalobcem paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že poté, co nedošlo ze strany žalobce k dobrovolnému zaplacení náhrady nákladů řízení přiznaných žalovanému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124, dal žalovaný výboru žalobce na vědomí, že jednostranně započítává rozsudky přiznanou částku 37 933,50 Kč v plném rozsahu na úhradu záloh (služby a FO) s tím, že přeplatek na zálohách činí k 13. 6. 2022 částku 23 087,50 Kč.

11. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených listinných důkazů. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Zbylé důkazní návrhy účastníků soud neprovedl, neboť je shledal ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu věci za nadbytečné.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

13. Žalovanému vznikl vůči žalobci nedoplatek na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku ve výši 2 656 Kč za rok 2021 a ve výši 29 437 Kč za rok 2022. Nedoplatek za rok 2021 byl žalovanému vyúčtován dne 22. 3. 2022 a žalovaný ho byl povinen zaplatit ve lhůtě do 31. 7. 2022, jakožto konce třetího kalendářního měsíce následujícího po datu 30. 4. 2022, do kterého bylo možné vyúčtování reklamovat. Ze stejných důvodů byl žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do 31. 7. 2023 nedoplatek za rok 2022, který mu byl vyúčtován dne 22. 3. 2023. Žalovaný měl dne 13. 6. 2022 vůli použít částku 37 933,50 Kč, přiznanou mu vůči žalobci co do 28 979,50 Kč rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92 a co do 8 954 Kč rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124, na úhradu záloh, označených toliko jako služby a FO s tím, že ke dni 13. 6. 2022 měl přeplatek na nich činit 23 087,50 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem (odst. 1). Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech (odst. 2).

16. Podle § 1180 odst. 1 OZ, vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

17. Podle § 1181 OZ, vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

18. Podle § 1968 věty první OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 1982 OZ, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2).

21. Podle § 554 OZ, k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

22. Žalobce je ve smyslu § 1194 odst. 1 OZ právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha, v němž je vymezena žalovaným vlastněná nebytová jednotka [číslo]. Jakožto vlastník jednotky je žalovaný v souladu s § 1180 odst. 1 OZ, § 1181 OZ a čl. 14 bodem 5 Stanov povinen platit ve stanovené výši příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby, včetně případného nedoplatku z jejich vyúčtování. Žalobce dne 22. 3. 2022 vyúčtoval žalovanému nedoplatek na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku za kalendářní rok 2021 ve výši 2 656 Kč. Nedoplatek byl žalovaný povinen v souladu s vyúčtováním a čl. 17 bodem 4 Stanov zaplatit do 31. 7. 2022, jakožto konce třetího kalendářního měsíce následujícího po datu 30. 4. 2022, do kterého bylo možné vyúčtování reklamovat. Dne 22. 3. 2023 žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek ve výši 29 437 Kč na službách a na příspěvcích na správu domu a pozemku za kalendářní rok 2022. Tento nedoplatek byl žalovaný povinen v souladu s vyúčtováním a čl. 17 bodem 4 Stanov zaplatit do 31. 7. 2023, jakožto konce třetího kalendářního měsíce následujícího po datu 30. 4. 2023, do kterého bylo možné vyúčtování reklamovat.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě splatnosti neuhradil žalobci nedoplatek za rok 2021 ve výši 2 656 Kč ani nedoplatek za rok 2022 ve výši 29 437 Kč, vznikl mu u žalobce dluh v celkové výši 32 093 Kč, který soud shledal k podané žalobě po právu, a proto rozhodl o povinnosti žalovaného tuto částku žalobci zaplatit, jak ve výroku tohoto rozsudku. Žalobci vedle práva na zaplacení samotného dluhu, vzniklo dle § 1968 OZ ve spojení s § 1970 OZ i právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti toho kterého nedoplatku.

24. Žalovaný nesporoval pravost a výši žalobou uplatněného nároku, namítl pouze, že již zanikl započtením proti jeho pohledávce ve výši 37 933,50 Kč, která mu za žalobcem vznikla z titulu přiznané náhrady nákladů řízení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124. Za samotné započtení označil jednostranné právní jednání, ke kterému přistoupil dne 13. 6. 2022 v e-mailu adresovaném skrze [jméno] [příjmení] výboru žalobce. Posoudiv dotčené právní jednání žalovaného, dospěl soud k závěru, že jde z důvodů jak níže o započtecí právní jednání zdánlivé ve smyslu § 554 OZ, které nepřivodilo žádné započtecí účinky. Jinak řečeno, i nadále měl a má žalovaný dluh u žalobce, k jehož zaplacení ho soud tímto rozsudkem zavázal a stejně tak i žalovaný má proti žalobci vykonatelnou pohledávku ve výši 28 979,50 Kč na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92 a ve výši 8 954 Kč na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124.

25. Jednostranné či dvoustranné započtecí právní jednání představuje současný zánik alespoň dvou vzájemných pohledávek stran, a to jejich zúčtováním, aniž by byly splněny. Musí jít o pohledávky způsobilé k započtení, tedy existující s tím, že všechny dotčené pohledávky musí být dostatečně konkretizovány. Rozuměno, je třeba nezaměnitelným způsobem označit jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení vůči jaké pohledávce a v jaké výši druhé strany. Započtecí právní jednání nedostatečně konkretizující započítávané pohledávky je zdánlivé a ze zákona se k němu nepřihlíží. Pokud je započítáváno více pohledávkami, které ve svém součtu převyšují pohledávku či pohledávky, proti kterým je započítáváno, musí být nad to ze započtecího právního jednání patrné, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoliv (srov. rozsudek Nejvyššího soud České republiky ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3945/2009).

26. V souzené věci je třeba předně poznamenat, že žalovaný nemá z titulu přiznané náhrady nákladů řízení jedinou pohledávku ve výši 37 933,50 Kč, ale pohledávky dvě, jednu ve výši 28 979,50 Kč na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 28 C 123/2018-92 a druhou ve výši 8 954 Kč na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 25 Co 277/2021-124. Ke dni 13. 6. 2022, kdy žalovaný k započtení přistoupil, nad to tyto pohledávky v součtu převyšovaly dluh, který vůči němu evidoval žalobce. Hledě této skutečnosti bylo započtecí právní jednání žalovaného neurčité, neboť v něm nebylo specifikováno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoliv. K tomu žalovaný podotkl, že ač tak neučinil, následným plynutím času, kdy stále žalobci ničeho neplatil, došlo k vyčerpání i zbylé části pohledávek. Dle přesvědčení soudu nemohlo tímto způsobem dojít ke zhojení neurčitosti započtecího právního jednání učiněného dne 13. 6. 2022, neboť rozhodující je stav v době učinění započtecího prohlášení.

27. Nad to je nutno poznamenat, že nezaměnitelným způsobem nebyla ze strany žalovaného označena ani pohledávka či pohledávky, vůči kterým započtení směřovalo, když bylo uvedeno, že je započítáváno na úhradu záloh, označených toliko jako služby a FO. O jaké konkrétní zálohy se mělo jednat nebylo vůbec specifikováno, byt alespoň uvedením období a jejich výše. Nehledě skutečnosti, že ke dni 13. 6. 2022 již byly zálohy za rok 2021 vyúčtovány, pročež žalobcem evidovaný dluh žalovaného ve vztahu k roku 2021 ani nepředstavoval dlužné zálohy, ale samotný nedoplatek z jejich vyúčtování. Na základě všech těchto zjištění tak soudu nezbylo než shledat obranu žalovaného proti podané žalobě za nedůvodnou.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dál jen„ OSŘ“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 873 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 605 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”), a to: -) z tarifní hodnoty ve výši 26 398 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání z 2. 11. 2023, účast na jednání u soudu dne 7. 11. 2023, písemné podání ze dne 4. 12. 2023) a z částky 1 090 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 AT (jednoduchá výzva k plnění), včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2 896 Kč; -) z tarifní hodnoty ve výši 32 093 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (písemné podání ze dne 8. 1. 2024, účast na jednání u soudu dne 11. 1. 2024), včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1 142 Kč.

29. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.