16 C 92/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená údaje o zástupci o 158 587,94 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 158 587,94 Kč spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 158 587,94 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 38 102,390 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne 27. 2. 2023, včetně doplněných podání domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 159 553 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že účastníci byli rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , právní moc 29. 4. 2014, rozvedeni. Před rozvodem manželství účastníků bylo vedeno řízení rovněž u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, , o určení, že nemovitost pozemek parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m² , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, u , název úřadu, je součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení. Rozsudkem , název soudu, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem , název soudu, č. j. , spisová značka, , právní moc 2. 5. 2017 bylo určeno, že předmětná nemovitost je součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení. Rozsudkem , název soudu, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moc 20. 7. 2022 bylo v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů m.j. rozhodnuto, že do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek stavební parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Žalovaná odepřela žalobci vstup do předmětné nemovitosti v , adresa, v roce 2014 na základě dopisu ze dne 9. 4. 2014, označeného – výpověď z užívání nemovitosti na adrese , adresa, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, adresovanou žalobci a vyzvala žalobce k opuštění nemovitostí a její vyklizení. Dne 8. 5. 2014 žalobce zjistil, že mu byl znepřístupněn i zbytek nemovitosti – garáž, kterou žalobce využíval. Dopisy ze dne 1. 6. 2017, 3. 7. 2017, 18. 4. 2018 se žalobce domáhal vstupu do nemovitostí opětovně. Žalobce z důvodu možných konfliktů s žalovanou přebýval na jiných místech a v průběhu let vyčerpal veškeré možnosti provizorního bydlení. Aby co nejhospodárněji zajistil své bydlení, zakoupil v roce 2020 vlastní nemovitost, k jejíž pořízení využil úvěrové financování z důvodu nedostatku vlastních finančních prostředků. Na nákup nemovitosti do svého výlučného vlastnictví získal finanční prostředky dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a z překlenovacího úvěru dle smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, . Na úrocích z překlenovacího úvěru uhradil celkem částku 33 581,80 Kč, na úrocích z hypotečního úvěru částku 125 971,79 Kč, celkem 159 553,59 Kč. Domáhá se po žalované náhrady škody spočívající v uhrazených úrocích z úvěrů na pořízení nemovitostí do svého vlastnictví, neboť jednáním žalované došlo k porušení zákona a zásahu do absolutního práva žalobce – práva vlastnického, kdy mezi jednáním žalované a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost, protože kdyby žalovaná umožnila užívat žalobci spoluvlastněné nemovitosti v , adresa, , nemusel by si žalobce pořizovat úvěr na zajištění bydlení.

2. Usnesením č. j. 16 C 92/2023-65 ze dne 19. 12. 2023, právní moc 24. 1. 2024 bylo řízení zastaveno o částku 965,06 Kč. Předmětem řízení zůstala částka 158 587,94 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná nárok žalobce ve svých písemných podáních neuznala s odůvodněním, že není pravdou, že by žalobce neměl kde bydlet a musel si pořizovat vlastní nemovitost, neboť má zřízeno věcné břemeno užívání v nemovitosti na adrese , Adresa žalobce, , kdy se jedná o nemovitost, která je ve vlastnictví předcházející manželky žalobce, přičemž v rámci vypořádání společného jmění manželů došlo ke zřízení věcného břemene ve prospěch žalobce. Dodala, že soužití s žalobcem v době před rozvodem a před skončením společného bydlení v předmětné nemovitosti bylo plné psychického a fyzického násilí často řešeno Policií České republiky. Žalobce navíc vykazoval nevyžádanou „náklonost“ vůči dceři žalované, která jeho chování hodnotila negativně, přičemž následně žalobce dceru žalované začal šikanovat a nenávidět. Žalobce se nepodílel na úhradě potřeb spojených s užíváním nemovitosti, a dokonce byl i rozhodnutím Policie České republiky z důvodu násilí vůči žalované vykázán z nemovitosti. Žalovaná z tohoto důvodu ukončila společné užívání nemovitostí s žalobcem. Pohledávka spočívá na vadném právním základu a je i v rozporu s dobrými mravy. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 1229/2006, sp. zn. 28 Cdo 3569/2020 s tím, že pokud výlučným užíváním nemovitosti ve specifickém časovém úseku nerozděleného společného jmění manželů nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pak nemůže výlučným užíváním věci vzniknout jakákoliv škoda z důvodů absence příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem povinnosti hradit úroky z úvěrů na straně žalobce.

4. V doplněném podání žalobce učiněným na výzvu soudu žalobce specifikoval protiprávní jednání žalobkyně, které spočívá v znemožnění užívat společné nemovitosti žalobci, škoda představuje skutečně zaplacené úroky z poskytnutých úvěrů, které byly použity na nákup nemovitostí do vlastnictví žalobce, které užívá ke svému bydlení, protože nemohl k tomuto účelu užívat nemovitosti v , adresa, . Příčinnou souvislost žalobce mezi protiprávním jednáním žalované a vzniklou škodu spatřuje v zásahu žalované do vlastnického práva žalobce, když nemovitost náležela do nevypořádaného společného jmění manželů a rovněž v tom, že z vypořádaného společného jmění manželů očekával finanční prostředky, za které by si opatřil jiné bydlení, ale z důvodu protiprávního jednání žalované si musel sjednat úročený úvěr a koupit si nemovitosti k bydlení dříve, než se mu dostalo vypořádacího podílu ze společného jmění manželů. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody je tak dána jednáním žalované v důsledku, kterého vznikla žalobci škoda.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z rozsudku , název soudu, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , právní moc 29. 4. 2014 soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno.

7. Z rozsudku , název soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem , název soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moc 2. 5. 2017 má soud prokázané, že nemovitost pozemek parc. č. , hodnota, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, , je součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení.

8. Z rozsudku , název soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moc 20. 7. 2022 (účastníci učinili nesporným právní moc rozsudku dnem 20. 7. 2022) má soud prokázané, že ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikázal mj. pozemek stavební parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. , hodnota, v k. ú. , adresa, .

9. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne , datum, má soud prokázané, že žalobci byl poskytnut úvěr ve vyšší 2 000 320 Kč a překlenovací úvěr do částky 290 000 Kč s úrokovou sazbou 2,53 % ročně a 4,99 % ročně.

10. Z potvrzení o poskytnutém úvěru a o výši zaplacených úroků z úvěru dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, v období od 30. 3. 2020 do 31. 12. 2022 má soud prokázané, že žalobce uhradil na úvěr úroky z prodlení ve výši 148 264,99 Kč a z potvrzení o zaplacených úrocích na úvěr č. , hodnota, za období od 30. 3. 2020 do 31. 12. 2020 uhradil na úrocích částku 39 795,36 Kč.

11. Z tabulek umoření úvěrů má soud prokázané, že ke dni 20. 7. 2022 byla žalobcem uhrazena na úrocích z prodlení z poskytnutých úvěrů částka 158 588, 13 Kč.

12. U jednání soudu žalobce doplnil, že žalovaná částka je vyčíslena do právní moci rozsudku o vypořádaní společného jmění manželů č. j. , spisová značka, , tj. do 20. 7. 2022.

13. Z úředních záznamů o podání vysvětlení vedených Policií České republiky, územní odbor , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, ze dne 6. října 2015, 15. prosince 2014, 29. května 2014, 29. května 2017, 9. dubna 2013 má soud prokázané, že mezi účastníky řízení byly rodinné konflikty, které byly předmětem vyšetřování orgány činnými v trestním řízení.

14. Z výpisu katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , , adresa, má soud prokázané, že ve prospěch žalobce bylo zřízeno věcné břemeno (úplatné) na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, právní účinky vkladu práva ke dni 17. 1. 2003 k nemovitostí ve vlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, . Jde o nemovitost nacházející se na parc. č. , hodnota, a to rodinný dům č. p. , hodnota, .

15. Z kupní smlouvy ze dne 18. 3. 2020 má soud prokázané, že žalobce nabyl do svého vlastnictví rodinný dům č. p. , hodnota, a zahradu nacházející se na par. č. st. , hodnota, v k. ú. , adresa, za kupní cenu 3 200 000 Kč, která byla mimo jiné financována úvěrem ve výši 2 000 320 Kč.

16. Z listiny ze dne 9. 4. 2014 adresované žalovanou žalobci má soud prokázané, že žalovaná učinila výpověď žalobci z užívání nemovitostí na adrese , adresa, k. ú. , adresa, a požádala žalobce o vyklizení nemovitosti.

17. Z úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne 8. 5. 2014, 29. 5. 2014 a oznámení přestupku ze dne 8. 6. 2014 učiněném u Policie České republiky, územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, má soud prokázané, že účastníci řízení podávali na sebe navzájem vzájemná oznámení týkající se předmětné nemovitosti.

18. Z písemných podání adresovaných žalované ze dne 1. 6. 2017, 3. 7. 2017, 18. 4. 2017 soud zjistil, že žalobce žádal žalovanou o umožnění vstupu do nemovitosti.

19. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo pochybnosti o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí, zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost.

20. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

21. Účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozsudkem , název soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moc 29. 4. 2014, rozvedeno. Nemovitosti a to pozemek st. par. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , hodnota, v k. ú. , adresa, byla na základě a rozsudku , název soudu, č. j. , spisová značka, , právní moc 2. 5. 2017 určena jako součást zaniklého společného jmění účastníků řízení o jehož vypořádání bylo rozhodnuto rozsudkem , název soudu, , právní moc 20. 7. 2022 tak, že nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalovaná v průběhu řízení o určení, že předmětná nemovitost je součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení dopisem ze dne 9. 4. 2014 odepřela žalobci vstup do nemovitosti z důvodu vyhrocených konfliktních vztahů mezi účastníky řízení. Žalobce z důvodu nemožnosti užívat nemovitost nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 18. 3. 2020 nemovitost v k. ú. , adresa, za kupní cenu 3 200 000 Kč do svého výlučného vlastnictví, jejíž kupní cena byla částečně financována prostřednictvím poskytnutého úvěru ve výši 2 320 000 Kč. Po žalované se domáhá náhrady škody spočívající v uhrazených úrocích z úvěru na pořízení nemovitosti do svého vlastnictví.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

23. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

24. Podle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

25. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou žalobci dle § 2910 o. z. jsou 1) protiprávní čin, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodou, 4) zavinění.

27. V daném případě má soud prokázané, že dnem 29. 4. 2014 (pravomocným rozvodem manželství) zaniklo společné jmění manželů, přičemž nemovité věci pořízené v době trvání manželství spadaly do společného jmění manželů. K jejich vypořádání došlo až dnem 20. 7. 2022, kdy nabyl právní moci rozsudek o vypořádání společného jmění. Předmětné nemovitosti od dubna 2014 užívala výhradně žalovaná se svou dcerou.

28. Je rozdíl mezi podílovým spoluvlastnictvím a společným jměním manželů. Zatímco podílové spoluvlastnictví charakterizuje spoluvlastnický podíl, který je vyjádřen ve zlomku, popřípadě procentem a je hlavním kritériem míry účasti spoluvlastníka na právech a povinnostech ze spoluvlastnického vztahu, u společného jmění manželů není vztah mezi spoluvlastníky vymezen ideálním podílem; tento vztah může být vyjádřen jen ke dni zániku společného jmění, a to vypořádáním. Právní vztahy bývalých manželů v přechodném období, tj. mezi zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádáním se dle § 736 o. z. řídí přiměřeně ustanoveními o společném jmění manželů. Každému z bývalých manželů tak náleží právo k celé věci, omezené jen stejným právem druhého bývalého manžela. Užívá-li tudíž bývalý manžel věc, která náležela do společného jmění manželů, k jehož vypořádání dosud nedošlo a brání druhému realizovat své vlastnické právo k věci, může se tento bránit výlučně způsobem, který mu umožňuje zákon. Výlučnému užívání by bylo možné se bránit např. podáním žaloby dle § 728 o. z., na základě, které by došlo k úpravě správy dotčených nemovitých věcí. V takovém případě, pokud by žalobce byl krácen na svém vlastnickém právu, by přicházela v úvahu kompenzace za nemožnost uplatňování svého vlastnického práva. Jsou-li tedy vztahy mezi účastníky zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění manželů konfliktní, pak lze po zvážení všech dalších okolností věci rozhodnout o tom, že společná nemovitost bude užívána nadále jedním spoluvlastníkem a druhému bude vyloučení z užívání kompenzováno.

29. V posuzované věci se ale žalobce domáhal finanční kompenzace v podobě náhrady škody z důvodu, že byl vyloučen z užívání společných a dosud nevypořádaných nemovitých věcí, kdy žalovaná předmětné nemovité věci užívala sama (respektive se svou rodinou) a on byl nucen pořídit si vlastní bydlení prostřednictvím úvěru ze kterého platil úroky. Jak bylo vysvětleno výše, pokud jeden z bývalých manželů v období po zániku společného jmění do jeho vypořádání brání druhému realizovat své vlastnické právo k věci, může se tento bránit výlučně způsobem, který mu umožňuje zákon, typicky podáním žaloby dle § 728 o. z. Žalobce u jednání soudu sdělil, že se svého práva zákonem stanoveným způsobem nedomáhal.

30. V případech, kdy je jeden z manželů vyloučen z užívání společné věci, nelze však vyloučit vznik peněžního nároku z jiného právního důvodu, například náhrady škody. Skutková tvrzení žalobce neumožnila soudu aplikovat na danou věc jinou právní normu a posoudit věc po právní stránce jako náhradu škody, neboť v posuzované věci mezi uplatňovaným protiprávním jednáním žalované a tvrzenou škodou, která měla žalobci vzniknout tím, že v souvislosti s hrazením úroků z hypotečního úvěru a překlenovacího úvěru v době vypořádávání společného jmění manželů si pořídil vlastní nemovitost a platil s úroky z prodlení, není očividně dán vztah příčinné souvislosti (kauzální nexus), který je jedním z předpokladů pro úspěch ve věci náhrady škody. Žalobce opustil nemovitost v dubnu roku 2014, poté co mu žalovaná znepřístupnila vstup do nemovitosti. Nadále však do nemovitosti občas docházel z důvodu využívání jejich nebytových prostor pro účely vlastního podnikání, což bylo provázeno značnými konflikty mezi účastníky. Žalobce se neobrátil na soud s tím, aby vztahy účastníků k nemovitosti ve společném a doposud nevypořádaném společném jmění manželů byly upraveny způsobem, který umožňuje zákon. Z toho je patrno, že žalobce činil pouze formální kroky (žádosti) k umožnění užívání nemovitosti. Skutečně neměl zájem v nemovitosti bydlet, neboť si pořídil nemovitost do svého výlučného vlastnictví, a tedy uvedené náklady by vznikly i bez protiprávního jednání žalované, které spočívalo v tom, že znemožnila přístup do předmětné nemovitosti. Soud má za to, že mezi jednáním žalované a povinnosti žalobce hradit úroky z úvěru žalobce, kdy finanční prostředky byly poskytnuty k úhradě kupní ceny za nemovitost, která je ve výlučném vlastnictví žalobce, není dána příčinná souvislost. Úroky z úvěru, který žalobce uzavřel jsou pouze a toliko smluvním závazkem žalobce, nikoliv žalované a nelze je považovat za škodu, kterou měla způsobit žalovaná, Navíc z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce mohl svou bytovou otázku řešit rovněž do doby vypořádání společného jmění manželů užíváním nemovitostí, ke kterým má zřízené úplatné věcné břemeno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 18. 11. 2002, kdy věcné břemeno k datu podání žaloby u žalobce trvalo.

31. Vzhledem výše uvedenému, soud žalobu zamítl.

32. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 38 102,90 Kč. Tyto náklady tvoří odměna za 3 úkony právní služby ve výši 7 460 Kč (1 úkon právní služby) uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, písemné podání-odpor ze dne 12. 2. 2024, vyjádření ze dne 29. 2. 2024, účast u jednání soudu dne 9. 1. 2025), 2 úkony právní služby ve výši jedné poloviny, tj. 3 730 Kč dle § 11 odst. 2 a. t. (odvolání do místní nepříslušnosti ze dne 16. 4. 2024, 11. 9. 2024), 4 náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. účinného do 31. 12. 2024 a 1 náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle a.t. účinného od 1. 1. 2025, 21 % DPH ve výši 6 612,90 Kč.

33. O vrácení části soudního poplatku z částečného zpětvzetí žaloby o částku 965,06 Kč soud v souladu s ust. 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích nerozhodoval.