17 C 101/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 12 802,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 802,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 802,56 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 12 802,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 21. 7. 2020 došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy uzavřené mezi účastníky řízení, přičemž téhož dne však nemohlo dojít k demontáži elektroměru z důvodu jeho nepřístupnosti, proto byla provedena tzv. účetní demontáž, tedy odhad stavu elektroměru, který ke dni 21. 7. 2020 činil 48 587 kWh. Při kontrole vypojeného elektroměru konané dne 20. 1. 2021 zaměstnanci žalobkyně zjistili, že měřící zařízení je připojeno i přes to, že nebyla uzavřena platná smlouva o zajištění služby distribuční soustavy a byl zjištěn odběr elektřiny. Stav elektroměru k tomuto dni činil 50 061 kWh. Žalovaná tak za období od 21. 7. 220 do 20. 1. 2021 neoprávněně odebrala celkem 1,474 MWh elektřiny. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 12 802,56 Kč, přičemž splatnost byla stanovena na 20. 4. 2021. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dopisem ze dne 13. 7. 2020 žalobkyně žalovanou informovala o ukončení dodávky elektřiny demontáží elektroměru ke dni 5. 8. 2020 z důvodu ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy na adrese [adresa žalované] (Dopis žalobkyně ze dne 13. 7. 2020 adresovaný žalované), k čemuž došlo dne 21. 7. 2020. Ke dni 21. 7. 2020 činil konečný stav elektroměru v předmětném odběrném místě 48 587 kWh. Dne 20. 1. 2021 žalobkyně zjistila neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo], k témuž dni činil stav elektroměru 50 061 kWh (listina se záznamem o demontáži elektroměru zakázka [číslo] ze dne 18. 1. 2021, záznam o zjištění neoprávněného odběru elektřiny číslo zakázky [číslo] ze dne 20. 1. 2021). Žalovaná tak neoprávněně odebrala celkem 1,474 MWh. Žalobkyně žalované vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 12 802,56 Kč (dopis žalobkyně ze dne 4. 2. 2021 adresovaný žalované včetně výpočtu, faktura [číslo]). Žalobkyně stanovila splatnost dlužné částky na den 20. 4. 2021 (výzva k úhradě náhrady škody ze dne 6. 4. 2021). <b>4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 2) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná tím, že po skončení smluvního vztahu se žalobkyní bez právního důvodu odebírala elektřinu, přitom měla připojené měřící zařízení, které nebylo připojeno provozovatelem distribuční soustavy, naplnila podmínky neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a), písm. e) bod 2) energetického zákona, a je tak podle § 51 odst. 3 energetického zákona povinna nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Ta byla vypočtena v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny. Dlužná částka byla žalované řádně vyúčtována. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.