17 C 104/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , bytem Adresa zmocněnce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro určení náhrady za odňaté a nevydané pozemky podle zákona č. 229/1991 Sb.

I. Určuje se, že výše restitučního nároku žalobkyně z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 18. 6. 2001 č. j. PÚ/R/28/01 – Gl a z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 20. 6. 2001 č. j. PÚ/R/32/01 – Gl činí 66 130,45 Kčs.

II. Žaloba se co do zbylého rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči sobě navzájem.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náklady znaleckého posudku v částce 33 363 Kč, a to do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 6. 9. 2023 se žalobkyně domáhala určení správné výše svého restitučního nároku ze zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Žalobkyně nabyla tento nárok dědictvím po své prababičce , jméno FO, , její podíl na nevydávaných nemovitostech uvedených v rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 18. 6. 2001 č. j. PÚ/R/28/01 – Gl činí ¼. Jedná se o pozemky v kat. ú. , adresa, parc. č. 5620/7 o výměře 366 m2, parc. č. 5235/2 o výměře 86 m2, parc. č. 5235/1 o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2777 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2007 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 1307 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 29 m2, parc. č. st. 671 o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. 5215/1 o zbytkové výměře 12 383 m2 a pozemek parc. č. 93/32 o výměře 551 m2 v kat. ú. , adresa, . Žalovaná tento nárok ocenila částkou 12 148,72 Kč, když bez dalšího všechny nevydávané nemovitosti ocenila jako nemovitosti zemědělské, přičemž tyto správně měla ocenit jako nemovitosti, které již v době přechodu na stát byly určeny k výstavbě, resp. již se na nich nacházely sklady, dílny a cementárny firmy , jméno FO, . Bezprostředně po znárodnění byly pozemky převedeny do národního podniku , právnická osoba, .

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v době přechodu pozemků na stát (tj. v době znárodnění) byl stavební pozemek definován vyhl. 709/1950 Ú.l. jako plocha zastavěná nebo určená k zastavění jednou stavbou nebo skupinou staveb s příslušným oborem, přiměřenou zahradou, případně s vedlejšími stavbami nebo plochami, které tvoří se stavbou účelový celek, a to za podmínky, že zastavění je ve shodě se zastavovacím plánem nebo upravovaným plánem z dřívější doby anebo s podmínkami stanovenými krajským národním výborem při stavbách přípustných mimo stavební obvod, anebo není-li uvedených plánů, plocha zastavěná se souhlasem příslušeného stavebního úřadu. Žalovaný nemá žádné důkazy k tomu, aby uvedené pozemky ocenil jinak, než jak provedl.

3. Obvodní soud pro Prahu 3 již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 11. 10. 2024 č. j. 17 C 104/2023-199, když ve výroku I. určil, že výše restitučního nároku žalobkyně z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 18. 6. 2001 č. j. PÚ/R/28/01 – Gl a z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 20. 6. 2001 č. j. PÚ/, právnická osoba, /01 – Gl činí 66 266,33 Kčs. K odvolání žalovaného však byl tento rozsudek Městským soudem ve výrocích I., III. a IV. zrušen s tím, že soud nekriticky převzal závěry znaleckého posudku , jméno FO, a nehodnotil jej v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a též nevedl žalobkyni k označení důkazů k prokázání stavebního charakteru znárodněných pozemků. Soud v opětovném řízení žalobkyni poučil a doplnil dokazování o jí nalezené listiny z archívů.

4. Z provedeného dokazování v prvním řízení před soudem 1. stupně zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

5. Z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 18. 6. 2001 č. j. PÚ/R/28/01 – Gl soud zjistil, že podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a c) zák. č. 229/1991 Sb., o půdě, není paní , jméno FO, v podílu 12/20 spoluvlastníkem pozemků v kat. ú. , adresa, parc. č. , Anonymizováno, /7 o výměře 366 m2, parc. č. , Anonymizováno, /2 o výměře 86 m2, parc. č. , Anonymizováno, /1 o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2777 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2007 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 1307 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 29 m2, parc. č. st. , Anonymizováno, o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. , Anonymizováno, /1 o zbytkové výměře 12 383 m2, když tato jako jedna z původních spoluvlastníků přežila nacistickou okupaci a deportaci do koncentračních táborů, ve zbývajícím rozsahu svůj podíl dodědila po ostatních spoluvlastnících, kteří v koncentračních táborech zemřeli. Na parc. č. , Anonymizováno, /7 bylo vybudováno vodní koryto, část parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a celé parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, byly zastavěny rybníkem. Na parc. č. , hodnota, se nachází rybník a komunikace. Parc. č. , Anonymizováno, /2, část původní st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /1 (nyní 5235/2) bylo zřízeno právo osobního užívání a jsou nyní ve vlastnictví fyzických osob, shodné platí o parc. č. , Anonymizováno, /1 o výměře 1,2383 ha. Část parc. č. , Anonymizováno, /1 byla zastavěna bytovou výstavbou. Předmětné pozemky (s výj. parc. č. , hodnota, ) přešly na stát Výměrem zn. 611-7.9.1950-IX/Te ze dne 8. 9. 1950, parcela č. , hodnota, přešla na stát Výměrem podle zákona č. 46/48 Sb. ze dne 25. 1. 1956. Za nevydané nemovitosti o souhrnné výměře 1,9671 ha přísluší oprávněným osobám náhrada.

6. Z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 20. 6. 2001 č. j. PÚ/, právnická osoba, /01 – Gl soud zjistil, že podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a c) zák. č. 229/1991 Sb., o půdě, není paní , jméno FO, v podílu 12/20 spoluvlastníkem pozemku části parc. č. 93/32 o výměře 511 m2 v kat. ú. , adresa, . Tato část pozemku byla po přechodu na čsl. stát podle Výměru zn. 611-7/9.-IX/TE ze dne 8. 9. 1950 zastavěna asfaltovou komunikací a oprávněná osoba má nárok na náhradu podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě.

7. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2005, č. j. 87 D 128/2004-439 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2006, č. j. 18 Co 96/2006-471 soud zjistil, že žalobkyně zdědila po zůstavitelce , jméno FO, její restituční nárok na vydání náhrady za nevydané pozemky z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 18. 6. 2001 č. j. PÚ/R/28/01 – Gl a z rozhodnutí Okresního úřadu , adresa, , Okresního pozemkového úřadu ze dne 20. 6. 2001 č. j. PÚ/, právnická osoba, /01 ve výši ¼.8. , tituly za jménem, , jméno FO, , jako jediný z přeživších židovských spoluvlastníků (zbytek rodiny zemřel v koncentračních táborech), uzavřel dne 30. 11. 1946 pachtovní smlouvu s , tituly před jménem, , jméno FO, , jíž propachtoval díl pozemku , Anonymizováno, /1 role v , Anonymizováno, o výměře 6 ha do 31. 10. 1956 za roční nájemné 1 800 Kčs. , tituly za jménem, , jméno FO, povolil , tituly před jménem, , jméno FO, , aby si na pozemku postavil skladiště, ale po skončení pachtu byl povinen uvést pozemek do původního stavu (tedy k zemědělskému obhospodařování). Po únorovém převratu v roce 1948 byl podnik stavitele , jméno FO, znárodněn (soud nemá k dispozici výměr zn. 611-7.9.1950-IX/Te ze dne 8. 9. 1950, osud stavitele , jméno FO, je soudu rovněž neznámý). Ze soupisu znárodněného majetku stavitele , jméno FO, soud zjistil, že znárodněna byla i stavební ohrada na výše uvedeném dílu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, kterou znárodněný podnik pro svůj provoz „nezbytně potřebuje“. Shodné se opakuje i ve výměru Ministerstva stavebního průmyslu z 29. července 1952. Z dopisu adresovaného bývalému stavebnímu podniku ze dne 29. 7. 1952 soud zjistil, že znárodněný podnik , jméno FO, , stavitel v , Anonymizováno, s parc. č. , Anonymizováno, /1 – role byl začleněn do , právnická osoba, a podle tohoto dopisu byl proveden vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 na nabyvatele Československý stát.

9. V průběhu jara 1952 probíhala mezi Okresním národním výborem v , Anonymizováno, a národním podnikem , právnická osoba, korespondence, kdy se národní podnik dotazoval na možnost převodu vlastnictví i k ostatním pozemkům zapsaným v knihovní vložce , Anonymizováno, , když ONV sdělovalo, že tyto ostatní pozemky nebyly konfiskovány, když se jednalo o židovský majetek (přípis , adresa, , dopis , Anonymizováno, ze dne 29. dubna 1952, dopis , Anonymizováno, podniku ze dne 2. května 1952). Tato část dokazování však byla s ohledem na předmět řízení nadbytečná.

10. Soud provedl důkaz leteckými snímky z roku 1949, 1954 a 1959, ze kterých pouze zjistil, že na nespecifikovaných pozemcích se nacházel zřejmě stavební podnik stavitele , jméno FO, , který byl následně znárodněn, který je zakreslen i v topografické mapě z roku 1952. O tom mezi stranami nebylo sporu.

11. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí k parc. č. , Anonymizováno, ze dne 3. 9. 2023 soud zjistil, že tato parcela je v současnosti vedena v katastru nemovitostí jako ostatní plocha a bezprostředně sousedí s komunikací a zahradou rodinného domu. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí k parc. č. , Anonymizováno, ze dne 3. 9. 2023 soud zjistil, že tato parcela je v současnosti korytem vodního toku (, Anonymizováno, potok). Z informativních výpisů z katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že v současné době parcely č. , Anonymizováno, jsou korytem vodního toku, parc. č. , Anonymizováno, /4 je součástí vybudované vodní nádrže, parc. č. , Anonymizováno, /24 silniční komunikací a parc. č. , Anonymizováno, tzv. ostatní parcely v režimu ochranného pásma vodního zdroje 2. stupně. Jenom parc. č. , hodnota, a 522/5 jsou evidovány jako ostatní plocha bez jakéhokoliv omezení. Soud provedl i snímek katastrální mapy z 26. 10. 2021, který zobrazuje souborně umístění výše uvedených pozemků, z tohoto důkazu zjistil pouze, že se jedná o ucelený celek.

12. Dopisem ze dne 21. 2. 2022 požádala žalobkyně žalovaného o přecenění pozemků, když zjistila, že v době znárodnění byl nevydávaný pozemek , Anonymizováno, /1 „stavební“ a byl využíván ve stavebnictví. Co se týče parc. č. st. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, pak požádala o ocenění v celé její výměře, nikoliv ve výměře nevydávané, a přecenění parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /2, které tvoří funkční celek s parc. č. st. , Anonymizováno, a opravu u dalších pozemků, kdy byl nesprávně stanoven BPEJ. Na tento dopis reagoval žalovaný dne 20. 4. 2022 (dopis ze dne 20. 4. 2022) tak, že nárok byl v náhradovém řízení zcela vyčerpán a nelze jej přecenit.

13. Žalobkyně zaslala žalovanému novou žádost o přecenění nároků dne 3. 5. 2022, kde zopakovala svoji argumentaci. Na to reagoval žalovaný dopisem ze dne 3. 6. 2022 tak, že nárok zanikl a nelze jej měnit. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 9. 2022 požádala nadřízenou složku žalovaného o prověření postupu ve věci její žádosti. Na to obdržela stanovisko žalovaného k žádosti o prověření postupů ze dne 14. 12. 2022, ve kterém žalovaný uvádí, že žalobkyně zdědila restituční nárok v podílu ¼ po původní oprávněné osobě , jméno FO, , nar. 11. 2. 1919. Nevydané pozemky (s výj. parc. č. , hodnota, ) přešly na stát Výměrem zn. 611-7.9.1950-IX/Te ze dne 8. 9. 1950, parcela č. , hodnota, přešla na stát Výměrem podle zákona č. 46/48 Sb. ze dne 25. 1. 1956. Pozemky byly oceněny , tituly před jménem, , adresa, podle znaleckého posudku č. 3738/160/2021. Parc. č. , hodnota, byla oceněna jako stavební částkou 80 991,44 Kčs (=nesprávně - byla v posudku oceněna částkou 9 800 Kčs), ostatní parcely byly oceněny jako zemědělské podle BPEJ. V době přechodu na stát (1950) právní předpisy nerozlišovaly mezi stavebním pozemkem a jinými pozemky. Dále uvedl, že u žalobkyně eviduje nevyčerpaný restituční nárok ve výši 12 148,72 Kč (shodné vyplývá i z přehledu nároků a plnění oprávněné osoby na č. l. 10 a 10 rub).

14. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -160/2001 zpracovaného , tituly před jménem, , adresa, (založen ve špatném výtisku jako položka 20) soud zjistil, že tento ocenil pozemky v ceně podle vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. ve stavu ke dni 21. 12. 2000 následovně:Číslo pozemkuTyp pozemkuVýměra v m2Vyhlášková cena v KčsSt. , Anonymizovánostavební1409 800, Anonymizovánoorná půda1307914,90, Anonymizovánolouka366193,98, Anonymizovánopastvina2915,37, Anonymizováno, /2louka86370,66, Anonymizovánolouka20071 063,71, Anonymizovánolouka27771471,81, Anonymizováno, /1louka140603,40, Anonymizováno, /1orná půda1238366249,05, Anonymizováno, /32louka551308,5615. Soud nechal v rámci řízení vypracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, k ocenění nevydávaných nemovitostí vyhláškovou cenou podle stavu ke dni 8. 9. 1950, u parcely č. , hodnota, ke dni 25. 1. 1956. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, na čl. 40 až 116 a výslechu znalce dne 11. 10. 2024 soud zjistil, že tento znalec ocenil nevydávané pozemky následovně:Číslo pozemkuTyp pozemkuVýměra v m2Vyhlášková cena v KčsSt. , Anonymizovánostavební1408 624, Anonymizovánoorná půda1307914,90, Anonymizováno, /7ostatní plocha3661 098, Anonymizovánopastvina2915,23, Anonymizováno, /2stavební865 297,60, Anonymizovánolouka20071 053,68, Anonymizovánolouka27771471,81, Anonymizováno, /1stavební1408 624, Anonymizováno, /1část je stavební ve výměře 6189 m212383354 380,30, Anonymizováno, /32louka551309,9416. Soud při porovnání obou znaleckých posudků zjistil, že znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, neobsahuje všechny náležitosti znaleckého posudku podle tehdy platného a účinného zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočících, zcela absentuje jakékoliv odůvodnění. Znalecký posudek předložený , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje všechny náležitosti znaleckého posudku podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, a obsahuje doložku § 127a o. s. ř. Dále se soud zaměřil na početní rozdíly mezi oběma znalci u pozemků, jež shodně oceňovali stejnou sazbou, ale došli k jiným matematickým závěrům. Znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, žádné odůvodnění k použitým sazbám neposkytuje. Z matematického hlediska je však patrné, že znalec cenu za 1 m2 určil tak, že nejprve jednotkovou cenu za m2 (70hal) ponížil o 25%, výsledné číslo zaokrouhlil směrem nahoru a následně vynásobil počtem metrů. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, cenu nijak nezaokrouhlil, tedy jeho výpočet je matematicky nejsprávnější. Znalec , tituly před jménem, , adresa, rovněž nezohlednil žádné srážky u pozemku parc. č. , hodnota, , které má uplatnit podle vyhlášky 182/1988 Sb. ve znění 316/1990 Sb., jeho ocenění je tedy nesprávné. Rovněž oceňoval pozemky podle jejich stavu ke dni 21. 12. 2000, nikoliv podle stavu ke dni odnětí pozemků původním restituentům (tedy 8. 9. 1950 a 25. 1. 1956). Účastníci neměli námitek proti ocenění, jaké provedl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, k pozemkům č. , hodnota, , , Anonymizováno, v kat. ú. , adresa, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /32 v kat. ú. , adresa, . Námitky ze strany žalovaného se koncentrovaly do ocenění pozemků parc. č. , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, se týče ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /7 (koryto Modřeckého potoka), pak žalobkyně s ohledem na nízkou částku přistoupila na námitku žalovaného a souhlasila s oceněním znaleckého posudku č. , hodnota, -160/2001 zpracovaného , tituly před jménem, , adresa, .

17. V druhém řízení před soudem 1. stupně, když se spor zúžil pouze na ocenění pozemků parc. č. , Anonymizováno, soud dokazování doplnil o níže uvedené:

18. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 v kat. ú. , adresa, : znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že již ke dni 8. 9. 1950 se uvedený pozemek nacházel v zastavěném území města , adresa, , v roce 1950 nebylo možné se z uvedeného pozemku napojit na vodovodní a kanalizační síť. V současné době tvoří zelenou nezastavěnou plochu na rohu , adresa, a , Anonymizováno, , město , adresa, . K námitce žalovaného uvedl, že pozemek bezprostředně sousedí se stavebními pozemky a tvoří jeden funkční celek.

19. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 v kat. ú. , adresa, : znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že již ke dni 8. 9. 1950 se uvedený pozemek nacházel v zastavěném území města , adresa, , v roce 1950 nebylo možné se z uvedeného pozemku napojit na vodovodní a kanalizační síť. V současné době tvoří zelenou nezastavěnou plochu na rohu , adresa, a , Anonymizováno, , město , adresa, . K námitce žalovaného uvedl, že pozemek bezprostředně sousedí se stavebními pozemky a tvoří jeden funkční celek.

20. K oběma výše uvedeným pozemkům žalobkyně v archivech dohledala Dohodu o zřízení práva osobního užívání k pozemku , Anonymizováno, /2 z 15. října 1973, kdy tato parcela byla přidělena do osobního užívání manželům , Anonymizováno, s tím, že část ve výměře 16 m2 již byla zastavěna rodinným domem a část ve výměře 70 m2 sloužila jako zahrada (zapsáno jako ost.). , adresa, byla na 40 m2 vybudována betonová cesta a ve výměře 43 m2 zůstala užívána jako zahrada (zapsáno ost.). Parcela na jihozápadní straně sousedila s parcelou , Anonymizováno, /1. Parcela , Anonymizováno, /1 sousedí s parcelou č. , hodnota, , která byla rovněž vyvlastněna a o její charakter strany nevedou spor (= stavební). Ze rozhodnutí o výkupu ze dne 25. ledna 1956 a sdělení zemědělského odboru rady ONV v , Anonymizováno, ze dne 7. 9. 1956 vyplývá, že už tehdy považoval československý socialistický stát parcely za stavební (arg. "stodola a stavební parcely“).

21. Všechny tyto parcely byly připsány do vlastnického práva manž. , Anonymizováno, .

22. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 v kat. ú. , adresa, : znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že již ke dni 8. 9. 1950 se uvedený pozemek částečně zastaven, rozsah zastavění určil porovnáním historických ortofotomap a srovnáváním parcel, zaměřením odhadl zastavěnou část ve výměře 6 189 m2. V roce 1950 nebylo možné se z uvedeného pozemku napojit na vodovodní a kanalizační síť. V současné době je na pozemku výstavba řadových domů v , adresa, , město , adresa, . K námitce žalovaného uvedl, že již z dobových ortofotomap a leteckých snímků je vidět zástavba, poukázal na oplocení zachycené na fotografii. K přesné výměře uvedl, že se to v současné době nedá zcela přesně zjistit, snažil se určit zastavění podle plotu, ale skutečně mohlo být zastavění o 20 či 50 délkových metrů jinde.

23. Soud provedl důkaz smlouvou pachtovní ze dne 27. 5. 1947, ze které zjistil, že , jméno FO, (jako národní správce pozemku po rodinných příslušnících, co zemřeli v koncentračním táboře), uzavřel s , tituly před jménem, , jméno FO, pachtovní smlouvu, kdy mu pronajal 6 000 m2 na 12 let za účelem zřízení skladiště na stavební hmoty a inventář, po skončení pachtu byl , tituly před jménem, , jméno FO, povinen uvést pozemek do původního stavu. Smlouva byla uzavřena již 30. 11. 1946, ale musela být (a byla) schválena Okresním národním výborem podle ust. § vl. nař. č. 218/38 Sb., resp. 443/41 Sb.

24. Žalobkyně se pokusila získat správní spis z roku 1947, ale spis si koncem 60. let minulého století vypůjčil tehdejší Okresní národní výbor , adresa, a od té doby je spis nezvěstný (sdělení Státního okresního archivu , adresa, ze dne 15. dubna 2025). Ze soupisu majetku stavitele , jméno FO, k 30. 12. 1947 soud zjistil, že tento si vybudoval na propachtovaném pozemku skladiště v pořizovací hodnotě , hodnota, Kčs. Na leteckém měřičském snímku z 8. 9. 1949 je na pozemku parc. č. 5215/1 vidět ohrada z pevného materiálu kolem celé propachtované části.

25. V roce 1951 byl pozemek zapsán do oddělené knihovní vložky na základě výměru ONV v , Anonymizováno, ze dne 25. 10. 1950 (emailová komunikace ze 4. května a 14. května 2018 panu , Anonymizováno, z ČÚZK CZ).

26. Výměrem ze dne 17. 3. 1952 č.j. 115/594 byl stanoven rozsah znárodněného podniku firmy , jméno FO, . Z návrh dodatku ze dne 29. července 1952 k vyvlastňovacímu výměru soud zjistil, že Pozemní stavby n. p. , adresa, požádal o znárodnění parc. č. kat. , Anonymizováno, /1, protože uvedená parcela sloužila jako stavební ohrada podniku , tituly před jménem, , jméno FO, a parcela měla dále sloužit stavebnictví (dopis psaný na stroji pozemkových staveb , adresa, bez data, seznam majetku , tituly před jménem, , jméno FO, ). Ze sdělení Ministerstva stavebního průmyslu ze dne 29. 7. 1952 vyplynulo, že toto bylo podkladem pro zápis v pozemkových knihách na přechod vlastnického práva (shodně emailová komunikace ze 4. května a 14. května 2018 panu , Anonymizováno, z ČÚZK CZ).

27. Na topografické mapě v měřítku 1:10 000 v systému S-1952 z r. 1962 je stavební ohrada (původně propachtovaný pozemek) zřetelně označen, uvnitř se nachází stavba haly, tedy je nepochybné, že jej , adresa, užíval od vyvlastnění jako stavební až do roku 1962. Shodné lze zjistit i z leteckých měřičských snímků z 23. 4. 1968 (tj. ohrada v půdorysu původního propachtovaného pozemku včetně velké postavené haly uprostřed pozemku). Z leteckých měřičských snímků z 16. 9. 1973 je však patrné, že na pozemku se realizovala výstavba rodinných domků.

28. Z uvedených důkazů zcela nepochybně vyplývá, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 byl v r. 1947 propachtován na dobu deseti let s tím, že po skončení uveden do předchozího stavu. Podle pachtovní smlouvy bylo propachtováno 6 000 m2. Na pozemku již v roce 1947 bylo vystavěno skladiště. V roce 1948 byl stavební podnik pachtýře znárodněn, Československý socialistický stát pokračoval v jeho užívání jako stavební ohrady s velkou halou od doby znárodnění až do roku 1968, kdy následně v blíže neurčeném horizontu hala zbourána a na pozemku vyrostla výstavba rodinných domků. S ohledem na způsob, jakým docházelo k znárodňování, soud neví, jestli , právnická osoba, respektovalo hranice vymezené pachtovní smlouvou z r. 1947, či si ohradu pro své účely přiměřeně nenavýšil, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se pokoušel vypočítat zabranou plochu podle ortofoto map a jím vypočítaná výměra činila 6 189 m2.

29. Soud provedl důkaz i dalšími listinnými důkazy, z nichž však pro věc nic nevyplynulo (sdělení , právnická osoba, ze dne 10. 4. 1970), nebo byly bez vypovídají hodnoty (letecké měřičské snímky z 6. 6. 1952 a z 6. 8. 1954), či byly pro věc již nadbytečné (emailová komunikace z 5. dubna a 9. dubna 2025 od uživatele Štrofa z Vojenského geografického a hydrogeologického úřadu, barevná mapa z www.mapy.cz ohledně koryta , Anonymizováno, potoka)

30. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně zdědila ¼ z restituční nároku po své prababičce , jméno FO, . , jméno FO, měla restituční nárok za nevydané pozemky v kat. ú. , adresa, parc. č. , Anonymizováno, /7 o výměře 366 m2, parc. č. , Anonymizováno, /2 o výměře 86 m2, parc. č. , Anonymizováno, /1 o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2777 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 2007 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 1307 m2, parc. č. , hodnota, o zbytkové výměře 29 m2, parc. č. st. , Anonymizováno, o zbytkové výměře 140 m2, parc. č. , Anonymizováno, /1 o zbytkové výměře 12 383 m2 a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /32 o výměře 551 m2 v kat. ú. , adresa, v podílu 12/20. Žalobkyně požádala žalovaného o přecenění nevydávaných pozemků, protože žalovaný podle jejího tvrzení nevydávané pozemky ocenil již od počátku nesprávně. Ocenění provedené žalovaným je nepřezkoumatelné, když znalec , tituly před jménem, , adresa, pouze výměry pozemků mechanicky ocenil vyhláškovou cenou, aniž by se jakkoliv zabýval odůvodněním, proč použil konkrétní vyhláškovou sazbu. Soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ocenil nevydávané pozemky podle jejich stavu ke dni odnětí (8. 9. 1950 a 25. 1. 1956) podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 360/1990 Sb. částkou 441 775,58 Kčs. Žalobkyně v druhém řízení před soudem prvního stupně upustila od svého požadavku, aby byla parc. č. , Anonymizováno, /7 oceněna jako ostatní plocha (koryto vodního toku) a souhlasila s tím, aby byl tento oceněn jako louka, tedy úhrnem 440 871,56 Kčs. Z toho nárok po , jméno FO, připadá 264 522,936 Kčs. Žalobkyně tento zdědila co do ¼., tedy v rozsahu 66 130,45 Kčs.

31. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností.

32. Restituce a restituční nároky upravuje (mj.) zákon č. 229/1991 Sb., o půdě, když tento byl přijat ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989. Restituentem, resp. oprávněnou osobou je podle ust. § 4 odst. 1 zák. o půdě státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 z důvodů, které zákon dále vyjmenovává. Zákon počítal s tím, že pozemky, které lze vydat, budou restituentům navráceny. U pozemků, kde již tak není možné, bude oprávněným osobám poskytnuta náhrada, a to buď bezúplatným převodem jiného pozemku nebo in fine prostřednictvím finanční restituce. Při určení výše náhrady zákon o půdě počítal s tím, že všechno bude oceněno jednotným způsobem, a to jak nevydávané pozemky, nabízené náhradní pozemky i finanční náhrada, a za tím účelem byla novelizována vyhláška č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. Zákon nepočítal s tím, že restituční nároky nebudou vypořádány ještě po 30 letech od jeho přijetí. Ve věci stanovení finančních náhrad je již tento zákon obsoletní, v době vyhlášení rozsudku nebylo možné ani stanovit její výši, aby odpovídala judikatuře Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR (Obvodní soud pro Prahu 3 předložil v rámci incidenční kontroly ústavnosti věc Ústavnímu soudu ČR a řízení je vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 20/25). Stále je ovšem zachována parita při nabízení náhradních pozemků, které jsou stále oceňovány podle stejného klíče (tj. vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb., viz § 11a odst. 14 zákona o půdě) jako nevydané pozemky a stále dochází k uspokojování restitučních nároků formou bezúplatného převodu náhradních pozemků. Žalobkyně má tedy naléhavý právní zájem na určení správné výše svého restitučního nároku.

33. Ocenění restitučního nároku , Anonymizováno, je pouze jeho administrativním úkonem, neprobíhá žádné správní řízení a ohledně výše nároku není vydáváno žádné správní rozhodnutí. Jak již uvedl ve svém nálezu Ústavní soud ČR dne 22. 5. 2024 I. ÚS 2763/23 - pro určení výše restitučního nároku oprávněné osoby je rozhodující charakter a cena odňatých a nevydaných pozemků (§ 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě), nikoliv nesprávná interní evidence SPÚ. , Jméno žalovaného, má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši (viz usnesení I. ÚS 2763/23 11 sp. zn. 28 Cdo 536/2022 ze dne 1. 3. 2022 či sp. zn. 28 Cdo 1562/2022 ze dne 7. 6. 2022).

34. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný tuto povinnost nedodržel a zcela na ni kapituloval, když vycházel z ocenění, které provedl , tituly před jménem, , jméno FO, . Výsledkem tohoto postupu je, restituční nárok žalobkyně evidoval a dosud eviduje v nesprávné (výrazně nižší) výši. Zákon o půdě v ust. § 28a stanoví, že pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. Na jiném místě zákon o půdě v ust. § 11a odst. 14 upřesňuje, že pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební.

35. Ke způsobu správného ocenění podle vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., již existuje rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR již v rozhodnutí , spisová značka, uvedl, že pro výši náhrady za nevydaný pozemek podle zákona o půdě je rozhodný charakter pozemku v době přechodu na stát, i když se při samotném výpočtu náhrady postupuje v souladu s cenovým předpisem platným ke dni účinnosti zákona o půdě. Pokud byly dané pozemky ke dni odnětí vlastnického práva oprávněným osobám (respektive jejich právním předchůdcům) pozemky stavebními, popřípadě byly za tímto účelem vykupovány či odebírány, je za ně třeba poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát.

36. Shodné Nejvyšší soud ČR uvedl i v rozhodnutí 28 Cdo 2956/2014, když uvedl, že pokud v době převodu pozemků na stát byly tyto určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny, pak přestože byly v době převodu stále vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, byly fakticky již určeny k výstavbě, a tudíž měly být oceněny jako pozemky stavební. Ve věci 28 Cdo 444/2014 Nejvyšší soud ČR opět zopakoval, že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby).

37. Žalovaný sporoval správnost ocenění (pouze) pozemků parc. č. , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1 v kat. ú. , adresa, (ohledně pozemku parc. č. , Anonymizováno, /7 žalobkyně přistoupila na ocenění provedené žalovaným), jak jej provedl soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Namítal také tvrzenou podjatost znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou vznesl až při vyjádření se k závěrům znaleckého posudku, v době ustanovení znalce žádné námitky nevznesl. Soud doplnil dokazování o žalobkyní předložené archivní listiny a z uvedených listin byl charakter pozemků, jak je ocenil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , potvrzen.

38. Co se týče pozemků parc. č. , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /1 v kat. ú. , adresa, , pak z provedeného dokazování bylo zjištěno, že tyto se nacházely již v době odnětí v intravilánu města a tehdejší československý socialistický stát je sám označoval jako „stavební“. Na uvedených pozemcích byl v nezjištěné době vybudován rodinný dům ve vlastnictví manž. , Anonymizováno, , a v ostatní výměře byly využívány jako zahrada a betonová cesta. Vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. v ust. § 14 odst. 1 (ceny pozemků) stanoví, že cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odst. 2 (objekty určené k individuální rekreaci), činí: 250,- Kčs v hlavním městě Praze, 200,- Kčs v Brně, 150,- Kčs v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jáchymově, Jeseníku, Karlových Varech, Liberci, Luhačovicích, Mariánských Lázních, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Poděbradech, Teplicích a v Ústí nad Labem, 100,- Kčs v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie 18), 70,- Kčs v dalších městech, v nichž působí MěNV, 20,- Kčs v ostatních obcích. Cena se upraví podle přílohy č. 7.

39. Ocenění, které provedl , jméno FO, , je zcela správné.

40. V případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 v kat. ú. , adresa, z provedeného dokazování vyšlo najevo, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 byl v r. 1947 propachtován na dobu deseti let s tím, že po skončení uveden do předchozího stavu. Podle pachtovní smlouvy bylo propachtováno 6 000 m2. Na pozemku již v roce 1947 bylo vystavěno skladiště. V roce 1948 byl stavební podnik pachtýře znárodněn, Československý socialistický stát pokračoval v jeho užívání jako stavební ohrady s velkou halou od doby znárodnění až do roku 1968, kdy následně v blíže neurčeném horizontu hala zbourána a na pozemku vyrostla výstavba rodinných domků. S ohledem na způsob, jakým docházelo k znárodňování, soud neví, jestli Pozemní stavby n. p. , adresa, respektovalo hranice vymezené pachtovní smlouvou z r. 1947, či si ohradu pro své účely přiměřeně nenavýšil, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se pokoušel vypočítat zabranou plochu podle ortofoto map a jím vypočítaná výměra činila 6 189 m2. Co se týče sporu stran o to, zdali má být pozemek oceňován jako tzv. stavební podle ust. § 14 odst. 1 vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb., pak provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pozemek byl znárodněn pro účely stavebnictví a měl být nadále využíván , právnická osoba, , a skutečně tak byl využíván nejméně do roku 1968. Ocenění podle ust. § 14 odst. 1 vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. je pak správné. Spornou otázkou může být pouze výměra – když propachtováno bylo 6 000 m2 a z ortofotomap byla odhadnuta míra „zabrání“ na 6 189 m2. I zákonodárce sám si je vědom bezpráví, které se dělo od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, kdy komunistický režim systematicky a trvale porušoval lidská práva (viz. zák. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu), a je si vědom toho, že v některých případech docházelo k faktickému vyvlastnění či zabrání majetkových hodnot. Soud má v tomto případě za to, že musí vycházet z výměry odhadnuté , tituly před jménem, , jméno FO, , když by bylo naivní domnívat se, že komunistický režim se cítil být zavázán pachtovní smlouvou z r. 1947. Komunistický režim, resp. osoby, které jej představovali, si brali to, co chtěli, a žádný právní nástroj k tomu nepotřebovali.

41. Soud má tedy po provedeném dokazování za to, že ocenění znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jak jej provedl ve svém znaleckém posudku je správné, a správná výše restitučního nároku žalobkyně činí částku 66 130,45 Kčs. Určil tedy svým závazným výrokem (výrok I.) výši restitučního nároku, kterou je žalovaný povinen ve své interní evidenci evidovat, a tato výše je určující pro výši náhrad, kterou žalobkyně může obdržet podle zákona o půdě.

42. S ohledem na to, že žalobkyně se domáhala vyšší výše, soud ve výroku II. z důvodu procesní přehlednosti nad rámec výroku I., návrh žalobkyně zamítnul.

43. Ve výroku III. soud rozhodoval o tzv. nákladech řízení, které vznikly účastníkům řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, vzniklo jí podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči sobě navzájem.

44. Výrok IV. je pak odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud nesl v náklady znaleckého posudku vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 29 455 Kč přiznané usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 29. 5. 2024 č. j. , spisová značka, a náklady na jeho výslech ve výši 3 868 Kč přiznané usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 31. 10. 2024 č. j. , spisová značka, . Tyto náklady státu platí účastníci podle poměru jejich neúspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl ve sporu úspěšný, je povinen tyto zaplatit státu. Byť se jedná o stejný subjekt, zastupuje stát jiná organizační složka. Soudy jsou povolány k tomu poskytovat ochranu právům, nikoliv suplovat činnost jiné organizační složky, která má vyčleněné finanční prostředky k tomu, aby evidovala restituční nároky ve správné výši. Proto soud uložil žalovanému, aby náklady znaleckých posudků uhradil na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.