17 C 107/2021
č. j. 17 C 107/2021-48
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 23 602 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 7 658,53Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 790,30 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%. zákonný úrok z prodlení z částky 7 658,53 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. b) částku 1 191,47 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 795,06 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%. zákonný úrok z prodlení z částky 1 191,47 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
II. Co do částky 14 749 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 519,96 Kč a s kapitalizovaným úrokem 6 796,41 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 010,53 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla dne 20. 2. 2008 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytla žalovanému v den jejího uzavření půjčku 12 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit rovněž souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč, vše v 53 týdenních splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka připadla na 25. 2. 2009. Ke dni 25. 2. 2009 žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, po tomto datu uhradil částku ve výši 4 341,47 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: - zákonného úroku z prodlení z částky 16 010,53 Kč od 5. 3. 2009 (tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do data 15. 5. 2017 (kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni), kapitalizovaného částkou 10 310,26 Kč - zákonného úroku z prodlení z částky 16 010,53 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, 2. Stejnou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 591,47 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla dne 12. 11. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný řádně včas nevrátil. Spolu s jistinou dluhu se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni rovněž souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč, vše ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž poslední splátka připadla na 18. 8. 2008. K tomuto dni dlužil žalovaný na jistině 5 884 Kč a na souhrnném poplatku 3 766 Kč, přičemž po tomto datu ještě uhradil částku 2 058,53 Kč Vedle dlužné jistiny se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 591,47 Kč od 26. 8. 2008 (tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do 15. 5. 2017 (do data postoupení pohledávky na žalobkyni), kapitalizovaného částkou 5 413,72 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 591,47 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení.
3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2008 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Poslední splátka připadla na 25. 2. 2009. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku 4 341,47 Kč. Dále spolu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 11. 2007 prostřednictvím komunikace na dálku Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč žalobkyni vrátit ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč Poslední splátka připadla na 18. 8. 2008. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil částku 8 808,53 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017.
6. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť právní vztah mezi účastníky vznikl před 1. 1. 2014, tj. před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
9. Dle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 52 odst. 2 obč. zák. je dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
10. Podle § 56 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
11. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalovanému coby spotřebiteli byly na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 2. 2008 poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Poskytnutou částku spolu se„ souhrnným poplatkem“ ve výši 8 352 Kč (fakticky kapitalizovaný smluvní úrok s roční úrokovou sazbou cca 70 %), se žalovaný zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Dále na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12. 11. 2017 byly žalovanému coby spotřebiteli poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se spolu se„ souhrnným poplatkem“ ve výši 6 400 Kč (rovněž fakticky kapitalizovaný smluvní úrok s roční úrokovou sazbou cca 83 %) se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč.
14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 39 obč. zák. ve spojení s § 3 odst. 1 obč. zák.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
15. Podle dat zveřejněných ČNB činila úroková sazba spotřebitelských úvěrů v únoru roku 2008 13,02 % a v listopadu roku 2007 činila 13 %. V té souvislosti proto dospěl soud k závěru, že sjednané výše úrokových sazeb u obou uzavřených úvěrových smluv jsou v rozporu s dobrými mravy a v této části jsou tak smlouvy ve smyslu § 39 obč. zák. neplatné.
16. Žalovaný uhradil na svůj závazek vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 20. 2. 2008 částku 4 341,47 Kč, kterou žalobkyně započetla na souhrnný poplatek, přičemž nadále požadovala uhrazení jistiny ve výši 12 000 Kč a zbývající část souhrnného poplatku ve výši 4 010,53 Kč. Na závazek vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 12. 11. 2017 uhradil žalovaný celkem částku 8 805,53 Kč, kterou žalobkyně započetla na část souhrnného poplatku a ve zbytku na jistinu dluhu, nadále požadovala na jistině částku 5 884 Kč a na souhrnném poplatku 1 707,47 Kč. S ohledem na neplatnost ujednání o úroku je však nutné uhrazené částky započíst na dlužné jistiny, které po započtení činí 7 658,53 Kč (smlouva [číslo]) a 1 191,47 Kč (smlouva [číslo]). Soud proto ve vztahu ke smlouvě [číslo] zamítl žalobu co do částky 8 352 Kč představující souhrnný poplatek a část jistiny, která byla žalovaným již uhrazena, a ve vztahu ke smlouvě [číslo] zamítl žalobu co do částky 6 397 Kč představující uhrazenou část jistiny a zbytek požadovaného souhrnného poplatku.
17. Žaloba je tak důvodná co do částky 7 658,53 Kč, kterou měl žalovaný uhradit do 25. 2. 2009 a co do částky 1 191,47 Kč, kterou měl uhradit do 18. 8. 2008. Soud proto žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 517 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. V souladu s návrhem žalobkyně pak soud zákonný úrok kapitalizoval ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky jednotlivých dluhů do dne postoupení pohledávky na žalobkyni a dále jej přiznal v zákonné výši ode dne následujícího od data postoupení do zaplacení celého dluhu.
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu nikomu nepřiznal a to za situace, kdy ve věci úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.