17 C 134/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 142 754,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 142 754,52 Kč s úrokem ve výši 2,5 % ročně z částky 142 754,52 Kč od 12. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 142 754,52 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 101,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že dne 9. 10. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, když zapůjčila žalovanému částku 235 023 Kč, již zaslala na účty exekutorů žalovaného (123 008 Kč na účet exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, a 112 015 Kč na účet exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ). Žalovaný byl dlouhodobým zaměstnancem žalobkyně a žalobkyně byla ochotna svému zaměstnanci pomoci. Splátky činily 8 500 Kč do 12. dne měsíci a úrok 2,5 % ročně. Dne 3. 12. 2024 byl pracovní poměr u žalovaného u žalobkyně ukončen dohodou a žalovaný se zavázal uhradit nesplacenou jistinu do 13. 10. 2024. Žalovaný je však od té doby nekontaktní a ničeho neuhradil. Žalobkyně nepožaduje po žalovaném úrok z celé zápůjčky (tj. částka ve výši 142 754,52 Kč byla poskytnuta bezúplatně), ale pouze z aktuálně dlužné jistiny.

2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž uvedené skutečnosti byly zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

5. Účastníci dne 9. 10. 2024 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně se zavázala zapůjčit žalovanému částku 244 015 Kč s úrokem ve výši 2,5 % ročně, a zaslat ji na účty exekutorů žalovaného (123 008 Kč na účet exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, a 112 015 Kč na účet exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ) do tří dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku splácet po splátkách ve výši 8 500 Kč měsíčně k 12. dni měsíce (smlouva o zápůjčce z 9. 10. 2024). Pro případ ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně bylo mezi stranami sjednáno, že žalovaný splatí nesplacenou jistinu do 10 dní ode dne ukončení pracovního poměru.

6. Dne 3. 12. 2024 byla mezi stranami uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru podle ust. § 49 zákoníku práce, s tím, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 1. 7. 2016 zanikl ke dni 3. 12. 2024 (dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 3. 12. 2024).

7. Žalobkyně žalovaného upomínala, a to předžalobní upomínkou zaslanou na adresu posledního známého bydliště i na email žalovaného (předžalobní výzva z 11. 3. 2025, podací lístek z 12. 3. 2025 a email z 12. 3. 2025), vše bez reakce.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Účastníci dne 9. 10. 2024 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně se zavázala zapůjčit žalovanému částku 244 015 Kč s úrokem ve výši 2,5 % ročně, a zaslat ji na účty exekutorů žalovaného (123 008 Kč na účet exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, a 112 015 Kč na účet exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ) do tří dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku splácet po splátkách ve výši 8 500 Kč měsíčně k 12. dni měsíce. Pro případ ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně bylo mezi stranami sjednáno, že žalovaný splatí nesplacenou jistinu do 10 dní ode dne ukončení pracovního poměru. Dne 3. 12. 2024 byla mezi stranami uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru podle ust. § 49 zákoníku práce, s tím, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 1. 7. 2016 zanikl ke dni 3. 12. 2024. Žalovaný však žalobkyni do 13. 12. 2024 zbytek dlužné jistiny nevrátil, od uvedeného data je nekontaktní.

10. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud provedl všechny navržené důkazy ve věci.

11. Po právní stránce platí – současná právní úprava zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) problematiku zaměstnaneckých zápůjček neupravuje, upravuje pouze problematiku tzv. srážek ze mzdy. Zápůjčka je upravena v ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

12. Podle ust. § 2390 a násl. o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Žalovaný si od žalobkyně zapůjčil částku 235 023 Kč (soud vychází z tvrzení žalobkyně), na níž uhradil částku 52 775 Kč, částka 39 493,48 Kč byla žalobkyni vrácena exekutory. Žalovaný dluží žalobkyni částku 142 754,52 Kč, kterou byl povinen uhradit do 13. 12. 2024, avšak tuto neuhradil. Mezi stranami byl sjednán i úrok, úrok činil 2,5 % ročně.

13. Podle ust. § 1970 o. z. dále platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V souzené věci nebyla mezi stranami dohoda o výši smluvního úroku z prodlení, proto má žalobkyně nárok je na tzv. zákonný úrok z prodlení stanovený nař. vl. 351/2013 Sb.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 101,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 711 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 142 754,52 Kč sestávající z částky 6 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 810 Kč ve výši 4 580,10 Kč.