17 C 136/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 11 094,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 094,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 094,82 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 094,82 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 9. 3. 2009 uzavřena smlouva o vedení běžného účtu, jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, příslušná Oznámení a Podmínky ke smlouvě. Na základě této smlouvy žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná se však dostala do nepovoleného debetního zůstatku, v důsledku čehož žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami odstoupila od smlouvy, běžný účet žalované ke dni 28. 7. 2021 zrušila a nepovolený debet ve výši 11 094,82 Kč převedla k témuž dni na zvláštní účet pohledávek č. bankovní účet. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 7. 2. 2022.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne 9. 3. 2009 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet (Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet ze dne 9. 3. 2009). Žalovaná se dostala do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 11 094,82 Kč, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od smlouvy, zrušila běžný účet žalované a nepovolený debet ke dni ke dni 28. 7. 2021 převedla na zvláštní účet pohledávek č. bankovní účet (dopis ze dne 28. 7. 2021, výpis z účtu pohledávek č. bankovní účet). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve shora uvedené výši vyzvána právním zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 7. 2. 2022). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

5. Podle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

6. Podle § 369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Žalovaná své smluvní povinnosti porušila, když se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který následně nevyrovnala. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by dlužnou částku uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 369 obchodního zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 3 tohoto nařízení byla žalobkyni přiznána rovněž náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť předmětem řízení byla pohledávka vyplývající ze vzájemného vztahu dvou podnikatelů.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 094,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.