17 C 153/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 765 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 765 Kč od 25. 6. 2021 do 31. 3. 2022 kapitalizovaným částkou 355,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 765 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl v důsledku neuhrazené přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti žalované a neuhrazených rozhlasových poplatků.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dopisem ze dne 15. 9. 2020 byla žalovaná jako odběratel elektřiny vyzvána, aby v případě, že vlastní, drží či jinak užívá rozhlasový přijímač dobu delší, než jeden měsíc, podala do 15 dnů od doručení dopisu přihlášku poplatníka; v opačném případě aby do 30 dnů ode dne jeho doručení žalobkyni zaslala čestné prohlášení, že žádný přijímač nevlastní, nedrží ani neužívá. Výzva obsahovala rovněž poučení o důsledcích nesplnění této povinnosti v podobě vystavení přirážky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná svou oznamovací povinnost nesplnila, a ode dne 31. 10. 2020 se proto považovala za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností hradit poplatek čtvrtletně ve výši 45 Kč/měsíc. Dopisem ze dne 31. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení přirážky 5 000 Kč a dlužných příspěvků. Žalovaná na přirážku ničeho neuhradila a za období od 1. 11. 2020 do 1. 3. 2022 rovněž dluží žalobkyni rozhlasové příspěvky v celkové výši 765 Kč.

5. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákon o poplatcích), jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

6. Podle § 6 zákona o poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč.

7. Podle § 8 odst. 2 zákona o poplatcích je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

8. Podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o poplatcích, poplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek.

9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Žalovaná se ke dni 31. 10. 2020 stala ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o poplatcích poplatníkem rozhlasové poplatku, v důsledku čehož jí podle § 6 zákona o poplatcích vznikla povinnost hradit žalobkyni rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč/měsíc. Žalovaná nesplnila svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 zákona o poplatcích, žalobkyni proto podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o poplatcích vzniklo právo požadovat přirážku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, na které ji vzniklo právo podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Kč.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.