17 C 157/2012

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Písaříkové a členů senátu JUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce (žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému (žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci <b>Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.066.662 Kč s úrokem z prodlení výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů od 9.1.2012 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <i>O zbývající části nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.</i> (1) Žalobním návrhem ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím svého hmotněprávního opatrovníka domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že v červenci 2009 nastoupil jako kuchař do restaurace [příjmení] [jméno], [ulice a číslo]. Do práce nastoupil i dne [datum], při rozvážce pizzy měl v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru [územní celek], křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na [územní celek] a [obec] dopravní nehodu, při které utrpěl vážná poranění – difusní hypoxické poškození mozku, kóma, difusní edém mozku, kontuzi v oblasti mencephala, řezné rány hlavy, kontuzi plic, zlomeninu kotníku aj. Poranění mozku vedlo k trvalým následkům v oblasti kognitivních funkcí, což vedlo mimo jiné k tomu, že byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a byla mu ustanovena jeho matka jako hmotněprávní opatrovník. Žalovaný se po úraze bránil tak, že žalobce měl u něj pracovat„ na zkoušku“, do pracovního poměru měl nastoupit až [datum]. Žádné listinné dokumenty žalobce nemá, odškodnění za pracovní úraz neobdržel. Žalobou se domáhá bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. (2) Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce vůči němu nikdy nebyl v pracovním poměru (nebo pracoval podle dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce). Žalovaný v letních měsících 2009 poptával kuchaře pro provozovnu v [obec], přihlásil se i žalobce. Žalovaný konal výběrové řízení. Žalobce se jevil jako nejlepší. Pokud žalobce dne [datum] použil vozidlo žalovaného, nikdo jej tímto nepověřil, do auta nasedl bez vědomí jakéhokoliv ze zaměstnanců, k použití vozidla neměl žádné oprávnění. Žalovaný, když se o nehodě dozvěděl, uvažoval o postihu žalobce, ale s ohledem na zdravotní stav žalobce a na poúrazové následky od tohoto upustil. (3) Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21.10.2011 č.j. 10P 74/2011-86 byl schválen právní úkon opatrovnice žalobce k podání žaloby vůči žalovanému, jíž se bude domáhat jménem žalobce odškodnění z pracovního úrazu či určení, že existuje pracovní poměr. Opatrovníkem žalobce pro řízení o náhradu škody byl usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5.6.2012 č.j. 11Nc 2404/2012-15 určen JUDr. [jméno] [příjmení]. S ohledem na ochranu práv žalobce ustanovil Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 31.10.2012 č.j. 17C 157/2012-50 právního zástupce z řad advokátů, JUDr. [jméno] [příjmení]. Tento se však k nařízeným jednáním nedostavoval, následně bylo soudem zjištěno, že se v průběhu právního zastupování u ustanoveného právní zástupce projevilo onemocnění spočívající v degenerativním postižení mozku, což následně vedlo k jeho zproštění (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30.4.2014 č.j. 17C 157/2012-144), došlo k úmrtí matky žalobce, která byla jeho hmotněprávním opatrovníkem ([datum]), byl mu ustanoven nový hmotněprávní opatrovník ([ulice] část [obec a číslo]) a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15.5.2014 č.j. 10P 74/2011-286 určen zvláštní opatrovník pro zastupování žalobce ve sporu – JUDr. [jméno] [příjmení]. Po odstranění těchto procesních překážek soud jednal a ve věci rozhodl částečným rozsudkem, když v mezidobí žalovaný vstoupil do likvidace (email na čl. 277) a hrozilo, že by řízení bylo zastaveno dříve, než bude soudem rozhodnuto. (4) Zvláštní opatrovník žalobce pak podáním ze dne [datum] upřesnil žalobní petit tak, že co se týče náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, pak s ohledem na to, že žalobce si nic nepamatuje a žalovaný žádné listiny žalobci nevydal, domáhá se ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] včetně, a to ve výši pravděpodobného výdělku podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce, když průměrný výdělek kuchaře v [anonymizováno] kraji v 2.kalendářním čtvrtletí 2009 činí částku 76,02 hod, což je při [číslo] hodinách celkem 152.382 Kč (žalobce nemocenskou ani žádné dávky sociální podpory v uvedeném období neobdržel), co se týče náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pak tento nárok je odvislý od výše invalidního důchodu, který žalobci zatím nebyl přiznán s ohledem na nesplnění doby pojištění, přičemž tento částečný rozsudek bude podkladem pro to, aby mohl být žalobci přiznán a posléze mohla být stanovena výše shora uvedeného nároku. <b>(5) Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:</b> (6) Ze spisu Policie ČR [číslo jednací] - [rok] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru [územní celek], křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na obce Sulejovice a [obec] došlo k dopravní nehodě. Došlo ke střetu dvou vozidel, a to vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví žalovaného, a vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Ve vozidle [anonymizováno] se nacházely dvě osoby, [jméno] [příjmení] (původně označován jako řidič), který byl zraněn lehce, a žalobce, který byl zraněn těžce. Řidič vozidla [příjmení] [příjmení] nedal přednost v jízdě přijíždějícímu [anonymizováno], došlo ke střetu na hlavní komunikaci, obě vozidla byla odhozena mimo komunikaci. Při šetřením Policí ČR bylo zjištěno, že řidičem vozidla byl žalobce, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, při střetu se udeřil čelem o přístrojovou desku vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] utrpěl pouze pohmožděniny v místech, kde byl připoután bezpečnostním pásem, a drobná poranění nohou. Viníkem dopravní nehody byl shledán žalobce. Z fotografií z místa nehody je patrné, že přehledová situace na křižovatce byla značně ztížena, protože výhledu bránilo vzrostlé pole slunečnic (cca 1,8m výšky). Při podání vysvětlení uvedl [jméno] [příjmení] (soudem později rovněž vyslechnut), že [datum] probíhal na restauraci turnaj, nemohl pizzu rozvést, žalobce se nabídl, že to učiní sám. [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení uvedla, že si objednala pizzu, asi kolem 22,00 hodiny (přesně si nevzpomíná), přijelo vozidlo, v něm byli dva muži. Řidič se omluvil za zpoždění, přinesl jí pizzu, ona mu předala peníze. Žalobce měl na sobě zástěru a bílé tričko s reklamou pizzerie. (7) Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pro účely opatrovnického řízení (žurnalizován na [číslo listu]) soud zjistil, že po úraze dne [datum] došlo u žalobce k poškození systému mozkových drah, mezimozku, mozečku, v důsledku čehož vázne schopnost komunikovat, schopnost logických úkonů, špatně čte, špatně počítá, má nedostatečný úsudek. Jedná se o tzv. organický psychosyndrom, na podkladě anatomickém (poškození mozku). Je zcela neschopen k právním úkonům. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28.6.2011 č.j. 10Nc 714/2010-68 soud zjistil, že žalobce byl z tohoto důvodu zbaven způsobilosti k právním úkonům. (8) Soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který byl v době dopravní nehody na místě spolujezdce. Tento uvedl, že v restauraci pracoval jako učeň, dozoroval jej žalobce. Na praxi byl týden až dva před dopravní nehodou, žalobce po celou tuto dobu pracoval jako kuchař. Pokud byl dotazován na den [datum], pak pizzu měl rozvézt p. [příjmení], ale ten řekl, že něco má, ať pizzu zaveze žalobce. Žalobce dostal tzv.„ kasírku“, klíče a doklady od vozidla. Před dopravní nehodou již svědek usínal, detaily si již nevybaví. Po dobu jeho praxe pracoval žalobce jako kuchař, pracoval od 7,00 do 22,00 hod. Když měl žalobce volno, pracovala tam kuchařka. (9) [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že byl nejprve provozním, provozoval vinárnu a bowling, restauraci provozoval někdo jiný. V roce 2009 se to sloučilo, přišel p. [příjmení]. [příjmení] sám (podle svých slov) docházel do restaurace pouze dopoledne, žalobce potkal ten den, co se stala nehoda (pozdě večer), volali mu, že je potřeba odvézt pizzu. Řekl jim, že nemá čas. [příjmení] s doklady od vozidla ležely v kuchyni, též i kasírtaška. Do provozu kuchyně nijak nezasahoval. (10) [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že má se žalovaným uzavřenou mandátní smlouvu, je rovněž tichým společníkem žalovaného. Hlásilo se více kuchařů, tak se domluvili, že si každého vyzkouší, max. na 1-2 dny. Za práci na zkoušku nepříslušela žalobci žádná mzda. Pizzu rozvážel odpoledne p. [příjmení], měl klíče a technický průkaz od vozidla. (11) [jméno] [příjmení] vypověděla, že si pizzu objednává pravidelně, 3-4x do měsíce. Na rok 2009 si již nevzpomene. (12) [jméno] [příjmení] před soudem vypověděla, že pracovala u žalovaného jako číšnice. Pracovala na ústní dohodu, chodila na víkendové směny, Odměna činila 800 Kč za směnu. Žalobce znala, když nastupovala v červnu 2009, byl tam již zaměstnán jako kuchař – pizzař. Žalobce pracoval od rána do večera. Střídali krátký a dlouhý týden. Druhá kuchařka se jmenovala p. [příjmení]. Pracovní poměr s ní sjednával p. [příjmení]. (13) [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že restauraci vlastní 20 let, pronajímá ji. Je jednatelem žalovaného. Provoz přenechal na základě mandátní smlouvy p. [příjmení] a [příjmení]. (14) Z posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že žalobce byl shledán invalidním III. Stupně, když po polytraumatu utrpěném dopravní nehodou dne [datum] trpí residuální centrální kvadruparézou více vpravo, ataxií, diplopií, dysartrií, dysfagií, organickým polysyndromem a kognitivním deficitem, stav po kraniotraumatu s kontuzí horního kmene, dyfusní axonálním poranění, kontuzi pravé plíce, trimalleolární fraktura levého hlezna. Rozhodnutím PSSZ [obec a číslo] ze dne [datum] na [číslo listu] nebyl žalobci přiznán plný invalidní důchod, neboť neplnil minimální dobu pojištění, která v jeho věkové kategorii činí 4 roky (3 roky a 279 dní pojištění). Ze zprávy o zdravotním stavu žalobce ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že je stále hospitalizován v psychiatrické nemocnici [část obce] ke stabilizaci duševní poruchy, která se objevila následkem úrazu a k obnovení samostatného fungování. (15) Z provedeného znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že znalec stanovil výši bolestného za zdravotní následky pracovního úrazu žalobce [částka] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb. (16) Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr: žalobce byl u žalovaného zaměstnán jako kuchař nejméně od června 2009, žalovaný mu však nedal písemnou pracovní smlouvu. Dne [datum] si [jméno] [příjmení] objednala pizzu, avšak [jméno] [příjmení], který pizzy rozvážel, se věnoval turnaji, proto předal klíče a doklady od vozidla [příjmení] [příjmení] a kasírtašku a požádal žalobce, aby pizzu odvezl sám. Žalobce s [jméno] [příjmení] vykonal pracovní cestu, v průběhu níž měl dopravní nehodu. To, že byl žalobce u žalovaného zaměstnán od června 2009, má soud prokázané svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (arg. měl na sobě zástěru a tričko s reklamou pizzerie). [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pak v řízení vypovídali nepravdivě, zřejmě s vědomím trestněprávních následků, které je mohou stíhat, a to podle § 241 tr.z. neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby a § 346 tr.z. křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. (17) Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti se soud vyjadřuje výše. Soud nemohl provést všechny důkazy ve věci, protože rozhodoval částečným rozsudkem. (18) Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle ust. § 33 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li dále stanoveno jinak. Podle ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Nejvyšší soud ČR se ve svých rozhodnutích opakovaně vyjadřuje k tzv. faktickému pracovnímu poměru, naposledy 21 Cdo 2444/2013, a to tak, že i když zákoník práce požaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, nespojuje s nedodržením předepsané písemné formy výslovně neplatnost tohoto pracovněprávního úkonu. Platná je proto pracovní smlouva nejen tehdy, byla-li uzavřena písemně, ale i v případě, že byla sjednána ústně, popřípadě jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit (konkludentně). Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele vykonávat, za sjednané místo výkonu práce to místo (organizaci, společnost, její organizační složku), v němž začal pracovat, za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy zaměstnanec takovou práci začal bez námitek se souhlasem zaměstnavatele skutečně vykonávat. Okolnost, že je dodatečně sepsána na příslušném formuláři„ řádná pracovní smlouva“, jak tomu v řadě případů bývá, za této situace potom znamená, že taková listina má povahu potvrzení o obsahu dříve konkludentně sjednaných pracovních podmínek. (19) V souzené věci je nepochybné, že nejpozději v červnu 2009 začal žalobce pro žalovaného vykonávat práci v pracovním poměru, a to jako kuchař, specialista pizza, v pizzerii [příjmení] [jméno], [ulice a číslo]. Nebyl jediným zaměstnancem žalovaného, který vykonával práci bez řádné písemné smlouvy, dalším takovým zaměstnancem byla svědkyně [jméno] [příjmení]. (20) Podle ust. § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] požádal [jméno] [příjmení] žalobce, aby vykonal rozvážku pizzy osobním automobilem Hyundai Getz, za tímto účelem mu dal klíče a doklady od vozidla a kasírtašku. [příjmení] [jméno] [příjmení], že si uvedené vzal žalobce sám, je vyvrácena výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který vypověděl, že klíče a doklady měl u sebe [jméno] [příjmení] a tento vykonával odpolední rozvážky pizzy. Při návratu z pracovní cesty došlo v 20,55 hod. k dopravní nehodě, kterou soud posoudil jako pracovní úraz. Podle ust. § 369 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu. (21) Předmětem žaloby však byl pouze nárok žalobce na ztrátu na výdělku a za bolest a ztížení společenského uplatnění. Zákoník práce v případě prvního nároku rozlišuje na nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Podle ust. § 370 odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], když byl žalobce dne [datum] uznán plně invalidním v rozsahu III. Stupně. Žalobce po dobu pracovní neschopnosti neobdržel dávky nemocenského pojištění ani žádné jiné dávky, protože žalovaný jako zaměstnavatel jej nepřihlásil jako zaměstnance u [obec] správy sociální zabezpečení. S ohledem na to, že žalobce není schopen vypovídat o tom, jaká byla výše jeho sjednané mzdy, bratra se nepodařilo soudu dohledat, matka zemřela a osoby na straně zaměstnavatele vypovídají nepravdivě, soud určil podle ust. § 136 o.s.ř. výši pravděpodobného výdělku žalobce shodně s tvrzením žalobce v částce 76,02 Kč/hodina. V souzeném případě nelze určit průměrný výdělek ani pravděpodobný průměrný výdělek způsobem podle § 351 až 362 zákoníku práce. Výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tedy soud stanovil na výši 152.382 Kč. (22) Co se týče bolestného a ztížení společenského uplatnění, pak toto soudem ustanovený znalec ocenil na [číslo] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb. Podle ust. § 7 odst. 2 vyhl. 440/2001 Sb., činí výše bodu 120 Kč. Výše bolestného tedy činí 249.600 Kč a výše náhrady za ztížení společenského uplatnění činí 664.680 Kč. Soud proto přiznal žalobci ve výroku I. nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 152.382 Kč, bolestné ve výši 249.600 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 664.680 Kč, celkem 1.066.662 Kč O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 517 odst. 2 obč.zák. nařízení vl. 142/1994 Sb. žalobce požaduje úrok z prodlení až ode dne podání žaloby. (23) O zbývající části nároku (náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a určení, že pracovní poměr trvá) a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.