17 C 157/2012

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Písaříkové, Ph.D., a členů senátu JUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi vedlejšího účastníka údaje o účastníkovi žalované údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 249 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 22. 7. 2017 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou platné pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 664 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 7. 2017 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšení o 8 procentních bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobním návrhem ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím svého hmotněprávního opatrovníka domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že v červenci 2009 nastoupil jako kuchař do restaurace [příjmení] [jméno], [ulice a číslo]. Do práce nastoupil i dne [datum], při rozvážce pizzy měl v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru [územní celek], křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na [územní celek] a [obec] dopravní nehodu, při které utrpěl vážná poranění – difusní hypoxické poškození mozku, kóma, difusní edém mozku, kontuzi v oblasti mencephala, řezné rány hlavy, kontuzi plic, zlomeninu kotníku aj. Poranění mozku vedlo k trvalým následkům v oblasti kognitivních funkcí, což vedlo mimo jiné k tomu, že byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a byla mu ustanovena jeho matka jako hmotněprávní opatrovník. Žalovaný se po úraze bránil tak, že žalobce měl u něj pracovat„ na zkoušku“, do pracovního poměru měl nastoupit až [datum]. Žádné listinné dokumenty žalobce nemá, odškodnění za pracovní úraz neobdržel. Žalobou se domáhá bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce vůči němu nikdy nebyl v pracovním poměru (nebo pracoval podle dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce). Žalovaný v letních měsících 2009 poptával kuchaře pro provozovnu v [obec], přihlásil se i žalobce. Žalovaný konal výběrové řízení. Žalobce se jevil jako nejlepší. Pokud žalobce dne [datum] použil vozidlo žalovaného, nikdo jej tímto nepověřil, do auta nasedl bez vědomí jakéhokoliv ze zaměstnanců, k použití vozidla neměl žádné oprávnění. Žalovaný, když se o nehodě dozvěděl, uvažoval o postihu žalobce, ale s ohledem na zdravotní stav žalobce a na poúrazové následky od tohoto upustil.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21.10.2011 č.j. 10P 74/2011-86 byl schválen právní úkon opatrovnice žalobce k podání žaloby vůči žalovanému, jíž se bude domáhat jménem žalobce odškodnění z pracovního úrazu či určení, že existuje pracovní poměr. Opatrovníkem žalobce pro řízení o náhradu škody byl usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5.6.2012 č.j. 11Nc 2404/2012-15 určen JUDr. [jméno] [příjmení]. S ohledem na ochranu práv žalobce ustanovil Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 31.10.2012 č.j. 17C 157/2012-50 právního zástupce z řad advokátů, JUDr. [jméno] [příjmení]. Tento se však k nařízeným jednáním nedostavoval, následně bylo soudem zjištěno, že se v průběhu právního zastupování u ustanoveného právní zástupce projevilo onemocnění spočívající v degenerativním postižení mozku, což následně vedlo k jeho zproštění (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30.4.2014 č.j. 17C 157/2012-144), došlo k úmrtí matky žalobce, která byla jeho hmotněprávním opatrovníkem ([datum]), byl mu ustanoven nový hmotněprávní opatrovník ([ulice] část [obec a číslo]) a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15.5.2014 č.j. 10P 74/2011-286 určen zvláštní opatrovník pro zastupování žalobce ve sporu – JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18.1.2018 č.j. MSPH 76 INS 28297/2016-A-38 byl na majetek žalobce prohlášen konkurs a správcem jeho majetku ustanovena [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], který navrhl pokračování v řízení.

4. Zvláštní opatrovník žalobce pak podáním ze dne [datum] upřesnil žalobní petit tak, že co se týče náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, pak s ohledem na to, že žalobce si nic nepamatuje a žalovaný žádné listiny žalobci nevydal, domáhá se ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] včetně, a to ve výši pravděpodobného výdělku podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce, když průměrný výdělek kuchaře v [anonymizováno] kraji v 2.kalendářním čtvrtletí 2009 činí částku 76,02 hod, což je při [číslo] hodinách celkem 152.382 Kč (žalobce nemocenskou ani žádné dávky sociální podpory v uvedeném období neobdržel), co se týče náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pak tento nárok je odvislý od výše invalidního důchodu, který žalobci v té době nebyl přiznán s ohledem na nesplnění doby pojištění. Soud prvního stupně dne [datum] rozhodl částečným rozsudkem č.j. 17C 157/2012-281 a přiznal žalobci částku 1.066.662 Kč s příslušenstvím. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.10.2016 č.j. 30Co 400/2016-370 byl pak k odvolání žalovaného tento rozsudek zrušen s tím, že ze skutkových zjištění podle odvolacího soudu vyplývá, že mezi účastníky vznikl tzv. faktický pracovní poměr, jímž se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů práci (závislou práci), ačkoliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva. Faktický pracovní poměr je vztahem pracovněprávním. Pokud v rámci tzv. faktického pracovního poměru dojde k úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní (např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV.ÚS 3073/15). Soud prvního stupně pak podle názoru odvolacího soudu pochybil, když se nezabýval otázkou spoluzavinění žalobce na pracovním úrazu (tj. porušení dopravních předpisů).

5. Žalobce pak prostřednictvím svého opatrovníka upřesnil žalobní petit tak, že i nadále trvá na určení, že pracovní poměr žalobce u žalované dne [datum] trvá a aby soud určil, že úraz, který žalobce utrpěl dne [datum], je úraz pracovní. Dále uvedl, že požaduje nárok na náhradu za bolest ve výši 249.600 Kč (podle znaleckého posudku Doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] pořadové [číslo]), nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 664.680 Kč (podle znaleckého posudku Doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] pořadové [číslo]), nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] ve výši 152.382 Kč, nárok na náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum], a to do [datum] vyčíslenou v částce 1.074.619 Kč a od [datum] měsíční rentou ve výši 13.227 Kč. Soud potom rozhodl o částečném zastavení řízení usnesením ze dne 8.12.2017 č.j. 17C 157/2012-430 a o připuštění změny žaloby usnesením ze dne 8.12.2017 č.j. 17C 157/2012-432 (obě v právní moci dne [datum]).

6. Žalovaný pak dne [datum] navrhl vstup vedlejšího účastníka do řízení, a to [pojišťovna], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], a to jako zákonného pojistitele. Svůj vstup vedlejší účastník oznámil dne [datum] na [číslo listu].

7. Dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen smír, a to že mezi žalobcem a žalovaným vznikl tzv. faktický pracovní poměr dnem [datum] a dosud trvá a že úraz, který se stal žalobci dne [datum], je úrazem pracovním. V řízení pak bude pokračováno jen stran požadovaného finančního odškodnění. Tento smír ze dne 4.4.2018 č.j. 17C 157/2012-466 nabyl právní moci dne [datum].

8. Přestože byl žalovaný soudem poučen podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., že je povinen tvrdit a prokazovat spoluzavinění žalobce, svá tvrzení v tomto smyslu nijak nedoplnil, pouze odkazoval na to, že pracovní úraz vznikl porušením dopravních předpisů žalobcem. Soud pak nařídil jednání na den [datum] a ve věci částečně rozhodl, když musel poučit žalobce podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k požadovanému nárok za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. S ohledem na předpokládanou délku trvání dokazování ve věci těchto nároků soud pak rozhodl částečným rozsudek ve věci nároku žalobce na náhradu za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění. <b>9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:</b> 10. Ze spisu Policie ČR [číslo jednací] - [rok] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru [územní celek], křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na [územní celek] a [obec] došlo k dopravní nehodě. Došlo ke střetu dvou vozidel, a to vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví žalovaného, a vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Ve vozidle [anonymizováno] se nacházely dvě osoby, [jméno] [příjmení] (původně označován jako řidič), který byl zraněn lehce, a žalobce, který byl zraněn těžce. Řidič vozidla [příjmení] [příjmení] nedal přednost v jízdě přijíždějícímu [anonymizováno], došlo ke střetu na hlavní komunikaci, obě vozidla byla odhozena mimo komunikaci. Při šetřením Policí ČR bylo zjištěno, že řidičem vozidla byl žalobce, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, při střetu se udeřil čelem o přístrojovou desku vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] utrpěl pouze pohmožděniny v místech, kde byl připoután bezpečnostním pásem, a drobná poranění nohou. Viníkem dopravní nehody byl shledán žalobce. Z fotografií z místa nehody je patrné, že přehledová situace na křižovatce byla značně ztížena, protože výhledu bránilo vzrostlé pole slunečnic (cca 1,8m výšky). Při podání vysvětlení uvedl [jméno] [příjmení] (soudem později rovněž vyslechnut), že [datum] probíhal na restauraci turnaj, nemohl pizzu rozvést, žalobce se nabídl, že to učiní sám. [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení uvedla, že si objednala pizzu, asi kolem 22,00 hodiny (přesně si nevzpomíná), přijelo vozidlo, v něm byli dva muži. Řidič se omluvil za zpoždění, přinesl jí pizzu, ona mu předala peníze. Žalobce měl na sobě zástěru a bílé tričko s reklamou pizzerie.

11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pro účely opatrovnického řízení (žurnalizován na čl. 6-17) soud zjistil, že po úraze dne [datum] došlo u žalobce k poškození systému mozkových drah, mezimozku, mozečku, v důsledku čehož vázne schopnost komunikovat, schopnost logických úkonů, špatně čte, špatně počítá, má nedostatečný úsudek. Jedná se o tzv. organický psychosyndrom, na podkladě anatomickém (poškození mozku). Je zcela neschopen k právním úkonům. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28.6.2011 č.j. 10Nc 714/2010-68 soud zjistil, že žalobce byl z tohoto důvodu zbaven způsobilosti k právním úkonům.

12. Soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který byl v době dopravní nehody na místě spolujezdce. Tento uvedl, že v restauraci pracoval jako učeň, dozoroval jej žalobce. Na praxi byl týden až dva před dopravní nehodou, žalobce po celou tuto dobu pracoval jako kuchař. Pokud byl dotazován na den [datum], pak pizzu měl rozvézt p. [příjmení], ale ten řekl, že něco má, ať pizzu zaveze žalobce. Žalobce dostal tzv.„ kasírku“, klíče a doklady od vozidla. Před dopravní nehodou již svědek usínal, detaily si již nevybaví. Po dobu jeho praxe pracoval žalobce jako kuchař, pracoval od 7,00 do 22,00 hod. Když měl žalobce volno, pracovala tam kuchařka. 13. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že byl nejprve provozním, provozoval vinárnu a bowling, restauraci provozoval někdo jiný. V roce 2009 se to sloučilo, přišel p. [příjmení]. [příjmení] sám (podle svých slov) docházel do restaurace pouze dopoledne, žalobce potkal ten den, co se stala nehoda (pozdě večer), volali mu, že je potřeba odvézt pizzu. Řekl jim, že nemá čas. [příjmení] s doklady od vozidla ležely v kuchyni, též i kasírtaška. Do provozu kuchyně nijak nezasahoval. 14. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že má se žalovaným uzavřenou mandátní smlouvu, je rovněž tichým společníkem žalovaného. Hlásilo se více kuchařů, tak se domluvili, že si každého vyzkouší, max. na 1-2 dny. Za práci na zkoušku nepříslušela žalobci žádná mzda. Pizzu rozvážel odpoledne p. [příjmení], měl klíče a technický průkaz od vozidla. 15. [jméno] [příjmení] vypověděla, že si pizzu objednává pravidelně, 3-4x do měsíce. Na rok 2009 si již nevzpomene. 16. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděla, že pracovala u žalovaného jako číšnice. Pracovala na ústní dohodu, chodila na víkendové směny, Odměna činila 800 Kč za směnu. Žalobce znala, když nastupovala v červnu 2009, byl tam již zaměstnán jako kuchař – pizzař. Žalobce pracoval od rána do večera. Střídali krátký a dlouhý týden. Druhá kuchařka se jmenovala p. [příjmení]. Pracovní poměr s ní sjednával p. [příjmení]. 17. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že restauraci vlastní 20 let, pronajímá ji. Je jednatelem žalovaného. Provoz přenechal na základě mandátní smlouvy p. [příjmení] a [příjmení].

18. Z posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že žalobce byl shledán invalidním III. Stupně, když po polytraumatu utrpěném dopravní nehodou dne [datum] trpí residuální centrální kvadruparézou více vpravo, ataxií, diplopií, dysartrií, dysfagií, organickým polysyndromem a kognitivním deficitem, stav po kraniotraumatu s kontuzí horního kmene, dyfusní axonálním poranění, kontuzi pravé plíce, trimalleolární fraktura levého hlezna. Rozhodnutím PSSZ [obec a číslo] ze dne [datum] na [číslo listu] nebyl žalobci přiznán plný invalidní důchod, neboť neplnil minimální dobu pojištění, která v jeho věkové kategorii činí 4 roky (3 roky a 279 dní pojištění). Ze zprávy o zdravotním stavu žalobce ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že je stále hospitalizován v psychiatrické nemocnici [část obce] ke stabilizaci duševní poruchy, která se objevila následkem úrazu a k obnovení samostatného fungování.

19. Z provedeného znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že znalec stanovil výši bolestného za zdravotní následky pracovního úrazu žalobce [částka] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb.

20. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr: žalobce byl u žalovaného v tzv. faktickém pracovním poměru zaměstnán jako kuchař. Dne [datum] si [jméno] [příjmení] objednala pizzu, avšak [jméno] [příjmení], který pizzy rozvážel, se věnoval turnaji, proto předal klíče a doklady od vozidla [příjmení] [příjmení] a kasírtašku a požádal žalobce, aby pizzu odvezl sám. Žalobce s [jméno] [příjmení] vykonal pracovní cestu, v průběhu níž měl dopravní nehodu. Žalobce nedal přednost v jízdě přijíždějícímu [anonymizováno], došlo ke střetu na hlavní komunikaci, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, přehledová situace na křižovatce byla značně ztížena, protože výhledu bránilo vzrostlé pole slunečnic (cca 1,8m výšky). U žalobce vlivem pracovního úrazu došlo poškození systému mozkových drah, mezimozku, mozečku, v důsledku čehož vázne schopnost komunikovat, schopnost logických úkonů, špatně čte, špatně počítá, má nedostatečný úsudek, je invalidní III. stupně. Ustanovený znalec stanovil výši bolestného za zdravotní následky pracovního úrazu žalobce [částka] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb.

21. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je v části požadující nárok na náhradu za bolestné a nárok náhradu za ztížení společenského uplatnění důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti byl přesvědčen, s výjimkou svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří v řízení vypovídali nepravdivě, zřejmě s vědomím trestněprávních následků, které je mohou stíhat, a to podle § 241 tr.z. neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby a § 346 tr.z. křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Soud provedl všechny důkazy ke zjištění skutkového stavu k nároku na náhradu za bolestné a nároku náhradu za ztížení společenského uplatnění. O dalších nárocích žalobce a o nákladech řízení bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí ve věci.

22. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném do 31.10.2009 (dále jen„ zákoník práce“). Podle ust. § 33 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li dále stanoveno jinak. Podle ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Nejvyšší soud ČR se ve svých rozhodnutích opakovaně vyjadřuje k tzv. faktickému pracovnímu poměru, naposledy 21 Cdo 2444/2013, a to tak, že i když zákoník práce požaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, nespojuje s nedodržením předepsané písemné formy výslovně neplatnost tohoto pracovněprávního úkonu. Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele vykonávat, za sjednané místo výkonu práce to místo (organizaci, společnost, její organizační složku), v němž začal pracovat, za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy zaměstnanec takovou práci začal bez námitek se souhlasem zaměstnavatele skutečně vykonávat. O tom, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl tzv. faktický pracovní poměr dnem [datum] a dosud trvá a že úraz, který se stal žalobci dne [datum], je úrazem pracovním, bylo rozhodnuto pravomocným smírem účastníků dne [datum].

23. Podle ust. § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] požádal [jméno] [příjmení] žalobce, aby vykonal rozvážku pizzy [značka automobilu], za tímto účelem mu dal klíče a doklady od vozidla a kasírtašku. [příjmení] [jméno] [příjmení], že si uvedené vzal žalobce sám, je vyvrácena výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který vypověděl, že klíče a doklady měl u sebe [jméno] [příjmení] a tento vykonával odpolední rozvážky pizzy. Při návratu z pracovní cesty došlo v 20,55 hod. k dopravní nehodě. Podle ust. § 369 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu.

24. Podle ust. § 367 odst. 1 zákoníku práce platilo, že zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

25. Podle ust. § 367 odst. 2 zákoníku práce platilo, že zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle ust. § 367 odst. 3 zákoníku práce platilo, že při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

26. V řízení bylo prokázáno, že k pracovnímu úrazu došlo tak, že žalobce nedal přednost v jízdě přijíždějícímu VW, došlo ke střetu na hlavní komunikaci, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, přehledová situace na křižovatce byla značně ztížena, protože výhledu bránilo vzrostlé pole slunečnic (cca 1,8m výšky). Podle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce platilo, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce. Řidiči měli být seznámeni s dopravními předpisy zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Školení řidičů musí absolvovat zaměstnanec bez ohledu na to, zda v souvislosti s výkonem zaměstnání řídí vozidlo služební, soukromé, či jej řídí na veřejné komunikaci nebo na účelové komunikaci v objektu. Ačkoliv není zákonem stanovena povinnost školit zaměstnance řidiče, v souzeném případě bylo prokázáno, že žalovaný zákoník práce obcházel. Přehledová situace na křižovatce byla značně ztížena, protože výhledu bránilo vzrostlé pole slunečnic (cca 1,8m výšky), což zřejmě bylo hlavní příčinou skutečnosti, že žalobce najel do křižovatky, aniž by zkontroloval, zdali se k němu blíží vozidlo, jež mělo přednost jízdy. Co jde zcela k tíži žalobce, je skutečnost, že nebyl připoután bezpečnostními pásy. S ohledem na mimořádné okolnosti případu – žalovaný obcházel zákoník práce, smír ohledně skutečnosti, že mezi ním a žalobcem existoval tzv. faktický pracovní poměr, uzavřel až v roce 2018, přičemž na majetek žalobce byl mezitím vyhlášen konkurs, soud rozhodl tak, že důvody pro zproštění odpovědnosti žalovaného za pracovní úraz částečně nebo zcela, neshledal.

27. Co se týče bolestného a ztížení společenského uplatnění, pak toto soudem ustanovený znalec ocenil na [číslo] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb. Podle ust. § 7 odst. 2 vyhl. 440/2001 Sb., činí výše bodu 120 Kč. Výše bolestného tedy činí 249.600 Kč a výše náhrady za ztížení společenského uplatnění činí 664.680 Kč. Soud proto přiznal žalobci ve výroku I. bolestné ve výši 249.600 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 664.680 Kč, celkem 1.066.662 Kč O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 517 odst. 2 obč.zák. nařízení vl. 142/1994 Sb., když žalobce požaduje úrok z prodlení až od [datum].

28. O zbývající části nároku (náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti) a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

29. O paričních lhůtách bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.