17 C 157/2012

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Markéty Písaříkové, Ph.D., a přísedících JUDr. Hedy Nejedlé a Mgr. Tomáše Roubala ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce úpadce: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: náhrada škody způsobená pracovním úrazem <b>I. Žaloba s tím, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 152 382 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 000 Kč od 9.1.2012 do 29.6.2015 a z částky 152 382 Kč od 30.6.2015 do zaplacení, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 1 074 619 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 9.1.2012 do 20.7.2017 a z částky 1 074 619 Kč od 22.7.2017 do zaplacení, dále počínaje dnem 22.7.2017 opakující se plnění ve výši 13 227 Kč měsíčně až do 28.2.2049, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím svého hmotněprávního opatrovníka domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že v červenci 2009 nastoupil jako kuchař do restaurace [příjmení] [jméno], [ulice a číslo]. Do práce nastoupil i dne [datum], při rozvážce pizzy měl v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru obce Sulejovice, křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na [územní celek] a [obec] dopravní nehodu, při které utrpěl vážná poranění – difusní hypoxické poškození mozku, kóma, difusní edém mozku, kontuzi v oblasti mencephala, řezné rány hlavy, kontuzi plic, zlomeninu kotníku aj. Poranění mozku vedlo k trvalým následkům v oblasti kognitivních funkcí, což vedlo mimo jiné k tomu, že byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a byla mu ustanovena jeho matka jako hmotněprávní opatrovník. Žalovaný se po úraze bránil tak, že žalobce měl u něj pracovat„ na zkoušku“, do pracovního poměru měl nastoupit až [datum]. Žádné listinné dokumenty žalobce nemá, odškodnění za pracovní úraz neobdržel. Žalobou se domáhá bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce vůči němu nikdy nebyl v pracovním poměru (nebo pracoval podle dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce). Žalovaný v letních měsících 2009 poptával kuchaře pro provozovnu v [obec], přihlásil se i žalobce. Žalovaný konal výběrové řízení. Žalobce se jevil jako nejlepší. Pokud žalobce dne [datum] použil vozidlo žalovaného, nikdo jej tímto nepověřil, do auta nasedl bez vědomí jakéhokoliv ze zaměstnanců, k použití vozidla neměl žádné oprávnění. Žalovaný, když se o nehodě dozvěděl, uvažoval o postihu žalobce, ale s ohledem na zdravotní stav žalobce a na poúrazové následky od tohoto upustil.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21.10.2011 č.j. 10P 74/2011-86 byl schválen právní úkon opatrovnice žalobce k podání žaloby vůči žalovanému, jíž se bude domáhat jménem žalobce odškodnění z pracovního úrazu či určení, že existuje pracovní poměr. Opatrovníkem žalobce pro řízení o náhradu škody byl usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5.6.2012 č.j. 11Nc 2404/2012-15 určen JUDr. [jméno] [příjmení]. S ohledem na ochranu práv žalobce ustanovil Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 31.10.2012 č.j. 17C 157/2012-50 právního zástupce z řad advokátů, JUDr. [jméno] [příjmení]. Tento se však k nařízeným jednáním nedostavoval, následně bylo soudem zjištěno, že se v průběhu právního zastupování u ustanoveného právní zástupce projevilo onemocnění spočívající v degenerativním postižení mozku, což následně vedlo k jeho zproštění (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30.4.2014 č.j. 17C 157/2012-144), došlo k úmrtí matky žalobce, která byla jeho hmotněprávním opatrovníkem ([datum]), byl mu ustanoven nový hmotněprávní opatrovník ([ulice] část [obec a číslo]) a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15.5.2014 č.j. 10P 74/2011-286 určen zvláštní opatrovník pro zastupování žalobce ve sporu – JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18.1.2018 č.j. MSPH 76 INS 28297/2016-A-38 byl na majetek žalobce prohlášen konkurs a správcem jeho majetku ustanovena [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], který navrhl pokračování v řízení.

4. Zvláštní opatrovník žalobce pak podáním ze dne [datum] upřesnil žalobní petit tak, že co se týče náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, pak s ohledem na to, že žalobce si nic nepamatuje a žalovaný žádné listiny žalobci nevydal, domáhá se ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] včetně, a to ve výši pravděpodobného výdělku podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce, když průměrný výdělek kuchaře v [anonymizováno] kraji v 2. kalendářním čtvrtletí 2009 činí částku 76,02 hod, což je při [číslo] hodinách celkem 152.382 Kč (žalobce nemocenskou ani žádné dávky sociální podpory v uvedeném období neobdržel), co se týče náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pak tento nárok je odvislý od výše invalidního důchodu, který žalobci v té době nebyl přiznán s ohledem na nesplnění doby pojištění. Soud prvního stupně dne [datum] rozhodl částečným rozsudkem č.j. 17C 157/2012-281 a přiznal žalobci částku 1.066.662 Kč s příslušenstvím. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.10.2016 č.j. 30Co 400/2016-370 byl pak k odvolání žalovaného tento rozsudek zrušen s tím, že ze skutkových zjištění podle odvolacího soudu vyplývá, že mezi účastníky vznikl tzv. faktický pracovní poměr, jímž se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů práci (závislou práci), ačkoliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva. Faktický pracovní poměr je vztahem pracovněprávním. Pokud v rámci tzv. faktického pracovního poměru dojde k úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní (např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV.ÚS 3073/15). Soud prvního stupně pak podle názoru odvolacího soudu pochybil, když se nezabýval otázkou spoluzavinění žalobce na pracovním úrazu (tj. porušení dopravních předpisů).

5. Žalobce pak prostřednictvím svého opatrovníka upřesnil žalobní petit tak, že i nadále trvá na určení, že pracovní poměr žalobce u žalované dne [datum] trvá a aby soud určil, že úraz, který žalobce utrpěl dne [datum], je úraz pracovní. Dále uvedl, že požaduje nárok na náhradu za bolest ve výši 249.600 Kč (podle znaleckého posudku Doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] pořadové [číslo]), nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 664.680 Kč (podle znaleckého posudku Doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] pořadové [číslo]), nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] ve výši 152.382 Kč, nárok na náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum], a to do [datum] vyčíslenou v částce 1.074.619 Kč a od [datum] měsíční rentou ve výši 13.227 Kč. Soud potom rozhodl o částečném zastavení řízení usnesením ze dne 8.12.2017 č.j. 17C 157/2012-430 a o připuštění změny žaloby usnesením ze dne 8.12.2017 č.j. 17C 157/2012-432 (obě v právní moci dne [datum]).

6. Žalovaný pak dne [datum] navrhl vstup vedlejšího účastníka do řízení, a to [pojišťovna], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], a to jako zákonného pojistitele. Svůj vstup vedlejší účastník oznámil dne [datum] na čl. 438.

7. Dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen smír, a to že mezi žalobcem a žalovaným vznikl tzv. faktický pracovní poměr dnem [datum] a dosud trvá a že úraz, který se stal žalobci dne [datum], je úrazem pracovním. V řízení pak bude pokračováno jen stran požadovaného finančního odškodnění. Tento smír ze dne 4.4.2018 č.j. 17C 157/2012-466 nabyl právní moci dne [datum].

8. Dne [datum] nalézací soud ve věci vyhlásil částečný rozsudek, a to rozsudek č.j. 17 C 157/2012-530, kterým přiznal žalobci nárok na bolestné a nárok na ztížení společenského uplatnění. Proti tomuto rozsudku podal vedlejší účastník na straně žalovaného úspěšné odvolání, na základě kterého Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18.2.2020 č.j. 30 Co 393/2019- 573 rozhodl tak, že žaloba se co do této části zamítá. Ve svém odůvodnění uvedl, že žalovaná za vzniklou škodu neodpovídá, neboť se své odpovědnosti zcela zprostila podle ustanovení § 367 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce. Tento závěr rozsudku Městského soudu byl aprobován i Nejvyšším soudem ČR v následném usnesení ze dne 30.9.2020 č.j. 21 Cdo 2538/2020-616.

9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, ze kterých daná skutečnost zjištěná soudem vyplynula, jsou dále v textu označeny kurzívou):

10. Ze spisu Policie ČR [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v 20,55 na silnici I, třídy [číslo] v km [číslo] v katastru [územní celek], křižovatka se silnicí III.třídy [číslo] odbočka na [územní celek] a [obec] došlo k dopravní nehodě. Došlo ke střetu dvou vozidel, a to vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví žalovaného, a vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Ve vozidle [anonymizováno] se nacházely dvě osoby, [jméno] [příjmení] (původně označován jako řidič), který byl zraněn lehce, a žalobce, který byl zraněn těžce. Řidič vozidla [příjmení] [příjmení] nedal přednost v jízdě přijíždějícímu [anonymizováno], došlo ke střetu na hlavní komunikaci, obě vozidla byla odhozena mimo komunikaci. Při šetřením Policí ČR bylo zjištěno, že řidičem vozidla byl žalobce, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, při střetu se udeřil čelem o přístrojovou desku vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] utrpěl pouze pohmožděniny v místech, kde byl připoután bezpečnostním pásem, a drobná poranění nohou. Viníkem dopravní nehody byl shledán žalobce. Při podání vysvětlení uvedl [jméno] [příjmení] (soudem později rovněž vyslechnut), že [datum] probíhal na restauraci turnaj, nemohl pizzu rozvést, žalobce se nabídl, že to učiní sám. [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení uvedla, že si objednala pizzu, asi kolem 22,00 hodiny (přesně si nevzpomíná), přijelo vozidlo, v něm byli dva muži. Řidič se omluvil za zpoždění, přinesl jí pizzu, ona mu předala peníze. Žalobce měl na sobě zástěru a bílé tričko s reklamou pizzerie.

11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pro účely opatrovnického řízení (žurnalizován na čl. 6-17) soud zjistil, že po úraze dne [datum] došlo u žalobce k poškození systému mozkových drah, mezimozku, mozečku, v důsledku čehož vázne schopnost komunikovat, schopnost logických úkonů, špatně čte, špatně počítá, má nedostatečný úsudek. Jedná se o tzv. organický psychosyndrom, na podkladě anatomickém (poškození mozku). Je zcela neschopen k právním úkonům. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28.6.2011 č.j. 10Nc 714/2010-68 soud zjistil, že žalobce byl z tohoto důvodu zbaven způsobilosti k právním úkonům.

12. Soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který byl v době dopravní nehody na místě spolujezdce. Tento uvedl, že v restauraci pracoval jako učeň, dozoroval jej žalobce. Na praxi byl týden až dva před dopravní nehodou, žalobce po celou tuto dobu pracoval jako kuchař. Pokud byl dotazován na den [datum], pak pizzu měl rozvézt p. [příjmení], ale ten řekl, že něco má, ať pizzu zaveze žalobce. Žalobce dostal tzv.„ kasírku“, klíče a doklady od vozidla. Před dopravní nehodou již svědek usínal, detaily si již nevybaví. Po dobu jeho praxe pracoval žalobce jako kuchař, pracoval od 7,00 do 22,00 hod. Když měl žalobce volno, pracovala tam kuchařka. 13. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že byl nejprve provozním, provozoval vinárnu a bowling, restauraci provozoval někdo jiný. V roce 2009 se to sloučilo, přišel p. [příjmení]. [příjmení] sám (podle svých slov) docházel do restaurace pouze dopoledne, žalobce potkal ten den, co se stala nehoda (pozdě večer), volali mu, že je potřeba odvézt pizzu. Řekl jim, že nemá čas. [příjmení] s doklady od vozidla ležely v kuchyni, též i kasírtaška. Do provozu kuchyně nijak nezasahoval. 14. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že má se žalovaným uzavřenou mandátní smlouvu, je rovněž tichým společníkem žalovaného. Hlásilo se více kuchařů, tak se domluvili, že si každého vyzkouší, max. na 1-2 dny. Za práci na zkoušku nepříslušela žalobci žádná mzda. Pizzu rozvážel odpoledne p. [příjmení], měl klíče a technický průkaz od vozidla. 15. [jméno] [příjmení] vypověděla, že si pizzu objednává pravidelně, 3-4x do měsíce. Na rok 2009 si již nevzpomene. 16. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděla, že pracovala u žalovaného jako číšnice. Pracovala na ústní dohodu, chodila na víkendové směny, Odměna činila 800 Kč za směnu. Žalobce znala, když nastupovala v červnu 2009, byl tam již zaměstnán jako kuchař – pizzař. Žalobce pracoval od rána do večera. Střídali krátký a dlouhý týden. Druhá kuchařka se jmenovala p. [příjmení]. Pracovní poměr s ní sjednával p. [příjmení]. 17. [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že restauraci vlastní 20 let, pronajímá ji. Je jednatelem žalovaného. Provoz přenechal na základě mandátní smlouvy p. [příjmení] a [příjmení].

18. Z posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že žalobce byl shledán invalidním III. Stupně, když po polytraumatu utrpěném dopravní nehodou dne [datum] trpí residuální centrální kvadruparézou více vpravo, ataxií, diplopií, dysartrií, dysfagií, organickým polysyndromem a kognitivním deficitem, stav po kraniotraumatu s kontuzí horního kmene, dyfusní axonálním poranění, kontuzi pravé plíce, trimalleolární fraktura levého hlezna. Rozhodnutím PSSZ [obec a číslo] ze dne [datum] na [číslo listu] nebyl žalobci přiznán plný invalidní důchod, neboť neplnil minimální dobu pojištění, která v jeho věkové kategorii činí 4 roky (3 roky a 279 dní pojištění). Ze zprávy o zdravotním stavu žalobce ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že je stále hospitalizován v psychiatrické nemocnici [část obce] ke stabilizaci duševní poruchy, která se objevila následkem úrazu a k obnovení samostatného fungování.

19. Z provedeného znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce], [příjmení] ze dne [datum] na [číslo listu] soud zjistil, že znalec stanovil výši bolestného za zdravotní následky pracovního úrazu žalobce [částka] bodů podle vyhl. 440/2001 Sb., ztížení společenského uplatnění pak stanovil [číslo] body podle vyhl. 440/2001 Sb.

20. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr: žalobce byl u žalovaného v tzv. faktickém pracovním poměru zaměstnán jako kuchař. Dne [datum] si [jméno] [příjmení] objednala pizzu, avšak [jméno] [příjmení], který pizzy rozvážel, se věnoval turnaji, proto předal klíče a doklady od vozidla [příjmení] [příjmení] a kasírtašku a požádal žalobce, aby pizzu odvezl sám. Žalobce s [jméno] [příjmení] vykonal pracovní cestu, v průběhu níž měl dopravní nehodu. Žalobce nedal přednost v jízdě přijíždějícímu [anonymizováno], došlo ke střetu na hlavní komunikaci, v době střetu nebyl připoután bezpečnostními pásy, byl určen viníkem dopravní nehody. U žalobce vlivem pracovního úrazu došlo poškození systému mozkových drah, mezimozku, mozečku, v důsledku čehož vázne schopnost komunikovat, schopnost logických úkonů, špatně čte, špatně počítá, má nedostatečný úsudek, je invalidní III. stupně. Žalobce byl výlučným viníkem dopravní nehody, žalovaná je zcela zproštěna odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem.

21. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba, co do posuzované části, není důvodná (ve zbylé části byl uzavřen soudní smír). Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti byl přesvědčen, s výjimkou svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří v řízení vypovídali nepravdivě, zřejmě s vědomím trestněprávních následků, které je mohou stíhat, a to podle § 241 tr.z. neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby a § 346 tr.z. křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Soud provedl všechny důkazy ke zjištění skutkového stavu k nároku na náhradu za bolestné a nároku náhradu za ztížení společenského uplatnění. K dalším tvrzeným nárokům žalobce již dokazování neprováděl, když bylo rozhodnuto Městským soudem v Praze, že žalovaná je zcela zproštěna odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem.

22. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném do 31.10.2009 (dále jen„ zákoník práce“). Podle ust. § 33 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li dále stanoveno jinak. Podle ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Nejvyšší soud ČR se ve svých rozhodnutích opakovaně vyjadřuje k tzv. faktickému pracovnímu poměru, naposledy 21 Cdo 2444/2013, a to tak, že i když zákoník práce požaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, nespojuje s nedodržením předepsané písemné formy výslovně neplatnost tohoto pracovněprávního úkonu. Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele vykonávat, za sjednané místo výkonu práce to místo (organizaci, společnost, její organizační složku), v němž začal pracovat, za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy zaměstnanec takovou práci začal bez námitek se souhlasem zaměstnavatele skutečně vykonávat. O tom, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl tzv. faktický pracovní poměr dnem [datum] a dosud trvá a že úraz, který se stal žalobci dne [datum], je úrazem pracovním, bylo rozhodnuto pravomocným smírem účastníků dne [datum].

23. Podle ust. § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] požádal [jméno] [příjmení] žalobce, aby vykonal rozvážku pizzy [značka automobilu], za tímto účelem mu dal klíče a doklady od vozidla a kasírtašku. [příjmení] [jméno] [příjmení], že si uvedené vzal žalobce sám, je vyvrácena výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který vypověděl, že klíče a doklady měl u sebe [jméno] [příjmení] a tento vykonával odpolední rozvážky pizzy. Při návratu z pracovní cesty došlo v 20,55 hod. k dopravní nehodě. Podle ust. § 369 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu.

24. Podle ust. § 367 odst. 1 zákoníku práce platilo, že zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

25. Odvolací soud uvedl, že způsobilost původního žalobce být účasten silničního provozu, byla prokázána tím, že byl v rozhodné době držitelem řidičského oprávnění a není povinností žalované jako zaměstnavatele jeho schopnosti dále kontrolovat a jakkoli jej přezkušovat. Žalovaná k tomu není kompetentní (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1239/2000 a sp. zn. 21 Cdo 1513/2009). Protože porušení dopravních předpisů poškozeným bylo jedinou příčinou vzniku škody, pak není významné, zda absolvoval u zaměstnavatele jiná školení BOZP, ani to, že žalovaná případně porušovala jiná, s věci nesouvisející, ustanovení zákoníku práce. Významné je pouze to, zda na straně žalované existovaly důvody pro zproštění její odpovědnosti zcela nebo zčásti, a to ve smyslu ustanovení § 367 zákoníku práce. Pokud ano, není významné, zda se jinak chovala nemorálně, nebo porušovala jiné pracovněprávní povinnosti. Zproštění nemůže zabránit ani vážnost následku, který původní žalobce utrpěl. Zjištěný skutkový stav svědčí o tom, že žalovaná za vzniklou škodu neodpovídá, neboť se své odpovědnosti zcela zprostila podle ustanovení § 367 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. když žalobce měl ve věci úspěch co do dvou žalovaných nároků (co do určení, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl tzv. faktický pracovní poměr dnem [datum] a dosud trvá a že úraz, který se stal žalobci dne [datum], je úrazem pracovním), a neúspěch co do žalovaných nároků podle ust. § 369 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákoníku práce. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.