17 C 16/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 12 071,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 071,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 17,9 % ročně z částky 10 866,63 Kč od 25. 9. 2023 do 22. 10. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,63 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,63 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 24. 6. 2024 do 24. 9. 2024 částkou 329,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 12 071,63 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky řízení byla dne 19. 4. 2021 uzavřena rámcová smlouva č. 2202885, na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 7. 3. 2024 byl mezi účastníky v uzavřen dodatek č. 10 k této smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 932 Kč a následně došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. HU1561319. Úvěr ve výši 20 932 Kč byl žalované dne 7. 3. 2024 vyplacen v plné výši na shora uváděný účet. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 679 Kč, a to vždy k 24. dni v měsíci počínaje dne 24. 4. 2024, tyto splátky se skládaly ze splátky jistiny a úroku 17,9 %ročně. Předpokládané splacení celého úvěru bylo ke dni 24. 10. 2024. Tento úvěr byl žalované poskytnut v rámci dohody o převedení kontokorentu na úvěr s anuitním splácením. Žalovaná však porušila své povinnosti, úvěr nesplácela řádně a včas a žalobkyně byla nucena přistoupit k jeho zesplatnění ke dni 25. 9. 2024. Žalovaná dosud uhradil splátky od 24. 4. 2024 do 24. 6. 2024. Po zesplatnění činila v prvním případě dlužná jistina částku 10 866,63 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 24. 6. 2024 do 24. 9. 2024 ve výši 329,12 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonné (z dlužné částky jistiny od 5. 10. 2024 do zaplacení) a smluvní úroky (ve výši 17,9 % ročně z částky dlužné jistiny od 25. 9. 2024 do 22. 10. 2024, a dále ve výši 12,75 % ročně z částky dlužné jistiny od 23. 10. 2024 do zaplacení). Žalobkyně dále požadovala přiznání částky ve výši 1 205 Kč z titulu záporného zůstatku na shora citovaném běžném účtu (druhý případ). Žalobkyně dále uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k věci žádným způsobem nevyjádřila a po dobu řízení zůstala pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu ze dne 28. 6. 2024 souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Pro první i druhý shora specifikovaný soud z listiny označené jako rámcová smlouva číslo 2202885 ze dne 19. 4. 2021 zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní a platební služby, konkrétně vést žalované běžný účet č. , č. účtu, .

5. Pro první případ pak z listiny označené jako dodatek číslo 10 k rámcové smlouvě číslo 2202885 ze dne 7. 3. 2024 vyplynulo, že na jeho základě byla ke shora uvedené rámcové smlouvě sjednána úvěrová smlouva č. HU01561319, jejíž součástí byly mj. podmínky pro používání úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 932 Kč na její běžný , č. účtu, , žalovaná se zavázala úvěr splatit formou inkasa ze svého běžného účtu ve formě 7 splátek se základní úrokovou sazbou ve výši 17,90 % ročně či ve formě 7 splátek s bonusovou úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně. Výše splátek činila 3 679 Kč. K úvěru bylo sjednáno rovněž pojištění schopnosti splácet, za což byla žalovaná povinna platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 321 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek strany sjednaly i právo žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný, stejně jako požadovat po žalované zákonné úroky z prodlení a náklady na vymáhání dlužné částky.

6. Z potvrzení o převedení kontokorentu ze dne 7. 3. 2024 se podává, že žalobkyně na žádost žalované převedla kontokorent sjednaný dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě č. 2202885 na úvěr s anuitním splácením.

7. Z přehledu plateb k úvěrové smlouvě č. HU15611319 vyplynulo, že kde dni 7. 3. 2024 žalovaná vyčerpala celou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 20 943 Kč. Celková nesplacená jistina úvěru činila 10 866,63 Kč, kapitalizovaný úrok částku 329,12 Kč.

8. Pro druhý případ z obchodních podmínek ke shora uváděné rámcové smlouvě se podává, bylo sjednáno, že žalovaná bude disponovat s finančními prostředky do výše dostupného zůstatku. Za podstatné porušení povinnosti se v souladu s čl. „Zánik rámcové smlouvy a jednotlivé bankovní služby“ odst. 13 písm. d) podmínek považuje nepovolený minusový zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořicím účtu.

9. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, ze dne 1. 11. 2024 bylo zřejmé, že konečný zůstatek na účtu žalované byl k tomuto dni ve výši minus 1 205 Kč (záporný zůstatek).

10. Z dopisu ze dne 25. 9. 2024 vyplynulo, že s ohledem na prodlení žalované se splácením úvěru vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení celé dlužné částky ve výši 11 195,75 Kč (první případ), k uhrazení celé dlužné částky ve výši 1 205Kč (druhý případ), a to do 4. 10. 2024. Současně ji upozornila, že v opačném případě bude nárok vymáhán soudním cestou.

11. Z úvěrové zprávy ze dne 23. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím kontokorentu dle dodatku č. 1 k rámcové smlouvě 2202885 řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Za tímto účelem má soud za prokázané, že žalobkyně prověřovala nejen veřejně dostupné registry (ISIR), registry BRKI a NRKI, ale rovněž prováděla vlastní individuální posouzení na základě historické zkušenosti s žalovanou při využívání bankovních produktů žalobkyně. Dále prověřila (ne)existenci rizikový transakcí (hazard; s neg. výsledkem) a historii pohybu na běžném účtu, který žalobkyně pro žalovanou vedla.

12. Z přehledu žádostí o úvěr – aplikační data žalované vyplynulo, že žalovaná zažádala žalobkyni celkem 13 × o úvěr, přičemž v jednom případě byla její žádost stornována a v deseti případech zamítnuta.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky řízení byla dne 19. 4. 2021 uzavřena rámcová smlouva č. 2202885. V prvním případě byla mezi účastníky dne 7. 3. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 932 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v měsíčních splátkách po 3 679 Kč. Strany sjednaly, že poskytnuté prostředky budou úročeny základní úrokovou sazbou 17,90 % ročně či při splnění podmínek bonusovou úrokovou sazbou 16,90 % ročně (7 splátek). Žalovaná úvěr v plné výši čerpala dne 7. 3. 2024. Úvěr byl žalované poskytnut na základě dohody o změně původního úvěru – kontokorentu na úvěr s anuitním splácením. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím kontokorentu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně ke dni 25. 9. 2024 prohlásila celý dluh žalované za splatný a vyzvala ji k jeho bezodkladné úhradě. Ke dni zesplatnění úvěru činila dlužná jistina 10 866,63 Kč, kapitalizovaný úrok částku 329,12 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila, a to ani po předžalobním upomínání.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

19. Podle § 5 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru se na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 88 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100 odst. 1 písm. b), odst. 2 až 4, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117a a § 120 až 177.

20. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v obou případech platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dostála své povinnosti předvídané § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy o kontokorentu (primární úvěr) řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací, přičemž po porovnání dosahovaných příjmů a výdajů žalované včetně posouzení způsobu plnění jejích dosavadních dluhů nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Tuto povinnost však žalobkyně s ohledem na § 5 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru neměla při sjednání dohody o změně způsobu splacení primárního úvěru. V daném případě změna spočívala ve změně kontokorentu na úvěr s anuitním splácením (s konstantní splátkou).

21. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

22. Žalovaná se v prvním případě smlouvou zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného úroku z úvěru. Dále se zavázala uhradit pojistné, případný úrok z prodlení a náklady na vymáhání. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a celý dluh jednorázově zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit celou nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 866,63 Kč, a to včetně sjednaného úroku, který ke dni 24. 9. 2024 (tj. ke dni předcházejícímu zesplatnění úvěru) činil 329,12 Kč (kapitalizovaný za období od 24. 6. 2024 do 24. 9. 2024). Dále je povinna uhradit sjednaný úrok a úroky z prodlení.

23. Soud vyhověl žalobkyni i ve druhém případě, neboť se žalovaná dostala na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 205 Kč, přičemž toto jednání je z hlediska obchodních podmínek žalobkyně hodnoceno jako podstatné porušení povinnosti.

24. V poměrech projednávané věci pak, vycházeje z žalobních tvrzení, není žalováno více, než co činil tzv. rámec úvěrové angažovanosti úvěrovaného (poskytnutá jistina, úroky, poplatky) a bylo proto na žalované, pokud chtěla být ve sporu úspěšný, aby tvrdila a prokazovala, zda a kdy uhradila úvěr (případně některou ze splátek), či částku nepovoleného debetu, jež byla předmětem zažalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co sjednaného úroku i úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.