17 C 162/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 13 880 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 13 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 880 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 14 229,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , se sídlem , adresa, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že se žalovanou v minulosti uzavřela celkem 8 smluv u (podnikatelském) úvěru, když však naplňovala znaky spotřebitele (zde odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu 23 Cdo 1835/2012) a úvěry si brala pro svoji osobní potřebu (zde odkázala na nález Ústavního soudu I. ÚS 1930/11, rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 1196/2003 aj.). Uvedla, že úmyslem žalované bylo zastřít skutečnost, že úvěr poskytuje spotřebiteli, aby se vyhnul aplikaci kogentně stanovených pravidel na ochranu spotřebitele (viz, rozsudek Nejvyššího soudu 32 Cdo 1428/2018). Poukázala na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2023 č. j. 12 Co 163/2022-351 ve věci úvěrové společnosti , právnická osoba, ., který řešil obdobný případ jako je případ žalobkyně. Žalobkyně má tedy za to, že v jejím případě měla být posuzována úvěruschopnost podle ust. § 86 zákona na ochranu spotřebitele. Pokud se tak nestalo, jsou úvěrové smlouvy absolutně neplatné a je třeba je posuzovat podle právní úpravy bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tedy touto žalovanou požadovala vrácení výše uvedené částky, když si celkem vzala úvěry ve výši souhrnné jistiny 156 000 Kč a uhradila žalované částky 169 880 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je poskytovatelem podnikatelských úvěrů, které poskytuje výlučně prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, . Žalobkyně se zaregistrovala na uvedených webových stránkách jako podnikatelka s platným živnostenským oprávněním. Žalobkyně požádala žalovanou o poskytnutí podnikatelských úvěrů, přičemž bylo následně uzavřeno 8 úvěrových smluv. Při uzavírání úvěrové smlouvy musí žadatel uvést, k jakému účelu úvěr žádá. Žalobkyni byly nejprve poskytnuty návrhy smluv, kde je zcela jasně vymezeno, že se jedná o úvěr podnikatelský. Žalovaná odkázala na § 4 odst. 1 o. z., přičemž žalobkyně je svéprávná a zákon předpokládá, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

3. Žalovaná neposkytuje spotřebitelské úvěry, a pokud by žalobkyně uvedla, že o úvěr žádá jako spotřebitel, žalovaná by jí tento neposkytla. Tvrzení o tom, že žalobkyně jednala jako spotřebitel, je pak účelové, podvodné a nepoctivé a neměla by mu být přiznána právní ochrana.

4. Žalobkyně na toto reagovala tak, že podle ust. § 1811 odst. 2 o. z. by ji žalovaná měla poučit o popisu a vlastnostech služby, tedy o tom, že uzavíraný úvěr je posuzován jako podnikatelský a žalobkyně se vzdává práv a ochrany, které jí zákon jako spotřebitelce poskytuje. O tom však žalobkyně poučena nebyla. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná účelově obchází zákon o spotřebitelském úvěru, protože kdyby měla zkoumat úvěruschopnost žalobkyně, pak by úvěr poskytnout nemohla, protože žalobkyně se nacházela v dluhové spirále. Žalovaná začala jednat se žalobkyní jako se spotřebitelkou, žalobkyně jí nikdy nesdělila, že by disponovala IČ. Zde odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu 32 Cdo 1428/2018 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2017 sp. zn. 27 Co 139/2017. Dále žalobkyně uvedla, že v době uzavírání úvěrů se nacházela ve finanční tísni, dostala se do tzv. úvěrového kolotoče, když uzavřela několik spotřebitelských úvěrů a nezbýval jí dostatek prostředků na běžné soukromé výdaje. Žalobkyně je právní laik a nemá povědomost o rozdílné právní úpravě podnikatelského a spotřebitelského úvěru. Úvěry jsou poskytovány žalovanou zastřeně jako úvěry podnikatelské, byť těmito měly nýt hrazeny dřívější osobní závazky žalobkyně. Se žalobkyní žalovaná nijak nekomunikovala, nezjišťovala skutečný účel čerpání prostředků. Dále argumentovala rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 5. 2023 sp. zn. 44 C 50/2022 (úvěrová společnost , právnická osoba, .), usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2023 č. j. 12 Co 163/2022-351 (úvěrová společnost , Anonymizováno, ) a napadla řetězení smluvních pokut (tedy jejich absolutní výši) i výši úroku, který dle jejího výpočtu dosáhl částku 44,1% ročně. V neposlední řadě uvedla, že smlouva o úvěru je neplatná pro její rozpor s dobrými mravy jako celek. Žalobkyně v průběhu řízení zaměňovala žalovanou s jinými úvěrovými společnostmi, na což ji v soud prvního stupně upozorňoval.

5. Při jednání žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavírá smlouvy distančním způsobem, dlužník se nejprve registruje na stránkách , Anonymizováno, , dlužník vyplní nějaké údaje, po registraci jej to odkáže na stránky credit broker, kde si účtují 19,90 EUR, následně zašlou na dlužníkem uvedený účet 1 Kč, která se potom vrací, ale poplatek 19,90 EUR zůstává. V této fázi dlužník stále vystupuje jako spotřebitel. Pak je odkázán zpět na stránky , Anonymizováno, , kde je dodatečné další formulář a vyplňuje i IČO. Sama žalovaná uvádí, že úvěry poskytuje bez doložení úvěrové historie a do částky 100 000 Kč. Teprve na konci procesu žadatel vyplní účel úvěru. Vše je postaveno na principu take or leave. Žalobkyně měla v uvedené době již spotřebitelský úvěr od společnosti , Anonymizováno, a úvěr od společnosti , právnická osoba, , která v okamžiku, když zjistí, že dlužník má IČO, uzavírá podnikatelský úvěr (k čemuž má sloužit předložený rozsudek). Ve skutečnosti žalobkyně pracovala jako operátorka, zaměstnaná nebyla, pracovala na IČ.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

7. Žalovaná je obchodní korporací, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 10. 4. 2017 (úplný výpis z obchodního rejstříku žalované na č. l. 24). Žalobkyně měla s platností od 2. 9. 2020 živnostenské oprávnění - výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona pod IČ , IČO, (výpis veřejné části živnostenského rejstříku na č. l. 26)

8. Z internetového výpisu kontraktačního procesu u žalované na č. l. 168 - 173 soud zjistil, že žalovaná v levém horním rohu uvádí, že se jedná o produkt pro podnikatele (, Anonymizováno, pro podnikatele), podnikatel může žádat o úvěr do 200 000 Kč s variantou splatnosti 70 dní, 6 měsíců nebo 12 měsíců. Žadatel musí uvést své jméno, mobilní číslo a datum narození. Následně je mobilní číslo ověřováno přes SMS kód. Po ověření musí žadatel uvést rodné číslo, číslo občanského průkazu, IČO, emailovou adresu, měsíční příjem a vybrat účel úvěru – kde je rozbalovací lišta (rozbalovací lišta na čl. 28). V této rozbalovací liště má tyto možnosti: na materiál/zboží, na daně a odvody, na provoz služebního automobilu, na nájem kanceláře/provozovny + služby, na vybavení kanceláře/provozovny a na ostatní podnikatelské účely. Toto žadatel podepíše a čeká na schválení. V dalším procesu může přidat svůj bankovní účet. Následně je mu programem žalované (omezená umělá inteligence v aplikaci) nabídnuta výše dostupného úvěru, na jakou dobu a generována úvěrová smlouva. Do tohoto procesu podle tvrzení žalované zaměstnanci nezasahují. Žadatel si může vybrat, jestli uvedenou smlouvu přijímá nebo odmítá. Pokud ji přijímá, je vyzván k podpisu prostřednictvím SMS kódu.

9. Žalobkyně tímto způsobem uzavřela celkem 8 smluv o podnikatelském úvěru (smlouva o podnikatelském úvěru č. 0013-0000, smlouva o podnikatelském úvěru č. 0013–0197, smlouva o podnikatelském úvěru č. 0014–1461, smlouva o podnikatelském úvěru č. 13–5389, smlouva o podnikatelském úvěru č. 0013–7238, smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, –3183, smlouva o podnikatelskému úvěru č. 0014-2764 a smlouva o podnikatelském úvěru č. 0014–4603). V každé smlouvě je uvedeno u žalobkyně datum narození, rodné číslo, adresa místa podnikání, IČO. V čl. II smluv je vždy uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru. Žalobkyně si postupně vypůjčila částku 3 000 Kč se splatností 14 dní s poplatkem 2% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 3 420 Kč), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč), 30 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 51 000 Kč), 21 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 35 700 Kč), 32 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 54 400 Kč), a 34 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 57 800 Kč). Ve smlouvách je uvedeno, že v případě prodlení se splacením úvěru trvajícího do 90 dní bude účtován klientovi poplatek ve výši 1% denně z nesplaceného zůstatku jistiny, počínaje 91. dnem se snižuje na 0,02 % denně.

10. Z výpisů z interní databáze žalované na čl. 57- 63 soud zjistil, že žalobkyně požádala dne 12. 4. 2023 o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 200 001 Kč na 12 měsíců, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 3 000 Kč na 14 dní, 18. 4. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 47 000 Kč na 12 měsíců, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 12 000 Kč na 70 dní, 29. 6. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 22 000 Kč na 70 dní, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 12 000 Kč na 70 dní, 10. 8. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 40 000 Kč na 12 měsíců, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 12 000 Kč na 70 dní, 14. 9. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 200 000 Kč na 12 měsíců, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 30 000 Kč na 70 dní, 29. 11. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 21 000 Kč na 70 dní, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila jej, 18. 12. 2023 požádala o úvěr pro ostatní podnikatelské účely ve výši 32 000 Kč na 70 dní, proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila jej.

11. Žalobkyně si postupně vypůjčila částku 3 000 Kč se splatností 14 dní s poplatkem 2% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 3 420 Kč), tuto zaplatila v částce 3 400 Kč (screenshot z platbě 3 400 Kč z 18. dubna 2023), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč), tuto zcela zaplatila 1. 6. 2023 (potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na č. l. 144), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč) na tuto zaplatila dne 9. 8. 2023 částku 18 040 Kč (screenshot z platby z 9. 8. 2023, zaplaceno 18 040 Kč, bez uvedení adresáta, potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na č. l. 145), 12 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 18 900 Kč) na tuto zaplatila dne 10. 9. 2023 částku 6 840 Kč (potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na č. l. 146), 30 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 51 000 Kč) na tuto zaplatila 44 700 Kč (potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na čl. 147 + potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na čl. 149), 21 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 35 700 Kč) na tuto zaplatila 25 700 Kč (potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na čl. 148), 32 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 54 400 Kč), na tuto zaplatila 42 280 (potvrzení o odchozí úhradě ze společnosti , Anonymizováno, na č. l. 150) a 34 000 Kč se splatností 70 dní s poplatkem 1% denně z jistiny (tedy měla zaplatit 57 800 Kč), na tuto nezaplatila ničeho.

12. Toto rovněž sumárně potvrdila žalované ve svém emailu ze dne 2. 2 .2024 na čl. 143, kde uvádí, že na podnikatelský úvěr č. 0013-0000 bylo uhrazeno 3 420 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0013-0197 bylo uhrazeno 18 900 Kč, na podnikatelský úvěr na č. 0013-3183 bylo uhrazeno 18 040 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0013-5389 bylo uhrazeno 16 840 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0013-7238 bylo uhrazeno 44 700 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0014-1461 bylo uhrazeno 25 700 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0014-2764 bylo uhrazeno 42 280 Kč, na podnikatelský úvěr č. 0014-4603 bylo uhrazeno 23 620 Kč. Dlužná částka činila 40 620 Kč.

13. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně se registrovala na webových stránkách žalované , Anonymizováno, . Žalobkyně prostřednictvím internetové aplikace požádala o 8 úvěrů, kdy v rozbalovací liště vždy zadala jako účel úvěru ostatní podnikatelské účely. Proces poskytování úvěru u žalované je prováděn prostřednictvím (omezené) umělé inteligence v programu, tato sama generuje návrhy smluv. Žalobkyně takto uzavřela 8 smluv.

14. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není oprávněná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byl zcela objasněn skutkový stav věci.

15. Jedním ze stěžejních pilířů soukromého práva je ust. § 4 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., které stanoví, že (1) má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

16. Obecně lze říci, že jde o osobu schopnou porozumět běžnému psanému textu a způsobilou zvážit dopady běžného právního jednání (jako je prodej majetku či přijetí půjčky) na její postavení v běžném časovém horizontu. Vědomostí se rozumí běžná úroveň informací, kterou získá záměrně i bez úmyslu průměrně inteligentní člověk v kontextu konkrétních okolností případu a v kontextu jeho postavení. Kritériem posouzení je: rozumová vyspělost osoby, veškeré okolnosti případu a míra zřejmosti informací s přihlédnutím k postavení osoby. Okolnostmi případu může být např. i otázka stresu, spěchu, komplikovanost nebo jednoduchost problému apod. Není jí však zájem osoby nabýt předmět uskutečňovaného právního jednání jakýmkoliv způsobem (sdělování nepravdivých informací).

17. Mezi dalšími ustanoveními zákon však přiznává rozdílnou míru ochrany určitým kategoriím osob, které dále definuje. Jednou z těchto kategorií je tzv. spotřebitel, definovaný v ust. § 419 o. z., jako každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Vymezení pojmu spotřebitel v českém právu navazuje na směrnici EU 93/13/EEC a k výkladu směrnice se několikrát vyslovoval Soudní dvůr Evropské unie (angl. CJEU). Judikatura Soudního dvora Evropské unie je v tomto směru konzistentní. Mezi stěžejní rozsudky v tomto směru patří rozsudek ve věci Costea v. SC Volksbank SA (C-110/14 z roku 2015), Brusse v. Jahani BV (C-488/11 z roku 2013), JA v. Wurth Automotive GmbH (C-117/22 z roku 2023) a S.V. (Immeuble en coproprieté) (C-485/21 z roku 2022).

19. Nejvyšší soud ČR k tomu rovněž uvádí, že spotřebitelem může být nejen nepodnikající fyzická osoba, ale též fyzická osoba-podnikatel, jedná-li mimo rámec své podnikatelské činnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3497/2021 podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie Costea v. SC Volksbank SA (C-110/14) i Ústavní soud ČR (např. nález ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06, bod 17., nález ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 1174/09) shodně podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie S.V. (Immeuble en coproprieté) (C-485/21). Z pohledu kritéria při výkladu pojmu „spotřebitel“ v případě smluv majících dvojí účel, tj. účel částečně spadající do rámce a částečně mimo rámec obchodní činnosti dané osoby, přičemž obchodní účel této činnosti je natolik okrajový, že nepřevažuje v celkovém kontextu dotčené transakce, by tato osoba měla být rovněž považována za spotřebitele.

20. Právní konstrukce žalobkyně, kdy uvádí, že by měla být za běžných okolností posuzována jako spotřebitel a chráněna jako spotřebitel, když si úvěry brala na svoji osobní potřebu, je obecně správná. Judikatura Soudního dvora Evropské unie však ve věci JA v. Wurth Automotive GmbH (C-117/22) nabádá členské státy, aby neposkytly ochranu jednotlivci v případě zneužití ochrany spotřebitelského práva jednotlivcem. V tomto rozsudku se chrání dobrá víra strany, která vstupuje do právního vztahu se spotřebitelem, která je podpořena provedenými důkazy.

21. Shodně i česká právní teorie dovodila, že ochrana spotřebiteli se neposkytne v tom případě, kdy spotřebitel uvedl podnikatele (úmyslně) v omyl. Obecně platí podle ust. § 583 o. z., že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je jednání neplatné, ale tohoto ustanovení se může dovolat pouze podvedený v režimu tzv. relativní neplatnosti podle ust. § 586 o. z., což v souzeném případě je žalovaná (poskytovatel úvěru). Žalovaná byla uvedena žalobkyní v omyl, že při sjednávání úvěru vystupovala jako podnikatel a o úvěr žádala za účelem ostatních podnikatelských účelů. Žalovaná výslovně uvedla, že úvěr spotřebitelům neposkytuje. Právní zástupce žalobkyně rovněž uvedl, že žalobkyně se pokoušela získat úvěr jako spotřebitel, ale tento jí poskytnut nebyl.

22. Pokud právní zástupce vystupoval v řízení s rozsudky ve věci jiných úvěrových společností, např. , právnická osoba, ., , právnická osoba, .), pak je nutno říci, že skutečnost, jak postupují tyto společnosti, není rozhodná pro to, jak se na trhu chová žalovaná a jakým způsobem ona poskytuje podnikatelské úvěry. Extenzivní výklad zákona podaný právním zástupce žalobkyně je podle § 2 odst. 2 o. z. nepřípustný a rovněž odporuje rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci JA v. Wurth Automotive GmbH (C-117/22).

23. Nepřiznání ochrany spotřebitele žalobkyni však neznamená, že žalobkyně není chráněna dalšími ustanoveními občanského zákona nebo zákona na ochranu spotřebitele. Žalobkyně je stále chráněna podle ust. § 433, § 1798 a násl. o. z. a podle ust. § 122 odst. 5 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Je však na ní, aby se v případných soudních sporech se žalovanou těchto ustanovení dovolala.

24. Soud tedy v souzené věci dovodil, že žalobkyně se nemůže dovolávat neplatnosti smluv z titulu spotřebitelského práva a ve věci uzavření úvěrových smluv č. 0013-0000, č. 0013-0197, č. 0013-3183, č. 0013-5389, č. 0013-7238, č. 0014-1461 a č. 0014-2764 nemůže být chráněna jako spotřebitel, ač za obecných okolností by chráněna byla. Proto soud žalobu ve výroku I. jako neoprávněnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 229,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 880 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý z 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč.