17 C 170/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 1 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 300 Kč od 18. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 18. 9. 2022 provedla žalobkyně podle ust. § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odtah motorového vozidla žalovaného RZ , SPZ, , kdy vozidlo bylo dočasně umístěno na jiné vhodné místo a po odpadnutí důvodů, pro které bylo odtaženo, následně vráceno zpět na místo odtahu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném cenu za odtah ve výši 1 300 Kč, kterou žalovaný ani po vyzývání ze strany žalobkyně neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobkyně provedla dne 18. 9. 2022 v 9:15 hodin z , adresa, , odtah motorového vozidla r. z. , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni žalovaný. Odtah byl proveden dle § 19b odst. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a o jeho provedení byl sepsán protokol č. , hodnota, . K odtahu vozidla žalobkyně přistoupila v důsledku toho, že žalovaný nerespektoval přenosné dopravní značení, které bylo v ulici umístěno. Vozidlo bylo následně téhož dne v 9:25 hodin vráceno zpět na místo odtahu. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni náklady provedeného technického úkonu ve výši 1 300 Kč, navzdory opakovanému upomínání ze strany žalobkyně však do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu.

6. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná coby provozovatel a vlastník vozidla r. z. , SPZ, porušil svou zákonnou povinnost, když nerespektovala přenosné dopravní značení, a i přes zákaz zde nechal dne 18. 9. 2022 zaparkované vozidlo. Žalobkyně proto v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vozidlo odtáhla, a po pominutí důvodů, pro které k odtahu vozidla přistoupila, jej vrátila zpět na místo odtahu. Žalovanému proto vznikla povinnost dle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích žalobkyni nahradit náklady, které jí v souvislosti s odtahem vozidla vznikly, neboť neprokázal žádné závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Výše nákladů pak vyplývá z nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

9. Žalovaný svůj dluh nesplnil řádně a včas a je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud proto rozhodl rovněž o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 22. 1. 2024, neboť žalobkyně byla k tomuto soudem vyzvána toliko z důvodu jejího vlastního pochybení vzniklého v souvislosti s vyplňováním protokolu o odtahu vozidla.