17 C 189/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 5 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s odůvodněním, že usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, Městské ředitelství Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality ze dne 23. 6. 2021, [číslo jednací] bylo konstatováno, že žalovaný byl jediným disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet], na který žalobkyně zaslala částku 5 000 Kč představující finanční plnění ke [příjmení] půjčce [číslo] která byla dle předmětného usnesení uzavřena podvodně ze strany neznámého pachatele. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení této částky, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. <b>4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:</b> 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] [anonymizováno] [číslo] ze dne 4. 9. 2019 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo] jako úvěrovaným. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout úvěrovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 5 000 Kč a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky spolu s případnými sjednanými poplatky žalobkyni vrátit.

6. Z usnesení Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality ze dne 23. 6. 2021, [číslo jednací] vyplynulo, že podle § 159a odst. 5 tr. řádu byla odložena trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že vystupoval pod jménem [celé jméno žalovaného], [datum narození], přičemž dne 4. 9. 2019 požádal žalobkyni elektronickou cestou prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] o uzavření úvěrové smlouvy na částku 5 000 Kč, kdy při této příležitosti předložil oskenovaný [číslo obč. průkazu] na jméno [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], uvedl tel. číslo [tel. číslo] a email [email], přičemž úvěr byl posléze schválen a peníze byly žalobkyní zaslány na účet č. [bankovní účet], avšak úvěr nebyl splacen. Z odůvodnění předmětného usnesení se mj. podávalo, že na scanu předmětného občanského průkazu bylo změněno datum narození a rodné číslo, a že jako majitel uvedeného bankovního účtu byl zjištěn žalovaný, přičemž k němu neměla dispoziční právo jiná osoba.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 4. 9. 2019 soud zjistil, že téhož dne zaslala žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč.

8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 27. 12. 2021 soud zjistil, že majitelem a jedinou osobou s dispozičním právem k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] byl a je žalovaný.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dne 4. 9. 2019 zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč, a to na základě podvodně uzavřené úvěrové smlouvy, přičemž majitelem a jediným disponentem uvedeného účtu byl a je žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně takto plnila bez právního důvodu, byl žalovaný povinen žalobkyni uvedenou částku vrátit. Do dnešního dne tak však neučinil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 1. 7. 2021.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 583 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle § 584 odst. 2 o. z. bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 5 000 Kč plněním žalobkyně bez právního důvodu, když ta dne 4. 9. 2019 poskytla uvedenou částku na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] na základě neplatné úvěrové smlouvy. Žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by žalobkyni uvedenou částku uhradil, nezpochybnil žádná tvrzení žalobkyně ani předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč představující zaplacený soudní poplatek, když žalobkyně náhradu jiných nákladů nepožadovala.