17 C 2/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, adresa proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 15 751,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 15 751,03 Kč b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 227,97 Kč c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 732,634 Kč d) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 751,03 Kč od datum do zaplacení e) úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 751,03 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum na žalované domáhala zaplacení částky 15 751,03 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový nezajištěný úvěr, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků žalobkyně splatit nejpozději do jednoho roku ode dne jeho čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně žalované úvěr poskytla ve formě kontokorentního úvěru s možností jeho čerpání až do výše 16 000 Kč, přičemž takto čerpané finanční prostředky byly úročeny smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně s tím, že po zesplatnění úvěru se tento nadále úročil sazbou 15 % ročně. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když ani přes opakované výzvy nepovolené přečerpání prostředků na jejím účtu nerovnala. Žalobkyně proto celý dluh zesplatnila a dne datum převedla tuto pohledávku na evidenční účet pohledávek a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě svého dluhu. Žalovaná však nereagovala, a to ani přes výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 15 751 Kč představující dlužnou jistinu, smluvní úrok ve výši 15 % ročně od datum do datum kapitalizovaný částkou 1 732,64 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši 2 227,97 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne datum soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr na sporožirovém účtu č. č. účtu až do výše 16 000 Kč, žalovaná se zavázala nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a současně se zavázala jej splatit včetně úroků a cen za poskytnuté služby nejpozději do právnická osoba. 2010. Pro případ prodlení s úhradou závazku žalované účastníci sjednali mj. právo žalobkyně účtovat sankční úroky od počátku vzniku nepovoleného debetního zůstatku a právo úvěr v plné výši zesplatnit a požadovat jeho jednorázové splacení ve stanovené lhůtě. Úvěr byl přitom úročen sazbou 17,9 % ročně.

5. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou upozornila, že došlo k přečerpání povoleného limitu kontokorentu a vyzvala ji úhradě částky 3 402 Kč nejpozději do datum. Současně ji mj. upozornila, že v opačném případě přistoupí k výpovědi předmětné smlouvy a bude požadovat jednorázovou úhradu celého úvěru, který vyčíslila částkou 19 402 Kč.

6. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou upozornila, že i přes opakované upomínání nedošlo k vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na účtu. Sdělila jí, že uvedená pohledávka byla dne datum převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 15 751,03 Kč a úroků ve výši 929,03 Kč. Žalobkyně žalovanou rovněž upozornila, že dlužná částka je i nadále úročena.

7. Z výpisu z bankovního účtu a přehledu čerpání vyplynulo, že žalovaná dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 15 751,03 Kč, úrok ve výši 1 804,84 Kč a úrok z prodlení ve výši 2 300,17 Kč.

8. Dopisem ze dne datum byla žalovaná seznámena s převzetím právního zastoupení žalobkyně a byla vyzvána k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 19 711,64 Kč s příslušenstvím (oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne datum včetně dodejky).

9. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpanou výši úvěru spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,9 % ročně a poplatky splatit do právnická osoba. 2010. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyrovnala nepovolený debetní zůstatek, žalobkyně smlouvu vypověděla a dne datum tuto pohledávku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Následně dopisem ze dne datum žalovanou vyzvala k úhradě celé dlužné částky, tuto však žalovaná ani po opakovaném upomínání (i ze strany právního zástupce žalobkyně) neuhradila.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť právní vztah mezi účastníky vznikl před datum, tj. před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

11. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 502 věta prvá obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

13. Podle § 504 obch. zák. je dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

14. Podle § 369 věta první obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obč. zák. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který následně nevyrovnala. Žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., tak podle § 497 obč. zák. vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 751,03 Kč včetně sjednaného příslušenství v podobě sjednaného úroku ve výši 15 % ročně z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, nezpochybnila žádná její tvrzení ani předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 369 obch. zák. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 751,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.