17 C 20/2025
č. j. 17 C 20/2025-43
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 563 § 1879 § 1968 § 1970 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 49 275,92 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 310,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 310,55 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 965,37 Kč od 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 965,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 965,37 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 728,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně spol. , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, ; dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, dne 13. 10. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná částku ve výši 49 275,92 Kč, přičemž tuto částku měla právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději dne 31. 8. 2024. Úvěr byl žalované poskytnut na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná do dnešního dne na dlužnou částku ničeho neuhradil, přestože byla písemně upomínána k úhradě. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně se vedle dlužné částky z titulu o úvěru domáhá zaplacení také zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně uvádí, že pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje uhrazení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 11. 2024. Žalovaná, ač jí bylo usnesení řádně doručeno, se k výzvě nevyjádřila. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že obsahuje informace o právní předchůdkyni žalobkyně a žalované. Neobsahuje podpis žalované ani žádnou jeho náhradu. Celková výše spotřebitelského úvěru byla stanovena na 30 000 Kč.
5. Z dokumentu označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje informace o spotřebitelském úvěru tak, jak je žalobkyně popsala v žalobě. Neobsahuje podpis žalovaného ani žádnou jeho náhradu.
6. Z dokumentu payments and withdrawal report soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované ve dnech 13. 10. 2023, 12. 2. 2024 (2krát), 11. 3. 2024, 12. 3. 2024, 19. 3. 2024, 3. 6. 2024 částky 15 000 Kč, 15 000 Kč, 9 000 Kč, 16 000 Kč, 7 545 Kč, 3 250 Kč, 4000 Kč, čemuž odpovídají i listiny loan_disbursement_payment (7krát). Žalovaná částečně v souladu s úvěrovou smlouvou plnila a zápůjčky vracela, stav ke dni podání žaloby činil dluh ve výši 49 275,92 Kč (jistina 28 965,37 Kč, poplatky 1 000 Kč, úroky 19 310,55 Kč).
7. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 25. 3. 2025 včetně přílohy bylo zjištěno, že žalovaná je vlastnicí a jedinou disponentkou bankovního účtu č. , č. účtu, , a že shodně s tvrzením žalobkyně došlo k prvnímu čerpání revolvingového úvěru v měsíci říjen 2023.
8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně dodatku č. 2 k této smlouvě ze dne 18. 11. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že pohledávka za ní byla postoupena na žalobkyni.
10. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne 22. 9. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu do tří dnů.
11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr, kdy k jeho prvnímu čerpání došlo dne 13. 10. 2023. Žalovaná následně poskytnuté peněžité prostředky vracela a následně úvěr opět čerpala, přičemž jej přestala hradit. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 9. 2024 vyzvala žalovanou k uhrazení jejího dluhu do tří dnů. Tento dopis byl odeslán téhož dne, tedy 22. 9. 2024.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.
13. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.
14. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva ve znění předloženém žalobkyní včetně úvěrových podmínek. Smlouva nebyla opatřena vlastnoručním ani zaručeným elektronickým podpisem žalované. Přestože si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, má za to, že ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jednoznačné a nezpochybnitelné identifikace stran. V daném případě žalobkyní předložená smlouva (a další související dokumenty) neobsahuje nejen podpis žalované, ale ani žádnou jeho hodnověrnou náhradu (např. prostřednictvím mechanických prostředků), přičemž za tohoto stavu je nutné trvat na jiných důkazech svědčící o tom, že to byla žalovaná, kdo s žalobkyní uzavřela smlouvu, a to v právě předloženém znění. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalované poskytla částku v souhrnné výši 28 965,37 Kč bez právního důvodu a žalovaná je povinna jí tuto vrátit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. (tato částka rovněž odpovídá stropu úvěrového limitu v „úvěrové smlouvě“, ten byl ve výši 30 000 Kč). Pohledávka za žalovanou přitom byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Pokud jde o zbývající část žalovaného nároku ve výši 20 310,55 Kč, soud v tomto rozsahu nároku žalobkyně nevyhověl, neboť ze shora uvedeného, jakož i z žalobních tvrzení a doložených důkazů, vyplývá, že se jedná o úroky z neplatné úvěrové smlouvy (v částce 1 000 Kč jde pak o náklady upomínání). Nic na tomto závěru nemůže změnit ani skutečnost, že se žalovaná relativně dlouhou dobu neplatnou úvěrovou smlouvou fakticky řídila.
19. Vzhledem k prodlení žalované ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od 1. 9. 2024. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že: „Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Žalovaná tedy byla povinna plnit, nikoliv však první den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 22. 9. 2024. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla žalované dne 25. 9. 2024. Žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu do tří dnů. Žalovaná se tedy dostala do prodlení dne 26. 3. 2024. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 28 965,37 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu pak soud nárok žalobkyně na úroky z prodlení zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 728,74 Kč, přičemž tato částka představuje 17,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,78 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 972 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 275,92 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.