17 C 214/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro vydání movitých věcí

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen vydat žalobci následující movité věci: JS01 jídelní stůl v ceně 26 315 Kč bez DPH, 2) KS01 kávový stůl v ceně 13 423 Kč bez DPH, 3) ŠS01 šatní skříň hostí 26 713 Kč bez DPH, 4) VL01 vestavná lavice předsíně v ceně 17 890 Kč bez DPH, 5) KS02 kávový stolek v ceně 9 464 Kč bez DPH, za 6) KL01 kuchyňská linka v ceně 171 195 Kč bez DPH, 7) ŠS02 šatní skříň hostí (2NP) v ceně 25 695 Kč bez DPH, 8) KN02 knihovna pokoje hostí (2NP) v ceně 4 102 Kč bez DPH, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 35 574 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném vydání movitých věcí, a to položek JS01 jídelní stůl v ceně 26 315 Kč bez DPH, 2) KS01 kávový stůl v ceně 13 423 Kč bez DPH, 3) ŠS01 šatní skříň hostí 26 713 Kč bez DPH, 4) VL01 vestavná lavice předsíně v ceně 17 890 Kč bez DPH, 5) KS02 kávový stolek v ceně 9 464 Kč bez DPH, za 6) KL01 kuchyňská linka v ceně 171 195 Kč bez DPH, 7) ŠS02 šatní skříň hostí (2NP) v ceně 25 695 Kč bez DPH, 8) KN02 knihovna pokoje hostí (2NP) v ceně 4 102 Kč bez DPH, a pokud by toto již nebylo možné, tak in eventum zaplacení částky 293 496 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění uvedl, že jakožto zhotovitel uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO] se sídlem [adresa]. Žalobce následně dílo zhotovil (celé dílo bylo v ceně 743 342 Kč), objednatel však odmítl dílo převzít s odkazem na údajné vady díla. Dílo však objednatel předal žalovanému, který jej v současné době užívá. Dílo je stále ve vlastnictví žalobce (výhrada vlastnictví do úplného zaplacení ceny díla), proto se domáhá jeho vydání po žalovaném. Pro případ, že by toto již nebylo možné, požaduje zaplacení doplatku ceny díla (po žalovaném).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Žalovaný nebyl smluvním partnerem žalovaného. Žalovaný uzavřel smlouvu o dílo se [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO] se sídlem [adresa], jejímž předmětem bylo zajištění dodání a montáž truhlářských výrobků interiéru apartmánu na adrese [adresa] [anonymizována tři slova] podle projektu vypracovaného [právnická osoba] [anonymizováno] Cena díla byla ujednána na částku 1 188 006 Kč včetně DPH. Dílo mělo být zhotoveno do 30.11.2019. Dílo však bylo dodáno se zpožděním v únoru a březnu 2020 a vykazovalo vady, spočívající v nesprávně provedeném díle (v rozporu s projektem), což žalovaný bez prodlení vytknul [právnická osoba] [anonymizováno] soupisem závad s pořízením jejich fotodokumentace. Tento na skutečnost zareagoval tak, že žalovanému dne 23.6.2020 poskytl slevu z ceny díla ve výši 415 802 Kč. Tím byla záležitost pro žalovaného vyřízena. Pokud jde o předmět díla, tak vlastnické právo svědčí žalovanému (s odkazem na ust. § 505 o.z., § 2599 o.z., § 1109 písm. b) o.z.).

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž zjištěné skutečnosti vyplynuly, jsou dále v textu označeny kurzívou).

4. Mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 19.7.2019 uzavřena smlouva o dílo podle ust. § 2586 o.z., jejímž předmětem byl závazek [právnická osoba] [anonymizováno] provést řádně a včas dodávku a montáž truhlářských výrobků interiéru apartmánu na adrese [adresa] (smlouva o dílo mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 19.7.2019). Žalovaný zaplatil na cenu díla zálohu ve výši 772 204 Kč (faktura [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 1.8.2019 na čl. 68, daňový doklad k přijaté platbě na čl. 77). Žalovaný je pak vlastníkem předmětného apartmánu (výpis z katastru nemovitostí na čl. 11-12).

5. Žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřeli dne 12.8.2019 smlouvu o dílo podle ust. § 2586 o.z., jejímž předmětem bylo zhotovení truhlářských výrobků interiéru apartmánu na adrese [adresa] [anonymizována tři slova] podle prováděcího projektu. Termín zhotovení díla byl sjednán do 29.11.2019 Smluvní strany se dohodly, že řádným dokončením díla se rozumí zhotovení díla dle prováděcího projektu, o předání a převzetí díla bude podepsán předávací protokol. Do protokolárního předání zůstávají movité věci vlastnictvím žalobce. Cena díla činila 867 602 Kč bez DPH (smlouva o dílo mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 12.8.2019). Ten byl přílohou uvedené smlouvy (příloha č. 1 na čl. 13), kde byla přesná specifikace výrobků a jejich cena.

6. Dílo však nebylo dodáno řádně (a včas, jak tvrdí žalovaný). Žalovaný vytknul [právnická osoba] [anonymizováno] 16 závad, které zdokumentoval v rejstříku závad na čl. 38-67, kdy žalobce použil jiný materiál (kuchyň), tuto špatně zaměřil a vyrobil v nesprávných rozměrech, použil jiné, neestetické závěsy na skleněné prvky, aniž by to konzultoval, nesprávně vyměřil otvor pro lednici, a tento poté neesteticky zadělával další deskou, použil jiný materiál, obklady stěn zhotovil z jiného materiálu, místo svislého dýhování na nočním stolku vyrobil vodorovné, zhotovené výrobky byly namontovány poškozené (odštípnutí), poličky v šatně nebyly vodorovné ale šikmé aj. Na základě takto vytknutých vad a pozdního dodání poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému slevu z díla ve výši 415 802 Kč (dohoda o slevě z ceny díla ze dne 23.6.2020 na čl. 78).

7. Žalobce dne 16.6.2021 opakovaně převzal [právnická osoba] [anonymizováno] k převzetí díla a úhradě dlužné částky, když uvedl, že vytýkané vady jsou převážně marginální a pouze estetické, a uvedl, že do protokolárního převzetí zůstávají movité věci ve vlastnictví žalobce (opakovaná výzva ze dne 16.6.2021 na čl. 14-15), tuto poslal na vědomí žalobci. Na tuto reagovala [právnická osoba] [anonymizováno] dopisem ze dne 22.6.2021 na čl. 16 tak, že žalobce zřejmě plně nerozumí uzavřené smlouvě o dílo ze dne 12.8.2019. Truhlářské výrobky měly být dodány podle projektové dokumentace, jež byla přílohou smlouvy – jednalo se o zhotovení luxusního apartmánu s důrazem na kvalitu materiálu a jeho estetické zpracování.

8. Žalobce pak následně poslal výzvu k vydání věcí osobě [jméno] [příjmení] (v žalobě tvrzeno, že se jedná o vlastníka sousedních apartmánů), rovněž i předžalobní upomínku (výzva k vydání věcí ze dne 19.7.2021, doručenka datové zprávy na čl. 17 a přežalobní výzva na čl. 19 včetně doručenky na čl. 20).

9. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když z výše provedených byl zcela zjištěn skutkový stav.

10. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný měl řádně uzavřenu se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o dílo na zhotovení truhlářských prvků (luxusního) apartmánu v [obec]. K tomuto účelu [právnická osoba] [anonymizováno] kontrahovala žalobce. Žalobce vyhotovil dílo v rozporu se smlouvou o dílo a nikoli včas (jak bylo tvrzeno – toto v řízení prokazováno nebylo). Následně [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalobci slevu z díla pro nekvalitu a opožděné dodání díla. Nejpozději ke dni 23.6.2020 podle ust. § 2599 odst. o.z. a ust. § 1109 odst. b o.z. pak přešlo vlastnické právo k předmětu díla na žalovaného, když platí, že je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel a že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Na tomto právním závěru nemění nic o tom, že žalobce si se [právnická osoba] [anonymizováno] sjednal tzv. výhradu vlastnictví.

11. Zásada římského práva nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse haberet (nikdo nemůže převést na jiného víc práv, než by sám měl) neplatila ani v římském právu absolutně. Postupně se vedle ní uplatňovala právní zásada mobilia non habent sequelam (movité věci nemají pořadí, nelze je stíhat). S odkazem na ni se v právních řádech evropských zemí prosadily dvě výjimky vztažené k nabývání movitých věcí v zájmu ochrany dobré víry nabyvatele, který na oprávnění druhé strany vlastnické právo převést může usuzovat jen z okolností, zejména z toho, že zcizitel má movitou věc ve své moci. Tuto zásadu převzal mj. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v ust. § 446 obch.zák. Otázkou ústavní konformity nabytí vlastnického práva od neoprávněného se zabýval Ústavní soud (usnesení sp. zn. IV ÚS 112/01 z 28.8.2001 a nálezy sp. zn. I. ÚS 437/92 z 26.8.2003 a č. 452/2006 Sb.). Zejména v posledním z uvedených nálezů dospěl Ústavní soud k závěru, že § 446 obchodního zákoníku„ plně odpovídá kautelám plynoucím z principu proporcionality“. Z hlediska čl. 11 Listiny základních práv a svobod se tedy nejeví jako odůvodněné odchýlit se od právního pravidla založeného § 446 obchodního zákoníku, nýbrž upravit je jako pravidlo obecného dosahu, proto bylo toto pravidlo plně převzato do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

12. Vzhledem k tomu, že se žalované předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení a nabytí vlastnického práva, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 574 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 293 496 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč.