17 C 221/2020
č. j. 17 C 221/2020-135
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 1 300 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 300 Kč od 29. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 094 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 300 Kč s příslušenstvím s tím, že tato představuje cenu provedeného technického úkonu spočívajícího v odtahu motorového vozidla r. z. [registrační značka], jehož provozovatelkou byla ke dni odtahu žalovaná. Odtah vozidla byl proveden dne 6. 10. 2017 na základě § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, cena odtahu vyplývá z § 2 odst. 2 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy. Žalobkyně dne 29. 12. 2017 zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky se splatností dne 28. 1. 2018, následně jí dne 13. 2. 2018 zaslala upomínku k úhradě dluhu, která jí byla doručena dne 16. 2. 2018. Žalovaná však na svůj dluh ani přes opakovaná vyzývání ničeho neuhradila.
2. Žalovaná k věci uvedla, že uplatněný nárok ani zčásti neuznává. V předmětný den měla svůj automobil zaparkovaný v rezidentní zóně placeného stání a ráno si žádného dopravního značení zakazujícího stání vozidel nevšimla. Když se posléze vrátila, její auto bylo přesunuto asi o 50 metrů dál. V té souvislosti dále uvedla, že si dopravního značení nevšimla ani předchozí den při příchodu domů. Pokud tam byla značka umístěna ráno v den odtahu, tak o ní nemohla vědět, neboť odcházela z bývalého domova opačným směrem. S odkazem na § 19 zákona č. 13/1997 Sb. navrhla žalovaná žalobu zamítnout, neboť bylo-li dopravní značení umístěno v době kratší než 7 dnů přede dnem dočasného zákazu zastavení, náklady na odtah vozidla by měla nést žalobkyně.
3. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že postoj žalované je v naprostém rozporu s jejím dosavadním chováním, když předmětný nárok v předsoudní fázi žádným způsobem nezpochybňovala, naopak tvrdila a slibovala, že dluh dobrovolně uhradí a žádala o posečkání s podáním žaloby. S ohledem na její majetkové poměry proto žalobkyně podání žaloby odložila a rovněž jí poskytla možnost dlužnou částku hradit v minimálních splátkách. Žalovaná však i přes své sliby ničeho neuhradila. Dle názoru žalobkyně neměla žalovaná nikdy v úmyslu cokoliv hradit a chtěla pouze docítit promlčení předmětné pohledávky. K námitce žalované v tom směru, že dopravní značky byly umístěny v rozporu s právními předpisy, žalobkyně uvedla, že příslušné dopravní značení s označením„ č. B 28 Zákaz zastavení“ bylo v ulici umístěno z důvodu komplexní údržby komunikací již dne 28. 9. 2017 a jejich umístění bylo zkontrolováno Technickou správou komunikací dne 29. 9. 2017, jak vyplývá z protokolu o osazení a kontrole přenosných dopravních značek.
4. Při ústním jednání právní zástupkyně žalované uvedla, že z protokolu o osazení a kontrole přenosných dopravních značek umístění značky zákazu zastavení nevyplývá, je v něm pouze konstatováno provedení kontroly dne 29. 9. 2017 na území MČ Praha 3 blok [číslo] to, že se na místě značky nacházely dle plánku. Dále namítla, že žalobkyně nevrátila odtažený automobil zpět na původní místo, nýbrž asi o 60 metrů dál, proto by měl být případně přiznaný nárok žalobkyně zkrácen. Nad rámec uvedeného poté žalovaná dodala, že propojení Správy hl. m. Prahy s Městskou policií se jí jeví jako jakási zvláštní forma korupčního propojení a zopakovala, že žádnou dopravní značku při příchodu do ulice [název ulice] neviděla a že není nijak důkazně prokázáno, že tam značení bylo umístěné v zákonném termínu 7 dní před úkonem, na čemž nic nemění ani obsah nějakého plánku či protokolu. Naopak skutečnost, že při odtahu stála na místě další dvě vozidla, jak vyplývá z fotografie pořízené žalobkyní, svědčí o tom, že ani ostatní řidiči o zákazu zastavení nevěděli. <b>5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:</b> 6. Z Protokolu o odtahu vozidla [číslo] na čl. 10 soud zjistil, že dne 6. 10. 2017 v 8:50 hodin provedla žalobkyně odtah vozidla [tovární značka], r. z. [anonymizováno] z ulice [ulice]. Odtah vozidla byl proveden dle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Vozidlo bylo složeno v místě odtahu dne 6. 10. 2021 v 9:23 hodin. Za odtah byla žalované účtována částka 1 300 Kč. Shodné vyplývá i z fotografií na čl. 69-70.
7. Z Karty vozidla [registrační značka] na čl. 9 rub bylo zjištěno, že s platností od 6. 6. 2017 byla ke dni 28. 11. 2017 provozovatelem a vlastníkem vozidla r. z. [registrační značka] žalovaná.
8. Z Daňového dokladu [číslo] vystaveného dne 29. 12. 2017 na čl. 8 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 1 300 Kč s popisem„ [registrační značka] [ulice] [obec a číslo]“ se splatností 28. 1. 2018.
9. Ze Zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy služeb hlavního města Prahy na čl. 11-14 bylo zjištěno, že dle čl. VI odst. 2.15 této listiny je předmětem činnosti žalobkyně mj. provádět odtahy vozidel na příkaz strážníků Městské policie hl. m. Prahy a policistů PČR, včetně jejich hlídání. Podle čl. IX odst. 3 písm. e) je žalobkyně povinna využívat všechny právní prostředky mj. při uplatňování a hájení práv vlastníka (zřizovatele) a včas uplatňovat právo na náhradu škodu a právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči odpovědným subjektům. Podle čl. X odst. 3. je doplňkovou činností žalobkyně rovněž zajišťování odstraňování vozidel z komunikací.
10. Z Nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti na čl. 15- 16 soud zjistil, že dle § 2 odst. 2 nařízení činí maximální výše ceny za technický úkon provedený s vozidlem 1 300 Kč. Dle § 3 odst. 6 písm. d) se pak technickým úkonem rozumí jízdní výkon (příjezd na místo odtahu), video/fotodokumentace, naložení vozidla, jízdní výkon (poodjetí odtahového vozu s naloženým vozidlem na nejbližší volné místo, čekání s naloženým vozidlem na místě a přijetí na původní místo), složení na původní místo, kontrola vozidla, případně výdej vozidla vlastníkovi a další související administrativní úkony.
11. Z e-mailové korespondence mezi [titul] [jméno] [příjmení] (zástupkyně žalobkyně) a [titul] [jméno] [příjmení] (zástupkyně žalované) na čl. 17 – 21 vyplynulo, že právní zástupkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou mj. k úhradě dluhu, který je předmětem projednávaného sporu. [právní zástupkyně žalované] sdělila, že se žalovaná nachází v nepříznivé finanční situaci a žádá o sečkání s podáním žaloby. [právní zástupkyně žalobkyně] upozornila, že žalobkyně přistoupí k podání žaloby v případě neuhrazení dlužné částky do 15. 9. 2021, aby nedošlo k promlčení předmětné pohledávky.
12. Z Opatření obecné povahy ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ÚMČ P3 013239/2017 na čl. 116 – 117 bylo zjištěno, že odbor dopravy Úřadu Městské části Praha 3 stanovil přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na území MČ Prahy 3 spočívající v instalaci svislých dopravních značek B 28 + E 13„ Zákaz zastavení“ +„ text (s uvedením důvodu, termínu a časového období)“ z důvodu zajištění průběhu komplexní údržby komunikací („ KÚK“). Jednou z podmínek realizace bylo provedení instalace dopravních značek minimálně 7 dní před termínem konání údržby dané komunikace. Z Grafické přílohy – jednotlivé bloky s umístěním přechodného dopravného značení včetně dotčených komunikací a jejich úseků na čl. 117 a 118, která byla nedílnou součástí předmětného Opatření, vyplynulo, že dopravní značení mělo být umístěno (směrem z ulice [ulice]) jak na začátku, tak na konci ulice [ulice] a v jejím průběhu rovněž na křižovatkách s ulicemi [ulice] a [ulice]. Z Harmonogramu na čl. 114 a 115, který taktéž tvořil nedílnou součást Opatření, bylo zjištěno, že ulice [ulice] byla zařazena do„ bloku [číslo]“, na jehož území mělo být v rámci realizace KÚK umístěno [počet] dopravních značek. Z fotografií přiložených na čl. 65 a 66 vyplynulo, že ostatní řidiči svá vozidla přeparkovali, vozidlo žalované však zůstalo stát na místě.
13. Z Protokolu o osazení a kontrole přenosných dopravních značek podle OOP v rámci prováděné KÚK na čl. 62 bylo zjištěno, že dne 28. 9. 2017 v 7:00- 8:00 hodin proběhla ze strany společnosti [právnická osoba] kontrola osazení přenosných dopravních značek B 28 v bloku [číslo] na území Městské části Praha 3, a to dle Opatření obecné povahy ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. S ÚMČ P3 013239/2017. Skutečný počet dopravních značek odpovídal počtu plánovanému.
14. Z Dopisů žalobkyně adresovaných žalované ze dne 29. 12. 2017, č. j. 627649 a ze dne 13. 2. 2018, č. j. O-09255 na čl. 7 a 8rub včetně dodejky na čl. 9 bylo zjištěno, že žalovaná byla v souvislosti s provedením technického úkonu ze dne 6. 10. 2017 opakovaně písemně vyzvána k úhradě částky 1 300 Kč. Splatnost byla stanovena na den 28. 1. 2018. <b>15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 16. Žalobkyně jako příspěvková organizace zřízená Hlavním městem Prahou provedla dne 6. 10. 2017 v 8:50 hodin z ulice [ulice] odtah motorového vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem byla k uvedenému dni žalovaná. Odtah byl proveden dle § 19b odst. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a o jeho provedení byl sepsán protokol [číslo]. K odtahu vozidla žalobkyně přistoupila v důsledku toho, že žalovaná nerespektovala přenosné dopravní značení B 28„ Zákaz zastavení“, které bylo v ulici umístěno dne 28. 9. 2017 na základě Opatření obecné povahy ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ÚMČ P3 013239/2017 za účelem komplexní údržby komunikací na území Městské části Praha 3. Vozidlo bylo následně téhož dne v 9:23 hodin vráceno zpět na místo odtahu. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni náklady provedeného technického úkonu ve výši 1 300 Kč, navzdory opakovanému upomínání ze strany žalobkyně však do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradila. <b>17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 18. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
19. Podle § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“) silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu.
20. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.
21. Podle § 19b odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení.
22. Podle § 19b odst. 2 věta prvá zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.
23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná coby provozovatel a vlastník vozidla r. z. [registrační značka] porušila svou zákonnou povinnost, když nerespektovala přenosné dopravní značení zakazující zastavení v ulici [ulice], a i přes zákaz zde nechala dne 6. 10. 2017 zaparkované vozidlo. Žalobkyně proto v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích za účelem provedení komplexní údržby komunikací na území Městské části Praha 3 vozidlo odtáhla, a po pominutí důvodů, pro které k odtahu vozidla přistoupila, jej vrátila zpět na místo odtahu. Obranu žalované spočívající v tom, že žalobkyně neprokázala umístění značek nejméně 7 dnů před prvním dnem dočasného zákazu zastavení, soud shledal jako účelovou, neboť z provedených důkazů (zejména pak z Protokolu o osazení a kontrole přenosných dopravních značek a z Grafické přílohy k OOP ilustrující umístění dopravních značek v rámci jednotlivých ulic), o jejichž správnosti neměl soud žádný důvod pochybovat, jasně vyplynulo, že předmětné dopravní značení bylo umístěno (a jeho umístění posléze i zkontrolováno) více než 7 dnů před prvním dnem platnosti dočasného zákazu zastavení, přičemž bylo umístěno takovým způsobem, který žalované objektivně umožňoval jej zaregistrovat a řídit se jím. Žalované proto vznikla povinnost dle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích žalobkyni nahradit náklady, které jí v souvislosti s odtahem vozidla vznikly, neboť neprokázala žádné závažné důvody, které jí znemožnily vozidlo včas odstranit. Výše nákladů pak vyplývá z nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy. Nakonec k námitce žalované v tom směru, že vozidlo bylo vráceno na místo, které bylo od místa odtahu vzdáleno asi 60 metrů, soud uvádí, že i za situace, kdy by tomu tak skutečně bylo (což žalovaná žádným způsobem neprokázala), nemá tato skutečnost na její povinnost zaplatit žalobkyni předmětnou částku žádný vliv, neboť, jak již bylo zmíněno výše, dle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích platí, že vlastník pozemní komunikace je po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno.
25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
26. Žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas a je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud proto rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 094 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle kterého účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů před podáním návrhu na zahájení řízení dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, sepis žaloby) a částka 1 200 Kč za čtyři úkony po zahájení řízení po 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne 9. 4. 2021 a ze dne 13. 9. 2021, účast na jednání dne 16. 6. 2021 a 29. 9. 2021), zvýšené o DPH 21 % z paušální náhrady v částce 294 Kč Náklady související s právním zastoupením žalobkyně soud neshledal za účelně vynaložené, když se v daném případě zjevně nejednalo o skutkově ani právně složitou věc, v níž by žalobkyně nebyla schopna (s ohledem na její personální i materiální zajištění) dostatečně hájit svá práva i bez právního zástupce (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, dostupný na https://nalus.usoud.cz).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.