17 C 247/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 27 036,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 22 054,94 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 979,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 445,58 Kč, s úrokem ve výši 22,9 % ročně z částky 20 134,94 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 134,94 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení, b) částku 4 981,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 981,82 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 229,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 27 036,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 27. 10. 2010 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě [číslo] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky k osobním kreditním kartám, příslušná Oznámení a Sazebník. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a k ní mu poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný byl oprávněn peněžní prostředky čerpat opakovaně až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Zároveň byl povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně sjednaného úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu, a to vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce. Výše úrokové sazby byla stanovena v Oznámení o úrokových sazbách zveřejňovaném žalobkyní, přičemž ke dni splatnosti pohledávky byla stanovena na 22,9 % ročně. Žalovaný porušil své povinnosti, když se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 25. 5. 2020 a splátek následujících. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po výzvě k úhradě, žalobkyně dopisem ze dne 12. 7. 2021 od smlouvy odstoupila. Výpisem z účtu ze dne 26. 7. 2021 byl pak žalovaný informován o zesplatnění celého dluhu vyplývající z předmětné smlouvy se splatností k témuž dni. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 22 054,94 Kč sestávající z vyčerpané jistiny úvěru a sjednaných poplatků ve výši 1 920 Kč představující částku 3x 500 Kč za zaslání 3 upomínek a 14x 30 Kč za správu a vedení úvěrového účtu. Vedle uvedeného požadovala žalobkyně sjednaný úrok 22,9 % ročně kapitalizovaný částkou 5 979,86 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 445,58 Kč. Dále byla mezi účastníky dne 11. 9. 2013 uzavřena smlouva o běžném účtu (nazvaná Smlouva o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno]), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Její nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, příslušná Oznámení a Podmínky k balíčku [anonymizováno]. Předmětná smlouva nahradila původní smlouvu o zřízení a vedení Extra konta, na jejímž základě byl zmíněný běžný účet veden, a k níž byl dne 27. 7. 2009 sjednán dodatek, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku s limitem 5 000 Kč. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 5 137,54 Kč, který ani po výzvě ze dne 25. 4. 2020 ze strany žalobkyně nevyrovnal. Ve výzvě byl žalovaný současně informován o výši nepovoleného debetu a byl vyzván k úhradě celé dlužné částky, neboť v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu byl žalovaný povinen neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila dle příslušeného Oznámení 25 % ročně. Vzhledem k porušení povinností žalovaného odstoupila žalobkyně od předmětné smlouvy dopisem ze dne 20. 8. 2020 a v té návaznosti ke dni 9. 9. 2020 převedla nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 981,82 Kč na účet pohledávek č. [bankovní účet]. Žalovaný na svůj dluh vyplývající z výše uvedených smluv ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne 23. 8. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě [číslo] ze dne 27. 10. 2010 soud zjistil, že na jejím základě byla žalovanému vydána kreditní karta a k ní mu byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpanou jistinu úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce tím způsobem, že v den splatnosti zajistí na účtu prostředky odpovídající výši splatné části vyčerpané jistiny a splatných úroků.

5. Z Oznámení o úrokových účinného od 22. 6. 2019 bylo zjištěno, že ke dni splatnosti úvěru byla výše úrokové sazby z úvěru ke kreditním kartám stanovena na 22,90 % ročně.

6. Z Dopisu ze dne 12. 7. 2021 č. j. 051/12072021/0059 soud zjistil, že žalobkyně od výše smlouvy o osobní kreditní kartě [číslo] odstoupila z důvodu prodlení žalovaného s úhradou svého dluhu.

7. Z Výpisu z účtu ke kreditní kartě k účtu [bankovní účet] ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že k témuž dni (tj. k 26. 7. 2021) žalobkyně zesplatnila celou dlužnou částku vyplývající ze smlouvy o osobní kreditní kartě [číslo] předepsala žalovanému splatit částku 28 480,38 Kč sestávající z čerpané částky a poplatků (za spravování úvěru a zaslání upomínek) ve výši 22 054,94 Kč, úroků a úroků po splatnosti ve výši 5 979,86 Kč a úroků z prodlení ve výši 445,58 Kč. Totožné částky vyplývaly z Historického výpisu ze dne 26. 7. 2021.

8. Ze Smlouvy o zřízení a vedení balíčků [anonymizováno] ze dne 11. 9. 2013 soud zjistil, že tato nahradila původní smlouvu o zřízení a vedení Extra konta, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet].

9. Z Dodatku ke Smlouvě o zřízení a vedení Extra konta ze dne 27. 7. 2009 a Žádosti o poskytnutí povoleného debetu Start bylo zjištěno, že jeho předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na účtu č. [bankovní účet] do záporného zůstatku s limitem 5 000 Kč. Případný nepovolený debet byl úročen úrokovou sazbou vyplývající z příslušného Oznámení.

10. Z Oznámení o úrokových účinného od 22. 6. 2019 bylo zjištěno, že výše úrokové sazby pro vzniklý nepovolený debet ke kreditním kartám stanovena na 25 % ročně.

11. Z Výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 25. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na vzniklý nepovolený debet a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 5 137,54 Kč. Současně žalovaného informovala o sazbě úroků pro nepovolený debet ve výši 25 % ročně.

12. Z Dopisu ze dne 20. 8. 2020 č. j. 011/21082020 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] z důvodu nesplacení nepovoleného debetu.

13. Z Dopisu ze dne 10. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila zrušení jeho účtu č. [bankovní účet] a převedení dlužné částky ve výši 4 981,82 Kč na nově zřízený účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet].

14. Z Předžalobní upomínky ze dne 23. 8. 2021 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhů vyplývajících z obou výše uvedených smluv.

15. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 10. 2010 smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednanými poplatky splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru. Úrok z úvěru byl stanoven v příslušném Oznámení vydaném žalobkyní. K poslední úhradě splátky žalovaným došlo dne 14. 5. 2020, následně však žalovaný neuhradil splátku splatnou dne 25. 5. 2020 a splátky následující, a dostal se tak do prodlení s úhradou svého dluhu. Žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 12. 7. 2021. Dne 26. 7. 2021 vystavila žalobkyně výpis z účtu ke kreditní kartě, prostřednictvím něhož oznámila žalovanému zesplatnění celého závazku vyplývajícího z uvedené smlouvy, který činil částku 22 054,94 Kč, úroková sazba byla stanovena na 22,9 % ročně. Splatnost nastala k témuž dni, tj. k 26. 7. 2021. Dále spolu účastníci uzavřeli dne 27. 7. 2009 dodatek ke smlouvě o vedení účtu, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku s limitem 5 000 Kč. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Výše úrokové sazby pro nepovolený debet činila dle příslušného Oznámení 25 % ročně. Žalobkyně proto dopisem ze dne 20. 8. 2020 od předmětné smlouvy v souladu se smluvními podmínkami odstoupila. Dopisem ze dne 10. 9. 2020 pak žalovanému oznámila zrušení jeho účtu, přičemž nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 981,82 Kč převedla ke dni 9. 9. 2020 na nově zřízený účet pohledávek. Žalovaný na svůj dluh z obou předmětných smluv ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne 23. 8. 2021.

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

19. Podle § 369 odst. 1 věta prvá obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

20. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

21. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obč. zák. Na základě smlouvy o kreditní kartě žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázal splácet dle podmínek stanovených úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného úroku, který ke dni zesplatnění celého dluhu činil 22,9 % ročně. Dále byl žalovanému na základě dodatku ke smlouvě o vedení účtu poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč formou povoleného debetu, který však žalovaný nevyrovnal, když konečný zůstatek na účtu činil - 4 981,82 Kč. Sjednaný úrok pro nepovolený debet činil 25 % ročně. V obou případech proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětných smluv vázán, a od obou úvěrových smluv odstoupila. V souladu s ustanovením § 497 obč. zák. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutá plnění včetně sjednaných úroků z úvěrů a poplatků, což však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Přitom ve vztahu ke smlouvě o kreditní kartě soud sjednané úroky v souladu s návrhem žalobkyně kapitalizoval, a to ode dne následujícího po úhradě poslední splátky žalovaným do dne vyhotovení historického výpisu, a dále jej přiznal ode dne následujícího do zaplacení. Rovněž úroky z prodlení soud v souladu s návrhem žalobkyně ve vztahu ke smlouvě o kreditní kartě kapitalizoval ke dni vyhotovení historického výpisu.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 229,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 082 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 036,76 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 560 Kč ve výši 1 587,60 Kč.