17 C 350/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Hlinkové a přísedících Mgr. Tomáše Roubala a Ing. Jiřího Doláka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o 19 295 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co zaplacení částky 19 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 295 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 379 066 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 295 Kč od datum do datum do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 598,71 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne datum původně domáhala zaplacení částky ve výši 379 066 Kč jako nároků bolestného ve výši 27 500 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 150 000 Kč, znalečného za posudek ve výši 9 000 Kč, účelně vynaložených nákladů souvisejících s úrazem a léčením ve výši 350 Kč, náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od datum do datum ve výši 182 271 Kč a ošetřovného ve výši 9 945 Kč, na které jí vznikl nárok z pracovního úrazu u žalované ze dne datum. Podáním ze dne datum vzala žalobu částečně co do částky 359 771 Kč zpět, neboť jí po podání žaloby byly uhrazeny nároky bolestného ve výši 27 500 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 150 000 Kč a náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 193 509 Kč. Trvala však na uhrazení zákonného úroku z prodlení z původně žalované částky ve výši 379 066 Kč od datum do datum a dále zaplacení částky ve výši 19 295 Kč s úrokem od datum do zaplacení za náhradu nákladů za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 9 000 Kč, ošetřovné ve výši 9 945 Kč a 350 Kč jako účelně vynaložené náklady související s úrazem. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět i co do částky 19 295 Kč, kdy uvedla, že byla úspěšná, téměř co do celé žalované částky žádala proplacení zákonného úroku z prodlení z částky 379 066 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 19 295 Kč od datum do datum a náhradu nákladů řízení v částce 51 642,80 Kč. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že nároky řádně uplatnila předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl vydán dne datum po uplynutí sedmidenní lhůty. Ve vyjádření ze dne datum žalobkyně uvedla, že žalobu podávala až 20 dní ode dne doručení výzvy žalované v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Tuto výzvu zaslala rovněž pojišťovně. Pojišťovna žalobkyni dlouhodobě ignorovala a uplatnila svůj nárok u soudu v souladu se zákonem. Sdělení žalované, že celou věc řeší s pojišťovnou ze dne datum, bylo bezpředmětné, protože povinnost plnit měla žalovaná. Žalovaná je zřízena Městskou částí obec a číslo, která disponuje velkým aparátem, aby si mohla posoudit uplatněný nárok. Ani pro pojišťovnu to nebyl nový nárok, žalobkyně u ní uplatnila nárok již datum, pojistnou událost evidovala již dne datum, pro pojišťovnu, ani zaměstnavatele nešlo o novou věc. Na výzvu pojišťovny na doložení dokladů se žalobkyně odmítla podvolit zvůli pojišťovny, která zbytečně stupňuje tlak na dokládání nároků, i když to není potřeba. Tyto nároky však prokázala v dopise pojišťovně ze dne datum, kdy znalecký posudek obsahoval vyúčtování. K aplikaci § 150 o. s. ř. žalobkyně neshledala důvod, protože žaloba byla podána zcela po právu.

2. Žalovaná uvedla dne datum, že nároky žalobkyně jsou uspokojovány prostřednictvím pojišťovny žalované právnická osoba, která částku 9 000 Kč jako znalečné je ochotna uhradit pouze na základě důkazu, že žalobkyně skutečně částku uhradila. U ošetřovného pojišťovna uvedla, že požaduje doklad od ošetřujícího lékaře o rozsahu a nutnosti takové péče a částku 350 Kč je dále nutné blíže specifikovat. Žalovaná dále dne datum uvedla, že pojišťovna uhradila i částky 9 000 Kč a 9 945 Kč, částku 350 Kč neuhradila. Žalovaná dále v podání ze dne datum uvedla, že požadovaná náhrada nákladů řízení se jí jeví dost vysoká, žalovaná ihned po uplatnění nároku jednala s pojišťovnou a bez pojišťovny nebyla schopna částku do 7 dní od doručení výzvy uhradit. V podání ze dne datum žalovaná uvedla, že se nevyhýbala plnění, ale plnila prostřednictví pojišťovny, zástupce žalobkyně věděl, že probíhají jednání s pojišťovnou a podal žalobu hned následující den po uplynutí lhůty. Postupně docházelo k úhradě celé částky a podání žaloby nebylo potřeba. V podání ze dne datum žalovaná uvedla, že dne datum zaslala zástupci žalobkyně zprávu, že komunikuje s pojišťovnou a té trvá zpravidla přezkoumání záležitosti 30 dní.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila dne datum a žalovaná dne datum.

4. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z podání pojišťovny pojišťovna ze dne datum bylo zjištěno, že uvádí, že přistoupila k náhradě ztráty na výdělku za období od datum do datum, bolestného a ztížení společenského uplatnění, poplatky za rehabilitace ve výši 400 Kč a poplatek za lékařské zprávy. Co do částky 9 000 Kč za znalecký posudek požadují doklad o proplacení odměny znalce, u ošetřovného požadují doložení rozpis lékaře s časovým rozsahem úkonů.

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok ve výši 415 657 Kč za výše uvedené nároky a náhradu nákladů právního zastoupení. Z doručenky do datové schránky ze dne datum, bylo zjištěno, že toho dne byla žalované doručena předžalobní výzva, ale že předžalobní výzva byla zasílána již dne datum, desetidenní fikce uplynula datum (sobota) a adresát se přihlásil dne datum.

7. Z výpisu účtu zástupce žalobkyně bylo zjištěno, že pojišťovna pojišťovna vyplatila žalobkyni dne datum částku 371 659 Kč.

8. Z e-mailu jméno příjmení ze společnosti pojišťovna, ze dne datum bylo zjištěno, že uvádí, že vstřícně uhradili znalečné ve výši 9 000 Kč a 9 945 Kč.

9. Z vyjádření společnosti pojišťovna ze dne datum bylo zjištěno, vyplatila znalečné náklady za bezplatnou ve výši 9 000 Kč a 9 945 Kč bez požadavku předložení dokladů, k jejichž doložení vyzývali zástupce žalované dopisy ze dne datum, datum, datum a následně se obrátili přímo na poškozenou dne datum. Pojišťovna neodmítla uhradit nároky, ale potřebovala relevantní podklady.

10. Z dokumentu Uplatnění nároků pracovního úrazu ze dne datum a z doručenky do datové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně žádala společnost pojišťovna o uhrazení žalobou uplatněných nároků, dle textu mělo být přiložené vyúčtování znaleckého posudku a zpráva byla doručena dne datum.

11. Z dokumentu společnosti pojišťovna ze dne datum adresovaného zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že uvádí, že dne datum doložil zástupce dokumenty požadované pro výpočet ušlého výdělku, o který žádali dne datum a dále uvedla, že dosud nepřistoupili k proplacení částky 9 000 Kč, neboť je nutné předložit doklad o zaplacení této částky. Stejně tak je nutné předložit náklady ošetřovného.

12. Soud již dalšími důkazy nedoplňoval, neboť již k prokázání nároku žalobkyně nebyly potřeba, neboť nároky žalobkyně jako takové žalovaná nijak nesporovala. Celou věc hradila prostřednictvím pojišťovny a odkazovala na požadavky pojišťovny ohledně znalečného, ošetřovného a částky ve výši 350 Kč. Ke dni rozhodování soudu byl nárok až na částku 350 Kč uhrazen.

13. Soud má prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně jako zaměstnankyně žalované utrpěla pracovní úraz, na základě kterého se domáhala zaplacení částky ve výši 379 066 Kč jako nároků bolestného ve výši 27 500 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 150 000 Kč, znalečného za posudek ve výši 9 000 Kč, účelně vynaložených nákladů souvisejících s úrazem a léčením ve výši 350 Kč, náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od datum do datum ve výši 182 271 Kč a ošetřovného ve výši 9 945 Kč, na které jí vznikl nárok z pracovního úrazu u žalované ze dne datum. Žalovaná dlužné částky po podání žaloby až na částku 350 Kč uhradila dne datum a datum. Předžalobní výzvu k plnění žalobkyně zaslala dne datum, doručena byla dne datum.

14. Podle ustanovení § 269 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle ustanovení § 18a odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.

17. Po právním a skutkovém hodnocení má soud za to, že žalobkyně má nárok na jí požadovaný zákonný úrok z prodlení. Splatnost nároku dle hmotněprávní úpravy dle § 1958 o. z. nastala výzvou žalobkyně ze dne datum, do sféry žalované se dostala dne datum (dle § 18a odst. 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů bylo doručeno 10. dnem, to však byla sobota a doručení se posunulo na datum). Sedmidenní lhůtu soud hodnotí jako lhůtu bez zbytečného odkladu. příjmení dne začala běžet i lhůta dle § 142a o. s. ř. dle procesní úpravy, aby žalobkyně mohla požadovat náhradu nákladů řízení. Konec běhu sedmidenní lhůty u zásilky doručené dne datum nastal dne datum, od dne datum byla žalovaná v prodlení, žalobkyně tak mohla jednak požadovat zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Co se týká splatnosti nárokovaných částek a tedy počátek běhu lhůty pro přiznání zákonného úroku z prodlení z již uhrazených částek, soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 30 Co 45/2022-365, se dlužník dostává do prodlení zásadně tehdy (jednalo se o případ bolestného a ztížení společenského uplatnění), jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byl věřitelem o plnění požádán, a od následujícího dne může věřitel požadovat úroky z prodlení.

19. S ohledem na zpětvzetí žaloby co do částky 19 295 Kč, soud řízení dle § 96 o. s. ř. zastavil, zákonný úrok z prodlení přiznal z částky 379 066 Kč za období od datum do datum (datum uhrazení první částky) s ohledem na částečné uhrazení nároku a dále z částky 19 295 Kč od datum do datum (datum uhrazení zbytku až na částku 350 Kč). V kapitalizované výši činí zákonný úrok z prodlení částky 3 738,73 Kč a 433,98 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 150 o. s. ř. a procesně převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, kdy se soud rozhodl aplikovat § 150 o. s. ř. co do poloviny výše náhrady nákladů řízení. Neúspěšná byla žalobkyně pouze co částky ve výši 350 Kč jako účelně vynaložených nákladů na léčení, ohledně nichž vzala žalobu zpátky, aniž by byly zaplaceny. Ohledně zbytku byla žalobkyně úspěšná, neboť nárok byl uhrazen po podání žaloby.

21. Co se týká náhrady nákladů řízení, žalobkyni by náležela náhrada nákladů řízení v částce 45 197,42 Kč, neúspěch měla pouze co do částky 350 Kč. První část náhrady nákladů řízení je počítána z tarifní hodnoty 379 066 Kč a činí částku 41 174,04 Kč. To představuje 99,76 % z celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99,88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 0,12 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 379 066 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a žaloba) a z částky 4 910 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva a částečné zpětvzetí ze dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Druhá část náhrady nákladů řízení je počítána z tarifní hodnoty 19 295 Kč a činí částku 4 023,38 Kč. To představuje 96,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,81 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 19 295 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (dohromady za vyjádření ze dne datum a datum) a z částky 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (částečné zpětvzetí ze dne datum) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 450 Kč ve výši 724,50 Kč.

22. Soud pak ohodnotil předžalobní výzvu ve výši poloviny sazby za úkon právní služby, předžalobní výzva je obsahově identická s žalobou a přiznáním plné odměny by tak soud honoroval tentýž úkon dvakrát. Polovinu odměny za úkon právní služby pak soud přiznal za krátká podání žalobkyně s částečnými zpětvzetími bez právního rozboru. V případě podání ze dne datum a dne datum, podání ze dne datum bylo žalobkyni zasíláno pouze na vědomí a stejná tvrzení pak obsahuje i podání ze dne datum, soud je proto z hlediska odměny považoval za podání jedno.

23. Od počátku bylo zjevné, že příspěvková organizace jako mateřská škola bude požadované nároky hradit prostřednictvím pojišťovny, žalobkyně se obracela na pojišťovnu žalované již v červnu 2022 ještě před zasláním předžalobní výzvy žalované. jméno žalovaná toto uvedla v reakci na předžalobní výzvu dne datum. Z vyjádření pojišťovny pak vyplývá, že žalobkyně s pojišťovnou řádně nespolupracovala, požadavky pojišťovny považovala za zvůli a žalobu podala ihned po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění, ač se žalovaná, která byla povinna plnit nárok, plnění nijak nebránila.

24. Soud má za to, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši jedné poloviny. Kdyby žalobkyně počkala s podáním žaloby jeden měsíc (nároku promlčení nehrozilo), veškeré nároky byly žalovanou, prostřednictvím pojišťovny uhrazeny. Soud si je vědom, že povinnou zde nebyla pojišťovna žalované, ale žalovaná sama, ale žalobkyně měla zohlednit konkrétní okolnosti daného případu, kdy žalovaná není ziskovou společností a v rozpočtu zpravidla nemá do sedmi dní likvidní prostředky, které by počítaly s uhrazením pracovněprávního nároku v řádech statisíců. Soud si ani není vědom, že by zřizovatel žalované – ulice část obec a číslo měla nějaké oddělení na posuzování pracovněprávních nároků, nejedná se o běžnou agendu městských částí. Pojišťovna se plnění nebránila, vyžadovala však doložení, že žalobkyně skutečně vynaložila jí tvrzení výdaje a propočet ztráty na výdělku. Jednalo se o legitimní požadavky pojišťovny, žalobkyně nemůže očekávat, že pojišťovna bez dalšího uvěří tvrzení, že žalobkyně měla např. výdaje za znalečné ve výši 9 000 Kč, když vyúčtování není potvrzení o skutečném uhrazení nákladů. Rovněž je legitimní požadavek pojišťovny, pokud vyžaduje potvrzení lékaře s rozpisem a časovým rozsahem úkonů nebo předložit požadovaný výpočet ušlého výdělku. Kdyby takto nepodložený nárok uplatnila žalobkyně u soudu, byla by rovněž vyzvána k doplnění, rozhodně se tak nejedná o zvůli pojišťovny. Není důležité, kdy pojišťovna zaevidovala pojistné plnění, důležité je, kdy jí žalobkyně poskytla podklady pro vyplacení nároku.

25. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 22 598,71 Kč (45 197,42 Kč). Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Proti výroku II. Tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.