17 C 38/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce hodnota Adresa žalobce adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované hodnota Adresa žalované adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro vypořádání společného jmění manželů

I. Bytová jednotka č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ; a spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jak je zapsáno na LV č. , hodnota, v Katastru nemovitostí, vedeném , adresa, , adresa, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , se přikazuje do vlastnictví žalované.

II. Závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, sjednaného s , právnická osoba, . dne 9. 2. 2021 se přikazuje žalované, která je povinna tento závazek plnit.

III. Zůstatky na účtech vedených na jméno žalobce, a to zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 1187,73 Kč, zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 15 078,16 Kč a na účtu penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . se přikazují do vlastnictví žalobce.

IV. Zůstatky na účtech vedených na jméno žalované, a to zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 5 654,01 Kč, zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 85 688,95 Kč, zůstatek na účtu , Anonymizováno, ve výši 230,86 Kč a na účtu penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, vedeného u , právnická osoba, ., se přikazují do vlastnictví žalované.

V. Na vyrovnání podílu na společném jmění manželů je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 1 040 929,70 Kč, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči druhému z účastníků.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 jednu polovinu náhrady nákladů řízení, a to v částce 36 232 Kč, na jejichž úhradu se započítává záloha ve výši 30 000 Kč složená žalobcem dne 17. 3. 2025, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 jednu polovinu náhrady nákladů řízení, a to v částce 36 232 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne 20. 6. 2023 se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 3. 2023 č. j. 20 C 380/2022-43, právní moc nastala ke dni 2. 5. 2023. Účastníkům se ani přes intenzivní úsilí nepodařilo dosáhnout dohody na vypořádání společného jmění manželů, když předmětem sporu mezi nimi byla otázka vnosu žalované a kapitalizace vnosu žalované do SJM a ocenění společné nemovité věci. Předmětem vypořádání pak podle návrhu žalobce byla (a) společná nemovitá věc, a to bytová jednotka č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hl. město , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ; (b) závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, sjednaného s , právnická osoba, . dne 9. 2. 2021, která byla uzavřena pro účely pořízení výše uvedené nemovitosti; (c) zůstatky na účtech vedených na jméno žalobce, a to zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 1187,73 Kč, zůstatek na účtu č. , č. účtu, ve výši 15 078,16 Kč a (d) zůstatky na účtech vedených na jméno žalované, které však nedokázal specifikovat.

2. Žalovaná se k návrhu vyjádřila tak, že účastníkům se podařilo dohodou o vypořádání části společného jmění vypořádat automobil , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, , na výši vypořádání ke společné bytové jednotce č. , hodnota, panuje neshoda. Žalovaná učinila předmětem vypořádání rovněž (e) spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jak je zapsáno na LV č. , hodnota, v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, ; (f) zůstatek na účtu penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, ; (g) zůstatek na účtu penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, a (i) odklon částky 297 343 Kč, která představovala nárokovou složku mzdy žalobce a kterou žalobce v době od právní moci opatrovnického rozsudku a těsně před rozvodem manželství odklonil na bankovní účet svého toce. Co se týče vnosů žalované na pořízení společných nemovitostí, pak z výlučných prostředků žalované byla uhrazena částka 4 698 706 Kč (získaná z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví žalované), částka 1 485 000 Kč poskytnutá darem matky žalované a částka 324 411 Kč na pořízení kuchyňské linky a zabezpečovacího systému do bytové jednotky č. , hodnota, a pořízení vestavěných skříní za částku 79 997 Kč. Dále žalovaná hradila ze svých výlučných prostředků splátky hypotečního úvěru, a to jak za doby trvání manželství, tak i po celou dobu od rozvodu manželství. S ohledem na tehdejší judikaturu Nejvyššího soudu (, spisová značka, ze dne 27. 9. 2022, tento výklad zákona byl následně plenárním nálezem Ústavního soudu sp. zn. PL. ÚS 23/24 označen za nepřípustný a neústavní) navrhla vypořádat její vnosy formou disparity ve výši 60 % ku 40 % po odečtení vnosů, později 70 % ku 30 %.

3. Na toto reagoval žalobce tak, že i on uplatňuje disparitu ve svůj prospěch, když žalovaná mu odmítla vstup do společné bytové jednotky č. , hodnota, a užívala ji výlučně sama a zároveň aby úroky ze splátek hypotečního úvěru nebyly předmětem regresu. Žalovaná v reakci na toto navrhla rozšíření předmětu vypořádání o vybavení domácnosti, kterou si žalovaný po odstěhování ze společné domácnosti pořídil a o zakoupený motocykl , jméno FO, , VIN kód, za částku 113 000 Kč. K tomu žalobce uvedl, že částku 100 000 Kč dostal darem od svého otce a částku 13 000 Kč použil ze svých výlučných prostředků. V průběhu řízení však žalovaná od tohoto požadavku ustoupila s tím, že respektuje právo žalobce (otce společných dětí) na život na určité materiální úrovni.

4. Ohledně způsobu vypořádání mezi účastníky panovala shoda. Neshoda se týkala pouze výše vypořádacího podílu. Před vyhlášením rozsudku žalovaná nabídla žalobci na vypořádání částku 1 050 000 Kč, žalovaný požadoval částku o 100 000 Kč vyšší.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. března 2023, č. j. 20 C 380/2022-43 soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 28. 4. 2007 před , adresa, . Účastníci mají spolu dvě nezletilé děti, a to , jméno FO, , narozeného 7. 8. 2012 (v době vyhlášení rozsudku 13 let) a , jméno FO, , narozeného 9. 9. 2017 (v době vyhlášení rozsudku 8 let). O úpravě poměrů obou těchto dětí pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 11. 2022, č.j. 60 P 128/2022-98, přičemž tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů (manželů), na základě které byli oba chlapci svěřeni do péče matky. Rozvodový rozsudek nabyl právní moci dne 2. 5. 2023.

7. K položce (a) a (e) soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitosti ze dne 21. 6. 2021 katastrálním území , adresa, , adresa, , ze kterých zjistil, že bytová jednotka č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, a spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jsou ve společném jmění účastníků. Z kupní smlouvy ze dne 21. 5. 2021 na č. l. 32-36 uzavřené mezi , právnická osoba, jako prodávajícím a účastníky jako manželi soud zjistil, že účastníci zakoupili do společného jmění Bytovou jednotku č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hl. město , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ; a spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jak je zapsáno na LV č. , hodnota, v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, za souhrnnou kupní cenu 13 274 632 Kč. Do bytové jednotky dále účastníci zakoupili kuchyňskou linku od společnosti , právnická osoba, ve výši 564 771 Kč (mezi účastníky nesporné), zabezpečovací zařízení od , právnická osoba, . ve výši 40 754,74 Kč (mezi účastníky nesporné) a vestavěné skříně společnosti , právnická osoba, ve výši 79 997 Kč (od smlouva o dílo s , právnická osoba, na č. l. 427-429). Celkem tedy kupní cena včetně příslušenství (kuchyňská linka, zabezpečovací zařízení a vestavěné skříně) činila částku 13 960 155 Kč.

8. Souhrnná kupní cena byla hrazena formou 4 plateb, a to zálohou ve výši 121 000 Kč ze dne 11. 12. 2020, zálohou ve výši 2 654 926 ze dne 27. 1. 2021, zálohou ve výši 3 498 706 Kč dne 6. 5. 2021 a úvěrem ve výši 7 000 000 Kč. Žalobce učinil nesporným, že žalovaná ze svých výlučných prostředků uhradila na souhrnnou kupní cenu částku 5 888 779 Kč, sporoval pouze částku 235 000 Kč a částku 249 500 Kč, které darovala žalované matka dvěma platbami 11. 1. 2018 a 7. 11. 2017 s tím, že tyto využila žalovaná k jiným účelům. Na pořízení kuchyňské linky uhradila žalovaná z výlučných prostředků částku 283 657 Kč (mezi účastníky nesporné). Co se týče pořízení zabezpečovacího zařízení od , právnická osoba, . ve výši 40 754,74 Kč, pak toto uhradila žalovaná ze svých výlučných prostředků (výpis z běžného účtu , právnická osoba, na čl. 110, 111). Co se týče zbudování vestavěných skříní od společnosti , právnická osoba, ve výši 79 997 Kč, pak toto uhradila žalovaná ze svých výlučných prostředků (od smlouva o dílo s , právnická osoba, na č. l. 427-429 a výpisy z běžného účtu , právnická osoba, na č. l. 430-433). K sporovaných částkách 235 000 Kč a 249 500 Kč soud provedl důkaz kompletní historií - výpisy ze spořícího účtu společnosti , právnická osoba, na č. l. 495-532, ze kterých zjistil, že žalovaná od počátku uvedené prostředky spořila s výhledem na koupi (vysněného) společného bytu a žádné jiné platby z účtu neprováděla. Souhrnem žalovaná ze svých výlučných prostředků na pořízení společných nemovitostí a jejich příslušenství uhradila částku 6 588 115 Kč.

9. Soud nechal ocenit bytovou jednotku č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hl. město , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ; a spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jak je zapsáno na LV č. , hodnota, v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem , adresa, , adresa, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, . Nejprve byl ve věci vypracován znalecký posudek, , právnická osoba, ze dne 20. 5. 2024 č. , č. účtu, , když znalecká kancelář ocenila oboje na částku 16 165 000 Kč ke dni 6. 5. 2024. Soud vyslechl zástupkyni znalecké kanceláře a zpracovatelku znaleckého posudku, , tituly před jménem, , jméno FO, dne 18. 10. 2024. S výši ocenění žalobce nesouhlasil a předložil soudu konkurenční znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, , který došel k ceně obvyklé 17 000 790 Kč, kterou dále navyšoval. Ani po jeho výslechu dne 10. 1. 2025 se soudu nepodařilo odstranit rozpory mezi znalci (vyjádření ke znaleckému posudku na č. l. 546, výpis inzerátu uskutečněného prodeje na čl. 362), proto byl ve věci vypracován revizní znalecký posudek , právnická osoba, číslo položky , č. účtu, ze dne 29. 10. 2025, který ocenil nemovitosti ke dni 20. 10. 2025 na částku 18 577 000 Kč. Účastníci učinili pro účely vypořádání svého společného jmění toto ocenění nesporným.

10. K položce (b) ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , právnická osoba, . ze dne 9. 2. 2021 soud zjistil, že účastníci si jako manželé sjednali hypoteční úvěr na pořízení výš uvedených nemovitostí ve výši 7 000 000 Kč s tím, že první splátku ve výši 27 875 Kč uhradí ke dni 20. 3. 2023 a další vždy ke každému 20. dni v měsíci a počet splátek činí 321 (déle než 26 let, pozn. soudu). Ke dni rozvodu manželství (2. 5. 2023) činila výše nesplacené jistiny částku 6 639 077,48 Kč (export transakční historie do 2. 5. 2023).

11. Žalovaná z výlučných prostředků za trvání manželství (tedy do 2. 5. 2023) uhradila na splátky hypotečního úvěru částku souhrnem 478 116 Kč (výpis z účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, na č. l. 53, výpisy z účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, na č. l. 61-72 za červen 2022 až květen 2023), přičemž žalovaná na tento účet obdržela od svého bratra dar ve výši 500 000 Kč (výpis z účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, na č. l. 118) za dobu od rozvodu manželství (od 2. 5. 2023) do 1. 4. 2026 (den vyhlášení rozsudku ve věci samé) částku 3 917 810 Kč (dne 1. 2. 2024 částku 1 750 000 Kč, viz potvrzení , právnická osoba, na čl. 493, což vedlo pouze ke zkrácení doby závazku, a to do 20. 8. 2041, viz sdělení , právnická osoba, ze 4. 2. 2024 na č. l. 494). Z informace k mimořádné splátce úvěru ze dne 16. ledna 2025 ze strany , právnická osoba, soud zjistil, že tato akceptovala další mimořádnou splátku ve výši 1 350 000 Kč, která byla dne 27. 1. 2025 provedena (potvrzení o provedené platbě ze dne 30. 3. 2025 od , právnická osoba, ), díky čemuž došlo ke snížení měsíční splátky na částku 18 572 Kč do doby další fixace (sdělení , právnická osoba, ze dne 31. 1. 2025, změna výše splátky úvěru po zaplacení mimořádné splátky).

12. Co se týče zaplacených částek, ty jsou mezi účastníky nesporné. Žalobce uvedl, že nevěděl o darované částce 500 000 Kč (dvě příchozí platby 25. 5. 2022 a 26. 5. 2022), uvedl, že má za to, že má za to, že to bylo použito na společný závazek a ponechává na úvaze soudu, jak tyto posoudí. Z rozvodového rozsudku soud zjistil, že žalovaný opustil společnou domácnost 1. 10. 2021 a ponechal veškerou tíhu společných závazků (resp. hypotečního úvěru) na žalované, která má zároveň ve výlučné péči obě společné děti (v době odchodu žalovaného ze společné domácnosti chlapcům bylo 9 a 4 let) a z finanční náročnosti výše splátek hypotečního úvěru bylo nepochybné, že aby mohla být hypotéka řádně splácena, musel s tím finančně vypomoci někdo z nejbližších příbuzných žalované (bratr, matka). Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 17. 2. 2026 na č. l. 728 (pozn. soudu v protokole je uvedeno jiné číslo listu, spis byl následně přečíslován, když chybou kanceláře byly vedeny dvě stejné číselné řady) má soud za prokázané, že ke dni 18. 2. 2026 činil zůstatek hypotečního úvěru částku 2 996 371,08 Kč na jistině a 7 721,79 Kč na úrocích, a od 2. 5. 2023 do 18. 2. 2026 byla na úvěru uhrazena částka 3 880 666 Kč, přičemž částka 3 632 250,63 Kč byla uhrazena na jistinu a částka 248 415,37 na úroky z úvěru. Žalovaná po 18. 2. 2026 do 1. 4. 2026 provedla dvě splátky po 18 572 Kč, a to k 20. 2. 2026 a k 20. 3. 2026.

13. Soud si v průběhu řízení (v různých fázích, kdy směřoval k vyhlášení rozsudku ve věci samé) vyžadoval sdělení , právnická osoba, . k možnosti převzetí závazku z hypotečního úvěru pouze žalovanou. , právnická osoba, opakovaně potvrzovala soudu, že bonita žalované je dostatečná k výlučnému převzetí závazku a vyvázání žalobce z hypotečního úvěru (emailové sdělení na č. l. 543). Opětovně toto , právnická osoba, potvrdila soudu svým sdělením , právnická osoba, ze dne 19. března 2026 zaslaným emailem paní žalované.

14. K položce (c) soud provedl důkaz potvrzeními z , právnická osoba, , ze kterých zjistil, že u této banky měl žalovaný vedené dva účty, a to , č. účtu, se zůstatkem ke dni zániku manželství ve výši 1 187,73 Kč a účet č. , č. účtu, se zůstatkem ke dni zániku manželství ve výši – 15 078,16 Kč.

15. K položce (d) soud provedl důkaz výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, za květen 2023 , Jméno žalované, na č. l. 45-49, z něhož zjistil, že zůstatek ke dni právní moci rozvodu manželství činil 5 654,01 Kč, výpisem za květen z účtu , Jméno žalované, u , právnická osoba, číslo , č. účtu, na č. l. 50, zůstatek k 2. 5. 2023 činil 85 688, 95 Kč, výpisem z běžného účtu vedeného u společnosti , právnická osoba, č. , č. účtu, na č. l. 51, zůstatek ke dni 2. 5. 2023 činí 230,80 Kč.

16. Žalovaná má založený i spořící účet č. , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, , na kterém spravuje (spravovala) své výlučné prostředky. Soud provedl důkazy výpisy ze spořicího účtu za období od listopadu 2021 až do května 2022, výpis ze spořícího účtu u , právnická osoba, na č. l. 73, výpis ze spořicího účtu na č. l. 75, ze kterých zjistil, že 8. 12. 2020 žalované matka darovala 530 000 kč, dne 11. 12. 2020 částku 470 093,36 Kč, dne 11. 12. 2020 si žalovaná na běžný účet přeposlala částku 120 000 Kč (datumově odpovídající první záloze na kupované nemovitosti a rovněž podle výpisu z běžného účtu u , právnická osoba, na čl. 86 tuto bezprostředně poté zaslala jako rezervační poplatek na koupi nemovitostí, shodné i z daňového dokladu k přijaté platbě vystaveného , právnická osoba, na čl. 85) a dne 15. 12. 2020 od svého bratra , jméno FO, 500 000 Kč (toto žalobce nesporoval). Dne 26. 1. 2021 žalovaná z tohoto účtu přeposlala částku 2 440 000 Kč (datumově odpovídající druhé záloze na kupované nemovitosti). Dne 21. 4. 2021 bylo žalované na tento účet připsáno 5 990 000 Kč od , jméno FO, , ve dnech 21. 4. 2021 a 26. 4. 2021 žalovaná převedla na svůj běžný účet u , právnická osoba, částku 1 200 000 Kč, dne 5. 5. 2021 pak částku 3 498 706 Kč (třetí záloha na kupované nemovitosti). Žalovaná byla výlučnou vlastnictví bytové jednotky č. 1759/9 v budově , adresa, na parcelách č. , Anonymizováno, v kat. ú. , adresa, , obce , adresa, (výpis z katastru nemovitostí platný ke dni 7. 1. 2021 na čl. 76), který kupní smlouvou dne ze dne 8. 3. 2021 prodala , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, do spoluvlastnictví za kupní cenu 5 990 000 Kč (kupní smlouva na č. l. 77-79).

17. K položce (f) soud provedl důkaz sdělením , Anonymizováno, na č. l. 341 a přehledem placení příspěvku penzijního připojištění pro pana , Jméno žalobce, , ze kterých zjistil, že na účet penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, , a.s. bylo za dobu trvání manželství ze společných prostředků zaplaceno 395 132 Kč.

18. K položce (g) soud provedl důkaz sdělením Penzijní pojišťovny na č. l. 341 a přehledem placení příspěvku penzijního připojištění pro , Jméno žalované, , ze kterých zjistil, že na účet penzijního připojištění ze smlouvy číslo , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, , a.s. bylo za dobu trvání manželství ze společných prostředků zaplaceno 263 516 Kč.

19. Co se týče položky (i) odklonu částky 297 343 Kč, pak soud provedl důkaz vyjádřením společnosti , Anonymizováno, na č. l. 537, ze kterého zjistil, že žalobci krátce před rozvodem manželství byl vyplacen roční bonus ve výši 313 738 Kč (před zdaněním) na účet č. , č. účtu, . Z potvrzení zaměstnavatele na č. l. 475 vyplynulo, že za březen 2023 žalobce obdržel hrubou mzdu 61 710 Kč a roční bonus ve výši 330 556 Kč (před zdaněním), zatímco mzda byla poukázána na jeho účet č. , č. účtu, vedeném , právnická osoba, , bonus byl na základě instrukcí žalobce zaplacen na účet. č. , č. účtu, . Ze sdělení , právnická osoba, na č. l. 483 A, resp. 713 (spis byl nesprávně kanceláří číslován, pozn. soudce) a výpisu z účtu č. , hodnota, č. l. 473–482 A, resp. 701, soud zjistil, že majitelem uvedeného účtu je , adresa, , otec žalobce, a žalobce na toto (platební) místo obdržel dne 6. 4. 2023 roční bonus ve výši 297 343 Kč po zdanění.

20. Co se týče zakoupeného motocyklu žalobcem, pak soud provedl důkaz výpisem z dat registru silničních vozidel na č. l. 209 a 210, ze kterého zjistil, že žalobce je vlastníkem motocyklu , hodnota, od 4. 9. 2023 (po rozvodu manželství). Původní motocykl , hodnota, žalobce koupil dne 16. 3. 2022 za částku 113 000 Kč (potvrzení o převzetí částky 113 000 na č. l. 364) a prodal dne 29. 10. 2023 za částku 90 000 Kč (kupní smlouva o prodeji motocyklu , hodnota, ze dne 29. 10. 2023 na č. l. 363). Co se týče prostředků, za kterých byl motocykl , hodnota, , VIN kód, zakoupen, žalobce doložil potvrzení o darování z 22. 1. 2024 na č. l. 365, ze kterého vyplynulo, že otec žalobce mu daroval na jeho pořízení částku 100 000 Kč. Částku 13 000 Kč žalobce použil z prostředků společného jmění. Žalovaná následně uvedla, že netrvá na vypořádání této částky.

21. Co se týče samostatné domácnosti žalobce, kam žalobce odešel v průběhu manželství, soud provedl důkaz výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeném , právnická osoba, na jeho jméno č. l. 216-338, ze kterého zjistil, že měsíční příjem žalobce se pohyboval kolem 66 150 Kč (mzda), ze kterého hradil výživné na dvě společné děti, výživné na dceru z předchozího manželství (23 000 Kč), nájemné (19 500 Kč, zde důkaz i nájemní smlouvou na č. l. 355 až 361) a běžné výdaje, jeho finanční situace mu neumožňovala hradit splátky společné hypotéky ve výši 25 562 Kč (tyto mu zasílala žalovaná, pokud odešly z jeho účtu), žalobce se někdy na konci měsíce dostával do záporných čísel na svém účtu. Po provedených důkazech k této položce žalovaná sdělila, že netrvá na vypořádání částek, které žalobce uhradil (musel uhradit) na pořízení vybavení do své nové domácnosti.

22. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: účastníci za trvání manželství (28. 4. 2007 až 2. 5. 2023) zakoupili do svého společného jmění bytovou jednotku č. , hodnota, v budově č.p. , hodnota, (byt. dům zapsán na LV č. , hodnota, ) vymezená na pozemcích parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, parc. č. , hodnota, – ostatní plocha a parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p., kdy s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hl. město , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ; a spoluvlastnický podíl o velkosti 6/35 na Nebytové jednotce – garáž, tj. jednotce č. , hodnota, , hodnota, v k.ú. , adresa, jak je zapsáno na LV č. , hodnota, v Katastru nemovitostí. Dále do bytové jednotky zakoupili příslušenství, které se stalo její součástí, a to kuchyňskou linku od společnosti , právnická osoba, ve výši 564 771 Kč, zabezpečovací zařízení od , právnická osoba, . ve výši 40 754,74 Kč a vestavěné skříně společnosti , právnická osoba, ve výši 79 997 Kč. Celkem tedy kupní cena včetně příslušenství (kuchyňská linka, zabezpečovací zařízení a vestavěné skříně) činila částku 13 960 155 Kč.

23. Na pořízení výše uvedených nemovitostí žalovaná vložila ze svých výlučných prostředků částku 6 588 115 Kč. Zbylá část kupní ceny byla financována formou společného závazku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , právnická osoba, . ze dne 9. 2. 2021 ve výši 7 000 000 Kč. Ze svých výlučných prostředků žalovaná na umořování tohoto závazku uhradila ke dni 1. 4. 2026 částku 4 395 926 Kč (478 116 Kč + 3 917 810 Kč), částka zahrnuje jak splátky jistiny, tak i úroky z hypotečního úvěru. Předmětné nemovitosti byly oceněny částkou 18 577 000 Kč (která je mezi účastníky nesporná).

24. Ke dni právní moci rozvodu manželství dne 2. 5. 2023 činil souhrnný zůstatek na bankovních účtech vedených na jméno žalované částku 91 573,76 Kč. Ke dni právní moci rozvodu manželství dne 2. 5. 2023 činil souhrnný zůstatek na bankovních účtech vedených na jméno žalobce částku 16 265,89 Kč. Před právní mocí rozvodového rozsudku žalobce odklonil ze svých příjmů roční bonus ve výši 297 343 Kč, který je ale součástí společného jmění.

25. Za dobu trvání manželství (od 28. 4. 2007 do 2. 5. 2023) bylo na penzijní připojištění vedené na jméno žalobce ze společných prostředků vloženo 395 132 Kč, na penzijní připojištění vedené na jméno žalované pak 263 516 Kč.

26. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když některé z nich byly součástí jiných prováděných důkazů (např. částečné výpisy z účtu, když soud provedl důkaz kompletním výpisem ze spořícího účtu, který si vyžádal). Spor účastníků se nevedl o to, komu má být jaký majetek přikázán do výlučného vlastnictví, ale o velikost vypořádacího podílu, který žalovaná měla vyplatit žalobci na vypořádání společného jmění. V průběhu řízení se účastníci natolik přiblížili ve svých návrzích, že se lišili (již jen) o částku 100 000 Kč, avšak nedokázali nalézt do dne vyhlášení rozsudku ve věci samé shodu i ohledně této (již nepatrné) části.

27. V průběhu trvání manželství došlo ke změně zákonné úpravy, když k 31. 12. 2013 pozbyl účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a nabyl účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zejména § 3028 odst. 2 o. z., se právní poměry týkající se společného jmění manželů od 1. 1. 2014 řídí novou právní úpravou, avšak vznik těchto právních poměrů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Je-li tedy třeba posoudit, zda určitý majetek či závazek tvoří součást společného jmění manželů, je rozhodující právní úprava účinná v době jeho nabytí či vzniku. Naopak samotné vypořádání společného jmění po zániku manželství, k němuž došlo již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., se řídí novým občanským zákoníkem, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Tento výklad odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (výslovně 22 Cdo 6109/2017), podle níž se při posouzení rozsahu společného jmění a režimu jednotlivých závazků vychází z právní úpravy účinné v době vzniku příslušného právního vztahu.

28. Podle ust. § 708 o. z. platí, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich společné jmění se řídí tzv. zákonným režimem.

29. Podle ust. § 736 o. z. platí, že je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle ust. § 737 o. z. platí, že vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle ust. § 740 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle ust. § 742 o. z. dále platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění,g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.

30. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

31. Nejprve se nalézací soud obecně vypořádá s návrhem obou stran na tzv. disparitu podílů. Disparita podílů představuje mimořádnou výjimku ze zákonodárcem stanoveného pravidla. To je dáno přirozeným právem rovnosti i výslovně zakotvenou rovností manželů v manželství (§ 687 o. z.). Disparita není sankcí za rozvrat manželství ani prostředkem morálního hodnocení účastníků, nýbrž nástrojem spravedlivého majetkového uspořádání reflektujícího konkrétní přínos každého z manželů k nabytí, udržení a správě společného majetku. Soud přihlíží zejména k péči o rodinu a děti, k zásluhám o nabytí a zachování majetku, k tomu, jak se který z manželů staral o společnou domácnost, zda některý z manželů nezatěžoval SJM nepřiměřenými dluhy, nehazardoval se společným majetkem, případně zda jeden z manželů nevynakládal mimořádné prostředky ze svého výlučného majetku ve prospěch SJM. Samotná vyšší příjmová aktivita jednoho z manželů zpravidla disparitu neodůvodňuje, neboť péče o domácnost a děti je judikaturou považována za rovnocenný přínos. Významnější odchylka od rovnosti podílů bývá naopak odůvodněna zejména tehdy, jestliže jeden z manželů dlouhodobě neplnil základní povinnosti vůči rodině, podílel se jen minimálně na tvorbě či zachování majetku, anebo společný majetek vědomě poškozoval (viz. 22 Cdo 2914/99, 22 Cdo 1781/2004, 22 Cdo 3174/2007, 22 Cdo 2921/2005, 22 Cdo 5384/2015, 22 Cdo 6109/2017, 22 Cdo 2362/2018 a 22 Cdo 1205/2019). Ústavní soud pak opakovaně zdůraznil, že disparita musí být založena na individuálních okolnostech konkrétní věci a přesvědčivě odůvodněna, jinak může představovat zásah do principu rovnosti účastníků a ochrany vlastnického práva.

32. Návrh účastníků na disparitu při stanovení vypořádacího podílu ohledně vypořádání společných nemovitostí (žalovaná navrhovala 70:30 pro své vnosy a udržení majetku, žalobce bez uvedení konkrétního poměru pro to, že nemohl byt užívat a užívala jej výlučně žalovaná, případně zohlednění tohoto při vypořádání úroků z hypotéky), nalézací soud má za to, že manželství účastníků se nijak nelišilo od běžného zdravě fungujícího manželství, když toto uzavřeli v roce 2007, oba do manželství přispívali podle svých možností, z manželství se narodily dvě děti a bylo zjevné, že manželé plánovali další společnou budoucnost při koupi předmětné bytové jednotky a podílu na nebytové jednotce. Pokud došlo k rozvratu manželství a manžel se ze společné domácnosti odstěhoval krátce po nabytí společné bytové jednotky (tj. po 13 letech fungujícího manželství), je to situace, která v životě nastává, není příjemná, ale není důvodem pro disparitu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vůlí obou manželů bylo zaplatit nově pořizovanou bytovou jednotku a podíl na nebytové jednotce částečně z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví žalované a společně převzatým závazkem (hypotékou), která se měla splácet z účtu žalobce. Odchodem ze společné domácnosti vznikla situace, kdy žalobce objektivně neměl finanční prostředky na úhradu splátek hypotečního úvěru (hradil výživné na obě společné děti a náklady na vlastní bydlení) a žalovaná musela prostřednictvím výpomoci od své pokrevní rodiny hradit splátky hypotéky z výlučných prostředků (resp. darovaných bratrem). V situaci, ve které byli oba manželé po odchodu žalobce ze společné domácnosti, nebylo jiné řešení. Také to byla žalovaná, která má ve své péči obě společné děti (podle sdělení obou stran styk žalobce s dětmi probíhá na široké úrovni) a musela jim též zajistit bytové a jiné potřeby. Co se týče požadavku na disparitu ze strany žalobce, pak soud uzavírá, že na jeho straně žádné okolnosti pro vyslovení disparity nejsou, ani nejsou z hlediska vypořádání úroků z hypotéky, protože kdyby žalovaná nehradila hypotéku, musela by zajistit jiné bydlení pro sebe a společné děti. Co se týče požadavku na vyslovení disparity ve prospěch žalované, pak soud si je vědom toho, že žalovaná významnou měrou zapříčinila nabytí a udržení společného majetku a úhradu společných závazků (z prostředků společného jmění bylo hrazeno pouze 2,67 %), nicméně soud má za to, že v tomto případě bude žalovaná zcela kompenzována použitím pravidel o vnosech a regresech a přiznání disparity v její prospěch by v rámci celku mohlo založit ústavně kvalifikovanou vadu v zásahu do principu rovnosti účastníků. Proto soud vypořádával společné jmění přísně paritně a žalovanou zvýhodnil tím, že předmětem regresu jsou i úroky z hypotečního úvěru, které hradila (viz. § 741 písm. d) a e) o. z.

33. Co se týče vnosu žalované při koupi bytové jednotky a podílu na nebytové jednotce, pak Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 487/2019 konstatoval, že projeví-li manželé jako kupující shodnou vůli nabýt věc do společného jmění manželů, a proto se věc stane jeho součástí, byť byla kupní cena celá zaplacena z výlučných prostředků jen jednoho z manželů, představuje zaplacená kupní cena vnos jednoho z manželů, který lze vypořádat podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Totéž platí i pro část kupní ceny nebo resp. 97,33% z kupní ceny (součet vnosu a hypotečního úvěru, který hradí žalovaná). Dále Nejvyšší soud uvedl (22 Cdo 753/2020), že společný dluh tvořící součást společného jmění manželů v případě, že SJM zaniklo po 1. 1. 2014 a je vypořádáváno na základě aplikace zákona č. 89/2012 Sb., mají soudy zásadně vypořádávat jeho přikázáním oběma manželům rovným dílem. Ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. Je-li dluh tvořící SJM přikazován pouze jednomu z manželů, není zásadně namístě, aby byla při určení vypořádacího podílu stanovena povinnost druhého z manželů zaplatit manželovi, kterému byl dluh přikázán, polovinu výše jistiny dluhu, případně i splatného, avšak dosud neuhrazeného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. Jinými slovy, při přikázání společného dluhu jednomu z manželů zásadně nevzniká tzv. kompenzační pohledávka manžela, kterému byl dluh přikázán, vůči druhému manželovi ve výši jedné poloviny dluhu. V případě přikázání celého společného dluhu jednomu z manželů tak dochází k založení nestejné velikosti podílů, tedy disparity svého druhu spočívající v tom, že společný dluh má uhradit jen jeden z manželů; druhý manžel není ve vztahu mezi manželi nadále povinen dluh plnit, a jestliže přesto na dluh následně něco zaplatí, vznikne mu regresní nárok podle § 1876 odst. 2 občanského zákoníku. Dluh se vypořádá podle jeho výše ke dni rozhodování soudu.

34. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná se podílela vnosem ve výši 47,19 % na pořízení bytové jednotky a podílu na nebytové jednotce (vnos 6 588 115 Kč, souhrnná kupní cena 13 960 155 Kč). Soud valorizuje její vnos tak, že předmětem vypořádání mezi účastníky je pouze 52,81 % bytové jednotky a podílu na nebytové jednotce (47,19 % je její vnos, který se valorizuje s růstem nebo snížením ceny předmětných nemovitostí), tedy majetková hodnota 9 799 952 Kč (tj. 52,81 % z 18 577 000 Kč). Co se týče hypotečního úvěru, pak ke dni vyhlášení rozsudku činil nesplacený zůstatek hypotečního úvěru na jistině částku 2 968 515,50 Kč (tj. 3 004 093 Kč /jistina + úrok/ - 18 572 Kč /splátka únor 2026/ – 18 572 Kč /splátka březen 2026/). Žalovaná si ze společného jmění dále odnese zůstatky na svých účtech (91 573,76 Kč) a příspěvky na její penzijní připojištění ve výši (263 516 Kč) souhrnem 355 090,10 Kč (zde soud udělal při výpočtu matematickou chybu ve výši 34 hal a je si toho vědom, ale takto byl rozsudek vyhlášen). Čistá majetková hodnota, kterou soud určil žalované, pak činí částku 7 186 526,60 Kč.

35. Žalobce si pak ze společného jmění odnáší zůstatky na bankovních účtech vedených na jeho jméno (16 265,89 Kč), příspěvky na penzijní připojištění (395 132 Kč) a roční bonus (297 343 Kč), dohromady 708 741,20 Kč (zde soud udělal při výpočtu matematickou chybu ve výši 31 hal a je si toho vědom, ale takto byl rozsudek vyhlášen).

36. Rozdíl mezi tím, co si účastníci po způsobu vypořádání, které mezi účastníky nebylo nesporné (panovala na něm shoda a jinou variantu ani nepřipouštěli), odnášejí činí 6 477 785,40 Kč (7186 526,60 Kč – 708 741,20 Kč), z toho polovina rozdílu činí 3 238 897,70 Kč. Tolik by měla žalovaná zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu na společném jmění manželů, ale to pouze za předpokladu, kdyby neměla právo na regres (viz výše) za plnění, které hradila na společný závazek (hypotéku) ze svých výlučných prostředků. Na právo postihu se použila polovina toho, co žalovaná uhradila na splátky hypotečního úvěru, tedy částka 2 197 963 Kč (0,5 x 4 395 926 Kč). Výsledkem je výše vypořádacího podílu v částce 1 040 929,70 Kč (3 238 897,70 Kč - 2 197 963 Kč).

37. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. v souladu se společnou vůlí účastníků, jak má být která položka vypořádána a ve výroku V. stanovil výši vypořádacího podílu mezi účastníky. Co se týče pariční lhůty pro vypořádání, pak s ohledem na nutnost zajištění takto velkého objemu financí s přihlédnutím k tomu, že žalovaná má ve své péči společné děti a je povinována péčí o ně, dobu 6ti měsíců.

38. Co se týče nákladů řízení (výrok VI.), pak obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení v řízení o vypořádání společného jmění manželů (majícím povahu tzv. iudicium duplex) je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány důvody hodné zvláštního zřetele (III. ÚS 2148/23). Důvody hodnými zvláštního zřetele mohou být např. obstrukční chování některého z účastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci, šikanózní výkon práva nebo i jiné zvláštní okolnosti, jejichž nezohlednění by v konkrétní věci vedlo ke zjevné nespravedlnosti. Soud může rovněž zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací, ale příp. i další relevantní rozhodné skutečnosti, nicméně šikanózním jednáním není sama o sobě okolnost, že každý z manželů navrhuje přikázání majetku v SJM do svého výlučného vlastnictví, či zohlednění vnosů, které byly za dobu trvání manželství učiněny. V souzené věci pak nebyly žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby se soud odchýlil od obecného pravidla.

39. Co se týče nákladů státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), pak stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V případě tzv. iudicium duplex jsou pak oba účastníci povinováni k jejich úhradě rovným dílem. Soud nesl náklady znaleckého posudku , právnická osoba, ze dne 20. 5. 2024 č. , hodnota, přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 5. 2024 č. j. 17 C 38/2023-439 ve výši 33 399,63 Kč, znalečným za výslech znalkyně na jednání dne 18. 10. 2024 přiznaných usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31.10.2024 č. j. 17 C 38/2024-484 ve výši 3 872 Kč, znalečným za výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na jednání dne 10. 1. 2025 přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 1. 2025 č. j. 17 C 38/2023-570 ve výši 4 635 Kč, a za znalecký posudek , právnická osoba, číslo položky , hodnota, ze dne 29. 10. 2025 přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 11. 2025 č. j. 17 C 38/2023-458 A (resp. 688, spis byl špatně číslován) ve výši 30 557,34 Kč. Žalobce pak složil u soudu dne 17. 3. 2025 zálohu ve výši 30 000 Kč. Každý z účastníků je tedy povinen zaplatit státu částku 36 232 Kč (výroky VII., VIII.), přičemž u žalobce se na úhradu započítává záloha ve výši 30 000 Kč složená žalobcem dne 17. 3. 2025.