17 C 410/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 1 195 560 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 207 347 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do požadované částky 988 213 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 243 592,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobním návrhem ze dne 6.11.2014 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], dále toho, aby žalovaný vyklidil jednotku o dispozici 3+1 o výměře 82 m2 v předmětném domě a zároveň se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 195 560 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že oba účastníci (= sourozenci) nabyli předmětnou nemovitost na základě Smlouvy darovací ze dne 6.6.2002 od své matky, a to v rozsahu každý ideální ½ nemovitosti. Předmětná budova je (byla) činžovní dům z roku 1898 se sedmi bytovými a nebytovými jednotkami, které však nejsou vymezeny formou prohlášení vlastníka. Každý z účastníků obýval jeden byt v předmětném domě, zbylé byty a nebytové prostory jsou pronajímány třetím osobám. Správu nemovitosti však na základě svého rozhodnutí vykonává žalovaný výlučně sám, vybrané nájemné si ponechává pro vlastní potřebu. Původní správu nemovitosti vykonávala matka obou účastníků, a to na základě plné moci od obou účastníků (= sourozenců). Žalobkyně udělenou plnou moc vypověděla dne 26.11.2012.

2. Žalobkyně si nechala zpracovat znalecký posudek, na základě kterého znalec stanovil roční výnos nemovitosti v částce 797 040 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku rovnající se 3x 398 520 Kč, tedy polovinu výnosu z nemovitosti za dobu posledních tří let před podáním žaloby (= od 6.11.2011 do 6.11.2014).

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že správu nemovitostí až do své smrti (+ 2013) vykonávala matka obou účastníků, na základě udělených plných mocí byla matka pověřena i k uzavírání, resp. prodlužování nájemních smluv v domě a k uzavírání smluv týkajících se opravy a údržby domu a zadávání stavebních prací. Některé nájemní smlouvy jsou z doby před darováním domu oběma účastníkům. Žalobkyně nijak neprojevovala zájem o správu domu nebo rekonstrukci, na rekonstrukci střechy v roce 2008 si matka účastníků a žalovaný museli vzít úvěr, který hradili z vlastních prostředků. Vzájemný vztah žalobkyně a matky se postupně zhoršoval, až matka podala ke zdejšímu soudu žalobu o vrácení daru. Řízení bylo vedeno zdejším soudcem pod sp.zn. 23C 38/2012. V průběhu řízení matka zemřela. Žalovaný pak v dobré víře, že dojde k usmíření vztahů v rodině, v tomto řízení nepokračoval.

4. Po smrti matky žalovaný žalobkyni (= sestru) kontaktoval ohledně správy domu, ta jej odkázala na tehdejšího právního zástupce [titul]. [příjmení]. Tato jednání však byla bezvýsledná. Po smrti matky je nájemné zasíláno na nově zřízený účet u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet], avšak s ohledem na špatnou až žádnou komunikaci se žalobkyní žalovaný neměl možnost jí zřídit dispoziční právo.

5. Soud se několikráte pokoušel přimět účastníky k mimosoudní dohodě, resp. k dohodovému uspořádání svých vztahů. Částečně se to podařilo ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], když v průběhu řízení byla nemovitost prodána třetí osobě a výnos z prodeje rozdělen mezi oba účastníky. Soud proto usnesením ze dne 13.3.2019 č.j. 17C 410/2014-302 řízení co do části zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek] a co do části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalovaný vyklidil jednotku o dispozici 3+1 o výměře 82 m2 v předmětném domě, zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci 19.3.2019. Soud pak v řízení pokračoval co do požadované částky 1 195 560 Kč, když v průběhu řízení žalobkyně rozšířila žalobní návrh na částku 1 902 763 Kč, ale později jej vzala zpět, tedy předmětem řízení zůstala pouze částka 1 195 560 Kč rovnající se 3x 398 520 Kč, tedy polovinu výnosu z nemovitosti za dobu posledních tří let před podáním žaloby (= od 6.11.2011 do 6.11.2014).

6. Žalovaný k tomu opětovně uvedl, že dům do své smrti (20.12.2013) na základě plných mocí spravovala matka obou účastníků, on tedy není pasivně legitimován co do žalobkyní požadovaného plnění za dobu od 6.11.2011 do 20.12.2013. Žalobkyně tento nárok uplatnila již v dědickém řízení (2 268 000 Kč), nebyla však úspěšná. Od 1.11.2014 zasílá již poloviny z výnosů nemovitosti žalobkyni (později se na jednání dne 24.4.2018 opravil tak, že je to od 1.1.2014). Co se týče investic do domu, pak v roce 2012 byla provedena rekonstrukce studia v částce 374 083 Kč, rekonstrukce dvora domu v částce 302 946 Kč, a provedena rekonstrukce bytu č. 3 v částce 474 724 Kč. Co se týče vybraného nájemného, pak odkázal na přehled hospodaření v domě v letech 2012 až 2014, který soud provedl k důkazu (viz níže).

7. Soud ve věci již jednou rozhodoval rozsudkem, a to rozsudkem ze dne 11.3.2020 č.j. 17 C 410/2014-386 tak, že žalobu zamítl s tím, že shledal žalobu contra bonos mores. Městský soud v Praze usnesením ze dne 3.12.2020 č.j. 29 Co 328/2020-415 tento rozsudek zrušil a uložil soudu prvního stupně, aby věc opětovně projednal a rozhodl.

8. Z provedeného dokazování (před rozhodnutím ze dne 11.3.2020) soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž předmětné skutečnosti vyplynuly, jsou dále uvedeny kurzívou):

9. Dne 6.6.2002 darovací smlouvou převedla matka obou účastníků nemovitosti - [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek] na účastníky (sourozenci), na každého ½ spoluvlastnického podílu. Zároveň si od nich nechala udělit plné moci, které ji opravňovaly k uzavírání, resp. prodlužování nájemních smluv v domě a k uzavírání smluv týkajících se opravy a údržby domu a zadávání stavebních prací (mezi účastníky nesporné). Žalobkyně plnou moc udělenou matce vypověděla dne 26.11.2012 (v řízení nesporné). Matka obou účastníků zemřela dne 20.12.2013 (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12.3.2015 č.j. 13D 26/2014 – 111).

10. Ze žaloby ze dne 2.5.2012 ze spisu 23 C 38/2012 soud zjistil, že za svého života matka žalobkyně podala žalobu vůči žalobkyni o vrácení daru s tím, že dne 6.6.2002 darovací smlouvou převedla nemovitosti - [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek] na své děti, [jméno] a [jméno] (účastníci tohoto sporu), na každého ½. Od února 2007 se vztahy v rodině začaly výrazně zhoršovat, po narození vnučky [jméno] (dcera žalobkyně) bylo matce umožněno navštěvovat vnučku pouze jedenkrát týdně mezi 17,00 až 18,00 hod. Druhé vnouče, [jméno], již matka žalobkyně nesměla ani chovat. Třetího vnuka, [jméno], matka žalobkyně nesměla vídat. Na jaře 2009 potkaly matku žalobkyně velké zdravotní obtíže a žalobkyně, přestože je lékařka, se o zdravotní stav své matky nezajímala. Dceru i syna již při převodu domu upozorňovala a žádala je, aby se k ní chovali v souladu s dobrými mravy, dcera žalobkyně se k ní však nehlásí, nekomunikuje s ní a ignoruje ji. V průběhu řízení došlo k úmrtí matky obou účastníků (20.12.2013), v řízení pak pokračoval žalovaný (jako právní nástupce), žalobu své matky vzal dne 16.4.2014 zpět (zpětvzetí ze dne 16.4.2014) s tím, že doufal v napravení vztahu mezi ním a sestrou (žalobkyně).

11. Před svou smrtí matka obou účastníků pořídila závěť, když veškerý svůj majetek odkázala svému synovi (v tomto řízení žalovaný), přeje si, aby celý dům obhospodařoval syn (žalovaný), a pokud zřídí své sestře věcné břemeno k bezúplatnému užívání bytu, ve kterém dcera nyní se svojí rodinou žije, ať dcera vrátí žalovanému ½ spoluvlastnického podílu rekreačního objektu v [obec]. Rovněž si přála, aby po její smrti zůstal její partner, [titul]. [příjmení], žít v bytě za symbolické nájemné (závěť na čl. 365). Tato závěť však nebyla v dědickém řízení akceptována pro chybějící dataci.

12. Z dědického spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp.zn. 13D 26/2014 soud zjistil, že žalobkyně do dědického řízení přihlásila pohledávku ve výši 3 miliony Kč (čl. 48 dědického spisu). Dále se žalobkyně se žalovaným dohodla, že spor vedený před Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp.zn. 23 C 38/2012 o vrácení daru bude vyřešen tak, že žalovaný vezme tuto žalobu zpět (čl. 55 dědického spisu). Žalobkyně rovněž uvedla, že po obdržení daru si matka účastníků vyžádala plnou moc a nadále dům sama spravovala, a to až do své smrti 20.12.2013. Vybrané nájemné bylo zasíláno na účet matky, či placeno v hotovosti k jejím rukám. Tuto plnou moc jí vypověděla dne 26.11.2012 (po podání žaloby o vrácení daru). Z dědictví po matce tedy požaduje částku 2 268 000 Kč za dobu od července 2020 do listopadu 2012 (čl. 58 dědického spisu). Dědictví po matce bylo vypořádáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12.3.2015 č.j. 13D 26/2014 – 111, když každý z dědiců (účastníci tohoto řízení) nabyl ½ obvyklého vybavení domácnosti, ½ zůstatku na běžném bankovním účtu matky a obrazy dle své volby. Proti tomuto usnesení žalobkyně podala odvolání, když nebylo rozhodnuto o její pohledávce ve výši 2 268 000 Kč (odvolání na čl. 122 až 126 dědického spisu). Toto její odvolání bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6.5.2012 č.j. 13 D 26/2014-145 pro opožděnost odmítnuto.

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] číslo 1964 -036 2014 ze dne 15.7.2014 soud zjistil, že znalec ocenil nemovitosti - [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], která byla ve spoluvlastnictví účastníků, každý ½ podíl, na částku 17,5 až 18,5 milionů Kč. Soud pak nechal tento posudek aktualizovat, avšak tato část sporu byla vyřešena dohodou mezi účastníky (dům byl prodán a účastníci si rovným dílem rozdělili výnos z prodeje).

14. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v předmětném domě bylo 6 bytových jednotek a jedna nebytová jednotka. Bytovou jednotku č. 2 ke svému bydlení užíval žalovaný, bytovou jednotku č. 6 pak žalobkyně, v bytové jednotce č. 5 pak bydlela do své smrti matka obou účastníků se svým partnerem panem [příjmení]. Nájemníci si pak pronajímali bytovou jednotku číslo 1, číslo 3, číslo 4 a v nebytovou jednotku (studio) od r. 2013.

15. Soud provedl důkazy uzavřenými nájemními smlouvami, a to nájemní smlouvou s panem [příjmení] [příjmení] [příjmení] ze dne 10.1.2002, spolu s dodatkem č. 1, ze které zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] [příjmení] je nájemcem bytu č. 3 (později 4) za měsíční nájemné ve výši 10 000 Kč, když v roce 2012 proběhla rekonstrukce bytu č. 3, nájemní smlouvou s paní [jméno] [příjmení] ze dne 1.12.2013 (tato smlouva však byla uzavřena matkou účastníků po vypovězené plné moci ze strany žalobkyně), ze které zjistil, že paní [jméno] [příjmení] je nájemcem bytu č. 1 za měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč (uplatní se § 2238 zákona č. 89/2012 Sb.), nájemní smlouvou s panem [jméno] [příjmení] ze dne 1.12.2013 (tato smlouva však byla uzavřena matkou účastníků po vypovězené plné moci ze strany žalobkyně), ze které zjistil, že pan [jméno] [příjmení] je nájemcem bytu [číslo] za nájemné ve výši 11 000 Kč (uplatní se § 2238 zákona č. 89/2012 Sb.), nájemní smlouvou s nájemci [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení] a [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení] ze dne 1.3.2013 (tato smlouva však byla uzavřena na straně pronajímatele výlučně žalovaným) na pronájem studia za 8 000 Kč měsíčně. Nájemné se platilo vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. V roce 2012 byt č. 1 si pronajímala paní [jméno] [příjmení], byt č. 3 byl rekonstruován (žádné vybrané nájemné), byt č. 4 obýval pan [příjmení] [příjmení] [příjmení]. V bytě č. 5 bydlela matka obou účastníků. Nebytové prostory v roce 2012 nebyly v domě zbudovány (rekonstrukce studia 2012). V roce 2013 byt č. 1 si pronajímala paní [jméno] [příjmení], byt č. 3 byl rekonstruován (žádné vybrané nájemné), byt č. 4 obýval pan [příjmení] [příjmení] [příjmení]. V bytě č. 5 bydlela matka obou účastníků. Nebytové prostory v roce 2013 byly pronajaty panu [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V roce 2014 byt č. 1 si pronajímala paní [jméno] [příjmení], byt č. 3 si pronajímal pan [příjmení], byt č. 4 obýval pan [příjmení] [příjmení] [příjmení]. V bytě č. 5 po smrti matky účastníků bydlel pan [příjmení]. Nebytové prostory v roce 2014 byly pronajaty panu [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

16. Soud dále provedl dokazování k rekonstrukci studia v částce 374 083 Kč (r. 2012), k rekonstrukci dvora domu v částce 302 946 Kč (r. 2012), k rekonstrukci bytu č. 3 v částce 474 724 Kč (r. 2012 2013), a to fakturou na čl. 326, daňovým dokladem na čl. 327, zálohovou fakturou na čl. 328, zálohovou fakturou na čl. 328 rub, daňovým dokladem na čl. 329, daňovým dokladem na čl. 329 rub, položkovým rozpočtem na čl. 330, fakturou na čl. 330 rub, fakturou na čl. 331, cenovou nabídkou na čl. 331 rub, fakturou na čl. 332, fakturou na čl. 332 rub, objednávkou [anonymizována dvě slova] na čl. 333, objednávkou na čl. 333 rub, fakturou na čl. 334, cenovou nabídkou na rekonstrukci koupelny čl. 334 rub, fakturou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], příjmové pokladní doklady na čl. 336 rub, soupisem prací na čl. 337-338, cenovou nabídkou na čl. 338 rub, předávacím protokolem [právnická osoba] [webová adresa] na čl. 339, dodací list na čl. 339 rub, účtenky na čl. 340, faktura na čl. 341, prodejka na čl. 341 rub, účtenky na čl. 341, daňový doklad na čl. 342 rub, prodejka na čl. 343, faktury [anonymizována dvě slova] na čl. 343 a 344, daňový doklad [anonymizováno] na čl. 344 rub faktura [právnická osoba] na čl. 345, příjmové doklady na čl. 345 rub, paragon na čl. 346, fotokopie účtenek na čl. 378 a 379, ze kterých bylo prokázáno, že v uvedených letech byly provedeny rekonstrukce za celkovou částku 1 151 753 Kč (tedy za života matky obou účastníků, přičemž s výnosy z nájemného v domě hospodařila podle tvrzení žalobkyně na čl. 58 dědického spisu matka obou účastníků). Ke dni úmrtí matky účastníků činil zůstatek na sporožirovém účtu matky částku 24 112 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12.3.2015 č.j. 13D 26/2014 – 111).

17. Z přehledu hospodaření v domě [adresa] v letech 2012 až 2014 a z provedených důkazů pod bodem 15 soud zjistil, že od 1.1.2012 do 26.11.2012 (datum výpovědi plné moci ze strany žalobkyně) bylo na nájemném za byt č.1 a č. 4 (v ostatních bydleli účastníci a matka účastníků, v bytě č. 3 a ve studiu probíhala rekonstrukce) vybráno celkem 210 000 Kč. Na rekonstrukci studia bylo do 26.11.2012 vynaloženo celkem 361 752 Kč (část rekonstrukce probíhala i po tomto datu), na rekonstrukci dvorku celkem 302 946 Kč (rekonstrukce proběhla do 26.11.2012) a na rekonstrukci bytu č. 3 částka 150 516 Kč (část rekonstrukčních prací probíhala i po 26.11.2012). Výnos z nemovitosti od 1.1.2012 do 26.11.2012, kdy dům na základě plných mocí obou účastníků obhospodařovala jejich matka (bez nákladů na provoz domu jako energie aj.), činil – 605 214 Kč (ztráta).

18. Z přehledu hospodaření v domě [adresa] v letech 2012 až 2014 a z provedených důkazů pod bodem 15 soud zjistil, že od 27.11.2012 do 20.12.2013 (úmrtí matky obou účastníků) bylo na nájemném vybráno celkem 232 000 Kč (byt č. 1 byl od července do prosince 2013 neobsazený, v bytě 3 probíhala rekonstrukce, v bytě č. 5 hradila matka symbolické dobrovolné nájemné 3 000 Kč/měsíčn a studio bylo pronajato od června 2013). Na rekonstrukci studia bylo od 27.11.2012 do 20.12.2013 vynaloženo celkem 12 331 Kč, na rekonstrukci bytu č. 3 pak 324 208 Kč.

19. Z přehledu hospodaření v domě [adresa] v letech 2012 až 2014 a z provedených důkazů pod bodem 15 soud zjistil, že od 21.12.2013 do 6.11.2014 bylo na nájemném vybráno celkem 425 726 Kč, rekonstrukce nebyly prováděny žádné. Ke dni úmrtí matky účastníků činil zůstatek na sporožirovém účtu matky částku 24 112 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12.3.2015 č.j. 13D 26/2014 – 111), zůstatek si účastníci rozdělili rovným dílem.

20. Takto provedené dokazování soud doplnil, viz níže. Soud omezil dokazování na dobu od 21.12.2013 (den po úmrtí matky obou účastníků) do 6.11.2014 (den nápadu žaloby):

21. Po smrti matky obou účastníků dne 20.12.2013 založil žalovaný účet u [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], číslo [bankovní účet], na který přijímal platby nájemného a ze kterého realizoval výdaje na dům. Dále používal účet u společnosti [anonymizováno] č. ú. [bankovní účet]. Od 6.11.2014 pak polovinu výnosů zasílal vždy žalobkyni, což žalobkyně v řízení nesporovala. (Výpis z účtu [bankovní účet], č. 1/ 2014 na čl. 465, Výpis z účtu č. [bankovní účet], č. výpisu 2/ 2014 na čl. 466, Výpis z účtu č. [bankovní účet], č. výpisu 3/ 2014 na čl. 466 rub, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za období 4/ 2014 na čl. 467, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za květen 2014 na čl. 468, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za 6/ 2014 na čl. 469, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za období 7/ 2014 na čl. 469 rub, Výpis z účtu č. [bankovní účet], č. výpisu 8/ 2014 na čl. 470 rub, Výpis z účtu č. [bankovní účet], č. výpisu 9/ 2014 na čl. 471, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za období 10/ 2014 na čl. 471 rub až 472, Výpis z účtu č. [bankovní účet] za období 11/ 2014 na čl. 472 rub, dokument č. 33 z přehledu vyúčtování, je to výpis z [anonymizována dvě slova] od 13. 1. 2014, Výpis z účtu [anonymizováno], č. ú. [bankovní účet] na čl. 473 až 475). Zůstatek na bankovním účtu u [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], číslo [bankovní účet] byl vypořádán v srpnu 2019 tak, že si účastníci rozdělili zůstatek rovným dílem (výpis z [anonymizována dvě slova] za srpen 2019, kdy došlo k vypořádání účtu a žalobkyni bylo zasláno 38 210 Kč dne 20. 12. 2019).

22. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 15.7.2016 č. 2120-040- 2016 soud zjistil, že roční nájemné (v roce 2016 bez bytů užívaných účastníky) spočítané výnosovou metodou by činilo 797 040 Kč, odhadované náklady pak činí 40%, tedy roční výnos z pronájmu by činil 478 224 Kč, z toho by roční výnos pro žalobkyni měl činit 239 112 Kč (kalkulováno pro 2014 i pro rok 2016), pro dobu cca 10 měsíců (21.12.2013 až 6.11.2014) měl činit 199 260 Kč.

23. U bytu č. 1, který si pronajala paní [příjmení], o výměře 67m2 žalobkyně požadovala polovinu výnosu, který podle jejích kalkulací měl činit částku 12 060 Kč měsíčně (počítala však s výnosovým nájemným, zjištěným ze znaleckého posudku). Žalovaný předložil nájemní smlouvu s paní [jméno] [příjmení] ze dne 1.12.2013, ta byla uzavřena ještě matkou obou účastníků, avšak po vypovězení plné moci ze strany žalobkyně. Tato smlouva zněla na měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč. Za období od 21.12.2013 do 6.11.2014 tato nájemkyně zaplatila na nájemném celkem 90 000 Kč, což soud zjistil z výpisu z účtu [anonymizováno] č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2012 do 18. 11. 2014 – platby po 9 000 Kč ve dnech 17.1.2014, 18.2.2014, 20.3.2014, 15.4.2014, 20.5.2014, 18.6.2014, 16.7.2014, 14.8.2014, 12.9.2014, 16.10.2014).

24. U bytu č. 3, který měl pronajatý pan [příjmení], o výměře 67m2 žalobkyně požadovala polovinu výnosu, který podle jejích kalkulací měl činit částku 12 060 Kč měsíčně (počítala však s výnosovým nájemným, zjištěným ze znaleckého posudku). Žalovaný předložil nájemní smlouvu s panem [jméno] [příjmení] ze dne 1.12.2013 (tato smlouva však byla uzavřena matkou účastníků po vypovězené plné moci ze strany žalobkyně), ze které zjistil, že pan [jméno] [příjmení] je nájemcem bytu č. 3 za nájemné, které mělo činit 11 000 Kč, Za období od 21.12.2013 do 6.11.2014 tento nájemce zaplatil na nájemném celkem 110 000 Kč, což soud zjistil z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova], č. ú. [bankovní účet] za období 18. 1. 2014 – 18. 11. 2014 – platba 11 000 Kč 11.6.2014, 8.7.2014, 14.8.2014, 18.9.2014, 17.10.2014, příjmový pokladní doklad ze dne 28. 1. 2014, 1. 4. 2014 a 7. 5. 2014 pod dokument 32 a – v hotovosti zaplaceno 55 000 Kč)

25. U bytu č. 4, který měl pronajatý pan [příjmení], o výměře 82m2, žalobkyně požadovala polovinu výnosu, který podle jejích kalkulací měl činit částku 14 760 Kč měsíčně (počítala však s výnosovým nájemným, zjištěným ze znaleckého posudku). Žalovaný předložil nájemní smlouvu s panem [příjmení] [příjmení] [příjmení] ze dne 10.1.2002, který si původně pronajal jiný byt a později se přesunul do rekonstruovaného bytu č. 4 Nová nájemní smlouva soudu předložena nebyla, nájemné však činilo 10 500 Kč měsíčně. Za období od 21.12.2013 do 6.11.2014 tento nájemce zaplatil na nájemném celkem 115 500 Kč, což soud zjistil z výpisu z účtu [anonymizováno] č. l. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2012 do 18. 11. 2014 – platby po 10 500 Kč 7.1.2014, 6.2.2014, 6.3.2014, 8.4.2014, 6.5.2014, 6.6.2014, 8.7.2014, 6.8.2014, 8.9.2014, 7.10.2014, 6.11.2014).

26. U bytu č. 5, který do své smrti obývala matka obou účastníků, a po její smrti pan [příjmení], o výměře o výměře 67m2 žalobkyně požadovala polovinu výnosu, který podle jejích kalkulací měl činit částku 12 060 Kč měsíčně (počítala však s výnosovým nájemným, zjištěným ze znaleckého posudku). Žalovaný předložil poslední vůli matky obou účastníků na čl. 365, kdy si přála, by po její smrti bylo umožněno bydlet panu [příjmení] v předmětném bytě za částku 3 000 Kč měsíčně. Za období od 21.12.2013 do 6.11.2014 tento nájemce zaplatil na nájemném celkem 30 000 Kč, což soud zjistil z výpisu z účtu [anonymizováno] č. l. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2012 do 18. 11. 2014 – platby po 3 000 Kč 20.1.2014, 10.3.2014 (2x 3 000), 5.5.2014 (2x 3 000), 24.7.2014 (2x 3 000) a 5.11.2014 (3x 3 000).

27. U tzv. studia (atelier), který měli pronajatí pánové [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], o výměře 86m2 žalobkyně požadovala polovinu výnosu, který podle jejích kalkulací měl činit částku 15 480 Kč měsíčně (počítala však s výnosovým nájemným, zjištěným ze znaleckého posudku). Žalovaný předložil nájemní smlouvou s nájemci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 1.3.2013 (tato smlouva však byla uzavřena na straně pronajímatele výlučně žalovaným) na pronájem studia za 8 000 Kč měsíčně. Za období od 21.12.2013 do 6.11.2014 tito společní nájemci zaplatili na nájemném celkem 109 907 Kč (mělo být zaplaceno pouze 80 000 Kč), což soud zjistil z výpisu z účtu [anonymizováno] č. l. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2012 do 18. 11. 2014 – 6.1.2014 platba 7 007 Kč, 29.1.2014 9 500 Kč, 3.2.2014 5 800 Kč, 7.3.2014 9 500 Kč, 16.4.2014 7 500 Kč, 22.4.2014 5800 Kč, 27.5.2014 7 500 Kč, 28.5.2014 7 500 Kč, 18.7.2014 15 000 Kč, 1.9.2014 15 000 Kč, 4.11.2014 7 500 Kč.

28. Celkem bylo na nájemném za dobu od 21.12.2013 do 6.11.2014 vybráno 455 407 Kč. Žalobkyně za tuto dobu požadovala cca 664 200 Kč (10 x 66 420 Kč).

29. Žalovaný za předmětné období (21.12.2013 do 6.11.2014) doložil náklady v celkové výši 40 712,53 Kč. Žalovaný zakoupil zámek a kufřík na nářadí v částce 4 438,53 Kč (dokument č. 30l - účtenka z [název] [země] ve výši 4 438 Kč); zaplatil poplatek za komunální odpad za dům ve výši 4 020 Kč (dokument 31b - poplatek za komunální odpad za období od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014 ve výši 4 020 Kč); daň z nemovité věci za r. 2014 ve výši 4 755 Kč (č. l. 31b složenka k dani z nemovitostí ve výši 4 755 Kč); platbu pojistného za pojištění domu ve výši 12 597 Kč (Pojistná smlouva o pojištění bytového domu [anonymizováno] na čl. 464, Pojistka k pojistné smlouvě [číslo] od [anonymizováno] na čl. 463, dokument 31d úhrada pojistného ze smlouvy [číslo] v částce 12 597 Kč), revize plynových kotlů a zařízení za rok 2014 v částce 5 360 Kč za všechny jednotky (dokument 31e servisní protokol z 12. 9. 2014 na kotle, servisní protokol 187/9 2014, 190/9 2014, 188/9 2014, 190 nečitelné/09/ 2014, 191/9 2014 – č. 31s). Dále žalovaný zakoupil instalační materiál (rozvod vody) v částce dohromady 1 114 Kč (2x účtenky ze [právnická osoba] na čl. 462), materiál pro opravu a běžné výměny, jako baterie, žárovka, zářivka, vruty, tlačítko na WC, sifon za 4 428 Kč (31 f účtenka z [název] ze dne 2. 3. 2014, účtenka [název], dokument 31 g z 11. 1. 2014, dokument 31 h účtenka [název] z 17. 10. 2014 a z 12. 4. 2014, výpis z účtu [anonymizováno] č. l. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2012 do 18. 11. 2014) a zaplatil elektřinu za společné prostory domu ve výši 4 000 Kč (faktura [anonymizováno] na čl. 455 – přízemí, faktura od [anonymizováno] na čl. 451, faktura od [anonymizováno] na čl. 452, faktura [anonymizováno] na čl. 453)

30. Dále soud provedl důkazy - dokument 30 e, pojistné za období 19. 1. 2013 – 18. 1. 2014 ve výši 11 295 Kč; tento se však nevztahoval k přijatým platbám nebo výdajům uskutečněným v období 21.12.2013 až 6.11.2014, faktura [anonymizována čtyři slova] vystavenou na [celé jméno žalobkyně] na č. l. 31 d vyúčtování v částce 14 193 Kč, (platby za odběr vody byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování), faktura [anonymizována dvě slova] na č. l. 31 k vyúčtování na částku 15 768 Kč (platby za odběr plynu byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování), dokument na č. l. 31 m vyúčtování, faktura [anonymizována dvě slova] na částku 1 039 Kč, Faktura za zemní plyn od [právnická osoba], na čl. 450 (platby za odběr plynu byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování), dokument na č. l. 31 m vyúčtování, [právnická osoba], faktura na částku 3 468 Kč (platby za odběr plynu byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování), dokument 32 d faktura vystavená [celé jméno žalobkyně], vodné a stočné za leden – březen 2014, [jméno] [příjmení] za leden – březen 2014 (platby za odběr vody byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování), faktura vystavená [titul] [příjmení] za leden – březen, duben – červen 2014, [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] leden – březen, [příjmení] [příjmení] leden – březen 2014, [příjmení] [anonymizováno] duben – červen 2014, [jméno] [příjmení] duben – červen 2014, [celé jméno žalobkyně] duben – červen 2014, [jméno] [příjmení] červenec – září 2014, [jméno] [příjmení] vodné a stočné za červenec – září 2014, [celé jméno žalobkyně] vodné a stočné za červenec – září 2014, [příjmení] [jméno] vodné a stočné červenec – září 2014, Faktura [anonymizována čtyři slova] na čl. 449, Faktura od [anonymizována čtyři slova] na čl. 459, Faktura od [anonymizována čtyři slova] na čl. 460, Faktura od [právnická osoba], na čl. 461 (platby za odběr vody byly průběžně vypořádány, proto nevstupují do vyúčtování). Dále dokument 30 a - faktura za elektřinu vystavená na [titul], [jméno] [příjmení] a faktura za elektřinu vystavená na [titul]. [jméno] [příjmení] 15. 1. 2014 na odběrné místo kancelář [ulice], faktura za elektřinu č. l. 31 l na částku 746 Kč, tyto se však nevztahují k předmětnému období; dále soud provedl důkaz, fakturou od [anonymizováno] na čl. 454 (stanovení záloh na platbu elektrické energie za byt obývaný p. [příjmení]), fakturou za elektřinu na čl. 456 (tato se však vztahuje na období od 6.2.2015), fakturou za elektřinu od [právnická osoba] na čl. 457 (tato se však vztahuje na období od 6.2.2015), fakturou za elektřinu od [právnická osoba] na čl. 458 (tato se však vztahuje na období od 6.2.2015).

31. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: dne 6.6.2002 darovací smlouvou převedla matka obou účastníků nemovitosti - [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek] na účastníky (sourozenci), na každého ½ spoluvlastnického podílu. Zároveň si od nich nechala udělit plné moci, které ji opravňovaly k uzavírání, resp. prodlužování nájemních smluv v domě a k uzavírání smluv týkajících se opravy a údržby domu a zadávání stavebních prací. Za svého života matka žalobkyně podala žalobu vůči žalobkyni o vrácení daru, když ji odůvodnila tím, že se žalobkyně o ni nezajímá, nedovoluje jí setkávat se s vnuky a nechová se k ní v souladu s dobrými mravy tak, jak by se dcera měla chovat k matce. Nato žalobkyně dne 26.11.2012 odvolala plnou moc udělenou matce k obhospodařování domu. Před svou smrtí matka sepsala nedatovanou (neplatnou) závěť, jíž dceru (=žalobkyni) vydědila. V průběhu dědického řízení žalobkyně dědictví po matce neodmítla, uplatila svou tvrzenou pohledávku na výnos z nájmu domu od roku 2012 do smrti matky (20.12.2013) ve výši 2 268 000 Kč. Tato pohledávka nebyla v dědickém řízení vypořádána. Ke dni úmrtí matky účastníků činil zůstatek na sporožirovém účtu matky částku 24 112 Kč, který si účastníci rozdělili rovným dílem.

32. Za dobu od 21.12.2013 do 6.11.2014 žalovaný vybral na nájemném 455 407 Kč. Žalovaný za uvedenou dobu doložil náklady vynaložené na společnou nemovitost v celkové výši 40 712,53 Kč (pojistné domu, platba za komunální odpad, daň z nemovitosti, revize plynových spotřebičů, elektřina ve společných prostorách a nutné drobné opravy), platby za odběr vody a plynu byly průběžně vypořádávány s nájemci předmětných bytových a nebytových jednotek. (Skutečný) zisk z pronájmu společné nemovitosti tedy za dobu od 21.12.2013 do 6.11.2014 činil 414 694,47 Kč. Z toho na podíl žalobkyně připadá 207 347, 235 Kč, tedy po zaokrouhlení 207 347 Kč.

33. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených důkazů zcela spolehlivě zjistil skutkový stav rozhodný pro právní posouzení věci a rozhodnutí.

34. Matka obou účastníků jim za svého života darovala nemovitost (činžovní dům) na lukrativní adrese s tím, že tuto bude obhospodařovat sama, k čemuž si od nich nechala vystavit plné moci. Jak matka ve své žalobě na dceru uvedla, do roku 2007 byly vztahy s dětmi bezproblémové. Poté se postupně začaly zhoršovat, až dcera (=žalobkyně) zakazovala matce stýkat se vnoučaty, z provedených důkazů vyplynulo, že matka se poznala pouze s vnučkou [jméno], s ostatními vnuky ne, přestože všichni bydleli ve společném domě a žádná fyzická překážka nebránila tomu, aby se mohli jako širší rodina stýkat. Žalobkyně dne 26.11.2012 vypověděla udělenou plnou moc matce, matka se vůči žalobkyni domáhala prostřednictvím soudního řízení odvolání datu a v závěti, která nakonec byla neplatná pro neuvedení data sepsání, ji vydědila. I po odvolání plné moci ze strany žalobkyně matka uzavřela nájemní smlouvy na bytové jednotky s paní [příjmení], s panem [příjmení] Nájemní smlouva s panem [příjmení] byla uzavřena již v roce 2002. Ve zbývajícím bytě do své smrti bydlela sama se svým partnerem panem [příjmení]. Pokud žalobkyně namítala neplatnost těchto nájemních smluv, a požadovala po žalovaném to, co by mohla získat (náhrada škody), pak v tomto rozsahu není žalovaný nijak aktivně legitimován, protože on případnou neplatnost nájemních smluv nijak nezavinil. K tíži žalovaného by pak mohlo pouze jít respektování závěti matky (která nakonec byla shledána neplatnou), s tím, že ponechal podle přání své matky po její smrti obývat její byt panem [příjmení] za symbolické nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Rovněž by k tíži žalovaného mohlo jít uzavření nájemní smlouvy na pronájem tzv. atelieru, když však žalovaný rovněž respektoval přání matky, aby část tohoto prostoru mohl využívat její partner pan [příjmení] (architekt) za symbolické nájemné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně požadovala za tyto prostory nájemné, které by mohla dosahovat v hypotetické výši, avšak ponížené o náklady, které znalec [titul] [celé jméno znalce] odhadl na 40% z ceny nájemného (15 480 x 0,6 = 9 288 Kč). Ve skutečnosti však na nájemném za tyto prostory bylo v době od 21.12.2013 do 6.11.2014 zaplaceno 109 907 Kč, náklady činily odhadem sedminu z nákladů (sedm jednotek), tj. 5 816 Kč, zisk z prostoru byl cca 10 532 Kč měsíčně, což je víc, než žalobkyně požadovala.

35. Podle ust. § 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že mj. rodina (= i sourozenci), rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany. Podle ust. § 2 odst. 3 o.z. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Soud má tedy za to, že pokud žalovaný respektoval přání své matky vyjádřené v její závěti, tak toto mu nijak nemůže jít k tíži.

36. Soud se mohl zabývat pouze obdobím od 21.12.2013 do 6.11.2014, když za dobu od 27.11.2012 do 20.12.2013 tento mohl řešit pouze z titulu dědické sukcese. V rámci dědického řízení tato pohledávka projednána nebyla, dědické řízení skončilo uzavřením dědické dohody. Nalézací soud sám není oprávněn rozhodnout o tom, kdo a v jakém rozsahu tuto pohledávku (dluh) nabyl (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 4 Ads 77/2007).

37. Soud postupoval v části podle úpravy § 137 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to do doby 31.12.2013 a v části podle ust. § 1115 a násl. o.z. (doba od 1.1.2014 do 6.11.2014). V době do 31.12.2013 při rozhodování o hospodaření se společnou věcí (domem) platil princip majorizace. Avšak v době od 21.12.2013 do 31.12.2013 žádné rozhodnutí přijato nebylo, žádné náklady realizovány nebyly, ani žádné příjmy. Proto má soud za to, že zabývat se touto otázkou je v souzeném případě pouze teoretické.

38. Co se týče období od 1.1.2014 do 6.11.2014, pak platí úprava podle ust § 1115 a násl. o.z. Podle ust. § 1118 o.z. platí že spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Každý spoluvlastník má právo vědět, jakým způsobem bylo s věcí náležející do spoluvlastnictví nakládáno, jaké plody a užitky věc ve spoluvlastnictví poskytla, jaké náklady byly či musely být na věc vynaloženy z důvodu jejího zachování, oprav, udržování, placení daní a poplatků apod. Nedojde-li mezi spoluvlastníky k dohodě o tom, co je či není nutným výdajem společné věci v rámci rozhodování o společné věci, musí o této skutečnosti rozhodnout soud. I spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu dle § 1136 o.z., musí vynaložené náklady vyúčtovat tak, aby bylo možno určit jemu náležející poměrnou část této náhrady a nutných nákladů. Podle ust. § 1120 odst. 1 o.z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů.

39. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že užitkem ze společné věci je výnos nájemného z pronájmu bytových a nebytových jednotek v předmětném domě. Na platbu nájemného v době od 1.11.2014 do 6.11.2014 žalovaný obdržel 455 407 Kč. Pokud žalobkyně uvedla, že by mohl obdržet více, kdyby nájemní smlouvy byly uzavřeny za nájemné vypočítané znalcem, pak nájemní smlouvy v zastoupení účastníků (i po vypovězení plné moci ze strany žalobkyně), uzavírala matka obou účastníků v roce 2013 (kromě jediné). Nárok na náhradu škody by pak musel být projednán v dědickém řízení po matce a nelze bez dalšího uzavřít, že žalovaný je odpovědný za případnou škodu, kterou matka uzavíráním nájemních smluv žalobkyni hypoteticky způsobila. Jak soud uvedl výše, žalovaný by mohl odpovídat pouze za hypotetickou škodu, kterou by mohl žalobkyni způsobit uzavřením nájemní na nebytový prostor – zde opět respektoval přání své matky a část prostoru pronajal za netržní nájemné jejímu partnerovi [titul]. [příjmení]. Ve skutečnosti však z pronájmu ateliéru realizoval zisk vyšší než žalobkyně požadovala.

40. Co se týče nákladů v době od 1.1.2014 do 6.11.2014, pak žalovaný (bez souhlasu žalobkyně) zaplatil poplatek za komunální odpad za dům ve výši 4 020 Kč (povinnost stanovena zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jehož výše je pak realizována vyhláškou hl.m. Prahy), daň z nemovité věci za r. 2014 ve výši 4 755 Kč (povinnost stanovena zákonem č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitých věcí), platbu pojistného za pojištění domu ve výši 12 597 Kč (pojistná smlouva uzavřena 20.12.2012 – tedy před odvoláním plné moci, ze strany žalobkyně), revize plynových kotlů a zařízení za rok 2014 v částce 5 360 Kč za všechny jednotky (povinnost dána vyhláškou č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení), zaplatil zálohy na elektřinu za společné prostory domu a kočárkárnu ve výši 4 000 Kč (tento výdaj soud považuje za nutný, jinak by část domu byla odpojena od elektrické energie), a drobné opravy ve výši 9 980,53 Kč (oprava vody, oprava WC, výměna žárovek, zářivek, šroubky) – tyto náklady jsou i dle posouzení soudu náklady nutnými na řádnou údržbu domu a realizaci zisku ze společné věci. Podíl žalobkyně na vypořádání zisku pak odpovídá výši jejího spoluvlastnického podílu ve výši ½. Zisk žalobkyně před zdaněním (na který má prokazatelně právo) tedy činí za dobu od 1.1.2014 do 6.11.2014 částku 207 347 Kč, kterou je jí povinen žalovaný (=bratr) vydat. Žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala, proto soud se splatností nároku zabýval jen z hlediska posouzení žaloby, zdali je actio nata. S ohledem na skutečnost, že není stanovena žádná doba, kdyby spoluvlastník měl vyhotovovat vyúčtování, je rozhodným okamžikem i podání žaloby na soud, a tímto dnem se pohledávka stává dospělou. Soud proto přiznal žalobkyni ve výroku I. částku 207 347 Kč jako její podíl na užitku ze společné věci za dobu od 21.12.2013 do 6.11.2014. Ve zbylé části musel žalobu jako nedůvodnou nebo neoprávněnou (doba před 20.12.2013) zamítnout.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení více úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 243 592,50 Kč, přičemž tato částka představuje 65,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,66 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 17,34 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 195 560 Kč sestávající z částky 13 100 Kč za každý z 23 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření, písemné podání dne 19.11.2015, písemné podání dne 29.4.2016, písemné podání dne 5.6.2017, písemné podání dne 1.8.2017, písemné podání dne 11.6.2018, písemní podání dne 22.10.2018, písemné podání dne 20.5.2019, písemné podání dne 11.2.2020, písemné podání 17.8.2020, písemné podání 17.3.2021, písemné podání 16.6.2021, účast na jednání dne 18.9.2015, 16.3.2016, 24.4.2018, 24.4.2019, 9.10.2019, 29.11.2019, 11.3.2020, 3.12.2020, 16.6.2021, 15.12.2021) včetně 23 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., což činí dohromady 308 200 Kč. Z toho náleží žalovanému 65,32%, tedy 201 316 Kč. K tomu náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 201 316 Kč ve výši 42 276, 50 Kč.