17 C 54/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Markéty Písaříkové, Ph.D. a přísedících JUDr. Hedy Nejedlé a Mgr. Tomáše Roubala ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 69 728,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69 728,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 632 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 929 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 167,40 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 3 467 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 23 022 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou ze dne 15.1.2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 71 528,40 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 2.5.2018 uzavřel pracovní smlouvu na pozici (druh práce) programátor a operátor CNC strojů. Mzda mu měla být vyplácena do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Žalovaný však žalobci mzdu podle pracovní smlouvy nehradil a dluh na mzdě činí 16 361 Kč. V roce 2016 bylo žalobci schváleno oddlužení [soud] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno]. [příjmení] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka], žalovaný měl hradit část mzdy na účet insolvenčního správce. Za měsíc červen 2018 měl žalobce obdržet mzdu 21 009 Kč, z toho mělo být 11 669 Kč zasláno na účet insolvenčního správce a zbytek vypláceno na účet žalobce. Žalobci však bylo vyplaceno pouze 7 240 Kč, doplatek mzdy činil 2 100 Kč. Za měsíc červenec 2018 měl žalobce obdržet 21 003 Kč, na účet insolvenčního správce mělo být připsáno 11 663 Kč, na účet insolvenčního správce nebylo vyplaceno ničeho, žalobci pouze 4 137 Kč (dluh za tento měsíc činil 16 866 Kč). Za srpen a září 2018 vše byla zaplaceno řádně. Za říjen 2018 měl žalobce obdržet 21 009 Kč, insolvenčnímu správci bylo odesláno 11 487 Kč, žalobci však jen 5 611 Kč (dluh 3 729 Kč). Za listopad 2018 měl žalobce obdržet 16 767 Kč, z toho na účet insolvenčního správce mělo odejít 7 427 Kč (odešlo 11 699 Kč), na účet žalobce byl odesláno 8 840 Kč. Za prosinec 2018 měl žalobce obdržel 9276 Kč a náhradu za nemoc 4 794 Kč, na účet insolvenčního správce mělo být odesláno 4 735 Kč (odesláno 9 427 Kč), žalobci na jeho účet bylo zasláno 7 240 Kč (o 2 100 Kč méně, než měl obdržet).

2. Ke dni 18.1.2019 žalobce ukončil pracovní poměr u žalovaného způsobem podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy okamžitým zrušením ze strany zaměstnance. Kromě práva na doplacení dlužné mzdy pak žalovaný dluží žalobci odstupné podle ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce ve výši náhrady mzdy za 2 měsíce, při průměrném hodinovém výdělku 158,60 Kč. Splatnost tohoto nároku byla 15.2.2019.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že to byl naopak on, kdo okamžitě zrušil pracovní poměr podle ust. ů 55 zákoníku práce, když žalobce způsobil žalovanému škodu a přestal se dostavovat do práce. Žalovaný poskytl žalobci zaměstnaneckou půjčku ve výši 25 000 Kč, rovněž poskytovala žalobci hotovostní zálohy na mzdu (v řádech stokorun). Vyplácená mzda byla ponížena o zálohy, které žalobce od žalovaného dostával.

4. Žalobce na to uvedl, že je pravdou, že obdržel od žalovaného koncem ledna 2019 listinu označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru, ale datovanou dne 23.1.2019. Žalovaná však jím ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením nijak soudně nerozporovala, tak se má tedy za to, že toto právní jednání je právně perfektní. Od žalovaného žádnou půjčku ve výši 25 000 Kč neobdržel, a není pravdou, že by si vybíral zálohy v hotovosti (toto své tvrzení však později změnil a o částku 1 800 Kč bral žalobu zpět).

5. Na prvním jednání ve věci dne 30.9.2020 žalovaný uvedl, že vůči nároku na žalobce započítává svoji pohledávku ve výši 23 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. od 1.1.2020 až do zaplacení (z titulu dlužné zaměstnanecké půjčky) a pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 64 350 Kč, kterou měl žalobce způsobit vadným vyfrézováním PVC desek na CNC fréze.

6. Co do částky 1 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 16.11.2018 do zaplacení bylo řízení zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20.9.2021 č.j. 17C 54/2020-115, 7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž níže uvedené skutečnosti vyplynuly, jsou uvedeny kurzívou):

8. Žalobce byl u žalovaného zaměstnán jako programátor a operátor CNC strojů s nástupem od 2.5.2018 s místem výkonu práce [obec], na úvazek 1,0 s měsíční mzdou 27 500 Kč. Mzda byla splatná 15. dne následujícího měsíce na účet žalobce (pracovní smlouva ze dne 2.5.2018 na čl. 6).

9. Z výplatních pásek za měsíce květen 2018 až prosinec 2018 na čl. 7-8 soud zjistil, že za květen 2018 mělo být zaplaceno žalobci 20 186 Kč (čistá mzda), za měsíc červen 2018 21 009 Kč (čistá mzda, z toho 11 669 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce), za červenec 2018 čistá mzda 21 003 Kč, z toho 11 663 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce; za měsíc srpen 2018 čistá mzda 21 085 Kč, z toho 11 745 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce; za měsíc září 2018 čistá mzda 20 827 Kč a z toho 11 487 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce; za měsíc říjen 2018 čistá mzda 21 009 Kč, z toho 11 669 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce; za měsíc listopad 2018 čistá mzda 16 767 Kč, z toho 7 427 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce; za měsíc prosinec 2018 čistá mzda 9 278 Kč a nemocenská 4 797 Kč, z toho 9 532 Kč mělo být zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč na účet žalobce.

10. Dopisem ze dne 17.1.2019 žalobce okamžitě zrušil pracovní poměr u žalovaného s tím, že mu nebyla vyplacena část mzdy za 5/ 2018, 9/ 2018, 11/ 2018 a 12/ 2018 (okamžité zrušení pracovního poměru na čl. 10 s dodejkou na čl. 12); okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalovanému doručeno dne 18.1.2019.

11. Na to reagoval žalovaný tak, že zaslal žalobci dne 23.1.2019 okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že mělo dojít k nespecifikovanému hrubému porušení pracovní smlouvy, a navíc žalovaný požadoval úhradu zaměstnanecké půjčky ve výši 25 000 Kč a náhradu škody ve výši 64 350 Kč (okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 23.1.2019 na čl. 30).

12. Z knihy docházky na čl. 36-38 soud zjistil, že žalobce si dne 25.10.2018 vzal zálohu v hotovosti 600 Kč, 5.11.2018 opět 600 Kč, 16,11, 2018 500 Kč a dne 8.12.2018 100 Kč.

13. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se sám zaučoval na CNC strojích, které byly z Číny a manuál k nim byl v čínštině. Několikrát si bral zálohy, které se psaly do knihy docházky. Co se týče půjčky, pak žádnou si od žalovaného nebral. Několikrát dostával peníze na materiál, a to v řádech tisíců, ale půjčku si nebral. Co se týče sporné zakázky pro pana [příjmení], pak pokyn dostal na papírku, byly tam písařské chyby. Co se týče tloušťky desek, pak desky byly na samostatných hromadách. Je možné, že někdo dal tenčí desku mezi ty širší a potom si toho žalobce nevšiml. Co se týče repasovaných bednění, tak někdy je problém rám, opakovaně používaný rám je někdy deformovaný a zcela rovná deska tam pak nevleze. Připustil, že několikrát do práce nedorazil, protože zaspal, nebo jel s autem pana [příjmení] do [obec], tam auto začalo hořet, musel ze svého zaplatit odtahovou službu, ale žalovaného toto vůbec nezajímalo.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je zaměstnán u žalovaného jako skladník od 13.6.2018, žalobce mu říkal, že si potřebuje půjčit od žalovaného na rekonstrukci bytu. Posléze mu řekl, že si od žalovaného půjčil 25 000 Kč na rekonstrukci bytu. Bylo to bez písemné smlouvy a bezúročně ve splátkách. Taktéž si žalobce vybíral zálohy na mzdu v hotovosti. Rovněž dostával peníze od žalovaného v hotovosti, aby dojel pro nějaký materiál.

15. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je obchodním partnerem žalovaného, odebíral od žalovaného náhradní díly na bednění a repasoval nějaké díly, když koupili starší rámy a potřebovali do nich vyfrézovat překližky. Nechávalo si u žalovaného vyfrézovat překližky, ale při betonování zjistili, že překližky jsou tenčí. Řešilo se to výměnou za překližky správné šířky.

16. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nastoupila do společnosti měsíc po žalobci, společnost patřila jejímu otci. Po svém nástupu do společnosti nákup materiálu obstarávala sama, pro materiál jezdila sama. Pracovní doba byla stanovené od 8,00 do 16,00, žalobce si posléze pracovní dobu svévolně zkracoval, jezdil na 8,30 nebo na 9,00, někdy odcházel po 15,00. Chybějící docházku si musel„ nadělat“. Půjčku mu poskytl otec, ona připravila smlouvu s tím, že se podepíše později, avšak pak žalobce nastoupil na nemocenskou a smlouva se již nepodepsala. Pokud se týče insolvence, tak až v červnu zjistili, že žalobce je v insolvenci, od té doby posílala peníze insolvenčnímu správci pravidelně (podle svého sdělení).

17. Ze zpráv o plnění oddlužení z 30.9.2018 a 31.3.2019 na čl. 43 – 48 soud zjistil, že v červnu 2018 nebylo ničeho přijato, v červenci 2018 bylo přijato 11 669 Kč, v srpnu 2018 nic, v září 2018 11 745 Kč, v říjnu 2018 11 487 Kč, v listopadu 2018 11 669 Kč, v prosinci 2018 11 669 Kč, v lednu 2019 9 427 Kč. <b>Měsíc; Mělo být placeno podle výplatní pásky; Bylo skutečně zaplaceno</b> Za červen 2018; 11 669; 11 669 Za červenec 2018; 11 663; 0 Za srpen 2018; 11 745; 11 745 Za září 2018; 11 487; 11 487 Za říjen 2018; 11 669; 11 669 Za listopad 2018; 7 427; 11 669 Za prosinec 2018; 9 532; 9 427 18. Z faktury č. 2018 ze dne 21.8.2018 vystavená [právnická osoba] na č.l. 59 soud zjistil, že za repasi 51 desek PVC Trio si žalovaný účtoval 116 113 Kč. Z proformy záloh na č.l. 60 a 61, resp. až 62 pak soud zjistil, že žalovaný u čínského dodavatele kupoval 1 desku PVC o tloušťce 16 mm a rozměrech 120 x 270mm za 40,3 USD, desku o tloušťce 16 mm a rozměrech 120 x 270mm za 45,2 USD (kurz k 19/12/2017 činil 21,7 Kč = 1 USD); tj. cca 875 Kč deska o tloušťce 16 mm a 981 Kč deska o tloušťce 18 mm. Společnost SM-BUILD posléze reklamovala špatnou tloušťku desek, která měla činit 18 mm, ale činila 16 mm (reklamace dodávky PVC desek na bednění Peri Trio na č.l. 63, fotodokumentace z Whatsapp na č.l. 64-67). Z fotokopie papírového zadání na č.l. 73, jímž byly žalobci zadány rozměry, soud zjistil, že rozměry jsou uvedeny v cm a mm, aniž by byla připojená jednotka délky a jsou zaměňovány cm za mm. Pokud by soud přijal skutečnost, že všech 51 desek bylo již nepoužitelných a vždy byly použity pouze celé desky, pak tvrzená škoda mohla činit 44 625 Kč (51x 875 Kč). Z výslechu bývalého jednatele žalované, [jméno] [příjmení], soud zjistil, že v roce 2018 v Číně koupil CNC stroj, hledal operátora. Žalobce byl šikovný, stroj se musel naprogramovat a deska správně umístit. Desky jsou umístěné v balících, kdo je chce použít, musí si vzít metr /šupleru a desku přeměřit. Svědek uvedl, že ručně psanou listinu na čl. 73 napsal on, jedná se o čisté rozměry, žalobce si k uvedeným rozměrům musel ještě připočítat šířku rámu, i podle rozměrů měl poznat, o jaký typ bednění se jedná (trio/domino). Co se týče půjčky 25 000 Kč, pak uvedl, že peníze vybral a poskytl je žalobci, na dohodu o splácení si nevzpomněl, ani neuvedl, kdy měla být žalobci půjčka poskytnuta, jestli před dobou, kdy došlo k reklamaci 51 desek nebo poté. Co se týče náhrady škody, pak žalobci řekl, že peníze po něm nechce, že si to vykompenzují jinak, že mu dá občas méně.

19. Strany se neúspěšně pokoušely před podáním žaloby dohodnout (E-mailová komunikace na č.l. 39-40), žalovaný oznámil, že má za žalobcem pohledávku ve výši 89 350 Kč. Před podáním žaloby zaslala právní zástupkyně žalovanému předžalobní upomínku na čl. 9, doručenou dne 5.11.2019 (doručenka datové zprávy na čl. 11).

20. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobce dne 2.5.2018 uzavřel pracovní smlouvu na pozici (druh práce) programátor a operátor CNC strojů. Mzda činila 27 500 Kč a měla být vyplácena do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Za měsíc červen 2018 měl žalobce obdržet mzdu 21 009 Kč, z toho mělo být 11 669 Kč zasláno na účet insolvenčního správce a 9 340 Kč vyplaceno na účet žalobce. Žalobci však bylo vyplaceno pouze 7 240 Kč, dluh mzdy činil 2 100 Kč (tzv. negativní tvrzení se neprokazuje). Za měsíc červenec 2018 měl žalobce obdržet 21 003 Kč, na účet insolvenčního správce mělo být připsáno 11 663 Kč, na účet insolvenčního správce nebylo vyplaceno ničeho, žalobci mělo být vyplaceno 9 340 Kč, ale zasláno pouze 4 137 Kč (dluh za tento měsíc činil dohromady 16 866 Kč). Za srpen a září 2018 vše byla zaplaceno řádně. Za říjen 2018 měl žalobce obdržet 21 009 Kč, insolvenčnímu správci bylo odesláno 11 487 Kč, žalobci však jen 5 611 Kč místo 9 340 Kč (dluh 3 729 Kč). Za listopad 2018 měl žalobce obdržet 16 767 Kč, z toho na účet insolvenčního správce mělo odejít 7 427 Kč (odešlo 11 699 Kč - přeplatek), na účet žalobce byl odesláno 8 840 Kč. Za prosinec 2018 měl žalobce obdržet 9 276 Kč a náhradu za nemoc 4 794 Kč, na účet insolvenčního správce mělo být odesláno 4 735 Kč (odesláno 9 427 Kč), žalobci na jeho účet bylo zasláno 7 240 Kč (o 2 100 Kč méně, než měl obdržet). Na zálohách v hotovosti, které nejsou nijak zúčtovány ve výplatních páskách, žalobce obdržel 1 800 Kč. Dlužná čistá mzda za měsíce červen 2018 až prosinec 2018 činí částku 14 561 Kč. Žalobce pak dne 18.1.2019 ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

21. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byl zcela spolehlivě objasněn skutkový stav věci nutný pro její rozhodnutí.

22. Po právní stránce soud vycházel ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění poslední novely č. 206/2017 Sb.. Mezi účastníky řádně vnikl pracovní poměr podle ust. § 33 a násl. zákoníku práce na dobu neurčitou. Dopisem ze dne 17.1.2019 žalobce okamžitě ukončil pracovní poměr způsobem předpokládaným ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když mu žalovaný jako zaměstnavatel nevyplatil část mzdy (14 561 Kč v čistém) do 15. dní od jejich splatnosti (náhradní lhůta). Předmětem tohoto řízení nebylo přezkoumávání (ne) platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru učiněné žalobcem, protože podle výslovné úpravy v ust. § 72 zákoníku práce platí, že neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Toto právní jednání, kterým žalobce okamžitě zrušil pracovní poměr u žalovaného, bylo doručeno žalovanému dne 18.1.2019, tedy od tohoto okamžiku běžela dvouměsíční prekluzivní lhůta, ve které bylo možné se domáhat u soudu vyslovení případné neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalobce. Žalovaný však takto nepostupoval, zaslal žalobci pouze svoji verzi okamžitého zrušení pracovního poměru bez jakéhokoliv skutkového odůvodnění (a contrario § 60 zákoníku práce) a tímto považoval tuto záležitost za vyřízenou.

23. S okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnance podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se pojí tzv. odstupné podle ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce, a to náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (dva měsíce). Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 a 351 a násl. zákoníku práce. Rozhodným kalendářním obdobím je pak podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce předcházející kalendářní čtvrtletí, tedy od 1.10.2018 do 31.12.2018. Takto zjištěný průměrný měsíční výdělek žalobce činí 27 583,70 Kč (x2). Splatnost tohoto nároku byla podle ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce v nejbližším výplatním termínu, tedy 15.2.2019.

24. Co se týče tvrzení žalovaného o nespecifikovaných srážkách ze mzdy s odkazem na nedoložené tvrzení o zaměstnanecké půjčce či náhrady škody, pak pro tento případ se plně uplatní ust. § 144a odst. 2,3,4 zákoníku práce, když se zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy (taková dohoda uzavřena nebyla). Odchýlí-li se smluvní strany od zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2, nepřihlíží se k tomu. Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. K tomu Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 21 Cdo 238/2019 uvádí, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. V souzeném případě žalovaný (ani žalobce) nic netvrdili o tom, že by byla mezi nimi uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy.

25. V souzené věci se tedy žalobci podařilo prokázat, že žalovaný mu opakovaně vyplácel mzdu v nesprávné výši, ke dni 31.12.2018 činil dluh na neuhrazené mzdě celkem 14 561 Kč (v čistém, jedná se o nedoplatek čisté mzdy). Podle ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce dluží rovněž žalovaný žalobci náhradu mzdy odpovídající výpovědní době, tedy za 2 měsíce, a to v částce 55 167,40 Kč (v hrubém, z této částky se hradí zákonné odvody a zaměstnanci se posílá pouze tzv. čistá mzda).

26. Soud se zabýval i aktivní legitimací žalobce k podání žaloby, když bylo žalobci schváleno oddlužení [soud] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno]. [příjmení] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Podle ust. § 407 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, se schválením oddlužení ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka (žalobce) a může tedy svým jménem nedoplatek mzdy u soudu vymáhat. Je však omezen právní úpravou insolvenčního zákona a je povinen zákonem stanovenou část mzdy odeslat na účet insolvenčního správce.

27. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve výši dané nařízením vlády 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení, a to den po splatnosti mzdy.

28. Ve výroku II pak soud rozhodl o nedoplatku soudního poplatku, který podle ust. § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce byl od soudního poplatku osvobozen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31.1.2020 č.j. EPR 14269/2020-10 Soudní poplatek v uvedené věci činil 3 557 Kč. Žalovaný byl neúspěšný co do 97,48% (v části 1 800 Kč vzal žalobce žalobu zpět), je tedy povinen zaplatit České republice 3 467 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně (97,48%) úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 022 Kč (100%). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 528,40 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a cestového při použití vozidla Renault Clio reg.zn. [registrační značka] [číslo], ujetých 360km a průměrnou spotřebou 4,3l benzínu na 100 km (celkem 2 012 Kč) a náhradu za ztrátu času na cestě ve výši 16 půlhodin podle § 14 odst. 3 a.t. ve výši 1 600 K.