Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

17 C 58/2022

č. j. 17 C 58/2022-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2022:17.C.58.2022.1

Citované zákony (8)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 544,32 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 544,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného školného, které byla žalovaná povinna platit právní předchůdkyni žalobkyně podle smlouvy o vzdělávání [číslo] ze dne 25. 6. 2015.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná dne 25. 6. 2015 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [název a sídlo právní předchůdkyně], smlouvu o vzdělávání [číslo]. Na jejím základě se původní věřitelka zavázala poskytovat žalované vzdělávání v oboru [obor] v dálkové formě, žalovaná se zavázala platit školné ve výši 15 000 Kč za každý byť jen započatý školní rok. Pro případ prodlení žalované s úhradou svého závazku strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 25. 6. 2015 žalovaná písemně uznala svůj dluh za školné na školní rok 2015 /2016 ve výši 15 000 Kč co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit formou 5 splátek po 3 000 Kč (pod ztrátou výhody splátek), přičemž splatnost první splátky byla stanovena na den 10. 7. 2015 a následující splátky vždy k 25. dni měsíců srpen, září, říjen a listopad. Žalovaná se současně zavázala uhradit případný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni pouze první splátku ve výši 3 000 Kč. Dopisem ze dne 24. 11. 2015 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 12 000 Kč, současně byla upozorněna, že pokud tuto neuhradí do 4. 12. 2015, bude dlužná částka vymáhána, respektive postoupena na jiného věřitele. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2013 byla pohledávka postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná uhradila žalobkyni na svůj dluh celkem částku 14 140 Kč (ve dnech 9. 9. 2016, 31. 10. 2016, 6. 12. 2016, 23. 12. 2016 vždy 2 000 Kč a ve dnech 3. 2. 2017, 27. 2. 2017 a 30. 3. 2017 vždy 2 070 Kč) Jistina dluhu tak byla žalovanou zcela uhrazena. Smluvní úrok činil celkem částku 5 684,32 Kč (vždy 0,1 % denně ze zbývající neuhrazené části jistiny, viz shora), po zohlednění částečné úhrady tak žalovaná dluží žalobkyni 3 544,32 Kč.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o vzdělávání, tj. tzv. smlouva nepojmenovaná, uzavřená dle § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované vzdělání v oboru cestovní ruch, žalovaná se zavázala zaplatit školné ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy nesplnila, když se se zaplacením školného dostala do prodlení. Byla proto povinna zaplatit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve sjednané výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. celkem 3 544,32 Kč.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 544,32 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.