17 C 71/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 72 047,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 047,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 744,84 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 044,29 Kč, s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 68 517,05 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 68 517,05 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 925,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 5. 2022 uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o úvěru k účtu č. č. účtu, jejíž součástí byly též všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 60 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 3 120 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,50 % ročně, a hradit sjednané poplatky a platby související s úvěrem a dobrovolným pojištěním schopnosti splácet úvěr. Žalovaná však své závazky neplnila řádně a včas, když uhradila pouze 36 splátek. Přes opakované upomínky nedošlo k nápravě, a proto žalobkyně využila smluvního oprávnění požadovat okamžité splacení všech závazků ze smlouvy a úvěr ke dni 19. 11. 2025 zesplatnila. Ke dni 15. 12. 2025 tak evidovala vůči žalované pohledávku v celkové výši 76 836,18 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 68 517,05 Kč, poplatků za úvěr ve výši 3 530 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 3 744,84 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 044,29 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. K výzvě soudu žalobkyně dále doplnila, že před uzavřením smlouvy ověřovala deklarované příjmy žalované prostřednictvím bankovních výpisů, které soudu doložila. Dále vycházela z lustrací žalované v registrech BRKI/NRKI a SOLUS.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování (provedené důkazy jsou uváděny kurzívou) dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 150 000 Kč s bezhotovostním čerpáním prostřednictvím účtu žalované č. č. účtu, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem 8,50 % p. a. formou 60 měsíčních splátek po 3 120 Kč, celkem tak měla vrátit 184 460,03 Kč. Sjednané RPSN činilo 8,83 %. Součástí smlouvy bylo sjednání pojistného za měsíční poplatek 150 Kč. Lhůta k čerpání úvěru byla stanovena do 23. 5. 2022. Totožné informace soud zjistil z listiny označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru, které žalobkyně žalované poskytla před uzavřením úvěrové smlouvy.

5. Z všeobecných obchodní podmínek právnická osoba (dále „VOP“) soud zjistil, že žalobkyně je podle čl. 10 bodu 1 od smlouvy, případně od její samostatně oddělitelné části, odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud banka zjistí jiné skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost klienta řádně dostát svým závazkům … Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené bankou. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li banka v oznámení o odstoupení pozdější termín.

6. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby, nepodnikatele soud zjistil, že dle čl. 9 bodu 1 písm. a) je žalobkyně pro případ porušení nebo jiná závažná skutečnost pak s přihlédnutím k jejich závažnosti oprávněna odstoupit od Smlouvy.

7. Z dokladu o čerpání úvěru soud zjistil, že k čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč došlo 20. 5. 2022. Ke dni 20. 11. 2025 činil zůstatek půjčky 68 517,05 Kč, poté došlo ke změně splátkového plánu.

8. Z periodického výpisu při pohybu ze dne 8. 6. 2022 soud zjistil, že dne 20. 5. 2022 žalobkyně zaslala 150 000 Kč na bankovní účet žalované (č. účtu), čímž došlo k čerpání úvěru v sjednané výši.

9. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu z 1. 10. 2025, vč. doručenky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou vyčíslila ke dni 30. 9. 2025 na 18 985,99 Kč. Současně ji upozornila, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude v souladu s VOP požadovat uhrazení celé vyčerpané částky úvěru. tj. uplatní zesplatnění ke dni 19. 11. 2025.

10. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2025 vč. podacího archu ze dne 27. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě 75 954,96 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy, jinak se se svým nárokem obrátí na soud.

11. Z potvrzení o podání, sdělení o nedoplatku spotřebitelského úvěru ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na nedoplatek 11 551,61 Kč s tím, že žalovaná je v prodlení již několik měsíců. Zároveň ji vyzvala k jeho úhradě do 5. 8. 2025 a účtovala 500 Kč za zaslání upomínky.

12. Z lustrace v registrech ze dne 9. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná měla pozitivní úvěrovou historii s ukončenými obchody mimo žalobkyni. U žalované není zaznamenána negativní platební historie u celkem 6 ukončených úvěrů, tj. s výsledkem nesplácení nezjištěno.

13. Z prohlášení o zdravotním stavu soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy pro účely pojištění prohlásila, že dosáhla věku 18 let, není uznána invalidní, není v pracovní neschopnosti.

14. Z reportu o průběhu schvalování úvěru soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy počítala s měsíčními příjmy žalované ve výši 50 000 Kč a s měsíčními výdaji 28 250 Kč. Žalovaná byla svobodná, bez zápisů v registrech BRKI/NRKI, SOLUS. Měsíční splátky u jiných subjektů činily 944 Kč.

15. Z výpisů z bankovního účtu žalované za období od listopadu 2021 do dubna 2022, tj. v 6 měsících předcházejících datu uzavření smlouvy, soud zjistil, že žalovaná měla příjmy v celkové výši 922 747,32 Kč, což je průměrně 153 791,22 Kč měsíčně.

16. Další navrhované důkazy soud neprováděl, když z již provedených byl spolehlivě zjištěn závěr o skutkovém stavu (sazebník KB pro občany, sazebník KB pro podnikatele).

17. Na základě shora provedeného dokazování, po zhodnocení všech důkazů jednotlivě, ale i v jejich vzájemné souvislosti, soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

22. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla v obou případech platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dostála své povinnosti předvídané § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací, přičemž po porovnání dosahovaných příjmů a výdajů žalované včetně posouzení způsobu plnění jejích dosavadních dluhů nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

23. Soud dle výše citovaných zákonných ustanovení a provedeného dokazovaní dospěl k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 20. 5. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru na částku 150 000 Kč. Uzavření smlouvy přecházelo ze strany žalobkyně splnění povinností předvídaných zákonem, pokud jde o otázku prověřování úvěruschopnosti žalované. Jak je uvedeno výše, žalobkyně verifikovala tvrzený příjem žalované náhledem na bankovní výpisy žalované, které soudu následně i předložila. Byť k výdajové stránce žalované žalobkyně soudu nepředložila např. nájemní smlouvu, má soud kalkulované měsíční výdaje ve výši 28 250 Kč za přiléhavé. Žalobkyně rovněž provedla lustrace v nejrůznějších registrech (BRKI, NRKI, SOLUS). Za významné pro závěr o úvěruschopnosti žalované považuje soud zjištění žalobkyně svědčící o pozitivní úvěrové historii žalované. Žalovaná měla v období let 2020 až 2022 sjednáno celkem šest úvěrových produktů, které ke dni podání žádosti o úvěr u žalobkyně řádně splatila, aniž by bylo evidováno jakékoli prodlení s úhradou splátek. Z těchto důvodů soud považuje podmínku řádného prověřování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně za splněnou, byť v obdobných případech soud vyžaduje také předložení listin vztahujících se k výdajové stránce žalované strany. Soud však také přihlédl k verifikovaným příjmům žalobkyně. Žalobkyně žalované vyplatila 150 000 Kč z titulu úvěrové smlouvy bezhotovostně na její bankovní účet dne 20. 5. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr splatit prostřednictvím 60 měsíčních splátek po 3 120 Kč, sjednaná úroková míra činila 8,50 % p. a. Protože žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas, vypověděla žalobkyně po předchozím upozornění smlouvu a celou nesplacenou část úvěru ke dni 19. 11. 2025 zesplatnila. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neplnila ani nadále.

24. V poměrech projednávané věci pak, vycházeje z žalobních tvrzení, není žalováno více, než co činil tzv. rámec úvěrové angažovanosti úvěrované (poskytnutá jistina, úroky, poplatky) a bylo proto na žalované, pokud chtěla být ve sporu úspěšný, aby tvrdila a prokazovala, zda a kdy uhradila úvěr (případně některou ze splátek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co sjednaného úroku i úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž oba tyto úroky žalobkyně částečně kapitalizovala.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 925,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 882 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 047,05 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 350 Kč ve výši 4 693,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.