17 C 75/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 11 918,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 918,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 918,14 Kč od 4. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 918,14 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 13. 10. 2023 došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy uzavřené mezi účastníky řízení, přičemž byl odpojen elektroměr č. C412114. K tomuto dni byl určen stav tohoto elektroměru v tarifu T1 ve výši 14 047 kWh. Při kontrole vypojeného elektroměru konané dne 16. 10. 2023 zaměstnanci žalobkyně zjistili, že měřící zařízení je připojeno i přes to, že nebyla uzavřena platná smlouva o zajištění služby distribuční soustavy a byl zjištěn odběr elektřiny. Stav elektroměru k tomuto dni činil 14 885 kWh. Žalovaný tak za období od 13. 10. 2023 do 16. 10. 2023 neoprávněně odebral celkem 0,838 MWh elektřiny. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 11 918,14 Kč, přičemž splatnost byla stanovena na 3. 12. 2023. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dopisem ze dne 17. 10. 2023 žalobkyně žalovaného informovala o neoprávněném odběru elektřiny na adrese , adresa, (dopis žalobkyně ze dne 17. 10. 2023 adresovaný žalovanému). V tomto dopise žalovaného také vyzvala k úhradě 11 918,14 Kč z titulu náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu. Dne 16. 10. 2023 žalobkyně zjistila neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, , k témuž dni činil stav elektroměru 14 885 kWh a měřil spotřebu (záznam o zjištění neoprávněného odběru elektřiny číslo zakázky 450142646 ze dne 16. 10. 2023). Žalovaný neoprávněně odebral celkem 0,838 MWh. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 11 918,14 Kč vč. nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 117 Kč (dopis žalobkyně ze dne 17. 10. 2023 adresovaný žalovanému včetně výpočtu, faktura č. 5112125590). Žalobkyně stanovila splatnost dlužné částky na den 3. 12. 2023 (výzva k úhradě náhrady škody ze dne 16. 11. 2023).

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 2) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný tím, že po skončení smluvního vztahu se žalobkyní bez právního důvodu odebíral elektřinu, přitom měl připojené měřící zařízení, které nebylo připojeno provozovatelem distribuční soustavy, naplnil podmínky neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a), písm. e) bod 2) energetického zákona, a je tak podle § 51 odst. 3 energetického zákona povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Ta byla vypočtena v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny. Dlužná částka byla žalovanému řádně vyúčtována. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že předmětnou částku uhradil, případně že smluvní vztah trval a nejednalo se o neoprávněný odběr elektřiny. To neučinil, soud proto žalobě vyhověl. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.