Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

18 C 4/2024

č. j. 18 C 4/2024-77

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-21 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH03:2025:18.C.4.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal žalobkyni nárok na vrácení částky 26 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 16. dne po upomínce. Nároky na smluvní úrok a pokutu byly zamítnuty, protože plynou z neplatné smlouvy. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 192 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Nelou Süssmilchovou ve věci žalobkyně: označení žalobkyně zastoupená advokátem označení zástupce proti žalovanému: označení žalovaného o zaplacení 41 652 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 10 400 Kč, částky 5 252 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 36 400 Kč od 18. 1. 2024 do 15. 8. 2024 ve výši 14,75 % p.a., zákonného úroku z prodlení z částky 10 400 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p.a., zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou ze dne 17. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 41 652 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno uzavřené prostřednictvím webových stránek anonymizováno uzavřela se žalovaným dne 14. 9. 2023 smlouvu č. anonymizováno. Žalovaný měl na základě této smlouvy žalobkyni zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením úvěru, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru na základě upomínky ze dne 17. 1. 2024. Po žalovaném se nyní domáhá shora uvedené částky, která sestává z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 10 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 252 Kč (0,1 % p.d. z každý den prodlení od 18. 1. 2024 do data předžalobní výzvy 7. 8. 2024). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala v dostupných databázích a dále vycházela z prohlášení klienta a jím předložených dokladů, ze kterých vyplývají jeho příjmy a výdaje. Vycházela z výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji při zohlednění rezervy, která se musela rovnat minimálně životnímu minimu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně eviduje žádost o spotřebitelský úvěr č. anonymizováno, která obsahuje identifikační údaje žalovaného, včetně rodného čísla a čísla občanského průkazu. Žalobkyně disponuje skenem občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. Dle žádosti o úvěr jsou poměry žalovaného takové, že je anonymizováno bydlí anonymizováno jeho zdrojem příjmů je anonymizováno, jeho měsíční příjem činí 15 412 Kč a měsíční výdaje činí 4 860 Kč (prokázáno dokumentem Žádost o spotřebitelský úvěr č. anonymizováno). Žalovanému měly být na základě žádosti a následného ujednání účastníků řízení poskytnuty peněžní prostředky až do výše limitu 30 000 Kč, přičemž čerpané prostředky měl žalovaný splácet vždy do 14. dne v měsíci. Úvěr měl být úročen sazbou 40 % p.m. V případě prodlení žalovaného s vrácením poskytnutého úvěru měl žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl v prodlení (prokázáno dokumentem Smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno). Dne 14. 9. 2023 žalobkyně poukázala na účet žalovaného č. anonymizováno vedený u anonymizováno. částku 26 000 Kč, která byla připsána téhož dne (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně ve spojení se sdělením banky na č.l. 32 spisu). Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru disponovala výpisem ze shora označeného účtu žalovaného za období od 10. 1. 2023 do 9. 6. 2023. V tomto období žalovanému pravidelně chodil na účet anonymizováno ve výši 15 790 Kč. Přes účet protékaly četné platby od třetích osob, které byly většinou téhož dne doprovázeny odepisováním stejných částek přes platební bránu anonymizováno. Na účet přicházely opakovaně příchozí platby od společnosti anonymizováno. označené jako převod na žádost klienta, např. v částkách 21 000 Kč, 13 000 Kč, 5 000 Kč, 6 650 Kč, 12 000 Kč apod. (označeno jako „gambling“), přičemž v rámci téhož dne lze tyto platby spojit s odepisováním odpovídajících částek prostřednictvím anonymizováno. Dne 23. 3. 2023 byla na účet připsána částka 43 000 Kč od společnosti anonymizováno označená jako výplata půjčky. Dne 20. 3. 2023 byla na účet připsána částka 5 000 Kč od společnosti anonymizováno. (obě platby žalobkyní označeny jako „loan“). Dne 26. 2. 2023 byly odepsány částky 17 000 Kč a 6 000 Kč ve prospěch anonymizováno, provozovatele anonymizováno. Dne 26. 2. 2023 byla odepsána částka 5 000 Kč ve prospěch příjemce anonymizováno (prokázáno dokumentem anonymizováno owner info). Dopisem ze dne 7. 8. 2024, odeslaným téhož dne, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 14. 9. 2023 nejpozději do tří dnů, s upozorněním na možné soudní vymáhání nároku (prokázáno výzvou ze dne 7. 8. 2024 ve spojení s podacím lístkem).

4. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádné důkazy nepředložil. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti nad rámec výše uvedeného. Zaplacení dlužné částky nebylo žalovaným tvrzeno, tedy ani prokázáno.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotř. úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností. S ohledem na výklad zavedený judikaturou Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, anonymizováno, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) je následkem porušení této povinnosti sankce absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

15. V řešeném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostatečně nesplnila povinnost prošetřit úvěruschopnost žalovaného plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud však konstatuje, že způsob ověřování byl v daném případě zjevně nedostatečný a nedůsledný.

16. Předně je třeba poukázat na skutečnost, že žalobkyně měla k dispozici detailní údaje o finančním chování žalovaného díky výpisu z účtu, a to i pro období před poskytnutím úvěru. Pouze zběžným nahlédnutím do výpisů z účtu bylo možné zjistit, že výdaje žalovaného se rozhodně nerovnají životnímu minimu, jak bylo deklarováno (případně odhadováno) v žádosti o úvěr. Žalovaný nezřídka kdy v rámci jednoho dne činil převody peněžních prostředků po tisícových částkách. V kontextu zjištění, že žalovanému přicházely na účet platby od anonymizováno, lze dovodit, že dané četné převody byly činěny ve prospěch nějakého typu anonymizováno účtu. Tyto platby sama žalobkyně ve svém přehledu vyznačila jako „gambling“. Dále byla ve výpisu z účtu patrná útrata ve výši celkem 23 000 Kč ve prospěch anonymizováno. Již tyto ukazatele měla žalobkyně hodnotit jako značně rizikové. Platby od třetích osob nebyly deklarovány klientem jako příjem, nelze je tedy bez dalšího zohledňovat, a to navíc za situace, kdy byly vždy vzápětí odepisovány na blíže neurčené účely. K tomu dále přistupuje skutečnost, že žalobkyně z výpisu z účtu věděla (a takto si sama zvýraznila), že žalovaný čerpal částku 43 000 Kč a 5 000 Kč na úvěry od jiných poskytovatelů. Přesto se však celkovou výší jeho ostatních závazků a příslušných splátek detailně nezabývala. Obraz, který podávaly žalobkyni dostupné výpisy z účtu, tak měl v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti představovat jasný varovný signál o tom, že žalovaný vykazuje gamblerské chování, čerpal úvěry u jiných společností a jím deklarované údaje v žádosti o úvěr nepředstavují výdaje reálné. Již na základě těchto poznatků neměla žalobkyně žalovanému poskytovat úvěrový rámec 30 000 Kč, kdy je jen těžko představitelné, že by zjevně neodpovědný způsob nakládání s penězi byl pro žalovaného dlouhodobě udržitelný.

17. Soud tedy uzavřel, že ze strany žalobkyně nedošlo k řádnému prověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, její prověření bylo pouze formální a zcela nedostatečné. Smlouva, kterou měli účastníci v úmyslu uzavřít, je tak absolutně neplatná.

18. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy) podle § 2991 o. z. pouze nesplacená část jistiny poskytnuté částky ve výši 26 000 Kč. Dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z poskytnuté jistiny podle § 1968 a 1970 o. z., a to od data stanoveného při zohlednění třídenní lhůty k plnění dle předžalobní výzvy a domněnky dojití, kdy si již po datu stanoveném v upomínce měl být žalovaný vědom, že má vrátit žalobkyni minimálně jistinu úvěru (§ 573 o.z.) (výrok I.). Co do zbývající části požadovaných nároků byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta – nároky plynou z neplatné smlouvy (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 192 Kč, přičemž tato částka představuje 24,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 62,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 667 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 652 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 941 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.