19 C 111/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně adresa adresa číslo , PSČ , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ , obec a číslo - část obce právně zastoupena Mgr. jméno příjmení ulice a číslo , PSČ , obec a číslo o zaplacení částky 66 828 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 828 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 66 828 Kč od 10. 03. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 874 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 15. 02. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 66 828 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že mezi účastníky byla dnem 29. 10. 2018 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na základě plné moci mezi žalobcem a žalovaným na základě této smlouvy dodávala žalobkyně do sjednaného odběrného místa [ulice], parcela [číslo], [PSČ], [obec a číslo] - [část obce], elektřinu. Žalobkyně se zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a zaplatit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná svoji povinnost porušila, když za období od 7. 10. 2018 do 18. 2. 2020 neuhradila ve lhůtě splatnosti vyúčtované spotřeby energií, které byly vyúčtované daňovými doklady [číslo] ze dne 10. 10. 2019 a datum splatnosti 29. 10. 2019 ve výši 102 990,02 Kč, daňový doklad [číslo] ze dne 21. 2. 2020 s datem splatnosti 09. 03. 2020 ve výši 1 591 Kč, celkem 104 581,02 Kč. Z částky 104 581,02 Kč bylo žalovanou uhrazeno 37 753,02 Kč a zbývá k úhradě 66 828 Kč. Vyúčtování spotřeby elektřiny (daňový doklad) vykazuje údaje o sazbě, o elektroměru, o jeho stavu, o naměřené spotřebě kWh v daném měřeném období a další položky tvořící celkovou cenu za spotřebovanou elektřinu. Žalovaná byla o zaplacení této částky upomínána a svůj dluh však žalobkyni neuhradila. Vedle žalovaných částek požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalobkyně požaduje uhrazení částky ve výši 66 820 Kč dle faktury [číslo] za období od 10. 10. 2019 do 18. 2. 2020 (zahrnuje nedoplatek za období 7. 10. 2018 do 9. 10. 2019), to znamená, že požaduje úhradu elektřiny a služeb s tím spojených za období od 7. 10. 2018 do 18. 2. 2020.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, co do důvodu ani co do výše. Uvedla, že dle zjištění žalované dodávka elektřiny byla v daném odběrném místě za dobu trvání smlouvy přibližně třetinová, z toho důvodu uhradila pouze z nárokované částky 104 581,02 Kč částku 37 753,02 Kč Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny byla uzavřena dne 29. 10. 2018, ale žalobkyně požaduje úhradu za dodávky elektřiny již ode dne 7. 10. 2018, tedy celé tři týdny předcházející samotnému uzavření smlouvy, tedy požaduje na úhradu dodávky elektřiny i za období, kde nebyla ve smluvním vztahu se žalovanou. Příslušný elektroměr nebyl v daném odběrném místě instalován a žalovaná elektřinu od žalobkyně neodebírala. Dodala, že nárok na úhradu spotřeby elektřiny a souvisejících služeb za období od 06. 12. 2017 do 14. 2. 2018 je promlčen s tím, že rovněž není zřejmé, v jakém konkrétním období došlo k odběru daného množství elektřiny, přesněji, jaká část tohoto odběru elektřiny připadá na období od 14. 12. 2017 do 15. 2. 2018, tedy na období tří let před podáním žaloby.

4. Žalovaná se k jednání soudu dne 18. 11. 2021, ač řádně předvolána, nedostavila.

5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Z plné moci ze dne 25. 10. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná udělila Ing. [jméno] [příjmení] plnou moc pro jednání s žalobkyní, mimo jiné na základě plné moci byl Ing. [příjmení] [příjmení] oprávněn podepisovat všechny smlouvy a protokoly týkající se jednání s žalobkyní.

6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 26. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě daňových dokladů [číslo] s datem splatnosti 29. 10. 2019 ve výši 102 990,02 Kč, [číslo] ze dne 21. 2. 2020 ve výši 1 591 Kč, celkem ve výši 66 828 Kč.

7. Ze smlouvy o zúžených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne 29. 10. 2018 má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, za kterou smlouvu podepsal Ing. [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 25. 10. 2018 Smlouva byla uzavřena s dodávkou elektřiny od 01. 11. 2018 na dobu neurčitou pro odběrné místo: [ulice], parcela [číslo] [PSČ] [obec] - [část obce], stavba. Cena byla určena dle cenového tarifu [název tarifu] [anonymizována čtyři slova] (ceník součástí smlouvy).

8. Z daňového dokladu [číslo] má soud za prokázané, že byl vystaven na částku 65 237 Kč za období od 7. 10. 2018 do 9. 10. 2019 s datem splatnosti 29. 10. 2019, součástí daňového dokladu je i vyúčtování spotřeby elektřiny ke dni 10. 10. 2019. Za období od 7. 10. 2018 do 9. 10. 2019 byla účtovaná elektřina a regulované služby ve výši 102 990,46 Kč, zaúčtování záloh ve výši 21 000,10 Kč a přeplatku za minulé období ve výši [částka], počáteční stav elektroměru 7. 10. 2018 - [číslo] kWh, konečný stav elektroměru k 09. 10. 2019 - [číslo] kWh s tím, že vyúčtování spotřeby energie obsahuje přehledný rozpis vyúčtování spotřeby energií ke dni 10. 10. 2019 a současně obsahuje poučení o možnosti reklamace faktury.

9. Z mimořádné (konečné) faktury [číslo] má soud za prokázané, že byla vyfakturována částka 66 828 Kč (nedoplatek) s datem splatnosti dne 9. 3. 2020, jehož součástí je rozpis, z něhož má soud za prokázané, že za období od 10. 10. 2019 do 18. 2. 2020 byla vyúčtovaná elektřina a regulované služby ve výši 1 590,71 Kč plus předpis z minulého období (faktura [číslo]) v částce 65 237 Kč (nedoplatek) s uvedením počátečního stavu elektroměru k 10. 10. 2019 [číslo] kWh s konečným stavem elektroměru k 18. 02. 2020 [číslo] kWh s tím, že rozpis obsahuje přehledné vyúčtování spotřeby elektřiny ke dni 21. 02. 2020 s poučením o možnosti reklamace faktury.

10. Z plné moci ze dne 27. 11. 2017, udělené žalovanou pro [jméno] [příjmení] pro jednání s žalobkyní, má soud za prokázané, že tato plná moc byla uzavřena za účelem uzavření smlouvy s žalobkyní.

11. Z technické zprávy o kontrole odběrného místa za účelem zaplombování ze dne 1. 11. 2018 má soud za prokázaný poslední stav elektroměru 6. 10. 2018 [číslo] kWh, počáteční stav ke dni 1. 11. 2018 [číslo] kWh.

12. Z daňového dokladu [číslo] má soud prokázané, že se jedná o daňový doklad týkající se přeplatku ve výši 37 753,02 Kč za období od 14. 2. 2017 do 06. 10. 2018 - elektřina a regulované služby ve výši 16 246,98 Kč, zaúčtování záloh ve výši 54 000 Kč s uvedením stavu elektroměru k 06. 10. 2018 [číslo] kWh s tím, že obsahuje poučení o možnosti reklamace faktury.

13. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [číslo smlouvy] ze dne 6. 12. 2017, má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, smlouva byla za žalovanou podepsaná [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 27. 11. 2017 Smlouva byla uzavřena s dodávkou odběrů elektřiny od 14. 12. 2017 na dobu neurčitou, pro odběrné místo: [ulice], parcela: [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], stavba s tím, že cena byla sjednána dle ceníku, který je součástí smlouvy, a to dle cenového tarifu [název tarifu] [anonymizována čtyři slova].

14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kterých žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalované vyúčtována na částku 66 828 Kč dle faktury [číslo] za období od 10. 10. 2019 do 18. 02. 2020 (zahrnuje nedoplatek za období 7. 10. 2018 do 09. 10. 2019) a žalobkyně požaduje úhradu elektřiny a služeb s tím spojených za období od 7. 10. 2018 do 18. 02. 2020. Uvedené částky však žalovaná přes zaslanou upomínku neuhradila.

15. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, dle kterého platí, že Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než tři měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě nesplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek způsobí vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

16. Dle § 4 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody 17. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Dle ust. § 1917 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb energetických odvětví obsahuje v § 5 a dalších náležitosti dokladu o vyúčtování.

20. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalobkyně prokázala, že došlo k uzavření smlouvy pro odběrné místo: [ulice], parcela: [číslo], [PSČ], [obec] - [část obce], stavba a prokázala, že pro žalovanou dodávala elektřinu a poskytovala jí další služby s tím spojené dle podrobných rozpisů u vyúčtování faktur, což následně vyúčtovala žalované fakturami, které obsahují přehledný výpis účtovaných položek. Žalobkyně prokázala stav elektroměru ke dni 6. 10. 2019 – [číslo] kWh (viz. Technická zpráva ze dne 01. 11. 2018, čl. 36 a daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] které stanoví ke dni 6. 10. 2018 skutečný stav elektroměru a nikoliv stav odhadem. Skutečný stav elektroměru tak byl zjištěn odečtem již ke dni 6. 10. 2018, stav elektroměru k tomuto datu tak již nebyl určen odhadem, jak bylo původně tvrzeno ze strany žalobkyně.

21. K námitce žalované týkající se promlčení nároku má soud za to, že námitka promlčení je zcela nedůvodná, neboť žalobkyně požaduje úhradu elektřiny a služeb s tím spojených za období toliko od 7. 10. 2018 do 18. 2. 2020. S ohledem na datum podání žaloby dne 15. 2. 2021 je námitka promlčení nedůvodná. Pokud se jedná o námitku žalované týkající se tvrzení žalované, že žalobkyně požaduje úhradu dodávky elektřiny za období, kdy mezi účastníky řízení nebyl žádný smluvní vztah. K tomu soud uvádí, že žalobkyně doložila předcházející smlouvou, na základě které pro žalovanou dodávala do doběrného místa: [ulice], parcela [číslo], [PSČ], [obec] - [část obce], stavba, elektřinu, tedy i v době před 1. 11. 2008. Žalobkyně tak prokázala, že za celé požadované období měla s žalovanou uzavřenou smlouvu na odběr elektřiny v uvedeném odběrném místě. Hypotetické úvahy žalované o spotřebě elektřiny za různá období, kdy žalovaná tvrdí, že je ve faktuře, která je předmětem řízení, zahrnuta dřívější spotřeba, dále žalovaná činí„ logické závěry“, kdy srovnává nesrovnatelné, tj. období, kdy docházelo k odběru elektřiny a období, kdy k odběru reálně nedocházelo, má soud za to, že žalovaná porovnává nesrovnatelné, neboť nelze srovnávat období, kdy žalovaná prokazatelně elektřinu odebírala (viz. stavy elektroměrů na fakturách [číslo] počáteční stav elektroměru k 07. 10. 2018 - [číslo] kWh, konečný stav elektroměru k 09. 10. 2019 - [číslo] kWh a daňového dokladu [číslo] kdy stav elektroměru k 06. 10. 2018 vykazoval stav [číslo] kWh) a období, kdy žalovaná elektřinu prokazatelně neodebírala (viz faktura - mimořádná (konečná) [číslo]), kdy stav elektroměru je neměnný a účtovány jsou jen regulované služby. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila. To žalovaná neučinila, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny dodané elektřiny se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením zažalovaného závazku a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují i některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků, právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

22. O náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud rozhodl v souladu s ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je patrno z výrokové části tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 674 Kč, 4 režijní náhrady dle § 1 odst. 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (žaloba, vyjádření ze dne 22. 4. 2021 a 17. 6. 2021, účast u jednání dne 18. 1. 2021, celkem 3 874 Kč).