19 C 127/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 44 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 050 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky od 5. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 44 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě svojí zřizovací listiny provádí odtah vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 18. 12. 2013 provedla žalobkyně odtah vozidla registrační značka, o čemž svědčí protokol o odtahu číslo. Následně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o provedení odtahu a vyzvala jej k úhradě parkovného a nákladů vzniklých za odtah, žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. O pohledávce žalobkyně za žalovaným za odtah a parkovné za období od 18. 12. 2013 do 10. 11. 2015 již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje parkovné za období od 11. 11. 2015 do dne vydání vozu, tj. do 9. 4. 2018 v částce 44 050 Kč (50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla). Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze zřizovací listiny ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem územní celek jako příspěvková organizace. Na základě této zřizovací listiny je žalobkyně mimo jiné oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Z protokolu o odtahu vozidla číslo má soud za prokázané, že žalobkyně provedla dne 18. 12. 2013 odtah vozidla typ vozidla, registrační značka. Z karty vozidla registrační značka soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem odtaženého vozidla je žalovaný. Z pravomocného rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud zjistil, že bylo rozhodnuto o pohledávce žalobkyně za žalovaným z titulu odtažení vozidla a parkovného za období od 18. 12. 2013 do 10. 11. 2015. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která byla ke dni 10. 4. 2018 vyčíslena na částku 44 050 Kč. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 18. 12. 2013 byl proveden žalobkyní technický úkon - odtah vozidla registrační značka a tento technický úkon byl vyúčtován částkou 1 900 Kč. Provozovatelem vozidla a vlastníkem byl žalovaný. Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti cena za odtah činí 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den činí 250 Kč, za 4. až 180. den činí parkovné 400 Kč za den a za každý následující den po 180. dni činí parkovné 50 Kč za den. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za parkovné za období od 11. 11. 2015 do 10. 4. 2018. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem obec obec na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území obec obec provádět odtahy vozidel. Ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. Cena za provedení odtahu je stanovena ust. § 2 odst. 1 nařízení obec obec číslo za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dle ust. § 2 odst. 3 nařízení anonymizováno obec číslo za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. Dle ust. § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem značka automobilu, registrační značka jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za parkovné, přičemž výše této úhrady vyplývá ze shora uvedeného nařízení. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 44 050 Kč uhradil. To neučinil, soud proto žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 762 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 500 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 3 940 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se nákladů za odtah vozidla, přičemž právě řízení o nároku na úhradu nákladů za odtah vozidla lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.