19 C 129/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 317,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, s úrokem ve výši 11,43 % ročně z částky 1 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a částku ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 100 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 206,29 Kč, úroky z prodlení z částky 4 100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroky z částky 4 100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 11,43 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 483 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

IV. Soud přiznává ustanovené právní zástupkyni žalované příjmení jméno příjmení, sídlem adresa, odměnu ve výši 4 692 Kč, která jí bude poukázána po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 3.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena dne 12. 6. 2017 smlouva o úvěru č. číslo rok. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši ve výši 6 900 Kč, který byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 1 900 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a poplatek ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru, právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni 12. 7. 2018 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku ve výši 6 000 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně v plné výši, úročí se jistina ve výši 6 000 Kč od 13. 7. 2018 úrokem ve výši 11,43 % ročně (ve smlouvě sjednáno 25,85 % ročně, ale žalobkyně požaduje toliko 11,43 %). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem částku 10 900 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 6 000 Kč, která představuje dlužnou jistinu, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 523,92 Kč (zákonný úrok z prodlení od 13. 7. 2018 do 20. 5. 2020), úrok 11,43 % ročně z dlužné částky 6 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky 6 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila. Dále žalobkyně požadovala po žalované uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy o úvěru v kapitalizované výši 5 000 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím ustanovené právní zástupkyně, která soudu sdělila, že žalovaná žije v domově seniorů a není schopna se fyzicky ani mentálně vyjadřovat, právní zástupkyni nebyla schopna poskytnout součinnost při obraně proti žalobě. Právní zástupkyně žalované na jednání soudu dne 4. 11. 2021 uvedla, že soud by měl posoudit, zda jsou požadované nároky (zejm. úroky a poplatky ze smlouvy) v souladu s dobrými mravy. Právní zástupkyně žalované dále uvedla, že žalovaná je nemocná a nemá finanční prostředky, kterými by uvedený dluh žalobkyni mohla splácet.

3. Na jednání dne 4. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 000 Kč (z titulu požadované smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč) a to z důvodu, že smlouva o úvěru obsahuje omezení týkající se maximální výše smluvní pokuty - max. 5 000 Kč. S tímto částečným zpětvzetím právní zástupkyně žalované vyslovila souhlas. Soud proto na jednání vyhlásil usnesení, kterým řízení co do částky 1 000 Kč zastavil. Účastníci se vzdali práva odvolání proti vyhlášenému usnesení.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o úvěr č. číslo rok ze dne 12. 6. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Výše úvěru činila 10 000 Kč. Poplatek za úvěr byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,85 % ročně, odměnou za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 1 900 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 16 900 Kč měla žalovaná hradit formou celkem 13 splátek ve výši 1 300 Kč měsíčně, vždy ke 12. dni měsíce (k tomu předpis splátek ke smlouvě). Při 13 splátkách byly sjednány úroky ve výši 25,85 % ročně. Dle čl. V odst. 4 smlouvy byla žalovaná povinna v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy však souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (tj. 0,5 x 10 000 Kč = 5 000 Kč). Z transakční historie ke smlouvě č. 8 2017 soud zjistil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 10 900 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení s platbou již 2. splátky a veškeré další platby žalované nebyly hrazeny v termínu dle smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení ze dne 24. 7. 2020. Z dokumentů (finanční analýza, čestné prohlášení žalované, smlouva o nájmu žalované, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, oznámení ČSSZ, potvrzení pravidelné měsíční platby, doklad o hrazení médií, výpis z osobního účtu žalované za únor 2017) má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 18. 12. 2020.

5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. 8 2017, na základě které byla žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 6 900 Kč hradit celkem 16 900 Kč formou 13 měsíčních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ust. § 2048 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní splácení ve výši 1 900 Kč). Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti (správa úvěru) a hotovostního režimu splátek, pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. KSPA 60 INS 5615/2015 60 ICm 3236/2015, kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši 60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky v celkové výši 4 100 Kč představují 41 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 10 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku ve výši 25,85 % ročně (i přesto, že žalobkyně požaduje toliko 11,43 %), považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou, a to i s přihlédnutím k tomu, že ke dni podpisu smlouvy činil úrok u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti poskytovaný bankami 9,32 % ročně viz (ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka (cnb.cz)).

8. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ úroků zjevně se příčících dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.

9. V dané věci tedy skutečný úrok mnohonásobně převyšuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.

10. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 4 100 Kč, neboť ujednání o odměně za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatku za hotovostní splácení ve výši 1 900 Kč je neplatné dle ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s ust. § 1813 o. z.

11. Naproti tomu soud shledal nárok žalobkyně důvodným ohledně části dlužné jistiny, kdy soud žalobkyni přiznal částku ve výši 1 900 Kč (žalovaná částka - dlužní jistina 6 000 Kč ponížená o poplatky ve výši 4 100 Kč). Rovněž byl shledán oprávněným nárok žalobkyně v té části, v níž se domáhala zaplacení sjednaných úroků ve výši 11,43 % ročně a zákonného úroku z prodlení.

12. Ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 5 000 Kč soud rozhodl, že tento je dán v souladu s ust. § 2048 o. z., neboť žalovaná byla v prodlení se splátkami úvěru již od 2. splátky. Smluvní pokuta za prodlení se splátkami a následně i se zesplatněnou jistinou po přepočítání soudem činila částku převyšující požadovaných 5 000 Kč, soud proto nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč vyhověl.

13. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 1 900 Kč (dlužná jistina) a částku ve výši 5 000 Kč (smluvní pokuta) uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 11,43 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Co do 57,50 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně (6 900 Kč) a co do 42,50 % předmětu řízení žalovaná (5 100 Kč), žalovaná byla proto povinna uhradit žalobkyni 15 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření ze dne 29. 10. 2021 a účast na jednání dne 4. 11. 2021) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 3 220 Kč, 15 % je pak dáno částkou 483 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky týkající se nároků ze smluv o úvěru a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, navíc je zde předpoklad, že žalobkyně obdobné žaloby podává i u jiných soudů, soud proto při rozhodování o nákladech řízení aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu.

15. Soud přiznal ustanovené právní zástupkyni žalované příjmení jméno příjmení odměnu ve výši 4 692 Kč, podle § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s ustanovením § 12a odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s ustanovením § 7 a § 11 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 1 264 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkon právní služby dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a ust. § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu po 300 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 4. 11. 2021). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.