19 C 147/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 982 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 982 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 982 Kč od 9. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 11 982 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi ní a žalovaným dne 28. 2. 2023 dodávala na sjednané odběrné místo – , adresa, , elektřinu. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Odběr elektřiny za dobu od 14. 4. 2023 do 15. 2. 2024 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 11 982 Kč, splatnou dnem 8. 3. 2024. Žalovaný svůj celkový dluh ve výši 11 982 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise učinil soud tato skutková zjištění (důkazy jsou v textu kurzívou):

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 28. 2. 2023 pro odběrné místo , adresa, , byt č. , hodnota, , 4. patro, do kterého se žalobkyně zavázala počínaje dnem 6. 3. 2023 dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu dle Ceníku dodavatele , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s přiznanou distribuční sazbou , Anonymizováno, .

6. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že touto fakturou byla žalobkyní vyúčtována žalovanému dodávka elektřiny za dobu do 14. 4. 2023 do 15. 2. 2024 ve výši 11 982 Kč. Faktura byla splatná dnem 8. 3. 2024.

7. Z výzvy k plnění ze dne 6. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 982 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa , adresa, , byt č. , hodnota, , 4. patro, elektřinu. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 11 982 Kč, přičemž žalovaný, který se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit, dosud fakturu neuhradil.

9. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně prokázala, že vůči žalovanému své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodanou elektřinu neuhradil sjednanou kupní cenu. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.