19 C 157/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro 365 267 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši [částka] spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 74 282 Kč od 1. 10. 2015 do zaplacení z částky 205 200 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení z částky 85 285 Kč od 25. 2. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 264 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náklady státu ve výši 2 850 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne 4. 4. 2017, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 365 267 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m² v k. ú. [část obce], vedené [stát. instituce], [stát. instituce] zapsaném na [list vlastnictví] [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Žalobce je spoluvlastníkem ideálního podílu [číslo] a žalovaní ideálního podílu 57/108 pozemku. Na základě provedeného místního šetření společností [právnická osoba] provedeného ve dnech 11. 12. 2014, 6. 5. 2015 bylo zjištěno, že ze strany žalovaných došlo bez předchozího souhlasu žalobce k oplocení části pozemků o výměře4 920 m². Žalobci nebyla část oploceného pozemku do podání žaloby zpřístupněna a žalovaní žalobci nepředali od uzamčeného prostoru klíče. Tímto jednáním zabránili žalobci v užívání pozemku v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, a to bez právního důvodu. Žalobce k předání klíčů od pozemku žalované opakovaně vyzýval a to například dopisem ze dne 10. 8. 2015. Žalovaní užívají pozemek nad rámec rozsahu jejich spoluvlastnického podílu bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, bez dohody spoluvlastníků, nebo bez rozhodnutí soudu. Uvedeným jednáním tak na jejich straně dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Žalobce se tedy žalobou domáhá po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení a za užívání části pozemku o výměře 4 920 m² za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2016, přičemž za odpovídající sazbu bezdůvodného obohacení považuje 150 Kč/m2/rok, což při rozloze 4 920 m² představuje při podílu žalobce ideálních 51/108 částku 378 017 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní měli s běžnou údržbou a správou pozemku v roce 2015 náklady ve výši 27 000 Kč, na tyto žalobce započetl částku 12 750 Kč a požaduje po žalovaných 365 267 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaní i v minulosti užívali předmětný pozemek nad rámec spoluvlastnického podílu a vznikalo jim bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, ač mezi účastníky k uzavření žádné dohody nedošlo, žalovaní žalobcem předepsané částky však uhradili. Současná výzva k zaplacení žalované částky byla bezvýsledná.

2. Žalovaní tvrdili, že uplatněný nárok žalobce neuznávají, a to zcela. Nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by mu bylo bráněno v užívání pozemků, či jeho částí a dále pak tím, že by pozemek v uvedeném období užívali nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V rozhodném období, za které požaduje žalobce částku 365 267 Kč, užívali pouze část odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu. Popírají, že by žalobci bránili užívat pozemek. Navíc na svůj náklad provedli pouze opravu původního oplocení pozemku, nikoliv jeho výstavbu. K místnímu šetření, ačkoliv o to požádali, nebyli nikdy přizváni. Pouhá absence předání klíčů nemůže nárok žalobce doložit jeho tvrzení o tom, že vzniklo na jejich straně bezdůvodné obohacení, když předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, což se v daném případě nestalo. Žalobci v užívání pozemku nijak nebránili, žalobce výši tvrzeného nároku nezaložil na žádném právním důvodu.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 19 C 157/2017-303 dne 7. 5. 2020. Z důvodů odvolání žalovaných byl rozsudek nalézacího soudu zrušen a vrácen soudu k dalšímu řízení, a to dle usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 218/2020-333 ze dne 21. 9. 2020. V závěrech svého rozhodnutí odvolací soud uložil soudu prvního stupně provést důkazy navrhované žalovanými, a to výslechy svědků, včetně vyžádání ortofotomap a nákresu žalovaných.

4. Po provedeném doplnění dokazováním vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Z jistiny – informace o pozemku má soud prokázané, že žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m² k. ú. [část obce] [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví]. Žalobce je spoluvlastníkem podílu id. [číslo] parcely a žalovaní spoluvlastníky podílu id. [číslo] parcely.

6. Z vyúčtování faktického užívání z id. [číslo] pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] ze dne 10. 8. 2015 má soud prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovaným za užívání pozemků částku 74 782 Kč, žádal žalované o zpřístupnění pozemků a předání klíčů. V listině je rovněž odkazováno na provedená místní šetření ze dne 13. 2. 2015, 28. 4. 2015 správcovskou společností [právnická osoba]

7. Ze zápisů z místního šetření ze dne 1. 12. 2015 vyhotoveného společností [právnická osoba], má soud prokázané, že dne 23. 11. 2015 bylo provedeno opětovné místní šetření na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] a byly zjištěny následující skutečnosti: -) na jižní části pozemků (cca 2 129 m²) parc. [číslo] k. ú. [část obce] se i nadále nachází oplocené a uzamčené zázemí (budova nezapsaná v KN, dvůr se zahradní technikou, zpevněný přístup, buňky, drobné stavby) [název] [celé jméno žalovaného] - údržba zeleně. -) na severní oplocené a uzamčené části pozemku (cca [číslo] m²) parc. [číslo] k. ú. [část obce], se nachází nezpevněná, vyklizená plocha, panelová cesta užívána k pojezdu nákladních automobilů na pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce] ([list vlastnictví] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]) a uskladněný stavební materiál - viz fotodokumentace -) ve spodní části listiny je uvedeno: sdělujeme, že přestože byla převážná část severní strany pozemků parc. [číslo] k. ú. [část obce] vyklizena, dosud nás žádný zástupce [název ] [celé jméno žalovaného] - údržba zeleně, nekontaktoval, a tedy vyklizená část pozemku nebyla naší společností předána. Na jakém právním podkladu je tato část pozemku uzamčena, nám není známo 8. Součástí výsledku místního šetření je fotodokumentace nemovitosti, z níž má soud prokázaný faktický stav, který je zachycen na listině - výsledku místního šetření společnosti [právnická osoba] ze dne 1. 12. 2015. Fotodokumentace je označena daty 23. 11. 2015, 13. 2. 2015.

9. Výše uvedenému zápisu z místního šetření korespondují svým obsahem i výsledky místních šetření zaznamenaných na listinách společnosti [právnická osoba] ze dne 6. 5. 2015 včetně fotodokumentace ze dne 11. 12. 2014, 13. 2. 2015, 28. 4. 2015, 11. 2. 2014 s fotodokumentací ze dne 17. 6. 2014, žádost o předání klíčů od severní části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] a příslušná fotodokumentace.

10. Z listiny adresované právnímu zástupci žalobce právním zástupcem žalovaných ze dne 19. 1. 2017 má soud prokázané, že žalovaní potvrdili podíl žalobce na nákladech na správu a údržbu nemovitosti ve výši 12 750 Kč, vyjádření nesouhlasu žalovaných s náhradou za užívání pozemku a možnost zvážení mimosoudní dohody.

11. Z vyúčtování faktického užívání id. [číslo] pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] ze dne 14. 1. 2015, 10. 8. 2015, 7. 4. 2016 má soud prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovaným užívání pozemku bez právního důvodu za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015 a od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016.

12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 7. 2. 2017 (včetně doručenky) má soudu prokázané, že žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky ve výši 365 267 Kč.

13. Z přepisu pohledávek vztahujících se k vyúčtování ze dne 27. 5. 2014, 15. 9. 2014 a 14. 1. 2015 má soud prokázané, že žalovaným byla vyúčtovaná celkem částka ve výši 350 605 Kč (114 660 Kč, 118 395 Kč, 117 550 Kč), které byly žalovanými žalobci uhrazeny za užívání předmětných pozemků. Tato skutečnost vyplývá i ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení. 14. [název dokumentu] [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce] má soud prokázané, že žalovaní uhradili žalobci v období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2014 celkem částku 937 630 Kč, která odpovídá nájmu ve výši 150 Kč/m2/rok. Žalobce dospěl k určení obvyklé výše nájemného v daném místě a čase u pozemku tak, že vzhledem k tomu, že cena předmětného pozemku nebyla a není stanovena na základě cenové mapy, ale použil k určení obvyklé výše nájemného za předmětný pozemek cenovou mapu okolních stavebních pozemků za příslušný rok. Cena obvyklého nájemného v daném místě a čase byla vypočtena částkou 5 % z cenové mapy okolních stavebních pozemků na příslušný rok. Dodal, že v případech, kdy není cena pozemku stanovena na základě cenové mapy, žalobce standardně vypočítal částku obvyklého nájemného pozemku jako 5 % - 10 % z cenové mapy okolních stavebních pozemků za příslušný rok.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 19. 10. 2018 a znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, jehož úkolem bylo určit výši obvyklého nájemného na základě usnesení soudu ze dne 20. 6. 2018, č. j. 19 C 157/2017-156 a č. j. 19 C 157/2017-159 za období od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2016 (požadované období) má soud prokázané, že oplocená část pozemku v současné době neodpovídá výměře pozemku 4 920 m2, rozsah oploceného pozemku je [částka] m2. Výši obvyklého nájemného pozemku o výměře 1 572 m2 v dané lokalitě v místě a čase za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2016 stanovil znalec výši nájemného za 13 měsíců částkou 204 360 Kč, což odpovídá částce 120 Kč/m2/rok, tj. o 30 Kč méně, než žalobcem uváděná částka 150 Kč m2. V bodě 6 znaleckého posudku nazvaný Dokumentace a skutečnost, znalec uvádí, že pozemek jehož část je předmětem ocenění, je ve skutečnosti v současné době nevyužíván, jedná se o severní část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, přes místní komunikaci přilehlých k [lokalita] [anonymizováno], předmětná část, pozemek je převážně porostlý náletovými porosty, částečně opocen. Zbývající, jižní část pozemku parc. [číslo] je částečně zastavěná provozní stavbou, částečně využívaná jako manipulační plocha, předmětem ocenění je část pozemku bez stavby. Z pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, byla„ oddělena“ (nikoliv geometrickým plánem), část o výměře 4 920 m2, která je předmětem ocenění. Jedná se o rovinný nezpevněný pozemek, který je částečně oplocený a to na západní a severní straně, v západní části oplocení jsou umístěna vjezdová vrata na pozemek, od kterých vede panelová komunikace napříč předmětným pozemkem na pozemek sousední, který je ve vlastnictví žalovaných. Oplocení je provedeno z drátěného pletiva, oplocení je ve špatném technickém stavu, odhadem staré cca 25 roků, plotové sloupky částečně betonové, částečně ocelové trubky, vjezdová vrata kovová, výplň částečně z ocelových profilů, částečně pak z drátěného pletiva. Předmětná část pozemku je zanedbaná, nikterak nevyužívaná, zčásti zarostlá vysokou trávou, v oplocení jsou pak zarostlé náletové dřeviny.

16. U ústního jednání dne 25. 2. 2020 znalec obhajoval závěry svého znaleckého posudku a uvedl, že při hodnocení stanovení výše obvyklého nájemného za užívání pozemku žalovanými vycházel z cen, které byly dostupné na internetu v době, kdy zpracovával znalecký posudek (rok 2018), tyto upravil o inflaci, přihlédl na skutečnosti, jak pozemek vypadá dnes, upravil ceny podle svých zkušeností a znalostí s tím, že nabídkové ceny se v té době pohybovaly mezi 15-19 Kč/m2. Ohledání se uskutečnilo za přítomnosti žalovaného 1. s tím, že žalobce se k místnímu šetření nedostavil.

17. K tomu žalobce tvrdil, že k místnímu šetření nebyl předvolán.

18. Z čestných prohlášení ze dne 21. 5. 2016 a 26. 1. 2016 učiněnými zaměstnanci žalovaných [jméno] [příjmení] (mechanizátor), [jméno] [příjmení] (mechanizátor), [jméno] [příjmení] (hlavní účetní), má soud za prokázané, že všichni potvrdili skutečnost, že žalovaní užívají parcelu [číslo] pouze co do velikosti svého spoluvlastnického podílu.

19. Z doplněného dokazování – výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že zpočátku žalovaní používali větší část pozemku, měli snahu oddělit část pozemku od pozemku žalobce, došlo i k jednání se zástupci žalobce, následně došlo žalovanými k vyklizení severní části pozemku, což bylo zdokumentováno dronem, potvrzujícím, že severní část pozemku je vyklizená a žalovaní používají pouze to, co jim náleží. Vzhledem k tomu, že severní část pozemku byla vyklizená, přestali žalovaní platit tzv.„ nájem“ za nadužívání pozemku. Svědkyni byla předložena fotodokumentace, svědkyně nahlédnutím potvrdila vyklizenou severní část parcely, kdy k vyklizení došlo ke konci roku 2014. Pokud se jedná o oplocení, oplocení tam již bylo. Žalovaní ho nestavěli, pouze opravili. Plot je jenom z jedné strany silnice. Pokud jde o bránu, zpočátku byla opatřena dvěma zámky, ale v současné době je otevřená, potvrdila, že v době, kdy žalovaní nadužívali pozemek, byly ze strany žalobce vystavované daňové doklady, které žalovaní vždy hradili.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že s firmou žalovaných spolupracuje více než 10 let. Pracuje pro žalované třeba 14 dní v kuse, na jaře 2014 došlo ze strany žalovaných k vyklizení levé strany pozemku, neboť pravá strana je ve vlastnictví žalovaných. Pozemek je zčásti oplocen, ale v zadní části je volný přístup, kde je nepořádek, je to zarostlé. Byl účasten vyklizení pozemku. Nějaká firma chodívala na kontroly a dostali se na pozemek přes bránu, která byla otevřená.

21. V rámci doplněného dokazování, provedl soud důkaz ortofotomapami pozemku parcely [číslo] z roku 2003 [číslo], z nichž je zřejmé existující oplocení, z roku 2012 [číslo], z nichž má soud za prokázané, že žalovaní užívali celý pozemek a hradili za jeho užívání žalobci a z roku 2014 [číslo], z nichž má soud prokázané, že severní část pozemku je zcela vyklizena.

22. Soud vyzval žalobce u jednání dne 26. 1. 2021 dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů, že žalovaní v období od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2016 užívali pozemek o výměře 4 920 m2, že tento pozemek byl oplocen a uzavřen, a že žalobce neměl k němu přístup a žalovaní mu zpřístupnění pozemku bránili. Žalobce odkázal na důkazy založené ve spise, skutková tvrzení a další důkazy již nedoplňoval.

23. Žalovaní na výslechu navrhované svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalovaného 1) netrvali a nepředložili adresu navrhované svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

24. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci ani provedení dalších důkazů nenavrhovali, provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

25. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

26. Žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parcely [číslo] o výměře 6 344 m2 v k. ú. [část obce], kdy žalobce je spoluvlastníkem podílu id. [číslo] a žalovaní podílu id. [číslo] předmětného pozemku. Žalobce požaduje po žalovaných bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky za období od [datum] do [datum]. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaní do konce roku 2014 užívali celý společný pozemek, za který však žalobci pravidelně hradili částky na základě daňových dokladů, ve kterých jim žalobce vyfakturoval užívání pozemku ve vlastnictví žalobce. Žalovaní severní část pozemku ke konci roku 2014 vyklidili a nadále užívají jižní část pozemku v rozloze 2 129 m2. V období, za které žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení, byla severní část pozemku vyklizena, a to i v rozsahu, který přesahuje podíl žalobce.

27. Podle ust. § 1117 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zák. (dále jen „o.z.“), každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

28. Podle ust. § 1121 o. z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

29. Podle ust. § 1127 o. z., z právního jednání týkající se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

30. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle ust. § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo praxí, kterou strany mezi sebou zavedli, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetím nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

33. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

34. Žalovaní koncem roku 2014 vyklidili severní část pozemku a tato byla k dispozici žalobci. Žalobce v řízení neprokázal, že by v inkriminovaném období, tj. od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2016 byl pozemek o výměře 4 920 m2 užíván žalovanými, že byl oplocen a uzamčen, a že žalobce k němu neměl přístup a žalovaní mu v zpřístupnění pozemku bránili. Rovněž bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými existovala konkludentní dohoda o tom, že jižní část společného pozemku budou užívat žalovaní a za severní část, kterou užívali žalovaní, budou hradit žalobci částky odpovídající nájemnému. Žalovaní žalobci hradili za užívání pozemku do konce roku 2014 na základě žalobcem předložených daňových dokladů. Poté co žalovaní pozemek vyklidili, žalobce nijak na tuto skutečnost nereagoval, ačkoli již v prosinci roku 2014 měl od správcovské firmy zprávu, že žalovaní pozemek vyklidili. Tvrzení žalobce, že pozemek je oplocen a je mu znemožněn na něj přístup, bylo vyvráceno ortofotomapami, znaleckým posudkem, ve kterém znalec potvrdil, že plot je starý cca 30 let. To znamená, že plot včetně brány byl umístěn na pozemek ještě předtím, než předmětný pozemek, resp. ideální část pozemku žalovaní zakoupili, v části pozemku pouze plot opravili a to v rámci údržby nemovitosti, nicméně plot nebyl zbudován žalovanými. Žalovaní žalobci neznemožnili přístup na pozemek, neboť pozemek nebyl oplocen ze všech stran. Z východní strany byl volně přístupný. Toto potvrdil i znalecký posudek. Z provedených důkazů vyplývá, že na pozemek parcely [číslo] navazuje z východní strany pozemek parcela [číslo] ve vlastnictví žalovaných a na něj volně navazuje pozemek parcela [číslo] ve vlastnictví žalobce. Z fotodokumentace a vyjádření správcové firmy žalobce je evidentní, že na severní straně společného pozemku se nachází zpevněná cesta vedoucí přímo na sousední pozemek ve vlastnictví žalovaných. Žádný plot se mezi těmito pozemky nenachází. Rovněž není žádný plot mezi pozemkem žalovaných, parcela [číslo] pozemkem žalobce, parcela [číslo]. Žalobce měl tak volný přístup na severní části společného pozemku ze svého pozemku parcely [číslo]. Ze strany žalobce nebylo tvrzeno a prokázáno, že by žalovaní přechodu přes jejich pozemek žalobci bránili. Žalobce v řízení neprokázal, že pozemek byl oplocen ze všech stran. Naopak z dokazování vyplynulo, že pozemek není oplocen ze všech stran a žalobce měl k pozemku přístup. Žalobce v řízení neprokázal, že žalovaní užívali v předmětném období i část pozemku připadající jeho podílu, neboť pozemek byl žalovanými vyklizený koncem roku 2014 a z jejich strany již nadále nedocházelo k nadužívání pozemku. Vzhledem k tomu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť na straně žalovaných žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.

35. O náhradě nákladů řízení soudu nalézacího i odvolacího soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaní byli v soudním řízení společně zastoupeni advokátem, dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, náklady soudního řízení tak tvoří odměna advokáta za 2 x 13 úkonů právní služby po 7 824 Kč dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k ) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření ze dne 29. 1. 2018, vyjádření ze dne 5. 2. 2018, účast na jednání dne 20. 3. 2018, vyjádření ze dne 29. 3. 2018, vyjádření ze dne 5. 2. 2019, vyjádření ze dne 29. 10. 2019, účast na jednání dne 25. 2. 2020, závěrečný návrh ze dne 30. 3. 2020, odvolání proti rozsudku, účast na jednání dne 26. 1. 2021 a účast na jednání dne 13. 5. 2021), za 2 x 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 2 písm. f) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu po 3 912 Kč (účast na jednání dne 2. 11. 2017 - vyhlášeno usnesení o přerušení řízení za účelem mediace, účast na jednání dne 1. 2. 2018 - vyhlášeno usnesení o odročení jednání, účast na jednání dne 7. 5. 2020 - vyhlášení rozsudku), náhrada hotových výdajů za 2 x 16 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 18 264 Kč Celkem náklady řízení činí 264 760 Kč. Celkové náklady řízení Odměna - snížená o 20 % 9 780 Kč x 26 Odměna - snížená o 20 % 4 890 Kč x 6 Režijní paušál - 300 Kč x 32 Soudní poplatek za odvolání - 18 264 Kč x 1 Záloha na znalecký posudek - 10 000 Kč x 1 <b>Celkové náklady řízení bez DPH: 264 760 Kč.</b> 36. Soud však žalovaným nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne 17. 7. 2017 - odůvodnění odporu, když toto vyjádření mohli a měli žalovaní zaslat již v rámci podání samotného odporu ze dne 30. 6. 2017, za který jim byla soudem přiznána plná odměna. Stejně tak soud žalovaným nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření žalovaného ze dne 20. 2. 2018, když tímto podáním žalovaní toliko soudu doplňují důkazy, a kdy uvedené vyjádření mohli a měli žalovaní soudu předložit již v rámci dřívějších vyjádření, za která jim byla soudem přiznána plná odměna (viz výše).

37. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 v souvislosti s uvedeným řízením vznikly náklady řízení představované odměnou v řízení ustanovenému znalci [celé jméno znalce] v celkové výši 12 850 Kč, která mu byla přiznána usnesením podepsaného soudu ze dne 26. 2. 2019, č. j. 19 C 157/2017-203, usnesením podepsaného soudu ze dne 8. 1. 2020, č. j. 19 C 157/2017-264, a usnesením podepsaného soudu ze dne 2. 3. 2020, č. j. 19 C 157/2017-280. V řízení byli plně úspěšní žalovaní, soud proto rozhodl ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že náklady řízení vzniklé státu je povinen zaplatit žalobce. Soud zohlednil zálohu na znalecký posudek uhrazenou žalovanými ve výši 10 000 Kč, po odečtení této částky je žalobce povinen zaplatit státu částku ve výši 2 850 Kč.