19 C 159/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 8 223,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 223,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 223,27 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 223,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dluh za nezaplacené platební transakce, když žalovaný zadal v období od datum do datum jako účastník telefonní stanice číslo na základě smlouvy uzavřené s žalobcem prostřednictvím sítě spravované žalobcem, pokyn k provedení plateb za poskytnuté tzv. služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. (typicky audiotextové služby, horoskopy, hlasování v TV a rozhlasových soutěžích apod.). Provádění platebních transakcí umožňuje žalobce svým účastníkům realizovat dle Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba právnická osoba, přičemž umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům prostřednictvím sítě žalobce pomocí technicky způsobilého koncového zařízení účastníků je v souladu s ustanoveními zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a nejedná se o služby elektronických komunikací dle zák. č. 127/2005 Sb.; při platebních transakcích žalobce jedná jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a jinými osobami poskytujícími službu nebo zboží. Žalobce žalovanému na základě účastnické smlouvy dále dodal zařízení set-top-box a smart modem, které se žalovaný zavázal platit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za platební transakce a splátky zařízení fakturami v období od datum do datum, přičemž celková dlužná částka činí 8 223,27 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní upomínce. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobce proto požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury nejpozději splatné. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř. Účastníci se v tomto směru nevyjádřili, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, v němž hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud má na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů za zjištěné, že žalobce je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a provozuje vlastní síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím umožňuje účastníkům užívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí (§ 5 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb.). Žalovaný si v období od datum do datum prostřednictvím sítě žalobce objednal provedení platebních transakcí, tzv. služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., žalobce tyto služby třetích stran žalovanému podle dohodnutých smluvních podmínek vyúčtoval, žalovaný však jejich cenu žalobci neuhradil. Zároveň žalovaný za účelem odběru služeb žalobce odebral zařízení set-top-box a smart modem, které se zavázal platit v pravidelných splátkách. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., v jejímž rámci se žalovaný zavázal žalobci uhradit společně s cenou za služby i částky zaplacené žalobcem na základě příkazu účastníka z přiděleného telefonního čísla k provedení platební transakce. Možnost zadávání platebních příkazů uživatelů služeb elektronických komunikací pomocí jejich koncových elektronických zařízení je v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, nejedná se o služby elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., proto je dána pravomoc soudu, nikoli správního orgánu (Českého telekomunikačního úřadu). Zároveň mezi nimi byla uzavřena kupní smlouva k uvedeným koncovým zařízením dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Za tyto služby a zboží žalobce žalovanému vystavil vyúčtování, která měl žalovaný povinnost zaplatit řádně a včas, což neučinil. Žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by žalovaný dluh zaplatil, nezpochybnil žádná tvrzení žalobce ani jím předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovaný dluh vůči žalobci nesplnil řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti faktury nejpozději splatné. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.