19 C 192/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 270 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 270 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 90 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, z částky 90 Kč od 14. 8. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 90 Kč od 25. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 270 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla dne 7. 5. 2018, 5. 8. 2018 a 16. 9. 2018 u žalobkyně poskytnuta lékařská pohotovostní služba, přičemž výše regulačního poplatku za využití této služby činí 90 Kč. Regulační poplatky byly vyúčtovány: -) daňovým dokladem číslo na částku 90 Kč, splatným dnem 15. 5. 2018, -) daňovým dokladem číslo na částku 90 Kč, splatným dnem 13. 8. 2018, -) daňovým dokladem číslo na částku 90 Kč, splatným dnem 24. 9. 2018, Žalovaný dne 7. 5. 2018 uznal dluh ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření žalobkyní dne 7. 5. 2018 a dále dne 16. 9. 2018 uznal dluh ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření žalobkyní dne 16. 9. 2018. I přes upomínky dosud žalovaný ničeho neuhradil. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně vyúčtovala: -) fakturou číslo žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 7. 5. 2018, který byl splatný dnem 15. 5. 2018, -) fakturou číslo žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 5. 8. 2018, který byl splatný dnem 13. 8. 2018, -) fakturou číslo žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 16. 9. 2018, který byl splatný dnem 24. 9. 2018. Žalovaný dne 7. 5. 2018 uznal dluh ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření žalobkyní dne 7. 5. 2018 a dále dne 16. 9. 2018 uznal dluh ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření žalobkyní dne 16. 9. 2018. Dopisem ze dne 17. 9. 2018 a ze dne 22. 11. 2018 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných částek. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto pohotovostní ošetření a žalovaný byl povinen uhradit za toto pohotovostní ošetření dle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, regulační poplatek ve výši 90 Kč. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že jí vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 2 x 90 Kč ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v celkové výši 270 Kč uhradil. To neučinil, soud proto s ohledem na uvedené žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vznikl žalobkyni nárok dle ust. § 1970 o.z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 600 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.