19 C 192/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 28 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení -) zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum], -) kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 510 Kč, -) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a -) smluvní pokuty ve výši 3 875 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 907,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 28 875 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] dodatek k této smlouvě, na jejichž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč. [příjmení] 20 000 Kč byla poskytnuta žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] a částka 5 000 Kč na tentýž účet dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku v celkové výši 30 410 Kč, doposud však nesplatil nic. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo k uzavírání dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně se kromě nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč domáhá smluvního úroku ve výši 5 510 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 875 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a zákonného úroku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, žalovaném a úvěru, soudu byla však předložena bez podpisu žalovaného.

6. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, žalovaném a úvěru, soudu byla však předložena bez podpisu žalovaného.

7. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala na č. účtu [bankovní účet] dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč.

8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet žalovaného odeslána částka 0,01 Kč.

9. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bankovní účet, na který byla právní předchůdkyní žalobkyně zaslána částka v celkové výši 25 000 Kč, patří žalovanému. Zároveň bylo soudu sděleno, že částka 20 000 přišla na účet žalovaného dne [datum] a částka 5 000 Kč dne [datum].

10. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 34 508,29 Kč.

11. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní znovu vyzýván k úhradě dluhu.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 34 385 Kč před podáním žaloby 13. Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum].

14. Z výpisu úkonů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje v rámci úkonů realizovaných k vymáhání pohledávky za žalovaným jeden dopis a dvě cesty terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka.

15. Ostatními předloženými důkazy se soud nezabýval, neboť neměly na posouzení věci žádný vliv (potvrzení o provedené transakci ze dne [datum])

16. Z hlediska skutkového stavu má soud prokázané, že dne [datum] přišla žalovanému od právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 5 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně poprvé vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 34 508,29 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný však neuhradil ničeho.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť ta byla soudu předložena bez podpisu žalovaného. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že by tak učinil skutečně žalovaný, a to v předloženém znění. [právnická osoba] bylo pouze prokázáno, že žalovanému byla poukázána částka v celkové výši 25 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně unesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nikoliv však k právnímu důvodu (uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla částka poskytnuta).

19. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud postupoval dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Při vědomí, že v řízení nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 25 000 Kč, soud posoudil předmětnou částku jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť bez prokázání uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nelze přisvědčit žalobnímu nároku na úhradu smluvního úroku a smluvní pokuty, které měly být dle žalobkyně mezi stranami v této smlouvě ujednány.

21. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Totožný závěr lze dle názoru soudu vztáhnout též na smlouvu o úvěru.

22. Vzhledem k prodlení žalovaného ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od [datum] do zaplacení v kapitalizované výši. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh žalovaného se v intencích výše uvedených závěrů tak stal splatným až učiněnou výzvou ze dne [datum]. Dle § 573 o. z se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v tomto případě tedy [datum]. Žalovaný měl plnit nejpozději [datum], do prodlení se dostal [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, a to ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu soud žalobu ohledně příslušenství a nákladů na vymáhání pohledávky zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 907,18 Kč, přičemž tato částka představuje 73,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86,58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 155 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 875 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by činila 2 607 Kč, 73,16 % představuje částku 1 907,18 Kč.

24. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru, resp. uhrazení bezdůvodného obohacení), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.