19 C 231/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 17 615 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 054 Kč od [datum] do zaplacení a částku 8 561 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 561 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 524,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 17 615 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je spoluvlastníkem jednotky vymezené podle vlastnictví bytů [číslo] způsob využití garáž, s podílem o velikosti [číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ jednotka“). Z titulu spoluvlastníka jednotky je žalovaná povinna hradit zálohy za služby a fond oprav. Žalovaná je rovněž povinna po uplynutí příslušného zúčtovacího období případně uhradit nedoplatek plynoucí z vyúčtování služeb. Výsledkem vyúčtování služeb za rok 2019 byl nedoplatek žalované na službách ve výši 9 054 Kč. Žalobkyně uvedené vyúčtování služeb zaslala žalované dne [datum]. Přeplatek či nedoplatek na vyúčtování je dle platných stanov žalobkyně, konkrétně dle článku X. odst. 9 splatný do 3 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, resp. od doručení příslušného vyúčtování. Žalované bylo vyúčtování služeb za rok 2019 doručeno dne [datum] a v souladu s článkem X. odst. 9 stanov žalobkyně, nabylo splatnosti dne [datum]. Žalovaná vyúčtování služeb za rok 2019 do doby jeho splatnosti neuhradila a neuhradila jej ani přes četné urgence žalobkyně. Žalovaná byla spoluvlastníkem předmětné jednotky i v roce 2020, a proto byla i v tomto roce povinna hradit zálohy na služby. Výsledkem vyúčtování služeb za rok 2020 byl nedoplatek žalované ve výši 8 561 Kč. Žalobkyně vyúčtování služeb za rok 2020 zaslala žalované dne [datum]. Nedoplatek na vyúčtování je dle platných stanov žalobkyně, konkrétně dle článku X. odst. 9, splatný do 3 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, resp. od doručení příslušného vyúčtování. Žalované bylo vyúčtování služeb za rok 2020 doručeno dne [datum], jak je zřejmé ze sledovacího systému České pošty. Žalovaná vyúčtování za rok 2020 do doby jeho splatnosti neuhradila. Žalobkyně proto prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne [datum] žalované předžalobní upomínku. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila ničeho.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části. Žalovaná tvrdí, že žalovanou částku uhradila, a to zápočtem na přeplatek, který byl vykázán vyúčtováním za rok 2010 v celkové výši 142 017 Kč s tím, že roční náklady na podíl, který žalovaná na jednotce vlastní, činí ročně částku 6 000 – 10 000 Kč. Od roku 2010 tak žalovaná vždy požadované náklady započítává na onen přeplatek.

3. Na to reagovala žalobkyně duplikou ze dne [datum], když uvedla, že existence údajného přeplatku žalované na vyúčtování služeb za rok 2010 není důvodem pro to, aby žalovaná neuhradila nedoplatky na vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020. Údajná pohledávka žalované za žalobkyní z titulu nevráceného přeplatku na vyúčtování služeb za rok 2010 je promlčená, neboť vyúčtování služeb za rok 2010 bylo žalované doručeno v průběhu roku 2011, a tedy k promlčení této pohledávky došlo v roce 2014. Žalovaná tedy není oprávněna provést jednostranný zápočet těchto dvou pohledávek, neboť údajná pohledávka žalované za žalobkyní se promlčela dříve, než pohledávka žalobkyně za žalovanou vůbec vznikla a vzhledem k této skutečnosti není údajná pohledávka žalobkyně k aktivnímu započtení způsobilá.

4. K tomuto žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně je svého druhu spolek založený za účelem správy společné věci. Jemu zaplacené zálohy na výdaje na provoz společné věci nepodléhají promlčení, protože finanční prostředky zaplacené žalované slouží toliko k úhradě nákladů na společnou věc. Žalovaná tak má postavení správce společné věci, jako zástupce spoluvlastníků. Žalovaná tak tvrdí, že svěřila žalobkyni coby správci společné věci finanční prostředky a projevila opakovaně vůli, aby z nich byl provoz společné věci financován, a proto taková pohledávka žalované nepodléhá promlčení. Pro případ, že by soud nepřisvědčil správcovské povaze finančních prostředků poskytnutých žalobkyní žalované, uplatnila žalovaná zápočet podle § 617 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). A zároveň žalovaná uvedla, že námitka promlčení žalované je v rozporu s dobrými mravy, protože je výrazem zneužití práva na úkor žalované.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha má soud za prokázané, že žalovaná je spoluvlastníkem jednotky [číslo] vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, s podílem o velikosti [číslo], zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha a že uvedená jednotka je využívána jako garáž.

8. Z čl. IX odst. 2 písm. b) a) Stanov žalobkyně má soud prokázané, že člen žalobce má (coby vlastník jednotky) povinnost hradit žalobci stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, zálohy za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování.

9. Z přehledu vyúčtování vztahující za období od [datum] do [datum], podací stvrzenky a detailní informace k zásilce má soud za prokázané, že žalované vznikl za rok 2019 ve vztahu k objektu„ [část obce a číslo] – garáže – [číslo]“ nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 9 054 Kč a že uvedené vyúčtování nákladů bylo předána k poštovní přepravě dne [datum].

10. Z přehledu vyúčtování za období od [datum] do [datum], podacího lístku a dodejky má soud za prokázané, že žalovanému vznikl za rok 2020 ve vztahu k objektu„ [část obce a číslo] – garáže – [číslo]“ nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 8 561 Kč a že uvedené vyúčtování bylo doručeno žalované dne [datum].

11. Z dopisu žalobce ze dne [datum] a vyúčtování nákladů za období [datum] až [datum] má soud prokázané, že žalované vznikl za období [datum] až [datum] ve vztahu k objektu„ SVJ [příjmení] [příjmení] [jméno] – byt [číslo]“ přeplatek ve výši 129 389 Kč a že uvedené vyúčtování tvořilo přílohu dopisu žalobce ze dne [datum].

12. Z dopisu žalobce ze dne [datum] a vyúčtování nákladů za období [datum] až [datum] má soud prokázané, že žalované vznikl za období [datum] až [datum] ve vztahu objektu„ SVJ [příjmení] [příjmení] [jméno] – garáž k bytu [číslo]“ přeplatek ve výši 12 628 Kč a že uvedené vyúčtování tvořilo přílohu dopisu žalobce ze dne [datum].

13. Z opakované výzvy žalované k vrácení plateb/zápočet ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalovaná dopisem ze dne [datum] a [datum] vyzvala žalobce k vrácení přeplatku na zálohách, který jí žalobce nikdy nevrátil, ač o to opakovaně žádala, a že v období od [datum] až [datum] uhradila žalobci na zálohách částku ve výši 144 312 Kč, která dostatečně pokrývá všechny náklady spojené se spoluvlastnickým podílem na nebytové jednotce, které činí cca 10 000 Kč, a že tak má uhrazeny náklady spojené s provozem podílu na nebytové jednotce do cca roku 2024, a proto dluhy neuznává.

14. Z dopisu žalované ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] má soud za prokázané, že žalovaná těmito dopisy oznámila žalobci, že původní vlastník bytu [číslo] v budově [adresa], [katastrální uzemí] přestal být jeho vlastníkem dne [datum] a že i přesto platil dál zálohy na služby ve výši 6 872 Kč měsíčně, a to až do [datum], a proto původní vlastník žádá o vrácení plateb ve výši 144 312 Kč snížené o vratku za rok 2010 ve výši 7 913,50 Kč, tj celkem 136 398,50 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím advokáta Mgr. Ing. [jméno] [jméno] vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky plynoucí z vyúčtování za rok 2013 ve výši 5 693 Kč, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněném na možnost vymáhání nároku soudní cestou.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím advokáta Mgr. Ing. [jméno] [jméno] vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky plynoucí z vyúčtování za rok 2014 ve výši 4 761 Kč, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněném na možnost vymáhání nároku soudní cestou.

17. Z výzvy k uhrazení dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky ve výši 43 078 Kč za neuhrazené služby spojené s užíváním garážového stání [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], a to ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy, s upozorněním na možnost vymáhání nároku soudní cestou.

18. Z výzvy k uhrazení dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky ve výši 16 757 Kč za neuhrazené služby spojené s užíváním garážového stání [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], a to ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na soudní uplatnění nároku v případě neuhrazení této částky.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Dle ust. § 1189 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.“) zahrnuje správa domu a pozemku vše, o nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

21. Dle ust. § 1194 odst. 1 o. z. je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

22. Dle ust. § 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, se rozumí činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností zejména a) zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, uchovávání dokumentace stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení podle jiných právních předpisů1) a zajišťování dalších činností, které vyplývají pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku z jiných právních předpisů, b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání, c) vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek, d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek, e) činnosti spojené s provozováním společných částí a technických zařízení, která slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek v domě, včetně sjednávání s tím souvisejících smluv, f) výkon činností vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

23. Dle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

24. Dle § 614 o. z. se nepromlčuje se vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene.

25. Dle § 617 odst. 2 o. z. i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

26. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

27. Dle § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

28. Společenství vlastníků jednotek je zvláštní druh právnické osoby, jejímž účelem je zajišťování správy domu a pozemku a činností s tím bezprostředně spojených. Jedná se tak o právnickou osobu s předem striktně stanoveným účelem. SVJ jako právnická osoba zakládaná za účelem spojeným s bytovým spoluvlastnictvím se má věnovat pouze zákonem vymezenému účelu a činnostem z toho plynoucím, aby případnou jinou činností nebyli finančně ohroženi vlastníci jednotek, kteří za dluhy SVJ ručí. Právní postavení SVJ je založeno na principu vymezené, resp. omezené, právní subjektivity v tom smyslu, že SVJ může vykonávat pouze takové činnosti, které občanský zákoník, popřípadě jiný právní předpis vymezuje, a pouze v těchto věcech je oprávněno vykonávat svá práva a zavazovat se k povinnostem. Z hlediska správních činností SVJ je mimo jiné stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání, řádné hospodaření s finančními prostředky, uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek a výkon činností vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

29. Žalovaná tvrdila, že žalovanou částku uhradila„ svým přeplatkem“ ve výši 142 017 Kč. Následně sdělila, že uplatňuje zápočet, v nespecifikované výši, kterou má mít za žalobkyni z titulu přeplatku žalované na vyúčtování služeb za rok 2010. Žalobkyně vznesla proti tomuto nároku námitku promlčení, kterou žalovaná považuje za námitku v rozporu s dobrými mravy 30. Pojem dobrých a jeho použití v rozličných situacích opakovaně vyložil Nejvyšší soud i Ústavní soud (srov. nález ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. IV. ÚS 299/18), přičemž při posouzení souladu nebo rozporu s tímto pojmem je vždy nutné vycházet z individuálních okolností a všech relevantních souvislostí každého jednotlivého případu, založených na skutkových zjištěních (srov. nález ze dne 8. 11. 2016 sp. zn. III. ÚS 2700/15). K uplatněné námitce promlčení v rozporu s dobrými mravy existuje bohatá judikatura, která vychází z přístupu, podle něhož je promlčení zákonným institutem přispívajícím k jistotě právních vztahů a lze jej použit ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Vznesení námitky promlčení proto dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou situace, kdy uplatnění námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s uplatňovaným nárokem. V daném nároku se však o tento případ nejedná, neboť dle ust. § 617 odst. 2 o. z. se i po uplynutí promlčecí lhůty může strana dovolat svého práva k započtení (a žalovaná tento úkon učinila), pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty. V daném případě se tak ze strany žalované nestalo, neboť pohledávka žalobkyně vznikla až poté, co došlo k promlčení žalovanou tvrzené pohledávky za žalobkyni (přeplatek žalované na vyúčtování služeb za rok 2010). Rozhodující je okamžik, kdy se pohledávky setkaly. Soud má za to, že pohledávka žalované se promlčela dříve, než pohledávka žalobkyně za žalovanou vznikla, navíc se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, tj. pohledávku, která je co do základu i výše nejistá a její uplatnění formou námitky započtení vyvolává spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Vzhledem k tomu pohledávka žalované za žalobkyni není kompenzabilní k aktivnímu započtení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020).

31. Žalobce v řízení prokázal, že žalovaná je spoluvlastníkem jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití garáž s podílem o velikosti [číslo], tedy garážového státní [číslo] vedeném na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] a je povinna v souladu s č. X odst. 9 Stanov žalobce uhradit nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 9 054 Kč a za rok 2020 ve výši 8 561 Kč včetně příslušenství pohledávky dle ust. § 1970 o. z. dle předžalobních upomínek zaslaných žalobcem žalované.

32. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky rozhodl soud v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 524,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 615 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý z čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí+ příprava, podání žaloby, vyjádření ze dne 22. 2022, [datum]), 1 úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) ve výši 910 Kč (jednoduchá předžalobní výzva), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 034,90 Kč.