19 C 236/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 631,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 631,36 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni: a) Částku 8 368,31 Kč, b) Zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 12. 10. 221 do zaplacení ve výši 8, 05 %, c) Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 602,39 Kč, d) Kapitalizovaný úrok ve výši 8 911,69 Kč, <b>se zamítá.</b>

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 573,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kdy žalovaná vyplnila registrační údaje ve formuláři, žalovaná následně souhlasila se zněním smluv i dalších přílohových dokumentů, což stvrdila zaškrtnutím čtvercového políčka pro udělení souhlasu. Následně byla tvorba profilu a žádost o úvěr stvrzena verifikační SMS zprávou. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla žalobkyní schválena. Žalované byla zaslána požadovaná částka ve výši 12 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku ve výši 8 368,31 Kč. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 280 Kč, poplatek z prodlení ve výši 9 000 Kč a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 602,39 Kč a 8 911,69 Kč. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum]. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Z předložené listiny smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované. Ve smlouvě je ujednáno, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] (viz výstřižek o provedené platbě na č. l. 25), který uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]) což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne [datum] (viz dopis o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne [datum] (viz výzva před podáním žaloby ze dne [datum]). Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. V daném případě soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byla žalovaná, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z., verifikační SMS nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne [datum] žalované na bankovní účet určený žalovanou částku ve výši 12 000 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna uhradit. Jak uvádí sama žalobkyně, žalovaná na svůj závazek částečně plnila částkou ve výši 8 368,31 Kč, žalobkyně tuto částku sice alokovala v souladu se smlouvou, avšak tato smlouva nebyla platně uzavřena. Soud proto vyhodnotil uhrazenou částku 8 368,31 Kč jako částečnou úhradu dluhu. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky ‭3 631,69‬ Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru ke dni [datum]. Dále nebylo prokázáno a žalobkyně toto ani netvrdila, že by právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Z uvedeného vyplývá, že dluh žalované se stal splatným teprve marným uplynutím lhůty stanovené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kde žalobkyně stanovila lhůtu pro uhrazení dlužní částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalobkyně však nedoložila doručení předmětného dopisu, soud proto postupoval dle ust. § 573 o. z., a určil den dodání jako třetí pracovní den po odeslání. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 3 631,69 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobu zamítl co do částky 8 368,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 602,39 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 8 911,69 Kč, a také co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť se jedná o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Soud žalobě vyhověl co do částky 3 631,69 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení z částky 3 631,69 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 573,25 Kč, přičemž tato částka představuje 39,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,74 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 30,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.