19 C 237/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Žalovaná , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 2 252 939 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 252 939 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 252 939 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 172 144,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 10. 6. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2 252 939 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby bylo potvrzeno, že žalobce byl nájemcem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, , , adresa, k. ú. , adresa, na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 6. 2017. Nájem na žalobce přešel po smrti jeho matky paní , jméno FO, , která měla předmětný byt v nájmu od roku 1985 s tím, že žalobce jako její syn obýval bytovou jednotku po celou dobu , jméno FO, diskriminační a neodůvodněné, proto se žalobou původně domáhal, aby soud určil, že žalovaná postupovala protiprávně a je povinna nabídnout žalobci předmětnou bytovou jednotku k odkoupení za původně nabízených podmínek nebo, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu újmy, která mu rozhodnutím žalované vznikla ve formě ušlého zisku. Vzniklou újmu vyčíslil jako rozdíl mezi cenou, za kterou by mu bylo umožněno bytovou jednotku privatizovat a obvyklou cenou bytové jednotky v době, kdy privatizace probíhala. Řízení o rozhodnutí žalované o vyřazení žalobce z privatizace a následné rozhodnutí žalované o neudělení výjimky ze „Souboru pravidel prodeje jednotek“, kterým žádal o určení jeho neplatnosti a o určení povinnosti žalované odprodat žalobci předmětnou bytovou jednotku bylo usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, vyloučeno k samostatnému řízení a bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 26. října 2022, právní moc 16. 11. 2022 bylo pravomocně zastaveno.

2. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 2 252 939 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění této žaloby bylo tvrzeno, že žalovaná adresovala žalobci jako nájemci bytové jednotky Oznámení o přípravě prodeje bytových jednotek ze dne 25. 9. 2017, ve kterém uvedla, že bytové jednotky budou nabízeny k odkoupení těm nájemcům, kteří mají uzavřenou nájemní smlouvu nejpozději ke dni 31. 10. 2012 a dále nájemcům, kteří mají uzavřenou nájemní smlouvu po datu 31. 10. 2012, a to na základě směny , Anonymizováno, bytu svěřeného žalované, kteří užívali již před tímto termínem za jiný obecní byt svěřený do správy žalované a dále nájemcům, kteří mají uzavřenou nájemní smlouvu na základě zákonného přechodu nájmu bytu, avšak za podmínky, že původní nájemní poměr k tomuto bytu vznikl již před dnem 31. 10. 2012. Privatizace bytů měla probíhat v souladu se „, Anonymizováno, “ schváleným usnesením Zastupitelstva městské částí č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Soubor pravidel“). V Souboru pravidel je prodej rozdělen na prodej pronajatých a nepronajatých bytových jednotek. Podle tohoto dokumentu žalobce splňuje podmínku k tomu, aby byl uznán jako oprávněný nájemce a bylo mu umožněno předmětnou bytovou jednotku od žalované koupit a nabýt do svého vlastnictví. V rozporu s tím bylo žalobci prostřednictvím zástupkyně společnosti , právnická osoba, , která byla pověřena přípravou prodeje na společné informační schůzce k prodeji dne 15. 10. 2018 sděleno, že na odkup bytové jednotky nemá právo. Totožnou informaci žalobce obdržel i opakovaně telefonicky od zaměstnanců žalované, nicméně rozhodnutí v písemné formě nikdy neobdržel. Žalobce na nastalou situaci reagoval podáním ze dne 17. 5. 2019 nazvaným „Odvolání proti rozhodnutí, kterým byl nájemce bytu vyřazen z prodeje bytové jednotky“. Žalovaná v přípisu ze dne 14. 6. 2019 žalobci sdělila, že jeho požadavek bude předložen k projednání výboru pro majetek a na základě jeho stanoviska pak orgánům , Anonymizováno, s tím, že o výsledku projednání bude žalobce informován. Vyrozuměním ze dne 17. 2. 2020 byl žalobce informován, že Rada , Anonymizováno, , adresa, na jednání 12. 2. 2020 odvolání žalobce neakceptovala a výjimku ze Souboru pravidel prodeje jednotek žalobci neudělila. Rozhodnutí bylo zdůvodněno, že žalobce má uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou do 19. 5. 2020, tedy na dobu kratší, než jakou měla činit dvanáctiměsíční lhůta předkupního práva, která by běžela do října 2019. Žalobce považuje neschválení výjimky ze Souboru pravidel nespravedlivým a v rozporu s dobrými mravy, neboť od počátku deklaroval svůj úmysl bytovou jednotku užívat, následně od žalované odkoupit do osobního vlastnictví. Nájemní smlouva byla původně uzavřena na dobu určitou od 20. 5. 2017 do 19. 5. 2019, následně došlo k prodloužení nájemní smlouvy ode dne 20. 5. 2019 do 19. 11. 2019 a k dalšímu prodloužení nájemní doby od 20. 11. 2019 do 19. 5. 2020. Nájem bytové jednotky zanikl uplynutím sjednané doby ke dni 19. 5. 2020. Žalobce tvrdil, že v usnesení Rady , adresa, ze dne 12. 2. 2020 žalovaná výslovně uvedla, že Výbor pro majetek , adresa, byl na svém zasedání dne 26. 6. 2019 seznámen se záležitostí žalobce a po jejím projednání doporučil Radě , adresa, schválit výjimku ze Souboru pravidel prodeje jednotek schváleného usnesením Zastupitelstva , adresa, ze dne 18. 3. 2014. Neschválení výjimky je odůvodňováno rovněž použitím „právního stanoviska , jméno FO, “. Žalobce má za to, že rozhodnutím o vyřazení z privatizace a následným neschválením výjimky ze Souboru pravidel došlo k neoprávněnému zásahu do jeho práv, neboť rozhodnutí je v přímém rozporu s doporučením Výboru pro majetek , adresa, a v rozporu s doporučeními obsaženými v textu právního stanoviska , jméno FO, . Rozhodnutí Rady , adresa, bylo svévolné, založené na jiných než uváděných důvodech, které nelze řádně přezkoumat. Jednání žalované považuje za protiprávní, diskriminační, v rozporu se zásadou rovnosti a legitimního očekávání. Cena bytové jednotky byla žalovanou v privatizaci stanovena částkou 2 347 061 Kč, obvyklá cena byla určena ve výši 4 600 000 Kč, žalobce požaduje rozdíl mezi obvyklou cenou a cenou, za kterou by mohl jednotku zprivatizovat, tedy částku 2 252 939 Kč.

3. Žalovaná ve svých podáních (č. l. 83, 156) s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že zveřejnění záměru, oznámení o přípravě prodeje bytových jednotek ze dne , datum, je pouze zveřejnění záměr , Anonymizováno, prodat nemovitý majetek, nejedná se o jednostranně adresovaný právní úkon a závaznou nabídku na odkoupení bytové jednotky. Rozhodnutím Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, na základě doporučení Rady , adresa, dle usnesení č. , hodnota, ze dne , datum, došlo ke schválení prodeje bytových jednotek v domě , adresa, , prodej bytové jednotky č. , hodnota, nebyl schválen. V době schválení prodeje pronajatých bytových jednotek měl žalobce uzavřenou nájemní smlouvu ze dne 10. 7. 2017 na dobu určitou a to od 20. 5. 2017 do 19. 5. 2019, z důvodu splnění podmínek pro přechod nájmu bytu po úmrtí matky dle § 2279 o.z. Doba nájmu se v takovém případě stanoví zákonem na délku max. 2 let (§ 2279 odst. 2 o. z.). Žalobce nesplňoval podmínku uvedenou v Souboru pravidel, neboť jeho smlouva byla uzavřena do 19. 5. 2019, tedy na dobu kratší, než jakou měla činit 12měsíční lhůta předkupního práva k dané bytové jednotce, která by v případě závazné nabídky běžela do října 2019. Z tohoto důvodu nebyla bytová jednotka č. , hodnota, zařazena ke schválení k prodeji. Následně žalobce podal „odvolání rozhodnutí o vyřazení jednotky v privatizace“, které bylo posouzeno jako žádost o uplatnění výjimky ze Souboru pravidel privatizace, přičemž o této výjimce bylo rozhodnuto usnesením Rady , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 12. 2. 2022 tak, že žádost o výjimku nebyla schválena. Rozhodnutím o vyřazení jednotky z privatizace je usnesení Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , kterým byly schváleny k prodeji jiné jednotky v domě , adresa, a mezi tyto jednotky nebyla zařazena jednotka č. , hodnota, pronajatá žalobci, a to ve spojení s navazujícím usnesením Rady , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaná nemá povinnost bytovou jednotku prodat jejímu nájemci, pokud se rozhodne, že k prodeji té, které jednotky vůbec nepřistoupí. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobcem uplatňovaného nároku s odůvodněním, že pokud žalobce dne 22. 5. 2019 podal „odvolání“ proti rozhodnutí o vyřazení jednotky v privatizace, pak již měl informace o tom, že mu nebude jednotka převedena. K tomuto datu měl rovněž informace, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, tedy od 22. 5. 2019 začala plynout promlčecí doba pro uplatnění údajné škody, která uplynula před podáním žaloby dne 9. 6. 2022.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

5. Z nájemní smlouvy č. 98/2017 uzavřené mezi účastníky řízení soud zjistil, že uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, na základě které se žalobce stal nájemcem bytu č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, , , adresa, k. ú. , adresa, , o velikosti 3+1 s příslušenstvím s tím, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 20. 5. 2017 do 19. 5. 2019.

6. Z Oznámení o přípravě prodeje bytových jednotek v domě č. p. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ze dne , datum, adresovaným nájemcům bytů v domě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná sděluje prostřednictvím pověřené společností , právnická osoba, o záměru přípravy a realizace prodeje bytových jednotek v rámci které budou oslovováni jednotliví nájemci. V oznámení je mimo jiné uvedeno, že bytové jednotky budou nabízeny nájemcům, mimo jiné i těm, kteří mají uzavřenou nájemní smlouvu na základě zákonného přechodu nájmu bytu za podmínky, že původní nájemní poměr k tomuto bytu vznikl před datem 31. 10. 2012.

7. Z Usnesení Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, nazvaného , Anonymizováno, svěřených , adresa, soud zjistil, že upravuje pravidla prodeje jednotek i v domě, ve kterém měl žalobce předmětnou bytovou jednotku v nájmu.

8. Z listiny nazvané „Odvolání proti rozhodnutí, kterým byl nájemce bytu vyřazen z prodeje bytové jednotky“ ze dne 17. 5. 2019 adresované žalované a společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce podává odvolání proti rozhodnutí o tom, že nemá právo na odkup bytové jednotky, o čemž se dozvěděl od zástupkyně společnosti , právnická osoba, (která byla pověřena přípravou prodeje) s odůvodněním, že žalobce splňuje podmínky stanovené pro odkoupení bytové jednotky. V „odvolání“ odkazuje na oznámení žalované o přípravě prodeje bytových jednotek ze dne 25. 9. 2017, ve kterém je uvedeno, že bytové jednotky budou nabízeny k odkoupení i těm nájemcům, kteří mají uzavřenou nájemní smlouvu po datu 31. 10. 2012, pokud se jedná o nájemní smlouvu uzavřenou na základě zákonného přechodu nájmu bytu za podmínky, že původní nájemní poměr k tomuto bytu vznikl již před 31. 10. 2012.

9. Z vyrozumění žalované adresované právní zástupkyni žalobce ze dne 14. 6. 2019 soud zjistil, že „odvolání“ žalobce proti rozhodnutí o vyřazení bytové jednotky č. , hodnota, z prodeje v rámci privatizace, bylo předloženo k projednání Výboru pro majetek a na základě jeho stanoviska pak následně orgánům žalované. O výsledku projednání bude žalobce informován.

10. Z Usnesení Rady , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, nazvané , Anonymizováno, jednotek má soud prokázané, že výjimka ze Souboru pravidel nebyla Radou , Anonymizováno, schválena.

11. Z Usnesení Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byl schválen prodej bytových jednotek v domě č. p. , Anonymizováno, , nicméně bytová jednotka č. , hodnota, , která je v nájmu žalobce v tomto usnesení není uvedena k privatizaci.

12. Z e-mailu ze dne 2. 11. 2016 soud zjistil právní stanovisko k prodeji jednotek nájemcům s nájmem na dobu určitou, vyslovené , jméno FO, .

13. Ze znaleckého posudku o ceně obvyklé ze dne 27. 5. 2020, který posuzoval obvyklou cenu bytové jednotky č. , hodnota, v domě č. , hodnota, ke dni 1. 7. 2019 soud zjistil, že obvyklá cena bytové jednotky byla stanovena částkou 4 600 000 Kč.

14. Ze Zápisu z jednání Výboru pro majetek Zastupitelstva , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že Výbor doporučil Zastupitelstvu , adresa, schválit výjimku ze Souboru pravidel prodeje jednotek v domech, které bylo schváleno Usnesením Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , a to prodej pronajaté bytové jednotky č. , hodnota, v domě , adresa, .

15. Z informace o jednotce č. , hodnota, v domě č. , hodnota, k. ú. , adresa, k datu 19. 5. 2025 soud zjistil, že bytová jednotka č. , hodnota, již k privatizaci do doby rozhodování ve věci nabídnuta nebyla.

16. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů, skutková zjištění z nich učiněná společně s těmi nespornými tvořily propojený celek událostí představující skutkový stav věci. I když soud provedl další množství důkazů, z těchto důkazů nebyly prokázány žádné významné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci. Další důkazy ve věci účastníky nebyly navrhovány.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

18. Žalobce byl nájemcem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , k. ú. , adresa, , na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, ze dne 21. 6. 2017, kdy nájem na žalobce přešel po smrti jeho matky, která měla byt v nájmu od roku 1985 až do její smrti, tj. do 20. 5. 2017. Žalobce jako její syn obýval bytovou jednotku po celou dobu. Žalovaná zveřejnila záměr o přípravě privatizace bytových jednotek v domě č. p. , Anonymizováno, , která měla probíhat v souladu se Souborem pravidel schválených žalovanou dne , datum, . Žalobce má za to, že splňoval podmínky k tomu, aby byl uznán jako oprávněný nájemce a měl možnost pronajatou bytovou jednotku od žalované koupit a nabýt do svého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že bytová jednotka č. , hodnota, užívána žalobcem nebyla zařazena do projektu privatizace, domáhal se náhrady újmy v podobě ušlého zisku, která mu vznikla protiprávním jednáním žalované, která žalobci zabránila nabýt bytovou jednotku do jeho osobního vlastnictví.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Podle ustanovení § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen“ o. z.“) okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

21. Podle ustanovení § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

22. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

23. Podle ustanovení § 619 odst. 2 o. z. může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo když se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

25. Námitka promlčení.

26. Žalovaná vznesla námitku promlčení, proto se soud primárně vznesenou námitkou zabýval. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z.. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen tak, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo, kdy se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 odst. 2 o. z.). U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje ustanovení § 620 odst. 1 o. z.

27. Vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě znamená, že poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. Tento okamžik předchází dospělosti (splatnosti) práva na náhradu škody, neboť ke splatnosti dojde až na základě výzvy k náhradě, kterou poškozený adresuje povinnému (§ 1958 odst. 2 o. z.). Výše uvedené pravidlo se uplatní i za situace, kdy škoda se prvotně nahrazuje uvedením do předchozího stavu. I nadále má totiž poškozený možnost zvolit si finanční restituci (§ 2951 odst. 1 o. z.). Pro takovou volbu musí mít k dispozici informaci o výši škody, nejen o konkrétním poškození majetkové hodnoty. Vědomost o škodě tak představuje vědomost o rozsahu majetkové újmy určitého druhu a rozsahu, kterou je možné natolik objektivně vyčíslit v penězích, aby poškozený mohl svůj nárok uplatnit u soudu. Vědomost o škodě není možné zaměňovat s dověděním se pouze o škodné události, anebo protiprávním úkonům, kterým byla škoda způsobená (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2592/2006).

28. Na základě výše uvedeného má soud za to, že žalobce získal představu o rozsahu škody, cena za bytovou jednotku bez slevy byla žalovanou stanovena částkou 2.347 061 Kč). O tom, kdo za škodu odpovídá, dne 17. 5. 2019 (pro žalobce příznivější datum), kdy podával u žalované odvolání proti rozhodnutí, kterým byl nájemce bytu vyřazen z prodeje bytové jednotky. Následující den (18. 5. 2019) počala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dnem 18. 5. 2022. Žaloba byla podána dne 10. 6. 2022, tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty.

29. Nárok žalobce je promlčen.

30. Schválení zásad prodeje , Anonymizováno, bytů zastupitelstvem.

31. Soudní praxe se ustálila v závěru, že schválení zásad prodeje obecních bytů zastupitelstvem ani schválení záměru obce podle § 36 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze prodat nemovitý majetek není rozhodováním o nabytí a převodu nemovitých věcí, nepředstavuje návrh na uzavření převodní smlouvy a není ani právním úkonem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1250/2009, uveřejněný pod č. 45/2011 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010 ze dne 19. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5962/2016 ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1011/2018 ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. 26 Cdo 246/2019, nález Ústavního soudu I. ÚS 2175/2019 ze dne 13. 8. 2019) . Nejvyšší soud rovněž v mnoha svých rozhodnutích (srov. rozsudek ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3049/2007 nebo ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 33 Cdo 3468/2013) vysvětlil proces vytváření vůle obce a jejího projevu navenek. Z uvedených výkladů je zřejmé, že usnesení zastupitelstva obce (případně jeho rady) ještě nepředstavuje právní úkon, jakožto projev vůle obce směřující ke vzniku změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují, nýbrž je vnitřním aktem obce a navenek nemá právní účinky. Obec (město) není vázána schválením záměru převést budovy (byty v ní) na oprávněné osoby. Zákon o obcích svěřuje rozhodování o převodech nemovitostí, včetně bytů do výlučné pravomoci obecního zastupitelstva. Tuto pravomoc nemůže zastupitelstvo převést svým rozhodnutím na jiný obecní orgán. Je-li tedy usnesením zastupitelstva schválen záměr převést domy či byty v nich, pak občan (nájemce bytu) může předložit nabídku odprodeje do svého vlastnictví. Rozhodnout o této nabídce je výsadním oprávněním zastupitelstva, které rozhodne, za jakých podmínek přivolí k převodu domu či bytu na oprávněnou osobu (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2016, č. j. 62 Co 211/2016-91).

32. Postup stanovený pro jednání , Anonymizováno, , jde-li o převod bytové jednotky ve vlastnictví , Anonymizováno, upravuje § 89 odst. 2 písm. e) zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, dle kterého zastupitelstvu , Anonymizováno, je vyhrazeno rozhodovat o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, pokud jsou městským částem zákonem nebo statutem svěřeny. Tento postup rozvádí i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 26 Cdo 4372/2013.

33. V případě usnesení Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, se jednalo pouze o pravidla zásad, jak privatizovat obecné byty. Je nepochybné, že v případě tohoto usnesení zastupitelstva došlo pouze ke zveřejnění úmyslu žalované prodat nemovitý majetek, kterým žalovaná plnila vůči občanům svou informační povinnost. Záměr privatizovat konkrétní byty konkrétním nájemcům byl schválen usnesením Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, dne , datum, a zveřejněn. Žalobce však v tomto usnesení nebyl uveden a usnesením Rady , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, nebyla schválena výjimka ze Souboru pravidel prodeje jednotek v domě, schváleného usnesením Zastupitelstva , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, pro prodej bytové jednotky č. , hodnota, .

34. V řízení bylo prokázáno, že o bytové jednotce v nájmu žalobce zastupitelstvo žalované nejednalo ani nerozhodovalo. Žalovaná také neučinila žádný právní úkon, ze kterého by vyplývala její povinnost žalobci předmětný byt prodat, když zveřejnění zásad privatizace obecních bytů takovým úkonem není a taková povinnost nevyplývá ani z žádného právního předpisu. Žalovaná předmětný byt ani nenabídla k prodeji jiné osobě, a tedy nedošlo k pominutí předkupního práva žalobce.

35. Vzhledem k výše uvedenému žalobce neprokázal předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, která měla jejím jednáním vzniknout, žalovaný nárok nevznikl a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení, které uplatnil při bránění svého práva. V daném případě byla úspěšná žalovaná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované se skládají z jedné paušální náhrady po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě), odměny stanovené dle ust. §§ 7, 11 odst. 1 vyhl. č. 177/196 Sb. advokátního tarifu (dále a.t.) za každý z osmi úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, účast u jednání dne 23. 11. 2023, 24. 4. 2025, 10. 7. 2025, písemné vyjádření 22. 1. 2025, 17. 3. 2025, 23. 4. 2025, 20. 5. 2025) po 17 340 Kč navýšené o 2 režijní paušály po 300 Kč (do 31. 12. 2024), 6 režijních paušálů po 450 Kč (od 1. 1. 2025) dle ust. § 12 odst. 4 a.t., 21 % DPH ve výši 29 824,20 Kč, celkem 172 144,20 Kč.

37. Náklady bylo uloženo žalobci zaplatit ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. na platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.