19 C 260/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 3 887,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 887,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 282 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, z částky 3 485,70 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, z částky 120 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, titul, advokáta. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 3 887,70 Kč s příslušenství. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22. 3. 2019 uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které měla žalovaná zajišťovat pro žalobkyni uzavírání smluv a provádět další sjednané úkony související s podnikatelskou činností žalobkyně, za což jí měla žalobkyně platit provizi. Zároveň však při ukončení uzavřených smluv byla žalovaná povinna vrátit buď celou, nebo část provize, podle doby, kdy došlo k ukončení žalovanou sjednaných smluv. Žalovaná tak byla povinna vrátit žalobkyni částky 282 Kč, 3 485,70 Kč a 120 Kč z titulu ukončení nebo změny sjednaných smluv. Žalobkyně uvedené částky žalované vyfakturovala fakturou číslo na částku 282 Kč splatnou dne 15. 9. 2020, fakturou číslo na částku 3 485,70 Kč splatnou dne 15. 10. 2020 a fakturou číslo na částku 120 Kč splatnou dne 15. 12. 2020. Žalovaná dosud i přes výzvy žalobkyni ničeho neuhradila. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve sjednané výši 0,2 % denně z dlužné částky a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla uzavřena dne 22. 3. 2019 smlouva o spolupráci, ve které se žalovaná zavázala za provizi pro žalobkyni zajišťovat uzavírání smluv a provádět další sjednané úkony související s podnikatelskou činností žalobkyně. Výše provize včetně jejího storna pak byla upravena ve zvláštních provizních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o spolupráci. Žalovaná obstarala uzavření smlouvy č. anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 90 Kč (storno provize), dále žalovaná obstarala uzavření smlouvy č. anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 120 Kč (storno provize), uvedené storno provize následně žalobkyně žalované vyfakturovala fakturou číslo na částku 282 Kč splatnou dne 15. 9. 2020, na kterou žalovaná dosud ničeho neuhradila. Dále žalovaná obstarala uzavření smlouvy číslo anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 3 350,70 Kč (storno provize), dále žalovaná obstarala uzavření smlouvy č. anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 90 Kč (storno provize), dále žalovaná obstarala uzavření smlouvy č. anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 45 Kč (storno provize), uvedené storno provize následně žalobkyně žalované vyfakturovala fakturou číslo na částku 3 485,70 Kč splatnou dne 15. 10. 2020, na kterou žalovaná dosud ničeho neuhradila. Dále žalovaná obstarala uzavření smlouvy č. anonymizováno a z této smlouvy měla následně vrátit 120 Kč (storno provize), uvedenou storno provizi následně žalobkyně žalované vyfakturovala fakturou číslo na částku 120 Kč splatnou dne 15. 12. 2020, na kterou žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužných částek vyzvala prostřednictvím právního zástupce výzvou ze dne 12. 4. 2021, která byla žalované zaslána dne 12. 4. 2021, jak vyplývá z přiloženého podacího archu. V daném řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu ust. § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, na základě které žalovaná za provizi pro žalobkyni zajišťovat uzavírání smluv a provádět další sjednané úkony související s podnikatelskou činností žalobkyně. V případě předčasného ukončení uzavřených smluv byla žalovaná povinna vrátit buď celou, nebo část provize, podle doby, kdy došlo k ukončení žalovanou sjednaných smluv. Žalovaná tak na základě ukončení jí sjednaných smluv byla povinna vrátit žalobkyni provizi v celkové výši 3 887,70 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že uvedenou dlužnou částku uhradila. To však neučinila, soud proto žalobkyni vyhověl včetně nároku na náklady spojené s uplatněním každé pohledávky ve výši 3 600 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích a nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. a to ve sjednané výši 0,2 % denně z dlužné částky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady řízení činí 5 719 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.