19 C 273/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba s žádostí: že výpověď z nájmu bytové jednotky [číslo] nacházející se ve [číslo] nadzemním podlaží domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec [obec] [obec], zapsaného na [list vlastnictví], daná žalobkyni dne 27. 3. 2019, není oprávněná a je neplatná, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud přezkoumal oprávněnost výpovědi nájmu bytu [číslo] o velikosti [výměra] nacházejícím se ve [číslo] poschodí domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec [obec] [obec], zapsaného na [list vlastnictví], kterou jí dali žalovaní dopisem ze dne 27. 3. 2019 dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z důvodu hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu bytu spočívající v tom, že od 2. 8. 2018 soustavně neplatila nájemné, ani úhrady za služby. Žalobkyně považuje výpověď za neoprávněnou, neboť podala návrh na insolvenci, který je zveřejněn v insolvenčním rejstříku, a dluh na nájemném je v návrhu uveden v plné výši, o čemž žalované informovala. Dále uvádí, že dne 6. 3. 2019 telefonicky žalovanou 1) seznámila se skutečností, že zahájila jednání o insolvenčním návrhu, s datem 11. 3. 2019 pronajímatelé odeslali oznámení o jednostranném zvýšení nájmu. 17. 3. 2019 informovala původního žalovaného 2) [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] o podmínkách insolvence a dne 19. 3. 2019 podepsala kompletní návrh na povolení oddlužení. Dne 29. 3. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení, dne 1. 4. 2019 bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Dluh vůči pronajímatelům je přihlášen v plné výši. Dne 31. 3. 2019 jí pak původním žalovaným 2) byla předaná výpověď z nájmu bytu.

2. Dne 27. 11. 2019 žalovaný 2) zemřel a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že dědické řízení po žalovaném 2) bylo skončeno s tím, že dědictví nabyl jediný dědic - [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného]. Soud proto usnesením č. j. 19 C 273/2019-102 ze dne 2. 11. 2020 rozhodl o procesním nástupnictví ve smyslu ust. § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a na místo žalovaného 2), zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], vstoupil do řízení [celé jméno žalovaného 2]

3. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě ze dne 12. 7. 2019 uvedla, že je pravdou, že dopisem ze dne 27. 3. 2019 byla žalobkyni daná výpověď z nájmu bytu podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. s tříměsíční výpovědní dobou z důvodu hrubého porušování povinností žalobkyní vyplývajících z nájmu. Výpověď byla doručena žalobkyni 31. 3. 2019. Hrubé porušování povinností žalobkyní vyplývajících z nájmu spatřovali žalovaní ve skutečnosti, že žalobkyně na nájemném dluží za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, za tuto dobu na nájemném a zálohách na úhradu služeb dlužila 57 066 Kč (což také uznala svým uznáním dluhu ze dne 4. 2. 2019), ale od 1. 1. 2019 v neplacení nájemného a záloh za úhradu služeb nadále pokračovala. To byl důvod pro podání výpovědi z nájmu bytu. Žalobkyně svůj závěr o neoprávněnosti a neplatnosti výpovědi žalovaných opírá výlučně o skutečnost, že žalobkyně jako dlužnice dne 29. 3. 2019 podala [název soudu] insolvenční návrh s návrhem na oddlužení podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, čímž bylo zahájeno před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] insolvenční řízení žalobkyně (zahájení insolvenčního řízení bylo soudem publikováno v insolvenčním rejstříku 1. 4. 2019). Žalobkyně je nesprávně přesvědčena, že pouhé zahájení insolvenčního řízení (aniž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka), bránilo žalovaným jí dát výpověď z nájmu. Její přesvědčení odporuje ust. § 257 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, neboť insolvenční zákon rozlišuje mezi zahájením insolvenčního řízení dle § 97 insolvenčního zákona a rozhodnutím o úpadku dle § 136 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon v ust. § 257 insolvenčního zákona spojuje zákaz výpovědi nájemní smlouvy dlužníka z důvodu neplacení nájemního nikoliv se zahájením insolvenčního řízení, ale až s rozhodnutím o úpadku dlužníka. Žalovaní mají za to, že před rozhodnutím o úpadku je pronajímatel oprávněn vypovědět dlužníku jako nájemci smlouvu o nájmu. Žalovaní dali žalobkyni výpověď z nájmu právě z důvodu neplacení nájemného za dobu do 31. 3. 2019, ale výpověď jí byla dána již dne 31. 3. 2019, tedy více jak sedm týdnů před rozhodnutím soudu o úpadku. Zákaz výpovědi z nájmu uvedený v § 257 insolvečního zákona na výpověď žalovaných danou žalobkyni nedopadá, neboť takový zákaz začal platit až dnem 20. 5. 2019. Z tohoto důvodu považují žalobu za bezdůvodnou.

4. K tomuto vyjádření žalované 1) se připojil i žalovaný 2) v podání ze dne 17. 7. 2019.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 27. 3. 2019 soud zjistil, že tímto žalovaní dávají žalobkyni výpověď nájmu bytu, jehož je žalobkyně nájemcem na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Jedná se o byt [číslo] v domě [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Výpověď byla dána dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z důvodu hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu. Výpověď je daná s tříměsíční výpovědní lhůtou. Výpověď obsahuje poučení o možnosti podat proti ní námitky a žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalovanou 1) a původním žalovaným 2) jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemkyní, kdy předmětem smlouvy je nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo], nájem je uzavřen s účinností od [datum] na dobu neurčitou.

8. Z emailu ze dne 2. 4. 2019 má soud prokázané, že žalobkyně odmítá výpověď z nájmu a žádá o její zrušení.

9. Ze seznamu nezajištěných dluhů žalobkyně má soud prokázané, že tento obsahuje i dluh na nájemném za rok 2018 a leden až březen r. 2019 ve výši 85 986 Kč.

10. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného má soud prokázané, že žalobkyni bylo oznámeno zvýšení nájmu od 1. 7. 2019 na částku 10 614,34 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 800 Kč měsíčně.

11. Z vyhlášky [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud prokázané, že vyhláškou bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení dne 29. 3. 2019 a dne 1. 4. 2019 v 8:55 hod. byla vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku.

12. Z usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne 20. 5. 2019 má soud prokázané, že bylo rozhodnuto o zjištění úpadku žalobkyně a bylo povolené oddlužení s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají k 20. 5. 2019 v 11:45 hod.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce], má soud prokázané, že žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na adrese [adresa ], jehož součástí je předmětný byt.

14. Z oznámení ze dne 29. 6. 2011 má soud prokázané, že se týká oznámení o výši nájemného na rok 2012 ze dne 29. 6. 2011, kdy nájem s účinností od 1. 1. 2012 činí 8 845,40 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu částku 500 Kč.

15. Žalobkyně se k jednání soudu dne 7. 9. 2021 nedostavila, z jednání se neomluvila, a proto soud rozhodoval věc v její nepřítomnosti. Z důvodu její absence u jednání nemohl soud žalobkyni poskytnout poučení v souladu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. týkající se úhrady nájemného a úhrady za služby.

16. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle občanského zákoníku účinného ke dni podání výpovědi z nájmu bytu, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 182/2006, insolvenčního zákona.

17. Dle ust. § 2286 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

18. Dle ust. § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

19. Podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

20. Podle ust. § 2288 odst. 3 o. z., vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odst. 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

21. Podle ust. § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

22. Dle ust. § 257 insolvenčního zákona nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka.

23. Dle ust. § 97 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu.

24. Dle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu hrozí úpadek.

25. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba, která byla podaná v zákonné dvouměsíční lhůtě, není důvodná. Z předložených důkazů vyplývá, že žalovaní dali žalobkyni výpověď z nájmu dne 31. 3. 2019 O úpadku žalobkyně bylo rozhodnuto 20. 5. 2019. Žalovaní tudíž byli oprávněni žalobkyni podat výpověď, neboť žalobkyně tím, že byla několik měsíců v prodlení - více jak tři měsíce - s placením nájemného hrubě porušila povinnost vyplývající pro ni z nájemní smlouvy (ochranná doba počíná běžet až od rozhodnutí o úpadku, tj. od 20. 5. 2019). Nemožnost výpovědi nebo odstoupení od nájemní smlouvy přichází v úvahu časově až po rozhodnutí o úpadku. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 60/2012, se mimo jiné uvádí, že zákaz vypovědět po rozhodnutí o úpadku nájemní smlouvu (odstoupit od ní) pro zhoršení majetkové situace dlužníka - nájemce - typově předchází realizaci těch ujednání nájemní smlouvy, jejichž prostřednictvím si pronajímatelé zajišťují možnost nájemní smlouvu vypovědět (odstoupit od ní) právě tehdy, zhorší-li se majetková situace dlužníka včetně klauzulí, jež dovolují vypovědět nájemní smlouvu (odstoupit od ní) v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení na majetek nájemce nebo přímo v souvislosti se zjištěním úpadku dlužníka - nájemce, bez zřetele k tomu, že dlužník - nájemce své povinnosti z nájemní smlouvy jinak plní (není v prodlení s placením nájemného a jiných úhrad, jež s nájmem souvisí). Soud má za to, že náležitosti výpovědi nájmu bytu byly ze strany žalovaných splněny, výpověď je učiněna písemnou formou, je zde uveden důvod výpovědi, výpověď byla doručena žalobkyni, žalobkyně byla poučena o námitkách a o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Navíc to, že žalobkyně dlužila na nájemném za rok 2018 a za leden až březen 2019, je mezi účastníky řízení nesporné a je to prokázáno i listinnými důkazy. Soud má tedy za to, že výpověď nájmu bytu byla žalobkyni dána oprávněně, a proto žalobu jako bezdůvodnou zamítl a určil, že výpověď nájmu bytu daná žalovanými žalobkyni dopisem ze dne 27. 3. 2019 je oprávněná.

26. O náhradě nákladů řízení měl rozhodnout soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle něhož účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Vzhledem k výslovnému uvedení právního zástupce žalovaných, že se vzdává práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

27. O soudním poplatku soud nerozhodoval z důvodu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku usnesením č. j. 19 C 273/2019-72 ze dne 19. 9. 2019, v žalobě byla neúspěšná, a proto náklady soudního poplatku nese stát.