19 C 288/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 150 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 2 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě svojí zřizovací listiny provádí odtah vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne datum provedla žalobkyně odtah vozidla registrační značka, o čemž svědčí protokol o odtahu číslo. Následně žalobkyně zaslala žalované (provozovateli vozidla) oznámení o provedení odtahu a vyzvala ji k úhradě parkovného a nákladů vzniklých za odtah, žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně tak na žalované požaduje částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku 250 Kč denně za první až třetí den střežení (parkovného), částku 400 Kč denně za parkovné za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného, za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se nijak nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř. Účastníci se v tomto směru nevyjádřili, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, a jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Dne datum byl proveden žalobkyní technický úkon - odtah vozidla registrační značka - a tento technický úkon byl vyúčtován částkou 1 900 Kč. Provozovatelem vozidla byla žalovaná. Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti cena za odtah činí 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den činí 250 Kč, za 4. až 180. den činí parkovné 400 Kč za den a za každý následující den po 180. dni činí parkovné 50 Kč za den. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, tu však dosud neuhradila. Z protokolu o odtahu vozidla číslo soud zjistil, že odtah vozidla byl proveden dne datum. Žalovaná převzala vozidlo prostřednictvím zástupce jméno příjmení dne datum, což zástupce ztvrdil svým podpisem. Žalované tak byla účtována cena za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné za 1 den parkování ve výši 250 Kč. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. Ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. Cena za provedení odtahu a poplatek za parkování vozidla na odstavném parkovišti je stanovena § 2 odst. 1 nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013, a to v sazbách uvedených shora. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon (odtah) s vozidlem značka automobilu, registrační značka, jehož provozovatelem byla žalovaná. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah provedený s uvedeným vozidlem a následné parkovné, přičemž výše této úhrady vyplývá ze shora uvedeného nařízení. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 2 150 Kč uhradila. To neučinila, soud proto na základě uvedeného žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.