19 C 301/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 988 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 268 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 268 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do - částky 16 720 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 590,98 Kč, - kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 31 689,97 Kč, - zákonného úroku z prodlení z částky 16 720 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,75 % - zákonného úroku z prodlení z částky 9 268 Kč od 28. 9. 2023 do 18. 6. 2024 ve výši 7,75 % - smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 14 154,68 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 252,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 25 988 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 28. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě převzal hotově částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 16 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 612 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas, když do dnešního dne uhradil pouze částku ve výši 10 732 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2023 byla předmětná pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalovaný anii přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Ze zákaznické karty ze dne 26. 1. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje a dále uvedl, že bydlí v nájmu, pracuje jako číšník a jeho použitelný příjem činí 7 800 Kč.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 1. 2012 soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou rovněž téhož dne v hotovosti žalovanému poskytla. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 720 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 612 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

8. Dopisem ze dne 3. 6. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky v celkové výši 73 094,98 Kč, a to do 18. 6. 2024.

9. Z hlediska skutkového stavu věci má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo dne 30. 1. 2012 k uzavření shora specifikované smlouvy o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 720 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle dosavadních právních předpisů s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dle § 658 odst. 1 o. z. dohodnout též úroky.

11. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, platí, že tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1 a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen „spotřebitelský úvěr“).

12. Dle § 52 odst. 1 o. z. platí, že spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

13. Dle § 52 odst. 2 o. z. je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

14. Dle § 52 odst. 3 o. z. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

15. Dle § 56 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Dle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný uzavíral předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovaného jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 18. Soud se nejprve zaobíral tím, zda měla žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 16 720 Kč (smluvní úrok ve výši 2 554 K, částka za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a částka ve výši 10 366 za hotovostní inkaso splátek). Jde-li o zpracování smlouvy (která má formulářovou povahu), péči o zákazníka a splácení úvěru v hotovosti, je soud toho názoru, že tyto služby představují rutinní úkony, které spadají do běžné agendy právní předchůdkyně žalobkyně, a částka účtovaná za jejich provedení je zcela neadekvátní. V daném případě se nejedná o poplatky odrážející cenu poskytnutých služeb, i když se toto zdání právní předchůdkyně žalobkyně snažila navodit, ale o další skrytý úrok. Soud proto porovnal celkovou výši sjednané úplaty (16 720 Kč) s výší úvěru (20 000 Kč) a dospěl k závěru, že částka představuje 83,6 % z dlužné jistiny. Při době trvání úvěru 60 týdnů by se pak jednalo o roční úrok ve výši zhruba 72,6 %. Tuto výši soud poměřil s průměrnými úrokovými sazbami poskytovanými bankami u spotřebitelských úvěrů, které činily v lednu 2012 (měsíci uzavření smlouvy) celkem 14,02 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách České národní banky) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 39 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005).

19. Poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 o. z., které je žalovaný povinen žalobkyni jako postupníkovi vrátit v souladu s § 451 odst. 1 o. z. Žalovaný již dle tvrzení žalobkyně vrátil částku ve výši 10 732 Kč, zbývá mu tedy vrátit 9 268 Kč. Co do zbytku žalované částky a smluvních úroků nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná.

20. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši od 5. 6. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 12 590,98 Kč a dále od 28. 9. 2023 do zaplacení z částky 14 154,68 Kč ve výši 7,75 %. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je přitom vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudku ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 3. 6. 2024, která byla odeslaná dne 4. 6. 2024. Žalobkyně v ní vyzývala žalovaného k úhradě dluhu do 18. 6. 2024. Žalovaný se tedy dostal do prodlení dnem 19. 6. 2024. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 9 268 Kč za dobu od 19. 6. 2024 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Přestože ke dni 19. 6. 2024 činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem.

21. Závěrem má soud i s ohledem na obsah žalobních tvrzení za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni tak, jak vyplývá z § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, čímž je doložena aktivní legitimace žalobkyně.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 252,65 Kč, přičemž tato částka představuje 17,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,7 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 41,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 988 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.