Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

19 C 305/2020

č. j. 19 C 305/2020-125

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH03:2021:19.C.305.2020.1

Citované zákony (16)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 000 Kč ode dne 1. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 119 064 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne 21. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 000 Kč ode dne 7. 5. 2019 do zaplacení. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobce jako kupující fyzická osoba koupil od žalované - prodávající - dne 28. 6. 2016 [značka automobilu] [anonymizováno 7 slov], uvedeného do provozu roku 2007 za cenu 4 000 000 Kč vč. DPH vyfakturovanou daňovým dokladem [číslo]. Vozidlo bylo žalobci předáno dne 28. 6. 2016. Následně bylo převedeno žalovanou na společnost [právnická osoba] Z protokolu o předání vozidla vyplývá, že vozidlo bylo předáno jako plně funkční a bez poškození. Ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domáhal po žalované vrácení kupní ceny vozidla. Mezi účastníky sporu bylo sporné vlastnictví vozidla. Spor byl uzavřen soudním smírem, když mezi účastníky bylo mimo jiné dohodnuto, že žalovaná bude vozidlo nabízet k prodeji, dohodnutou část kupní ceny následně vydá žalobci a pro případ, že se nenajde vhodný kupec, bude vozidlo žalobci předáno, k čemuž došlo 6. 3. 2019. Žalobce byl jako vlastník zapsán do technického průkazu dne 4. 3. 2019. V osvědčení o registraci vozidla č. [číslo] se podává, že dne 5. 2. 2014 bylo vozidlo přihlášeno a vystaveno [anonymizováno]. Z téhož osvědčení o registraci vozidla vyplývá, že vozidlu byla schválena technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích a dále, že na základě osvědčení o technické způsobilosti vozidla ze dne 5. 2. 2014, 28. 1. 2016 a 4. 3. 2019 je vozidlo způsobilé k provozu. Protokol byl vystaven společností [právnická osoba] Vozidlo bylo dne 6. 3. 2019 předáno žalobci. Žalovaná předala 6. 3. 2019 žalobci protokol vydaný společností [právnická osoba], ze dne 4. 3. 2019, ve kterém [právnická osoba] [ulice] prohlásila, že vozidlo je pro další provoz způsobilé, z hlediska evidenční kontroly vyhovuje. Následně žalobce z důvodu servisní kontroly navštívil společnost [právnická osoba], jež zajišťuje autorizovaný servis mimo jiné i vozidel [značka vozidla] [anonymizováno], kde mu bylo sděleno, že vozidlo není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích v České republice, neboť má zadní boční světla červené barvy, zadní ukazatele směru jsou červené, zásadním nedostatkem je chybějící mlhové světlo. Současně tato společnost vystavila žalobci vyjádření ke stavu vozidla [anonymizováno] [země] [anonymizováno]. Žalobce byl opakovaně uváděn žalovanou v omyl, a to již v roce 2016, kdy za toto vozidlo zaplatil kupní cenu 4 000 000 Kč, dále v průběhu soudního řízení vedeného u zdejšího soudu, při sepisu dohody o narovnání v červnu 2018 a při předání vozidla do držení žalobce dne 6. 3. 2019, kdy mu byl předán nepravdivý protokol o technické kontrole, na jehož základě byl proveden nepravdivý zápis osvědčení o technické způsobilosti vozidla. Osvědčení o technické způsobilosti vozidla je veřejnou listinou. Z uvedeného je zřejmé, že vozidlo nelze používat k účelu, ke kterému slouží. Žalovaná musela o této skutečnosti vědět, neboť se specializuje na prodej obdobných vozidel. Přesto, že věděla, že vozidlo nesmí vyjet na pozemní komunikace, o tomto problému žalobce neinformovala a vystavila jej ohrožení života při jízdě v mlze, ohrožení zdraví a života třetích osob, škodám na majetku a dalším. Nepravdivé zápisy v technickém průkazu svědčí o hrubé nedbalosti, ne-li úmyslu společností provádějících technickou kontrolu, ale i o hrubém porušení zákona ze strany žalované. Žalobce byl uváděn opakovaně v omyl, k jeho škodě a ku prospěchu žalované byl poškozován jako spotřebitel. Žalobce následně dne 28. 6. 2016 odstoupil od kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 písm. d) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), z důvodu, že zakoupené vozidlo nemá vlastnosti žalovanou deklarované a zejména, jaké má vozidlo splňovat. Jedná se ze strany žalované o podstatné porušení smlouvy ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 o. z. Žalovaná následně sdělila, že odstoupení od smlouvy neakceptuje, neboť technická způsobilost vozidla byla potvrzena rozhodnutím [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 5. 2. 2014. Žalobce na toto podání opět reagoval sdělením ze dne 27. 5. 2019 a žalovanou předžalobní výzvou vyzval k úhradě částky 4 000 000 Kč. Rovněž 22. 5. 2019 požádal [právnická osoba] [anonymizováno] o novou technickou prohlídku tak, aby jeho tvrzení v listině Odstoupení od kupní smlouvy bylo zdůrazněno. [právnická osoba] provedla novou technickou prohlídku a zjistila 5 vážných závad na vozidle. Z výše uvedeného plyne, že stanice technické kontroly, které prováděly technické kontroly, vydaly nezákonné protokoly, neboť vydaly osvědčení o technické způsobilosti, aniž by uvedly shora popsané vážné závady, které jsou na vozidle od počátku uvedení do provozu v České republice. Tato skutečnost je prokázaná osvědčením o registraci vozidla (technický průkaz), v němž se podává, že dne 5. 2. 2014 bylo vozidlo přihlášeno a vystaveno [anonymizováno], z něhož vyplývá, že vozidlu byla schválena technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích a dále, že na základě osvědčení o technické způsobilosti vozidla ze dne 5. 2. 2014, 28. 1. 2016 a 4. 3. 2019 vydané společností [právnická osoba], je vozidlo způsobilé. Rovněž z protokolu ze dne 4. 3. 2019 č. [číslo] [číslo] vydaného společností [právnická osoba], z něhož plyne, že vozidlo je pro další provoz způsobilé. Pokud jde o schválení technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích rozhodnutím [stát. instituce], je rovněž neplatné, neboť bylo vystaveno na základě neplatného protokolu o technické prohlídce. O tom, že uvedené vady jsou vadami vážnými, svědčí nabídka [podnikatel] [příjmení], [IČO], která nabízí profesionální přestavbu světel z americké verze na evropskou včetně montáže mlhového světla. Žalobce podal 11. 9. 2019 Ministerstvu dopravy ČR podnět k výkonu dozoru nad STK [ulice]. Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne 27. 5. 2019, že platně odstoupil od kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2016 za kupní cenu 4 000 000 Kč s tím, že žalovaná byla vyzvána, zda je ochotná převzít zpět předmětné vozidlo a současně vrátit žalobci zaplacenou kupní cenu ve výši 4 000 000 Kč. Tímto byla vyzvána k dobrovolnému splnění povinnosti a k úhradě částky 4 000 000 Kč. Žalovaná na nároky žalobce nereagovala.

2. Žalovaná v písemném podání ze dne 29. 10. 2020 nárok žalobce neuznala. Učinila nesporným, že žalobce od žalované 28. 6. 2016 koupil a převzal použité ojeté vozidlo [značka vozidla] [anonymizována čtyři slova], uvedené do provozu roku 2007 s tím, že mezi účastníky byla v souladu s ust. § 2168 o. z. sjednaná doba pro uplatnění práv z vad vozidla v délce 12 měsíců od jeho převzetí, a tudíž sjednaná doba marně uplynula dne 27. 6. 2017. Odkázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobce neúspěšně pokusil zbavit koupeného vozidla a vymoci po žalované vrácení kupní ceny. Řízení skončilo smírem, dle kterého žalobce naopak musel zaplatit žalované částku 193 600 Kč jako náhradu za neoprávněně vznesený a u soudu uplatněný nárok. Smír byl uzavřen na základě prosby žalobce, kdy žalobce jednatele žalované osobně navštívil a omlouval se s tím, že se stydí, že udělal chybu a že zaplatí veškeré výlohy. Nyní se žalobce snaží o totéž, a to přesto, že od koupě vozidla a jeho předání žalobci uplynulo 4,5 roku (do podání žaloby) a veškeré lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění jsou dávno promlčeny, resp. prekludovány. Žalovaná tak vznesla jak námitku pozdního oznámení vad, tak pozdního uplatnění nároku u soudu. Navíc uvedla, že se zásadně ohrazuje a zcela kategoricky odmítá obvinění žalobce, že věděla o údajné nezpůsobilosti vozidla k provozu a vystavila žalobce a další osoby ohrožení života, že jej opakovaně uváděla v omyl. Absurdita tvrzení žalobce vyplývá z dvou technických prohlídek vozidla v roce 2014, 2016, stejně jako schválené technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích rozhodnutím [stát. instituce] Technická způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích tedy byla ještě před tím, než jej žalovaná koupila, a následně prodala žalobci, potvrzena rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 5. 2. 2014 a následně dvěma technickými prohlídkami. Při prodeji použitých ojetých vozů, které již jsou zaregistrovány a přihlášeny v evidenci motorových vozidel, a jejichž provoz v ČR je příslušným rozhodnutím schválen, pak žalovaná legitimně vychází z pravomocného rozhodnutí příslušeného orgánu veřejné moci, které je uvedeno v osvědčení o registraci vozidla, oprávněně vychází z principu presumpce správnosti pravomocného správního rozhodnutí. Pokud by tomu tak nemělo být, byl by zcela popřen a zcela by postrádal smysl zavedený fungující zákonný princip schvalování technické způsobilosti vozidel a technických prohlídek prováděných STK. Kromě námitky promlčení, res. prekluze žalovaného nároku - pozdního oznámení vad žalované - uvedla, že vytýkané vady lze s nevelkým nákladem snadno odstranit, ev. napravit. Dramatičnost žalobních tvrzení o vážných závadách není na místě. Rozhodně se nejedná o vady nebezpečné, které by bránily bezpečnému používání vozidla, a které by v určitých případech mohly naplňovat podstatné porušení smlouvy. Podstatné je to, že doba pro uplatnění práv z vad vozidla v délce 12 měsíců od jeho převzetí uplynula 27. 6. 2017. Dodala, že žalobce se snaží vykreslit sám sebe jako spotřebitele, ale je zkušeným podnikatelem, společníkem a vrcholným manažerem - statutárním orgánem několika obchodních společností s ročním obratem mnoho desítek milionů korun. Byť žalobce může čistě formálně definici spotřebitele splňovat, pak fakticky se jedná o zkušeného a zdatného podnikatele a tato skutečnost vylučuje poskytovat žalobci jakoukoliv zvýšenou právní ochranu.

3. U jednání soudu dne 29. 7. 2021 soud připustil v souladu s ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), změnu žaloby v části týkající se žalobního petitu (příslušenství pohledávky) tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 000 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:

5. Z dokladu o přijetí platby [číslo] má soud prokázané, že žalobce uhradil žalované kupní cenu 4 000 000 Kč za předmět koupě - vozidlo dne 28. 6. 2016.

6. Z protokolu o předání motorového vozidla ze dne 28. 6. 2016 (shodné č. l. 46) má soud prokázané, že žalobce si dne 28. 6. 2016 převzal předmět koupě.

7. Z Dohody o narovnání uzavřené dne 22. 6. 2018 má soud prokázané, že v rámci smírného vyřešení věci se účastníci dohodli o narovnání sporných práv a povinností, který byl schválen usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] dne 27. 6. 2018, na základě kterého se žalobce zavázal zaplatit žalované částku 193 600 Kč do 31. 8. 2018 a bylo dohodnuto, že vozidlo bude prodáno žalovanou třetím osobám, které o ně projeví zájem a které budou připraveny uhradit kupní cenu. Současně bylo dohodnuto, že pro případ, že se prodej vozidla nepodaří realizovat do 31. 12. 2018, zavazuje se žalovaná nejpozději do 15. 1. 2019 předat žalobci vozidlo včetně dokumentace potřebné k výkonu vlastnického práva k vozidlu.

8. Z osvědčení o registraci vozidla (shodné č. l. 47) - technický průkaz [anonymizováno] - má soud prokázanou schválenou technickou způsobilost vozidla ze dne 5. 2. 2014, 28. 1. 2016 a 4. 3. 2019.

9. Z protokolu č. [číslo] [číslo] o technické prohlídce ze dne 4. 3. 2019 provedeného [právnická osoba] má soud prokázané, že vozidlo je pro další provoz způsobilé a označené bez závad.

10. Z vyjádření k přepracování vozidla z USA verze na EU verzi ze dne 6. 3. 2019 vystavené společností [právnická osoba] ze dne 6. 3. 2019 má soud prokázané, že vozidlo nesplňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, neboť US verze má zadní boční poziční světla červené barvy, zadní ukazatele směru (blinkry) jsou červené, čímž dochází k odlišnosti s verzí EU, neboť US verze nemá zadní mlhové světlo.

11. Z Odstoupení od kupní smlouvy ze dne 19. 3. 2019 má soud prokázané, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2016 na vozidlo, vyzval žalovanou k převzetí vozidla a vrácení částky 4 000 000 Kč. Součástí odstoupení od smlouvy jsou podací lístky ze dne 21. 3. 2019.

12. Z dopisu ze dne 27. 3. 2019 adresovanému předcházející právní zástupkyni žalobce právním zástupcem žalované má soud prokázané, že žalovaná s odstoupením od kupní smlouvy nesouhlasí a odmítá ho, neboť odkazuje na princip presumpce správnosti správního rozhodnutí [stát. instituce], které zajišťoval předchozí vlastník vozidla a na skutečnost, že technická způsobilost vozidla byla ještě před tím, než jej žalovaná koupila a následně předaná žalobci, potvrzena tímto rozhodnutím a dalšími dvěma technickými prohlídkami.

13. Z protokolu č. [číslo] [číslo] o technické prohlídce ze dne 22. 5. 2019 vystaveného [právnická osoba] a. s. má soud prokázané, že společnost vydala protokol o částečné způsobilosti vozidla (způsobilost na 30 dnů), bylo zjištěno 5 vážných závad v listině specifikovaných.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2019 adresované právnímu zástupci žalované má soud prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 4 000 000 Kč v termínu do 10 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva je datovaná dnem 27. 5. 2019. Součástí výzvy je podací lístek ze dne 28. 5. 2019.

15. Z listiny - podnět k výkonu dozoru nad [právnická osoba], [IČO], adresované Ministerstvu dopravy České republiky, Odboru provozu silničních vozidel, dne 3. 9. 2019 má soud prokázané, že žalobce prostřednictvím právního zástupce učinil podnět Ministerstvu dopravy České republiky k výkonu dozoru nad postupem společnosti [právnická osoba], v souvislosti s vystavováním protokolu o technické prohlídce vozidla [značka vozidla] [anonymizováno 8 slov], uvedení do provozu roku 2007, a žádal o podání zprávy výsledku šetření.

16. Ze zpráv Ministerstva dopravy České republiky, Odboru provozu silničních vozidel, ze dne 28. 11. 2019 a 11. 2. 2021 má soud prokázané, že tento správní orgán doposud protokolárně neuzavřel věc týkající se prošetření žádosti právního zástupce žalobce týkajícího se řízení ve věci dozoru nad [právnická osoba] [ulice]. Tato skutečnost vyplývá i z jiných listin.

17. Z listiny - závazná objednávka vozu ze dne 28. 6. 2016 má soud prokázané, že žalobce objednal u žalované koupi vozidla [značka vozidla] [anonymizována čtyři slova] za kupní cenu 4 000 000 Kč včetně DPH s tím, že listina je opatřena ujednáním: v případě použitého (ojetého) vozu je kupující oprávněn uplatnit právo z vad do 12 měsíců od jeho převzetí. Tím není dotčeno právo kupujícího vyplývající z podmínek trvání záruk tovární záruky poskytované výrobcem. Listina je opatřena podpisem žalobce (objednatele), podpisem jednatele žalované (dodavatele) a je opatřena otiskem razítka žalované.

18. Z listiny - servisní nabídka vystavené společností [právnická osoba] [číslo] [číslo] má soud prokázané, že se jedná o servisní nabídku č. [číslo] [číslo] ze dne 6. 3. 2019, kde byly vyčísleny náklady na odstranění vad vozidla na částku 219 443 Kč.

19. Z print screen webových stránek žalované ke dni 4. 12. 2020 má soud prokázané, že žalovaná měla v nabídce 3 vozy [značka automobilu] k prodeji ke dni 4. 12. 2020.

20. Z listiny ze dne 5. 1. 2017 adresované žalobci má soud prokázané, že právní zástupce žalované vyzval žalobce k převzetí vozidla, které se nachází v provozovně žalované v důsledku odstoupení od smlouvy, kdy žalobce nadále zůstává vlastníkem vozidla.

21. Z výpisu z obchodního rejstříku obchodních společností, ve kterých žalobce figuruje jako společník/ jednatel, účetní závěrky [právnická osoba] [anonymizováno] za rok 2013 (společnost, ve které je žalobce jednatelem) má soud prokázané, že žalobce, ač uzavřel kupní smlouvu jako spotřebitel, je fakticky podnikatel a jako takovému by mu neměla být poskytovaná zvýšená právní ochrana.

22. Soud zamítl návrh žalobce, který žádal soud o posunutí koncentrační lhůty o 14 dní vzhledem k zvážení doplnění skutkových tvrzení a navrhnutí dalších důkazů, neboť žalobce žádným způsobem další důkazy nespecifikoval a soud měl dostatek důkazů pro to, aby věc rozhodl na základě provedených důkazů, které soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí ve věci.

23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

24. Mezi účastníky řízení byla dne 28. 6. 2016 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce u žalované objednal, koupil (zaplatil) a převzal použité ojeté vozidlo [značka vozidla] [anonymizováno 8 slov], za 4 000 000 Kč. Vozidlo bylo žalobci předáno 28. 6. 2016. Mezi účastníky byla v rámci závazné objednávky ujednána zkrácená doba pro uplatnění práv z vad v délce 12 měsíců od převzetí předmětu koupě. Doba pro uplatnění práv z vad uplynula 28. 6. 2017. Žalobce zaslal dne 21. 3. 2019 žalované odstoupení od smlouvy datované 19. 3. 2019 s uvedením, že odstupuje od kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2016, neboť zakoupené vozidlo není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích České republiky, které požadoval za podstatné porušení smlouvy. Dle žalobce žalovaná uvedla žalobce opakovaně v omyl, když musela vědět, že vozidlo není způsobilé k provozu v České republice. Žalovaná namítla promlčení a prekluzi žalobcem uplatněného nároku. Žalobce uvedl, že žalovanou vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a zneužitím práva, neboť žalobce mohl s vozidlem fakticky nakládat až v březnu 2019.

25. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle následujících ustanovení:

26. Dle ust. § 1810 o. z. (spotřebitelské smlouvy) platí, že ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

27. Dle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

28. Dle ust. § 2158 odst. 1 o. z., je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

29. Podle ust. § 2160 odst. 1 o. z. převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo.

30. Podle ust. § 2165 odst. 1 o. z. kupující se oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí.

31. Podle ust. § 2168 o. z., ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.

32. Podle § 2111 o. z., neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

33. Dle ust. § 2112 odst. 1 o. z, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

34. Dle ust. § 2112 odst. 2 o. z. k účinkům podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl, nebo musel vědět.

35. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle ust. § 568 odst. 1 o. z., je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.

37. Podle ust. § 583 o. z., jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

38. Soud se v daném řízení stěžejně zabýval vznesenou námitkou promlčení uplatněnou žalovanou., tedy zdali nárok žalobce je promlčen, či nikoliv.

39. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky došlo ve smyslu ust. § 2079 odst. o. z. k uzavření kupní smlouvy, na základě které žalobce u žalované objednal, koupil, zaplatil a převzal použité ojeté vozidlo. Mezi účastníky byla v rámci závazné objednávky ujednána zkrácená doby pro uplatnění práv z vad v délce 12 měsíců od převzetí předmětu koupě. To znamená, doba pro uplatnění práv z vad uplynula dnem 28. 6. 2017. I kdyby nebyla mezi účastníky ujednána zkrácená doba, tak by doba pro uplatnění práv z vad uplynula v souladu s ust. § 2165 odst. 1 o. z. po uplynutí 24 měsíců, tedy 28. 6. 2018. Žalobce zaslal žalovanému dne 21. 3. 2019 žalované odstoupení od smlouvy datované dnem 19. 3. 2019 s uvedením, že odstupuje od kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2016. K datu 21. 3. 2019 (odstoupení od smlouvy) již uplynulo více než 24 měsíců, resp. ujednaných 12 měsíců pro uplatnění práv z vad. U použitého spotřebního zboží s ohledem na jeho specifika platí, že strany mohou zkrátit dobu pro uplatnění vad na polovinu. Pokud by dobu zkrátily na ještě kratší časový úsek, pak by ze zákona platila ona poloviční ujednaná doba. Z jazykového výkladu ustanovení vyplývá, že na zkrácení doby k uplatnění práv z vadného plnění se strany musejí dohodnout (tedy nikoli na základě jednostranného prohlášení). To podporuje rovněž částečně implementovaný článek 7 odst. 1 věta druhá směrnice 19 C 99/44, dle kterého si mohou prodávající nebo spotřebitel sjednat smluvní podmínky nebo dohody, na jejichž základě prodávající odpovídá za vady použitého zboží pro kratší dobu (Humák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část /§ 2055 -1314 Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.). Na rozdíl od úpravy platné do 31. 12. 2013 současný občanský zákoník preferuje promlčení před prekluzí, a proto i koncepce následku včasného neoznámení vady vychází z promlčení práva kupujícího, nikoliv z jeho prekluze. Soud právo z vadného plnění kupujícímu nepřizná jen k námitce prodávajícího, že nebyla vada včas u prodávajícího uplatněna. Důkazní břemeno, že nebyla vada včas uplatněna, tak nepochybně nese prodávající.

40. V řízení byla žalovanou vznesena námitka promlčení, resp. opožděného uplatnění práva z vad. Mezi stranami byla platně ujednána zkrácená doba pro uplatnění práv z vad (jedná se o použité vozidlo) v délce 12 měsíců a z provedeného dokazování vyplynulo, že vozidlo bylo prokazatelně žalobcem převzato dne 28. 6. 2016 (viz vyjádření účastníků, předávací protokol ze dne [datum]), to znamená, že lhůta pro uplatnění práv z vad v daném případě uplynula 28. 6. 2017. K tomu soud podotýká, že i kdyby nebylo ujednáno zkrácení doby pro uplatnění práv z vad, tak obecná lhůta 24 měsíců uplynula dnem 28. 6. 2018 Lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění běží ode dne převzetí věci. Bylo prokázáno, že žalobce si převzal vozidlo v den jeho zakoupení, tj. 28. 6. 2016. To, že vozidlo následně nechal v technickém průkazu přepsat na jinou společnost (zde se neuplatní intabulační princip, vlastníkem je stále žalobce, který vozidlo koupil a převzal), že vedl s žalovanou spor u nadepsaného soudu ohledně vlastnictví vozidla, které bylo nakonec ukončeno uzavřením smíru mezi účastníky a že s žalovanou následně uzavřel dohodu o narovnání ze dne 22. 6. 2018, ve které se dohodli, že žalovaná nabídne automobil k prodeji a v případě, že se nenajde vhodný kupec do 15. 1. 2019, tak jej předá zpět žalobci jako vlastníkovi vozidla (žalobce měl stále možnost vozidlo si u žalované vyzvednout), na věci nic nemění. Pokud se žalobce rozhodl odstoupit od kupní smlouvy až 19. 3. 2019, učinil tedy po uplynutí doby pro vytknutí práv z vad a žalovaná namítla opožděnost vytknutí vad žalobcem. Žalobce namítl, že vznesení námitky promlčení je v daném sporu v rozporu s dobrými mravy. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce automobil převzal při jeho koupi 28. 6. 2016. Od té doby měl možnost vady vozidla vůči žalované vytknout, což však neučinil. Dále je nutné zohlednit i uzavřenou dohodu o narovnání, kterou uzavřeli účastníci dne 22. 6. 2018, ve které se domluvili, že žalovaná nabídne automobil k prodeji, ale v případě, že se nenajde kupec, bude vozidlo vráceno žalobci jako vlastníkovi. Žalobce argumentoval tím, že s vozidlem mohl fakticky nakládat až v březnu 2019. Toto jeho tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť z předložených listin plyne, že si žalobce automobil převzal již 28. 6. 2016, následná„ nemožnost“ s automobilem nakládat nebyla způsobena žalovanou, jak se snaží žalobce tvrdit, navíc účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, ze které vyplývá, že vlastníkem vozidla je žalobce a tento měl možnost si vozidlo od žalované kdykoliv převzít. To, že žalobce s vozidlem fakticky disponoval až od března 2019, bylo jen jeho rozhodnutí, neboť žalovaná doložila dopis, ve kterém žalobce vyzývala, aby si vozidlo převzal. To, že tak žalobce neučinil, nelze přičítat k tíži žalované. Vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, neboť pozdní uplatnění práv z vad je nutné v daném případě přičítat jen a jen žalobci. Byl to žalobce, který chtěl vozidlo přepsat na jinou osobu, byl to žalobce, který chtěl, aby se žalovaná pokusila vozidlo prodat třetí osobě atd. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 740/2009). Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, které marné uplynutí promlčecí doby nezavinil (srovnej Nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I. ÚS 643/2004).

41. K tvrzení žalobce, že jej žalovaná uvedla v omyl a že musela vědět, že je prodávané vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích České republiky, soud vychází z toho, že technický průkaz je veřejnou listinou, u které platí presumpce správnosti, která zakládá dobrou víru žalované spoléhat se na údaje uvedené v technickém průkazu, to znamená, že vozidlo v době prodeje žalobci bylo způsobilé k provozu.

42. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla důvodnou námitku promlčení, resp. opožděného uplatnění práva z vad a námitka promlčení není v tomto případě v rozporu s dobrými mravy, soud se již dále provedenými listinnými důkazy nezabýval, nehodnotil je a žalobu jako nedůvodnou zamítnul v plném rozsahu.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Výše nákladů řízení odpovídá odměně advokáta za 4 úkony právní služby dle ust. § 7, 11 odst. 1 a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 24 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 29. 10. 2020, 28. 1. 2021, účast právního zástupce žalované na soudem nařízeném jednání dne 29. 7. 2021), v náhradě hotových výdajů za 4 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a 21% DPH ve výši 20 664 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem náklady řízení činí 119 064 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.