19 C 320/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 400 000 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 400 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 10% roční úrok z prodlení z částky 400 000 Kč od 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 108 746,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 31. 8. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 400 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl partnerem žalobkyně, otcem jejího dítěte, [jméno] [příjmení]. Se žalovanou vedl společnou domácnost, kterou dne 28. 3. 2019 opustil, do současné doby se nevrátil. Následně byl žalovaný usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] prohlášen za nezvěstného. Mezi žalobkyní a žalovaným byla 28. 1. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla částka 400 000 Kč, kterou žalobkyně v den uzavření smlouvy převedla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit předmět zápůjčky ve lhůtě do 1 roku, tedy do 28. 1. 2020. Žalobkyně dlužné plnění neobdržela ani přes výzvu k vrácení zápůjčky ze dne 2. 2. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2020. Žalobkyně společně s jistinou požaduje i zákonné příslušenství pohledávky počínaje od 1. dne po její splatnosti, tj. ode dne 29. 1. 2020.

2. Žalovaný ve vyjádření dne 23. 9. 2020 sdělil, že uplatněný nárok žalobkyní neuznává, popírá uzavření smlouvy o zapůjčení finančních prostředků a navíc namítl splatnost zápůjčky. V podání ze dne 29. 3. 2021 uplatnil kompenzační námitku ve formě obrany co do výše žalované částky.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

4. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [číslo jednací] ([spisová značka], [spisová značka] ze dne 1. 4. 2020), má soud prokázané, že pohřešovaný žalovaný se s účinky ode dne 28. 3. 2019 prohlašuje za nezvěstného. Opatrovníkem pohřešovaného nezvěstného soud jmenoval [jméno] [příjmení], narozenou 16. 9. 1953, matku nezvěstného.

5. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby ze dne 3. 6. 2020 vystavené [právnická osoba] má soud prokázané, že z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byla provedena platba ve prospěch účtu č. [bankovní účet] ve výši 400 000 Kč s datem realizace 28. 1. 2019 se zprávou pro příjemce - privátní platba v rámci rodinných financí (půjčka).

6. Z výpisu z účtu [právnická osoba] má soud prokázané, že dne 28. 1. 2019 byla na účet č. [bankovní účet] provedena úhrada částky 400 000 Kč z účtu [bankovní účet] s poznámkou Mgr. [jméno] [příjmení] - privátní platba v rámci rodinných financí (půjčka).

7. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 9. 11. 2020 soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 byl žalovaný [celé jméno žalovaného] ža 8. Z listiny - výzva dlužníkovi k zaplacení půjčky ze dne 2. 2. 2020 má soud prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky ve výši 400 000 Kč do 30. 6. 2020.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2020 má soud prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opatrovnici žalovaného zaslala předžalobní výzvu k úhradě částky 400 000 Kč v termínu do 20. 8. 2020. Součástí předžalobní výzvy je i doručenka.

10. Z mailu odeslaného opatrovnicí žalovaného žalobkyni dne 27. 4. 2019 má soud mimo jiné prokázané, že opatrovnice potvrdila přijetí finanční částky žalovaným od žalobkyně.

11. Z předávacího protokolu ze dne 11. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně předala právní zástupkyni opatrovnice žalovaného písemnosti a dokumenty, mezi nimiž se nacházela i výzva dlužníkovi k zaplacení půjčky ze dne 2. 2. 2020. Opatrovnice žalovaného u jednání soudu dne 9. 3. 2020 potvrdila převzetí výzvy ze dne 2. 2. 2020 s termínem vrácení zápůjčky do 30. 6. 2020.

12. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 28. 5. 2020, [číslo jednací], má soud prokázané, že žalovaný dne 28. 3. 2019 pořídil zvukovou nahrávku, která se přes automatickou synchronizaci natáhla do notebooku žalovaného. Žalovaný v ní uvádí:„ Já nejsem vidět, tak mě to mrzí. Bohužel nejsem vidět. [jméno] a [jméno], moc se vám, kluci, omlouvám, mám vás moc rád, ale prostě jsem svůj život nezvládl. [jméno], promiň, že jsem tě opustil, ale soužití v tvé rodině prostě nebylo možné a já jsem to prostě asi nějak všechno posral. [jméno], moc mě mrzí, že jsi nikdy nemohl poznat [jméno]. Mám tě moc moc rád. Moc vás oba miluji, budeš mi chybět. Tak třeba, tak třeba se nebudete na mě moc zlobit. Promiňte, kluci, buďte lepší tátové, než jsem byl já, buďte lepší partneři, než jsem byl já, buďte prostě lepší. Já jsem svůj život nezvládl, promiňte.“ 13. K dotazu soudu žalobkyně sdělila, že [jméno] je jejím nezletilým synem, který se narodil za trvání partnerského společenství s žalovaným. Žalovaný je jeho biologický otec. [jméno] je syn žalovaného, narozený z prvního manželství.

14. Z listiny - zpráva o stavu pátrání ze dne 17. 3. 2021, [číslo jednací], má soud prokázané, že pátrání po žalovaném bylo vyhlášeno 29. 3. 2019 na základě oznámení žalobkyně. Tato žalovaného nahlásila jako pohřešovaného poté, co dne 28. 3. 2019 nepřišel z práce domů a okolo 19:30 hod. ji zaslal email ve znění:„ [příjmení] [jméno], omlouvám se, že jsem byl tak špatný partner a otec. Mýlíš se, pracoval jsem pro rodinu a žil, jak jsem uměl. Život jsem nezvládl a [jméno] moc miloval, ale máš pravdu, jistě bude někdo lepším otcem a partnerem. Promiň a omlouvám se, život jsem nezvládl.“ Od té doby má žalovaný vypnutý telefon, nikomu o sobě nepodal žádnou zprávu a do současné doby nikdo neví, kde se nachází. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že dne 28. 3. 2019 okolo 17:00 hod. odjel žalovaný ze svého zaměstnání na [obec a číslo]. Zde mu jeden z kolegů otevřel garážové dveře, aby mohl odjet s vozidlem. Žalovaný odjel svým vozidlem [typ vozu] [anonymizováno], [registrační značka]. Dále bylo zjištěno, že žalovaný odjel z [obec] po dálnici směr [obec]. Následným šetřením bylo zjištěno, že žalovaný má vztah k obci [obec], která se nachází vedle dálnice směr [obec] a kde mají rodiče žalobkyně chatu. Na tuto chatu běžně jezdil a měl k ní vztah. Dne 29. 3. 2019 okolo 15:45 hod. v k. ú. obce Kařez bylo nalezeno vozidlo [typ vozu] [typ vozu] zaparkované před zahradou chaty rodičů žalobkyně. Vozidlo bylo uzamčené a uvnitř nikdo nebyl. Výpovědí od sousedů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že okolo 19:30 hod. viděli přijet vozidlo pana žalovaného. Po nějaké době z vozidla žalovaný vystoupil a poté ho již neviděli. U vozidla byl sám, a kam odešel, nevědí. Toto bylo naposledy, kdy pana žalovaného někdo viděl. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že žalovaný si s sebou vzal střelnou zbraň a krabičku 50 kusů nábojů. V dopoledních hodinách si na notebooku prohlížel informace o střelných poraněních hlavy. Celý život trpěl komplexem méněcennosti (epilepsie, astma). O sebevraždu se již neúspěšně pokusil v 15 letech. Trápilo ho, že se nemohl vídat se svým prvním synem. Ve vozidle zanechal své věci, kromě střelné zbraně, průkazu ke zbrani, 4 kusy nábojů, svítilny na hlavu, klíčů od auta BMW a od auta Land Rover, mobilního telefonu značky Apple. [příjmení] 19:30 hod. rozeslal svým spolupracovníkům zprávy ve znění:„ Promiň“, nebo„ Promiňte“. Policie ČR provedla několik pátracích akcí a porovnala DNA žalovaného s databází neznámých mrtvol, prohledala vypuštěné rybníky. Žalovaný trpěl psychickými problémy, musel brát léky. Ze závěru zprávy o stavu pátrání má soud prokázané, že z dosavadních šetření je nejpravděpodobnější verzí, že žalovaný spáchal sebevraždu.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně, soud zjistil, že částku 400 000 Kč poskytla žalobkyně žalovanému, které měl možnost prostřednictvím svého kamaráda koupit ojetý automobil značky BMW. Koupit automobil nabízel i jemu. Protože momentálně neměl finanční prostředky, dohodl se s žalobkyní, která mu finanční prostředky půjčila s tím, že budou vráceny do 1 roku. Finanční prostředky byly žalobkyní poskytnuty pravděpodobně v lednu roku 2019, kdy měl automobil kupovat. Žalovaný byl zapsán jako vlastník vozidla. Uvedl, že má povědomost o tom, že žalobkyně měla na svém účtu částku přes půl milionu korun.

16. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že žalovanému prodával ojetý automobil značky BMW za kupní cenu 400 000 Kč nedávno před tím, než se stal nezvěstným. Žalobkyně byla jeho partnerkou. S žalovaným čekala narození dítěte. Kupní cena byla žalovaným uhrazena převodem. Žalovaný mu sdělil, že se jedná o finanční prostředky žalobkyně. Neměl povědomost, že by žalovaný trpěl nedostatkem finančních prostředků, protože si pořizoval byt do osobního vlastnictví a před nějakým časem si pořídil osobní automobil značky Land Rover.

17. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť provedené důkazy považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti.

18. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

19. Mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 28. 1. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy předmětem zápůjčky je částka 400 000 Kč za účelem koupě ojetého motorového vozidla ve vlastnictví žalovaného. Zápůjčka byla bezúročná a dle tvrzení žalobkyně měla být vrácena do 28. 1. 2020. Žalovaný zápůjčku ani částečně nevrátil.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících smlouvu o zápůjčce.

21. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle konstantní judikatury smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání peněz i bezhotovostním převodem na účet vydlužitele, nevyžaduje se fyzické předání předmětu zápůjčky vydlužiteli, ale umožňuje se jeho převod na bankovní účet. Uskutečněním přenechání předmětu zápůjčky je pak splněna podmínka předání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Pro smlouvu o zápůjčce zákon nestanoví žádnou formu, takže může být uzavřena písemně, ústně nebo také konkludentně.

23. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ne však zcela v části týkající se příslušenství pohledávky. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce a poskytnutí zápůjčky žalovanému prostřednictvím bezhotovostní platby ze svého účtu na účet žalovaného s vyznačením účelu zápůjčky. Naopak žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by zápůjčku žalobkyni vrátil, nebo že by jeho závazek zanikl jiným způsobem. Proto soud v části týkající se jistiny pohledávky vyhověl v plném rozsahu. V části týkající se příslušenství pohledávky v řízení nebylo prokázáno, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku, jak tvrdila žalobkyně, tj. do 28. 1. 2020. V řízení nebyla prokázaná splatnost pohledávky, neboť žalobkyně k tvrzení o době trvání půjčky nabídla pouze důkaz výslechem svého otce, který dobu splatnosti potvrdil do doby jednoho roku, ale vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o svědka, který má velmi blízky vztah k žalobkyni (otec) a který nebyl přítomen při uzavírání smlouvy o zápůjčce, postupoval soud analogicky dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého, neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Opatrovnice žalovaného převzala prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k zaplacení zápůjčky dne 21. 4. 2020, což je prokázané předávacím protokolem z téhož dne a rovněž sdělením samotné opatrovnice žalovaného u jednání soudu dne 9. 3. 2021. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v termínu do 30. 6. 2020. Žalovaný se dostal nevrácením zápůjčky do prodlení dnem následujícím po dni 30. 6. 2020, tedy dnem 1. 7. 2020. Vzhledem k tomu soud v části týkající se příslušenství pohledávky, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 10% roční úrok z prodlení z částky 400 000 Kč od 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020 zamítl. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovanou soudem a upravující některé otázky Obchodního věstníku veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

24. Námitka započtení vznesená žalovaným.

25. Podle ust. § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Žalovaný kompenzační námitku specifikoval následovně: 26. 1) za užívání bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], který žalobkyně užívala bez právního důvodu v období od 28. 3. 2019 do 15. 5. 2020 společně s garáží a tento byt bylo možné v tomto období pronajmout za částku 15 900 Kč měsíčně + 1 000 Kč měsíčně za garáž. Vzhledem k tomu, že se jedná o dobu 13 a 1/2 měsíce, má za to, že se žalobkyně obohatila na úkor žalovaného v částce 2208 150 Kč. 27. 2) za užívání osobního motorového vozidla značky BMW 5 [registrační značka] které žalobkyně užívala bez právního důvodu v období od 28. 3. 2019 do 21. 4. 2020, kdy bylo vozidlo protokolárně předáno tehdejší právní zástupkyni žalovaného. V případě dlouhodobého nájmu tohoto vozidla mohlo být toto pronajato za částku 1 400 Kč za den. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla v užívání předmětné vozidlo po dobu 391 dnů, se na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila v částce 547 400 Kč. 28. 3) za užívání osobního motorového vozidla značky Land Rover LC [registrační značka], které žalobkyně užívala bez právního důvodu v období od 28. 3. 2019 do 21. 4. 2020, kdy bylo vozidlo protokolárně předáno tehdejší právní zástupkyni žalovaného. Žalobkyně měla v užívání předmětné vozidlo po dobu 391 dnů, ale v případě dlouhodobého nájmu, kdy vůz mohl být pronajat za částku 1 999 Kč za den, se žalobkyně za 391 dnů bezdůvodně obohatila na úkor žalovaného ve výši 781 609 Kč. 29. 4) žalobkyně se na úkor žalovaného obohatila tím, že v období od 15. 4. 2019 do 15. 10. 2019 byly z účtu žalovaného poukazovány platby na odběr elektrické energie k nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví v měsíční částce 200 Kč. Žalobkyně se tak na úkor žalovaného obohatila o částku 1 400 Kč. 30. 5) po zmizení žalovaného provedla žalobkyně z účtu žalovaného platby za odběr elektrické energie ve výlučném vlastnictví žalobkyně a za úhradu za uskladnění pneumatik Land Rover dne 7. 11. 2019, tedy se bezdůvodně obohatila o částku 4 973 Kč.

31. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o kompenzační námitku ve formě obrany vůči žalované částce.

32. Žalobkyně ve vztahu k vznesené kompenzační námitce odkázala na ust. § 1987 o. z. a sdělila, že pohledávky, které započítává žalovaný, jsou neurčité, nejsou splatné, neboť žalobkyně k nim nebyla nikdy vyzvána.

33. Dle ust. § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

34. Dle ust. § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

35. Podle ust. § 1982 odst. 1 věta druhá o. z. k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

36. Započtení představuje způsob zániku závazku, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit uspokojení své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. Občanský zákoník upravuje předpoklady, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité žalovaným k započtení), tak pasivní pohledávky (tj. pohledávky žalobkyně, proti které je započítáváno) k započtení. Jde-li o aktivní pohledávku, musí být splatná (ust. § 1982 odst. 1 věta druhá) a uplatnitelná u soudu (ust. § 1987 odst. 1 o. z.). Aktivní pohledávka, tedy pohledávka žalovaného použitá k započtení, dále nesmí být„ nejistá nebo neurčitá“ (§ 1987 odst. 2 o. z.), neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. Aktivní pohledávka (k započtení použitá žalovaným) je likvidní tehdy, pokud ji lze co do základu i výše snadno prokázat, resp. pohledávka, o níž není rozumných pochyb (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Likvidní jsou zpravidla pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím soudu, pohledávky, které dlužník uznal, pohledávky, k jejichž vykonatelnosti dlužník svolil v notářském zápise, či pohledávky, jež lze relativně snadno (jak co do důvodu, tak co do výše) prokázat.„ Nejistou nebo neurčitou“ je právě pohledávka likvidní, tj. pohledávka, která je co do základu sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky - pohledávky žalobkyně) formou námitky k započtení vyvolá spory o existenci či výši aktivní pohledávky žalovaného (viz - srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 684/2020).

37. Soud má za to, že vznesená kompenzační námitka ze strany žalovaného je nejistá nebo neurčitá, a tudíž není způsobilá k započtení. Prokazování aktivní pohledávky, tj. pohledávky užité žalovaným k započtení by vedlo k rozsáhlému dokazování, především vyžádání znaleckých posudků, týkajících se stanovené obvyklé ceny nájmu bytu a obvyklé ceny nájmu osobních automobilů a toto by vedlo k neúměrnému prodlužování a komplikacím v řízení o hlavní pohledávce žalobkyně. Soud považuje za rozhodující především to, zda může o protipohledávce žalovaného snadno rozhodnout ve stejném řízení, které je vedeno o pohledávce žalobkyně, která pasivní pohledávku vymáhá a legitimně se dožaduje co nejdříve vydání rozhodnutí o své pohledávce, nikoliv vedení dalšího sporu o pohledávce aktivní (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 947/2015, 28 Cdo 5711/2017).

38. Vzhledem k tomu, že kompenzační námitka žalovaného není způsobilá k započtení, soud neprováděl důkazy, které byly ze strany žalovaného i ze strany žalobkyně v rámci kompenzační námitky navrhovány a tyto důkazy u jednání soudu dne 10. 8. 2021 zamítl.

39. Pro úplnost soud dodává:

40. Podle ust. § 72 o. z., byl-li člověk prohlášen za nezvěstného a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda je ještě živ, ačkoliv jeho smrt není nepochybná, může ho soud prohlásit za mrtvého na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a určí den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného.

41. Dle ust. § 73 věta prvá o. z. člověka, který byl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí 5 let počítaných od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného.

42. K tvrzení žalovaného, že žalobkyně nemohla od 28. 3. 2019 sdílet společnou domácnost s žalovaným, když byl od této doby po smrti, soud sděluje, že dle rozhodnutí zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], dle kterého byl žalovaný prohlášen za nezvěstného, znamená, že prohlášení za nezvěstného je spojeno s domněnkou života osoby po stanovené časové období dle shora citovaného ust. § 72 o. z., tedy konkrétně po dobu 5 let. Soud má za to, že v daném případě je do doby prohlášení žalovaného za mrtvého nutno na žalovaného pohlížet jako na živého. Žalobkyně tedy formálně s žalovaným v předmětném bytě vedla minimálně do 11. 5. 2020 společnou domácnost, která je chápána jako společenství manželů, partnerů, případně rodičů s dětmi tj. vedla s žalovaným společnou domácnost do doby, kdy se z bytu žalovaného odstěhovala. Je nutno přihlížet i ke skutečnosti, že žalobkyně je matkou nezletilého syna žalovaného, o kterého pečuje, zabezpečuje mu výchovu, výživu, bydlení. S žalovaným vedla fakticky společnou domácnost až do data jeho zmizení, tj. do 28. 3. 2019, a pokud činila některé úkony, činila tak výhradně v souvislostí s péčí o společnou domácnost s žalovaným.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle zásady úspěchu ve sporu upravené v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Protože žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 16 000 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 9 900 Kč za 1 úkon právní služby dle §§ 7, 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně učinil ve věci 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání ze dne 12. 10. 2020, 21. 4. 2021, 28. 6. 2021, účast u jednání soudu dne 9. 3. 2021 a 10. 8. 2021), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 8 úkonů právní služby, DPH (21 %) ve výši 16 096,50Kč. Soud přiznal žalobkyni za předžalobní výzvu mimosmluvní odměnu ve výši ½ poloviny, neboť se jedná o jednoduchou výzvu k plnění v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/19996 Sb. Náklady řízení celkem činí částku 108 746,50 Kč.