19 C 338/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 30 434,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku:a) ve výši 29 434,32 Kčs úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 29 434,32 Kč od 17. 6. 2024 do 15. 7. 2024,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 434,32 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 434,32 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení,kapitalizovaný úrok ve výši 1 321,05 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení,b) částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 418 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 19. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 434,32 Kč. V odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , v souladu s Obchodními podmínkami , právnická osoba, na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít využívat. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek číslo , hodnota, . k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 31 778 Kč. Žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěrů a úvěr č. , hodnota, byl schválen a dne 25. 10. 2023 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 900 Kč skládající se ze splátky, jistiny a úroku 17,9 % ročně, jehož výše byla sjednána Smlouvou a úvěru, a to vždy k 16 dni měsíce počínaje dnem 16. 11. 2023 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 16. 1. 2028. Splátky od 16. 11. 2023 do 16. 3. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 16. 4. 2024 bylo ze strany žalovaného dne 16. 4. 2024 zaplaceno pouze 0,54 Kč, přičemž tuto částku si žalobce započetl částí ve výši 0,54 Kč na úhradu jistiny splátky a částí na úhradu úroku splátky. Zápočet jednotlivých splátek na jistinu a úrok úvěru počínaje splátkou ke dni 16. 4. 2024 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas, žalobkyně neeviduje žádnou další platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce dne 17. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 29 434,32 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky a jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 321,05 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 16. 3. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 16. 6. 2024, konkrétně počet dnů prodlení/365 × aktuální jistina × 17,9/100. Výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení až od desátého dne následujícího po zesplatnění. Žalobce požaduje od 16. 7. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O zesplatnění úvěru žalobce žalovaného prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 17. 6. 2024, e-mailovou korespondencí informoval. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 29 434,32 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 321,05 Kč 05, přičemž její výše byla stanovena ke dni 16. 6. 2024. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 17. 6. 2024.

2. Druhým nárokem je nárok na zaplacení částky 1 000 Kč s odůvodněním, že , datum, uzavřel žalovaný se žalobcem rámcovou smlouvu jejíž podpisem žalovaný požádal o zřízení běžného účtu č. , č. účtu, (rámcová smlouva č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít užívat. Bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do záporného zůstatku. Žalovaný se na svém účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, který je předmětem nároku žalobce.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po dobu celého řízení zůstal pasivním.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 6. 2. 2025 z něhož se žalobce omluvil a žalovaný se k jednání nedostavil.

5. Usnesením ze dne 25. 11. 2024 soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení a prokázání toho, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřená úvěruschopnost žalovaného. Žalobce uvedl, že vycházel z údajů uvedených žalovaným a žalobce je dále dle potřeby ověřuje. Posouzení provedl žalobce na základě sdělení žalovaného, které poskytl žalobci se žádostí o úvěr. Žalobce údaje zohlednil v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti, kdy vypočítává rozdíl mezí příjmy a výdaji domácnosti a rozdíl mezi příjmy a výdaji klienta. Žalobce z opatrnosti vychází z nižších částek. Na základě těchto zjištění žalobce dospěl k závěru, že je jak ve schopnostech klienta, tak ve schopnostech jeho domácnosti poskytovaný úvěr řádně splácet. Pokud by některý z uvedených rozdílů vedl k opačnému závěru, žalobce by žalovanému úvěr neposkytl. Dodal, že vstoupil do smluvního vztahu pouze s žalovaným, nikoliv s dalšími členy jeho domácnosti, neměl možnost ověřit příjmy a výdaje dalších osob. Žalovaný v žádosti uvedl, že hradí splátky jiných úvěrů, tyto informace žalobce ověřoval z úvěrové zprávy ze dne 10. 10. 2023. Uvedl, že na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání úvěru evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na úvěr č. , hodnota, žalovaný uhradil 4 500,54 Kč, z toho 2 343,68 Kč, žalobce započetl na jistinu částku 2 156,86 Kč na úrok. Žalovaný dále uhradil 158 Kč na pojistné.

6. Na základě provedeného dokazování u jednání soudu, u kterého nebyla přítomna žalobkyně ani žalovaný soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce pořídil žalovanému běžný účet č. , č. účtu, ; z dodatku č. , hodnota, . k rámcové smlouvě, včetně podmínek pro čerpání kontokorentu soud dále zjistil, že k této smlouvě byl dne , datum, uzavřen dodatek, na jehož základě byl žalovanému poskytnut neúčelový nezajištěný úvěr ve výši 31 778 Kč na dobu neurčitou s roční úrokovou sazbou 17,90 % ročně, s bonusovou úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně.

8. Z výpisu účtu žalovaného za období od 25. 10. 2023 soud zjistil, že žalobci byla poskytnuta částka 31 778 Kč.

9. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovanému byla z účtu, na kterém byl počáteční zůstatek 0 Kč odepsána částka 1 000 Kč.

10. Z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že celkový dluh žalobce je ve výši 31 755,37 Kč, přičemž se jedná o částku 30 755,37 Kč vztahující se k úvěru , hodnota, a částka 1 000 Kč k běžnému účtu č. , č. účtu, . Žalovaný byl vyzván k úhradě částky do 26. 6. 2024.

11. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 1. 9. 2022 vyplynulo, že žalovaného měsíční čistý příjem za posledních 12 měsíců je částka 30 261 Kč, zprávu vystavil zaměstnavatel žalovaného , právnická osoba, sídlem , adresa, .

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má buď částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1 určí tuto dobu na návrh některého ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho sociálním a majetkovým poměrům.

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.„) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ustanovení § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

18. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybnosti o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.

19. Žalovaný se v prvním případě smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet měsíčními částkami ve výši 900 Kč, a to včetně sjednaného úroku úvěru. Dále se zavázal uhradit pojistné, případný úrok z prodlení a náklady na vymáhání. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušných ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán a celý dluh jednorázově zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 29 434,32 Kč s nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 321,05 Kč ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 16. 3. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do 16. 6. 2024. Dále je povinen uhradit sjednaný úrok a úroky z prodlení.

20. Žalovaný se ve druhém případě smlouvou č. , hodnota, , na základě které byl pro žalovaného zřízen běžný účet zavázal, že bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a rovněž udržovat na účte finanční částku, aby byly pokryty předpokládané platby s tím, že pokud se dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku do pěti pracovních dnů poté, co bude vyzván. Účet se tedy nikdy neměl dostat do debetu. Přestože žalovaný podepsal smluvní podmínky, dostal se na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, přičemž toto jednání je z hlediska obchodních podmínek žalobce hodnoceno jako podstatné porušení smlouvy.

21. V poměrech projednávané věci pak vycházeje z žalobních tvrzení není žalováno více, než co činil tzv. rámec úvěrové angažovanosti úvěrovaného (poskytnutá jistina, úroky, poplatky) a bylo proto na žalovaném, pokud by chtěl být ve sporu úspěšný, aby tvrdil a prokazoval, zda a kdy uhradil některý z úvěrů (případně některou ze splátek), či částku nepovoleného debetu, jež byla předmětem zažalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co sjednaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 418 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 218 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., ve které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud přiznal náklady žalobce za žalobu, neboť vyjádření žalobce ze dne 9. 12. 2024 soud považoval za neúčelný právní úkon s ohledem ke skutečnosti, že toto vyjádření mělo být učiněno již v rámci žalobního návrhu.