19 C 370/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 64 404,90 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalované 1. rozsudkem pro zmeškání ve vztahu k žalovanému 2. rozsudkem

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 64 404,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 802,28 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, s tím, že splněním povinnosti jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 033 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám doc. JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., s tím, že splněním povinnosti jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 8. 2021 domáhala na žalovaných uhrazení faktur za dodání zboží na základě uzavřené komisionářské smlouvy [číslo] ze dne 22. 8. 2017 a rámcové smlouvy [číslo] ze dne 22. 8. 2017 (dále jen„ rámcová smlouva“). Žalovaná 1. si u žalobkyně dle uvedených smluv objednala zboží, které žalobkyně řádně a včas dodala, což žalobkyně doložila komisním hlášením, inventarizačním zápisem a fakturami v celkové výši 52 830,28 Kč. Žalovaná 1., ani žalovaný 2. (který převzal ručitelský závazek za dluhy žalované 1. vzniklé na základě rámcové smlouvy – čl. VII odst. 1) ničeho žalobkyni neuhradili. Dle čl. IV odst. 3 rámcové smlouvy je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu z dlužné částky ve výši 0,05% denně za každý den prodlení. Smluvní pokuta ke dni 5. 8. 2021 činila částku 11 574,63 Kč. Žalobkyně tak po žalovaných požadovala uhrazení částky celkem 64 404,90 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně oba žalované opakovaně vyzvala k uhrazení předžalobní upomínkou.

2. Soud žalované podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyzval, aby se k podané žalobě vyjádřili ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení ze dne 6. 9. 2021, č. j. 19 C 370/2021-43). Výzva byla doručena žalované 1. do datové schránky dne xanon [číslo] (fikcí) a žalovanému 2. do datové schránky dne 6. 9. 2021. Žalovaná 1. na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nezareagovala. Žalovaný 2. reagoval vyjádřením k žalobě doručeným dne 6. 10. 2021.

3. Nárok, který žalobkyně vůči žalovaném 2. uplatnila, žalovaný 2. neuznává, a to ani zčásti. Žalovaný 2. argumentuje, že tvrzení žalobce o tom, že by v článku VII. odst. 1 rámcové smlouvy byl ručitelský závazek, neodpovídá skutečnosti. Tvrdí, že rámcová smlouva má charakter obchodních podmínek a je založena na rámcové smlouvě zřejmě standardně užívané žalobcem. Žalobcem namítané ustanovení o ručitelském závazku žalovaného č. 2 je obsažené v článku nazvaném„ doručování“ a je obsažené na úplném konci poměrně dlouhého odstavce, který upravuje podmínky doručování písemností mezi stranami souvisejících s obchodováním podle předmětné rámcové smlouvy. Žalovaný 2. uvádí, že nebyl žalobcem na dané ustanovení nijak upozorněn. Z uvedených důvodů považuje ustanovení rámcové smlouvy o ručitelském závazku za neúčinné dle § 1753 o. z. Dále žalovaný 2. argumentuje, že ručitelský závazek je dvoustranný, přičemž z rámcové smlouvy nevyplývá, že by žalobkyně ručitelské prohlášení přijala, a proto za uplatněný nárok nemůže ručit. Nakonec žalovaný 2. uvedl, že v době uzavření rámcové smlouvy byl jediným společníkem a jednatelem žalované 1. V lednu [rok] však žalovaný 2. svůj podíl v žalované 1. prodal panu [jméno] [příjmení], který jej současně vystřídal i v pozici jednatele (tyto skutečnosti žalovaný dokládá úplným výpisem žalovaného č. 1 v příloze vyjádření). Tuto skutečnost žalovaný 2. žalobci sdělil i ústně a písemně přímo. Dodávky zboží podle rámcové smlouvy, ze kterých měl podle žalobce vzniknout žalovaný nárok, se zřejmě uskutečnily teprve v průběhu roku [rok], tj. dlouho poté, kdy žalovaný 2. nebyl jednatelem ani společníkem žalovaného 1. I kdyby snad ujednání o ručitelském závazku obsažené v článku VIII. odst. 1 rámcové smlouvy nebylo navzdory shora uvedenému neúčinné, jím založený závazek žalovaného č. 2 zanikl v důsledku změny okolností. Žalobu tedy navrhuje zamítnout a přiznat mu náhradu nákladů řízení.

4. Žalobkyně následně soudu adresovala repliku ze dne 22. 11. 2021, v níž uvedla, že obchodněprávní vztah mezi ní a žalovanou 1. spočíval v komisním prodeji (komisionářská smlouva [číslo]). Na základě této smlouvy se žalovaná 1. zavázala, že bude pro žalobkyni vlastním jménem prodávat její zboží. Vlastnické právo ke zboží dle komisionářské smlouvy náleželo žalobkyni až do doby, kdy bylo toto zboží prodáno zákazníkovi žalované a současně byla žalobkyni uhrazena plná výše kupní ceny zboží. Žalobkyně na základě požadavku žalované 1. dodala na sklad žalované 1. předmětné zboží. Žalovaná měla následně povinnost hlásit stav prodeje zboží, vždy 2x měsíčně, k 15. a poslednímu dni v měsíci. Dne 6. 6. 2019 byla žalovaná vyzvána na email [email]), jež byl uveden jako kontaktní v rámcové smlouvě, aby zaslal komisní hlášení ke dni 31. 5. 2019. Na základě tohoto emailu žalobkyně obdržela odpověď dne 11. 6. 2019. Dle tohoto hlášení došlo k fakturaci položky, která byla nahlášena již dříve, a to fakturou č. FKPY [číslo] [rok] na částku 28 Kč, se splatností dne 17. 6. 2019. Žalobkyně také průběžně prováděla fyzické inventury, kdy docházelo ke kontrole stavu evidovaných a skutečných skladových zásob. Poslední taková inventura proběhla dne 14. 10. 2019. Žalovaná 1. následně nezasílala žádná další komisní hlášení, o tom, že by došlo k prodeji uskladněného zboží. Pouze dne 7. 1. 2020 zaslala zástupkyně žalované 1. soupis stavu skladu zásob ke dni 31. 12. 2019 E-mailem ze dne 13. 5. 2020 byla žalované 1. na kontaktní email zaslána zpráva, že dne 15. 5. 2020 proběhne další inventura komisního skladu. Když se však dostavil pracovník žalobkyně k provedení inventury, bylo zjištěno, že se na místě původního skladu žádné zboží žalobkyně nenachází. Z toho důvodu bylo přistoupeno k fakturaci zboží dle stavu, jež byl zjištěn a zkontrolován kde dni 14. 10. 2019. Na základě skutečnosti, že žalobkyně obdržela poslední hlášení o stavu skladu ke dni 31. 12. 2019, nedošlo k vrácení zboží a zboží nebylo nalezeno při fyzické inventuře, žalobkyně zboží (dle hlášení žalované 1 ke dni 31. 12. 2019), vyfakturovala na částku 52.802,28 Kč, se splatností dne 25. 5. 2020. Na tuto fakturu nebylo do dnešního dne ničeho uhrazeno.

5. Žalovaná 1. se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřila.

6. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Z rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 22. 8. 2017 soud zjistil, že upravuje vztahy při dodávkách zboží žalobkyní žalované 1. Dle čl. IV. odst. 3 v případě prodlení žalovaných s úhradou kterékoli faktury nebo její části, je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu z dlužné částky ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Dle čl. IV. odst. 8 je splatnost všech dobropisů 14 dní od jejich vystavení. Dále v souladu s čl. VIII. odst. 1 je-li kupujícím právnická osoba, pak fyzická osoba, která jejím jménem podepisuje tuto smlouvu, prohlašuje, že přejímá ručitelský závazek za veškeré pohledávky prodávajícího vzniklé z obchodního styku na základě rámcové smlouvy nebo ve spojitosti s ní v plné výši, nezaplatí-li je kupující sám. Součástí rámcové smlouvy je ujednání o prorogaci zdejšího soudu ve smyslu ustanovení § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) Smlouvu za žalovanou 1. podepsal její tehdejší jednatel, kterým byl žalovaný 2.

8. Z komisionářské smlouvy uzavřené dne 22. 8. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou 1. soud zjistil, že upravuje obchodní spolupráci mezi jejími stranami ve formě komisního prodeje. Dle čl. II. odst. 1 vlastnické právo ke zboží náleží komitentovi (žalobkyni) až do doby, kde je toto zboží prodáno zákazníkovi komisionáře a současně je komitentovi uhrazena plná výše kupní ceny zboží. Dle čl. III. odst. 1 je komisionář povinen vést přesnou evidenci o majetku komitenta, kterým momentálně fyzicky disponuje. Dle čl. V. odst. 1 je komisionář povinen informovat komitenta písemně o stavu prodeje zboží vždy dvakrát měsíčně k 15. a poslednímu dni v měsíc, přičemž hlášení posílá do 5 dnů na uvedenou e-mailovou adresu. Dle čl. V. odst. 3 komitent vystaví komisionáři fakturu na základě hlášení o prodeji, která bude splatná na základě platebních podmínek uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy.

9. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k úhradě faktur č. FKPY [číslo] [rok] (28 Kč) a č. FKPY [číslo] [rok] (52 802,28 Kč) včetně příslušenství a smluvní pokuty.

10. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného 2. k úhradě faktur č. FKPY [číslo] [rok] (28 Kč) a č. FKPY [číslo] [rok] (52 802,28 Kč) včetně příslušenství a smluvní pokuty.

11. Z potvrzení o podání soud zjistil, že předžalobní upomínky byly předány k přepravě dne 10. 5. 2021.

12. Z faktury č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 18. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované 1. fakturovala za zboží částku 52 802,28 Kč se splatností ke dni 25. 5. 2020.

13. Z faktury č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 11. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalované 1. fakturovala za zboží částku 28 Kč se splatností ke dni 17. 6. 2019. Faktura byla vystavena za 1 kus výrobku KB ZB – 15, přírodní.

14. Z inventarizačního zápisu ze dne 14. 10. 2019 soud zjistil, že téhož dne byla zástupcem žalobkyně provedena inventura ve skladu žalované 1. Stav skladovaného zboží byl v pořádku, zjištěna byla pouze nepřítomnost 114 kusů výrobku KB ZB-20 Přírodní 190x190x390. Zápis byl potvrzen pracovnicí žalované 1., paní [jméno] [příjmení], a pracovnicí žalobkyně, paní [jméno] [příjmení].

15. Z faktury č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 21. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalované 1. fakturovala za zboží částku 3 787,14 Kč se splatností ke dni 28. 10. 2019. Faktura byla vystavena za 114 kusů výrobku KB ZB-20 Přírodní 190x190x390.

16. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně ze dne 30. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná 1. dne 29. 10. 2019 poukázala na účet žalobkyně částku 3 787,14 Kč.

17. Z e-mailového komisního hlášení žalované 1 ze dne 11. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná 1. komisně prodala mj. 1 kus výrobku KB ZB – 15, přírodní.

18. Z e-mailu žalovaného 2. ze dne 4. 3. 2019 adresovaného zaměstnancům žalobkyně paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný 2. oznámil žalobkyni, že novou kontaktní osobou za žalovanou 1. se stal pan [jméno] [příjmení].

19. Z e-mailu paní [jméno] [příjmení] ze dne 13. 5. 2020 soud zjistil, že žalované 1. oznámila, že dne 15. 5. 2020 proběhne inventura komisního skladu na adrese [adresa žalované]. Z doručenek soud zjistil, že e-mail byl doručen na kontaktní adresu žalované 1. i [jméno] [příjmení].

20. Z fotografií pořízených dne 15. 5. 2020 předložených žalobkyní soud zjistil, že na místě, kde byl umístěn komisní sklad žalované 1., žádný sklad umístěn není. Namísto toho je plocha využívána k parkování vozidel.

21. Z e-mailu žalované 1 ze dne 6. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná 1. žalobkyni poslala potvrzení o stavu skladových zásob ke dni 31. 12. 2019.

22. Z potvrzení o stavu skladových zásob ze dne 31. 12. 2019 vyhotoveném žalovanou 1. vyplývá, že skladem bylo zboží, které druhově a množstevně odpovídá zboží, za nějž byla vystavena faktura č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 18. 5. 2020.

23. Ve věci bylo konáno ústní jednání dne 24. 3. 2022, kterého se zúčastnila zástupkyně žalobkyně (Mgr. [jméno] [příjmení] na základě substituční plné moci udělené doc. [příjmení]) a žalovaný 2. V rámci ústního jednání strany setrvaly na svých návrzích a neučinily žádná další tvrzení nebo důkazní návrhy.

24. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 22. 8. 2017 účastníci uzavřeli komisionářskou smlouvu a rámcovou smlouvu, na jejichž základě žalobkyně dodala žalované 1. zboží určené ke komisnímu prodeji. Strany ujednaly, že žalovaná 1. bude pravidelně hlásit množství prodaného zboží a dále že žalobkyně bude pravidelně provádět inventurní kontroly v komisním skladu žalované 1. Strany rovněž ujednaly, že vlastnické právo ke zboží svědčí žalobkyni do doby jeho prodeje zákazníkovi žalované 1. a úplného uhrazení kupní ceny za toto zboží. Žalovaný 2. jako osoba jednající za žalovanou 1. pak převzal ručitelský závazek za dluhy žalované 1. vzniklé na základě komisionářské smlouvy a rámcové smlouvy. Z e-mailové komunikace mezi stranami vyplývá, že poslední potvrzení o stavu skladových zásob poslala žalovaná 1. ke dni 31. 12. 2019. Následně zaměstnankyně žalobkyně dne 15. 5. 2020 dorazila do místa ohlášeného sídla žalované 1. za účelem provedení ohlášené inventurní kontroly, nicméně na uvedené adrese již žalovaná 1 nesídlila a rovněž její komisní sklad zde nebyl. Za zboží umístěné v komisním skladu dosud žalovaná 1. neuhradila žalobkyni ničeho. Z potvrzení o stavu skladových zásob ze dne 11. 6. 2019 rovněž vyplývá, že žalovaná 1. komisně prodala zboží v hodnotě 28 Kč, za které žalobkyni doposud nezaplatila kupní cenu.

25. Žalovaným byly písemnosti soudu doručeny v souladu s § 45 o. s. ř., ve spojení s § 46b o. s. ř. a § 49 o. s. ř., které stanoví, že účastníkovi se písemnosti doručují a) do datové schránky, je-li zřízena, b) na jím uvedenou adresu, resp. pokud se nevyjádřil, na adresu evidovanou ve zvláštní evidenci (Centrální evidence obyvatel, u cizinců evidence cizinecké policie). Písemnosti soudu (zejména pak předvolání k jednání ve věci) se tak v souladu se zásadou odpovědnosti adresáta za doručitelnost soudních písemností považují ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení za řádně doručené bez ohledu na to, zda se o nich adresát dozvěděl.

26. Žalovaným bylo doručeno předvolání k prvnímu jednání ve věci konanému dne 24. 3. 2022 fikcí do datové schránky žalované 1 dne 23. 12. 2021 a do datové schránky žalovanému č. 2 dne 13. 12. 2021, tedy více než deset dnů předem, přičemž byli upozorněni, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Navzdory poučení se žalovaná 1. bez omluvy k prvnímu jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila. Za daného stavu věci zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, přičemž tomuto návrhu soud co důvodnému se zřetelem k níže uvedeným skutečnostem zcela vyhověl.

27. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se k jednání dostavil, pokládají se tvrzení žalobce v žalobě obsažená za nesporná a jen na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (aniž by se mohl zabývat důvodností žalobou tvrzeného nároku též z pohledu připojených důkazů, k nimž se zásadně nepřihlíží).

28. Dle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.

29. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2455 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož„ komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

30. Dle § 2464 odst. 1 o. z. věc svěřená komisionáři k prodeji zůstává ve vlastnictví komitenta, dokud vlastnické právo nenabude třetí osoba.

31. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Dle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Dle odst. 2 téhož paragrafu vyžaduje ručitelské prohlášení písemnou formu.

33. Žalobkyně se komisionářskou smlouvou uzavřenou s žalovanou 1. zavázala dodat zboží ke komisnímu prodeji za podmínek určených v komisionářské smlouvě a rámcové smlouvě. Žalovaná 1. se pak zavázala prodávat zboží vlastním jménem a na účet žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná 1. disponovala ke dni 31. 12. 2019 zbožím určeným ke komisnímu prodeji v hodnotě 52 802,82 Kč. Následně chtěla žalobkyně provést inventurní kontrolu tohoto zboží, nicméně v místě, kde se nacházelo sídlo žalované 1. a její komisní sklad, se nenacházelo ani sídlo žalované 1. ani komisní sklad. Žalobkyně v návaznosti na to vyfakturovala uvedené zboží žalované 1. v souladu se smluvními ujednáními, neboť měla za to, že zboží bylo prodáno (či jinak postoupeno) na třetí osobu (faktura č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 18. 5. 2020). Žalovaná 1. doposud předmětné zboží nevrátila žalobkyni či neuhradila cenu zboží na základě vystavené faktury a nijak nereagovala na výzvy žalobkyně ani soudu. Žalobkyni tedy vzniknul nárok na zaplacení smluvené ceny za zboží tak, jak vyplývá z vystavené faktury.

34. Žalobkyni rovněž vzniknul nárok na úhradu ceny za zboží, které žalovaná 1. komisně prodala, nicméně za něj nezaplatila žalobkyni smluvenou cenu ve výši 28 Kč (uplatněno fakturou č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 11. 6. 2019).

35. Strany si rovněž pro případ zpoždění se úhradou ceny zboží sjednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. o. z. (čl. IV. odst. 3 rámcové smlouvy), a to ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou kterékoliv faktury. Žalobkyně v tomto řízení požaduje smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý den prodlení s úhradou faktur č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 18. 5. 2020 (se splatností ke dni 25. 5. 2020) a č. FKPY [číslo] [rok] ze dne 11. 6. 2019 (se splatností ke dni 17. 6. 2019), a to až do dne 5. 8. 2021. Jelikož žalobkyně faktury vystavila oprávněně, nárok na smluvní pokutu v požadované výši ji vzniknul a soud rozhodnul o povinnosti žalovaných k její úhradě.

36. Soud posoudil podle § 1970 o. z. oprávněný i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, neboť žalovaná 1. se dostala do prodlení s úhradou obou výše uvedených faktur. Výše úroku z prodlení byla určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla řádně odůvodněna a tvrzení v ní obsažená vedou k závěru o hmotněprávní důvodnosti uplatněného nároku a žalovaná 1., ač byla zákonným způsobem a s dostatečným předstihem k jednání předvolána, se bez omluvy nedostavila, soud se rozhodl vyhovět návrhu žalobkyně a rozhodl rozsudkem pro zmeškání ve vztahu k žalované 1. Věc se tak týká dvoustranného vztahu účastníků, jehož úprava je dle své povahy dána plně do jejich dispozice, a může být o ni rozhodnuto rozsudkem pro uznání či pro zmeškání. Ve vztahu k žalovanému 2. soud rozhodl rozsudkem.

38. Co se týká argumentace žalovaného 2., soud ji neshledal jako důvodnou, neboť z předložených smluv je nepochybné, že coby (dnes již bývalý) jednatel žalované 1. převzal ručitelský závazek za dluhy vzniklé mezi žalobkyní a žalovanou 1. Konkrétně jako jednatel zastupoval žalovanou 1. při uzavření rámcové smlouvy ze dne 22. 8. 2017, v jejímž čl. VIII. odst. 1 je stanoveno:„ Je-li kupujícím právnická osoba, pak fyzická osoba (člověk), která jejím jménem podepisuje tuto smlouvu, výslovně prohlašuje, že uspokojí veškeré pohledávky věřitele vzniklé z obchodního styku na základě této smlouvy nebo ve spojitosti s ní v plné výši, v případě, že tak neučiní sám kupující, a to včetně pohledávek vzniklých v budoucnu.“ Ručitelský závazek převzal jako fyzická osoba v angažmá obchodní společnosti (žalované 1.) a v řízení neprokázal, že by se uvedeného ručitelského závazku zprostil (např. jeho převedením na současného jednatele žalované 1). Rovněž nelze akceptovat ani jeho argumentaci„ skrytostí“ uvedeného ujednání v článku nadepsaném„ Doručování“. Lze souhlasit, že z pohledu systematiky rámcové smlouvy nedává umístění tohoto ujednání smysl, nicméně nelze opomenout, že žalovaný 2. zastupoval jako jednatel obchodní společnost (podnikatele) ve vztahu k jiné obchodní společnosti, a proto je nutné nazírat na jednání žalovaného 2. přísněji. Podnikatel je obchodní profesionál, který si musí být dobře vědom každého jednání, které činí, k čemuž se nepochybně pojí i řádné prostudování všech smluvních ujednání. V tomto ohledu soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 2. 2015, č. j. 56 Co 472/2014-72, a rozsudek Městského soud v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 13 Co 234/2020-461, které vyjádřily obdobný závěr v jiných obchodních sporech žalobkyně. Tyto spory se rovněž mj. týkaly posouzení„ překvapivosti“ umístění ručitelského závazku v rámcové smlouvě, kterou žalobkyně se svými obchodními partnery standardně uzavírala. S ohledem na skutkovou podobnost těchto případů neshledal zdejší soud důvod pro odchýlení od tohoto právního závěru.

39. Jelikož žalovaný 2. byl ve vztahu k žalované 1. ručitelem, soud rozhodl o povinnosti plnit tak, že splněním povinnosti jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalovaným. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 3 221 Kč, odměně advokáta za 5 úkonů právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), po 3 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění, účast na ústním jednání), náhradě hotových výdajů za 5 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Nad rámec uvedeného požaduje žalobkyně rovněž náhradu cestovného za cestu osobním vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], na ústní jednání konané dne 24. 3. 2022, kterou ji soud přiznal. Podle veřejných mapových podkladů určil soud zpáteční cestu mezi sídlem advokátní kanceláře zástupce žalobkyně a sídlem soudu na 190 km ([obec] Praha a zpět), což podle příslušných předpisů (vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad) činí při průměrné spotřebě 10,2 litrů [číslo] km (benzin natural 95; vše doloženo technickým průkazem vozidla) částku cestovného 1 612 Kč Celkem náklady řízení činí 29 033 Kč.