19 C 392/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 169 211,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 169 211,52 Kč s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 169 211,52 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 58 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 169 211,52 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne 26. 10. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést zednické práce ve [místo] [část obce], [obec a číslo], v rozsahu položkového rozpočtu specifikovaného v příloze [číslo] Smlouvy. V souladu s článkem [číslo], [anonymizováno] bodu [číslo] Smlouvy žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí zálohy na cenu díla ve výši 600 000 Kč, která jí ze strany žalobkyně byla poskytnuta bezhotovostně 29. 11. 2018 ve výši 300 000 Kč a dne 15. 1. 2019 ve výši 300 000 Kč. Předmětné ujednání článku [číslo] bodu [číslo] Smlouvy předpokládalo, že záloha bude vyúčtována v první faktuře zhotovitele - žalované. Žalobkyně a žalovaná si v článku [číslo] [číslo] Smlouvy sjednaly, že žalobkyně je oprávněna na základě vlastního rozhodnutí od Smlouvy kdykoliv v průběhu jejího plnění odstoupit s tím, že odstoupení musí být učiněno písemnou formou, přičemž v takovém případě zaplatí žalobkyně žalované smluvní cenu po odečtení toho, co na dílo nebylo do doby odstoupení provedeno. Odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno dne 7. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že dílo žalované nebylo před okamžikem odstoupení od Smlouvy zcela splněno, v souladu s článkem [číslo] [číslo] byla žalobkyně povinna žalované uhradit cenu díla poníženou o práce dosud neprovedené. Celková cena díla byla sjednána ve výši 2 266 776,80 Kč bez DPH. Na základě soupisu provedených prací žalované bylo zjištěno, že před okamžikem doručení odstoupení od Smlouvy žalované nedošlo ze strany žalované k provedení prací v celkové hodnotě 1 443 826,70 Kč. Žalobkyně tak byla povinna uhradit žalované část ceny díla - cenu za skutečně provedené práce dle Smlouvy v celkové výši 822 950,10 Kč. Nad rámec uzavřené Smlouvy byly ze strany žalované provedeny další vícepráce, které však byly mezi stranami provedeny na základě samostatných objednávek v celkové hodnotě 123 245,33 Kč. Žalované tak vznikl za provedené práce nárok na úhradu částky ve výši 946 195,43 Kč. Do okamžiku doručení odstoupení od Smlouvy žalované bylo ze strany žalobkyně ve prospěch žalované poskytnuto plnění ve výši 1 115 406,95 Kč, a to 600 000 Kč - záloha na cenu díla uhrazená dne 29. 11. 2018 ve výši 300 000 Kč, dne 15. 1. 2019 ve výši 300 000 Kč bankovním převodem na účet žalované, částka ve výši 473 106,95 Kč - souhrn dílčích plnění ceny díla dle Smlouvy na základě soupisu skutečně provedených prací, které byly podkladem pro faktury, vystavené ze strany žalované na plnění dle Smlouvy, a to faktury [číslo] částka ve výši 42 300 Kč - uhrazené práce objednané mimo rámec smlouvy a uhrazené na základě faktury [číslo]. Poskytnutá záloha na cenu díla dle Smlouvy v celkové výši 600 000 Kč byla ze strany žalované řádně proúčtovaná pouze co do částky 214 312,46 Kč - na fakturách žalované uvedeno jako odečet zálohy dle Smlouvy - a to ve výši 170 000 Kč dle faktury [číslo] ve výši 44 312,40 Kč dle faktury [číslo]. Co do částky 184 341,93 Kč byla záloha proúčtována na základě jednostranného zápočtu žalobkyně, jež bylo součástí odstoupení od Smlouvy. Tím došlo k zániku pohledávek žalované za žalobkyní na úhradu ceny díla - skutečně provedených prací, vyúčtovaných na základě faktury [číslo] (co do zbývající výše 103 396 Kč) a dále prací provedených mimo režim Smlouvy a vyúčtovaných na základě daňového dokladu [číslo] co do částky 80 945,33 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že zbývající část poskytnuté zálohy nebyla co do částky 201 345,67 Kč proúčtována na cenu díla, účinnosti odstoupení od Smlouvy odpadl právní důvod jejího poskytnutí. Žalovaná byla v odstoupení od Smlouvy vyzvána k vrácení nevyužité části zálohy na cenu díla. Žalovaná žalobkyni část zálohy na cenu díla ani přes výzvy žalobkyně nevrátila, a to ani částečně. Žalované na základě Smlouvy vznikl do okamžiku odstoupení od ní nárok na část ceny díla ve výši 822 950,10 Kč, nárok na úhradu dalších prací objednaných nad rámec Smlouvy ve výši 123 245,33 Kč, tj. celkem nárok ve výši 946 195,43 Kč, přičemž ze strany žalobkyně bylo žalované k okamžiku odstoupení od Smlouvy poskytnuto plnění ve výši 1 115 406,95 Kč s tím, že část tohoto plnění ve výši 600 000 Kč byla poskytnutá jako záloha na cenu díla, tj. poskytnuta podmíněně s tím, že musí být ze strany žalované řádně proúčtována a případně přebytečná výše vrácena žalobkyni, neboť odstoupením od Smlouvy odpadl titul jejího poskytnutí a neproúčtovaná výše tak představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně. Žalované tak bylo na zálohách vyplaceno k okamžiku odstoupení o 169 211,52 Kč více, než na co žalovaná měla nárok, a přesto, že žalovaná byla vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení, dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 29. 12. 2020 sdělila, že nárok žalobkyně neuznává, neboť řádně vystavila vyúčtování, do kterého nezahrnula škody v plné výši způsobené žalobkyní, a po odečtení celé zálohy ve výši 600 000 Kč má žalovaná neuhrazeno dle faktury [číslo] ve výši 247 000 Kč. Žalobkyně jí způsobila škodu ve výši 597 000 Kč. Jednání žalobkyně jí způsobilo existenční potíže, zejména za odebraný materiál, který měl být použit na akci vyplývající ze Smlouvy o dílo. Dodala, že v případě neukončení tohoto nároku žalobkyně uplatní nárok na smluvní pokuty za období, kdy žalobkyně řádně neukončila akci a nechá vyčíslit škodu za neodebraný materiál cca ve výši 350 000 Kč.

3. K jednání soudu nařízeném na den 11. 11. 2021 se žalovaná nedostavila.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 26. 10. 2018 včetně jejích dvou příloh má soud prokázané, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo [číslo], jejímž předmětem bylo provedení zednických prací ve [místo] [anonymizována dvě slova] [obec] s termínem zhotovení díla od 26. 10. 2018 do 30. 6. 2019, kdy cena díla byla stanovena částkou 2 266 776,80 Kč bez DPH. V [číslo článku] [číslo] byla sjednaná záloha ve výši 600 000 Kč. V [číslo článku] [číslo] byla sjednaná průběžná fakturace 1x za měsíc na základě vzájemně odsouhlaseného zjišťovacího protokolu. V [číslo článku] Smlouvy byla sjednána splatnost faktury zhotovitele 30 kalendářních dnů ode dne jejího doručení. Dle [číslo článku] Smlouvy objednatel má právo na základě vlastního rozhodnutí odstoupit od této Smlouvy kdykoliv v průběhu jejího plnění. Odstoupení musí být provedeno písemnou formou. Objednatel v takovém případě zhotoviteli zaplatí smluvní cenu po odečtení toho, co na díle nebylo do doby odstoupení provedeno.

6. Z daňového dokladu [číslo] má soud prokázané, že byl vystaven žalovanou na částku 103 396,50 Kč se splatností 31. 3. 2018 s odečtem zálohy ve výši 44 312,40 Kč (včetně rozpisu provedených prací) dle Smlouvy.

7. Z emailu ze dne 21. 3. 2019 má soud prokázané, že byla prodloužena splatnost daňového dokladu [číslo] dle [číslo článku] [anonymizováno] Smlouvy na 30 dnů od data doručení, tj. do 17. 4. 2019.

8. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného žalovanou bylo zjištěno, že byl vystaven na částku 74 907 Kč se splatností 6. 3. 2019, kdy se jedná o odečet zálohy dle Smlouvy ve výši 170 000 Kč (včetně rozpisu provedených prací).

9. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 26. 10. 2018 [číslo] má soud prokázané, že dne 5. 6. 2019 žalobkyně odstoupila od smlouvy dle [ustanovení] Smlouvy a požádala vrácení poskytnuté neproúčtované zálohy ve výši 201 345,67 Kč. Současně došlo k oznámení o vzájemném zápočtu pohledávek žalobkyně co do výše 184 341,93 Kč z titulu poskytnuté a neproúčtované zálohy oproti pohledávce žalované ve výši 103 396 Kč (daňový doklad [číslo]) a pohledávce žalované ve výši 80 945,33 Kč (daňový doklad [číslo] vícepráce). K odstoupení od smlouvy došlo 5. 6. 2019. Odstoupení od smlouvy bylo doručeno žalované dne 7. 6. 2019, což má soud prokázané z doručenky datové zprávy.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud prokázané, že 15. 11. 2019 byla zaslána žalované částka 300 000 Kč a dne 29. 11. 2018 částka 300 000 Kč (jedná se o zálohu ve výši 600 000 Kč dle Smlouvy).

11. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 10. 2019 včetně dodejky prokazující doručení předžalobní upomínky má soud prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení v požadované výši.

12. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 3. 12. 2018 má soud prokázané, že žalovaná fakturovala žalobkyni provedení zednických prací ve výši 259 099,95 Kč s datem splatnosti 3. 1. 2019.

13. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 12. 2018 má soud prokázané, že žalovaná účtovala žalobkyni částku 139 100 Kč s datem splatnosti 31. 1. 2019 týkající se rozpisu provedených zednických prací.

14. Z emailu ze dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně prodloužila žalované splatnost daňového dokladu [číslo] na 30 dnů od data doručení, tj. 9. 2. 2019.

15. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného žalovanou na částku 80 945,33 Kč dne 28. 3. 2019 má soud prokázané, že se jedná o vícepráce fakturované nad rámec smlouvy o dílo se splatností dne [datum].

16. Z objednávky [číslo] má soud prokázané, že se jedná o objednávku na provedení víceprací (vícepráce - opěrná stěna) s cenou díla 80 945,33 Kč bez DPH, zakázka [číslo].

17. Z emailové komunikace ze dne 28. 3. 2019, 29. 3. 2019 má soud prokázané, že byl učiněn souhlas s učiněním objednávky na vícepráce ze strany žalobkyně ve výši 80 945,33 Kč.

18. Z protokolu o předání a převzetí stavby nebo její dokončené části ze dne 28. 3. 2019 má soud prokázané, že v tento den žalobkyně převzala od žalované práce nad rámec smlouvy o dílo dle zakázky [číslo].

19. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného žalovanou na částku 42 300 Kč má soud prokázané, že žalovaná dne 1. 3. 2019 fakturovala žalobkyni provedení přípomocných prací na akci [místo] [část obce] ve výši 42 300 Kč s tím, že se jedná o vícepráce nad rámec smlouvy o dílo.

20. Z objednávky [číslo] ze dne 31. 1. 2019 má soud prokázané, že se jedná o objednávku přípomocných stavebních prací s cenou díla 51 200 Kč bez DPH (zakázka [číslo]).

21. Z objednávky [číslo] ze dne 31. 1. 2019 má soud prokázané, že se jedná o potvrzení objednávky, když listina je opatřena otiskem razítka žalované a podpisem.

22. Z žádanky na služby ze dne 11. 3. 2019 má soud prokázané, že se jedná o zakázku [číslo] a cena díla je stanovena částkou 51 200 Kč s tím, že se jedná o objednávku na přípomocné stavební práce na akci [místo] [část obce].

23. Z emailu ze dne 17. 4. 2019 adresovaného žalované má soud prokázané, že žalobkyně vyzývá žalovanou, aby pokračovala v provádění díla a dokončení prací na základě smlouvy [číslo]. Žalobkyně požaduje nástup žalované od 18. 4. 2019.

24. Z emailu ze dne 17. 4. 2019 adresovaného žalobkyni má soud prokázané, že žalovaná se vyjadřuje k požadavku žalobkyně, aby žalovaná pokračovala v díle, žalovaná uvádí, že je domluven nástup od května/června. Uvádí, že žalobkyně porušila smlouvu o dílo.

25. Z emailu ze dne 24. 4. 2019 adresovaného žalobkyni má soud prokázané, že žalovaná zasílá žalobkyně konečné vyúčtování, kdy po žalobkyni požaduje zaplacení částky ve výši 431 341,83 Kč s tím, že tato částka zahrnuje částku 247 000 Kč dle daňového dokladu [číslo] (po odečtení zbytku zálohy ve výši 353 000 Kč), částku 103 396,50 Kč dle daňového dokladu [číslo] částku 80 945,33 Kč dle daňového dokladu [číslo].

26. Z emailu ze dne 24. 4. 2019 adresovaného žalované žalobkyní má soud prokázané, že se jedná o reakci na výše uvedený mail, kde žalobkyně uvádí, že daňový doklad [číslo] nepřebírá a žalované vrací. Dále uvádí, že dvě zbylé faktury budou započítány oproti poskytnuté již uhrazené záloze.

27. Z reakce žalované na emailu založeném na [číslo článku] má soud prokázané, že žalovaná trvá na uhrazení požadované částky ze strany žalobkyně na daňovém dokladu [číslo] kterou žalobkyně odmítla. Žalovaná na uhrazení trvá.

28. Z emailu ze dne 24. 4. 2019 adresovaného žalobkyni má soud prokázané, že žalovaná vyzývá žalobkyni k dodržení smluvního vztahu dle Smlouvy a uvádí, že jí jednání žalobkyně (prostoje, neumožnění plnění dle Smlouvy) vznikla škoda, výše škody má být předmětem vyúčtování. Současně v emailu žalovaná uvádí, že z její strany došlo k naplnění zálohy do výše 247 000 Kč (z částky 600 000 Kč).

29. Z dopisu ve věci smlouvy [číslo] adresovaného žalobkyni má soud prokázané, že se jedná o reakci na dopis žalobkyně ne odstoupení od smlouvy, kde žalovaná uvádí, že odstoupení od smlouvy odmítá, k vyúčtování závazku a pohledávek uvádí, že není možné a odmítá i oznámení o vzájemném zápočtu pohledávek. K výzvě na vrácení části zálohy žalovaná uvádí, že tento nárok žalobkyně odmítá.

30. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 24. 4. 2019 má soud prokázané, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni prodlení, neuznané vícepráce, zbytečné dojezdy na akci z důvodu nepřipravenosti, neuhrazený materiál, škody způsobené nekalým jednáním manažerů ve výši 247 000 Kč s datem splatnosti 24. 5. 2019.

31. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

32. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o dílo, kdy se žalovaná jako zhotovitel zavázala zhotovit pro žalobkyni jako objednatele dílo spočívající v provedení zednických prací v rozsahu položkového rozpočtu. Smlouva zanikla v důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy v souladu s ustanovením čl. 12 odst. 12. 6. smlouvy o dílo, kdy žalované bylo odstoupení od smlouvy doručeno. Okamžikem odstoupení od smlouvy vznikla smluvním stranám povinnost vypořádat se ohledně vzájemně poskytnutého plnění. Povinností žalobkyně bylo zaplatit cenu díla po odečtení toho, co na díle nebylo před okamžikem odstoupení od smlouvy provedeno, a povinností žalované bylo vrátit poskytnutou zálohu na cenu díla, která nebyla vyúčtována na cenu díla. Žalovaná žalobkyni ničeho přes výzvu soudu neuhradila.

33. Podle ust. § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

34. Dle ust. § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným důsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

35. Dle ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

36. Dle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení díla vzniká provedením díla.

37. Podle ust. § 2001 o. z. je možné od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

38. Důvodem odstoupení od smlouvy je dle ust. § 1977 o. z. případ, kdy poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

39. Dle ust. § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

40. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Vzhledem k tomu, že ve svém vyjádření uvedla, že jí vznikla škoda ve výši 597 000 Kč způsobená žalobkyní, soud v průběhu řízení zjistil, že žalovaná dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení. Žalovaná, která se z vlastní vůle nedostavila k ústnímu jednání a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, by u jednání soudu byla poučena v souladu s ust. § 118a o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů týkajících se předpokladu náhrady škody ve výši 597 000 Kč spočívající v neuhrazeném daňovém dokladu [číslo] ve výši 247 000 Kč a neodebraného materiálu ve výši 350 000 Kč (součet činí částku 597 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná se k jednání nedostavila, soud nebyl oprávněn a povinen jí sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy (srov. usnesení | Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího ve věci sp. zn. 14 Co 426/2002, jehož závěry jako správné aproboval posléze i Nejvyšší soud České republiky). [příjmení] jednání soud účastníky poučuje o jejich procesních právech a povinnostech způsobem, který stanoví zákon v souvislosti s úpravou toho, či onoho procesního institutu a jen v případech výslovně zákonem stanovených, zpravidla půjde o poučení v písemnosti doručené účastníku řízení. Zjednodušeně řečeno účastník tím, že se sám (prostřednictvím svého zástupce) k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou provždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Vzhledem k výše uvedenému nedostatku skutkových tvrzení a předložení důkazů žalovaná neunesla důkazní břemeno týkající se škody, která jí měla vzniknout v tvrzené výši 597 000 Kč.

45. V dané projednávané věci má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouva o dílo, která zanikla v důsledku odstoupení žalobkyně v souladu s touto smlouvou, konkrétně jejím článkem 12 odst. [číslo], dle kterého žalobkyně měla právo na základě vlastního rozhodnutí odstoupit od smlouvy kdykoliv v průběhu jejího plnění a vznikla jí povinnost zaplatit smluvní cenu po odečtení toho, co na díle nebylo do doby odstoupení od smlouvy provedeno. Naopak povinností žalované bylo žalobkyni vrátit poskytnutou zálohu na cenu díla. Z žalobkyní provedených listinných důkazů má soud prokázané, že před odstoupením od smlouvy nedošlo ze strany žalované k provedení prací v celkové hodnotě 1 443 826,70 Kč a do okamžiku odstoupení od smlouvy žalobkyně zaplatila žalované částku ve výši 1 115 406,95 Kč, kdy byla žalobkyni poskytnuta záloha ve výši 600 000 Kč, která byla žalovanou proúčtovaná pouze ve výši 398 654,33 Kč, a to tak, že co do částky 214 312,40 Kč (na faktuře [číslo] ve výši 170 000 Kč a na faktuře [číslo] ve výši 44 312,40 Kč) a co do částky 184 341,93 Kč byla záloha proúčtovaná na základě jednostranného započtení žalobkyně (oproti faktuře [číslo] na částku 103 396 Kč a oproti faktuře [číslo] na částku 80 945,33 Kč). Záloha tak nebyla proúčtována co do částky 201 345,67 Kč. Žalované vzniklo právo na uhrazení ceny provedeného díla ve výši 822 950,10 Kč (cena díla byla ujednaná ve výši 2 266 776,80 Kč, cena neprovedených prací ve výši 1 443 826,70 Kč) a ceny víceprací ve výši 123 245,33 Kč, celkem ve výši 946 195,43 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila žalované částku 1 115 406,95 Kč a žalované vznikl nárok ve výši 946 195,43 Kč, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 169 211,50 Kč. Žalovaná však poskytnuté plnění žalobkyni nevrátila, přesto že právní důvod plnění zanikl. Žalobkyně vyzvala žalovanou k navrácení finančního plnění dopisem ze dne 5. 6. 2019 - odstoupení od smlouvy o dílo. Výzva k vrácení poskytnuté zálohy, byla žalované doručena dne 7. 6. 2019. K vrácení dlužné částky byla žalovaná vyzvána ve lhůtě 14ti dnů od doručení odstoupení od smlouvy.

46. Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že„ bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázaná na výzvu věřitele podle § 563 obč. z. a. k., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povine splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán“. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě se dluh stal splatným učiněnou výzvou žalobkyní, která byla žalované doručena dne 7. 6. 2019. Žalovaná je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 1970 o. z. a byla povinna plnit bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR nadále aplikovatelné). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje přiznání úroků z prodlení z dlužné částky od 22. 6. 2019, soud jí přiznal úroky z prodlení od 22. 6. 2019 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravující některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 8 461 Kč, odměně advokáta za 5 úkonů právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 7 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, kvalifikovaná výzva k plnění, vyjádření ve věci, účast u jednání soudu), náhradě hotových výdajů za 5 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 8 610 Kč, celkem náklady řízení ve výši 58 071 Kč.